Evropskß unie podepsala s b²val²mi komunistick²mi zem∞mi st°ednφ a v²chodnφ Evropy tzv. EvropskΘ dohody. Tyto dohody zajiÜ¥ujφ nejen hospodß°skou, ale i politickou a kulturnφ spoluprßci. Jejich cφlem je p°ipravit p°idru₧enΘ zem∞ st°ednφ a v²chodnφ Evropy na vstup do EU. VÜechny tyto zem∞ ji₧ podaly oficißlnφ ₧ßdosti o Φlenstvφ.

 

Roku 1989 revoluce v zemφch st°ednφ a v²chodnφ Evropy zm∞nily kontinent. Evropa, ve kterΘ dominoval konflikt mezi V²chodem a Zßpadem, zanikla. Ve stßtech st°ednφ a v²chodnφ Evropy od tΘ doby probφhajφ rozsßhlΘ politickΘ a hospodß°skΘ reformy a Evropa se postupn∞ sbli₧uje. Organizace jako je Organizace pro bezpeΦnost a spoluprßci v Evrop∞ (OBSE) nebo Rada Evropy zφskßvajφ novou, integraΦnφ ·lohu. EU tento proces, na kterΘm zßvisφ mφr a bezpeΦnost v Evrop∞, pln∞ podporuje.

 

Evropskß unie je hlavnφ hybnou silou t∞chto reforem prost°ednictvφm tzv. Evropsk²ch dohod. EU uzav°ela tyto dohody s Polskem, Ma∩arskem, ╚eskou republikou, Slovenskem, Bulharskem, Rumunskem, Slovinskem, Estonskem, LotyÜskem a Litvou. Navφc uzav°enß dohoda o obchod∞ a spoluprßci s Albßniφ dßvß slibnΘ vyhlφdky na budoucφ p°idru₧enφ i tΘto zem∞.

 

NovΘ formy p°idru₧enφ

Evropsk²mi dohodami Unie vytvo°ila novou formu p°idru₧enφ, kterß daleko p°ekraΦuje p°φmou spoluprßci v hospodß°sk²ch a obchodn∞-politick²ch zßle₧itostech. PoprvΘ se politick² dialog a kulturnφ spoluprßce staly nedφlnou souΦßstφ asociaΦnφch dohod. Navφc na zßklad∞ t∞chto dohod budou v pr∙b∞hu deseti let postupn∞ vybudovßny z≤ny volnΘho obchodu. V²slovn∞ stanoven²m cφlem p°idru₧en²ch partner∙ je Φlenstvφ v EU a smyslem Evropsk²ch dohod je pomoci jim tohoto cφle dosßhnout. Pokud v partnersk²ch stßtech dojde k p°φpad∙m poruÜovßnφ lidsk²ch prßv, mohou EvropskΘ dohody pozb²t platnosti.

 

Otev°enφ dve°φ ke vstupu

V Φervnu 1993 nejvyÜÜφ p°edstavitelΘ stßt∙ a vlßd v Kodani rozhodli, ₧e se p°idru₧enΘ zem∞ st°ednφ a v²chodnφ Evropy mohou stßt Φleny EU tehdy, splnφ-li ekonomickΘ a politickΘ podmφnky pro vstup (demokracie, prßvnφ stßt, respektovßnφ lidsk²ch prßv, fungujφcφ tr₧nφ ekonomika). Mezitφm vÜechny p°idru₧enΘ stßty oficißln∞ po₧ßdaly o vstup do EU.

 

Cesta do EU û p°edvstupnφ strategie

V prosinci 1994 v Essenu nejvyÜÜφ p°edstavitelΘ stßt∙ a vlßd pro tyto zem∞ navrhli p°edvstupnφ strategii. P°idru₧enΘ zem∞ se majφ prost°ednictvφm ästrukturovanΘho dialoguô p°ipravit na vstup do EU. S tφmto zßm∞rem se pravideln∞ setkßvajφ minist°i Φlensk²ch stßt∙ EU se sv²mi prot∞jÜky ze zemφ st°ednφ a v²chodnφ Evropy. P°edm∞tem spoluprßce je takΘ SpoleΦnß zahraniΦnφ a bezpeΦnostnφ politika a oblast justice a vnit°nφch v∞cφ.

 

FinanΦnφ pomoc

Phare je program pomoci EU st°ednφ a v²chodnφ Evrop∞. Koordinuje ho Evropskß komise. V obdobφ let 1990 a₧ 1997 EU uvolnila 7,756 mld. ECU s cφlem pomoci partner∙m ze st°ednφ a v²chodnφ Evropy s hospodß°skou transformacφ a posilovßnφm demokracie.

 

Phare podporuje reformy v klφΦov²ch oblastech ekonomiky, jako jsou energetika, pr∙mysl, vzd∞lßnφ, finanΦnφ slu₧by, zem∞d∞lstvφ a ochrana ₧ivotnφho prost°edφ. Podporuje takΘ restrukturalizaci a privatizaci stßtnφch podnik∙, soukromΘ podnikatelskΘ aktivity a reformu legislativy a da≥ov²ch zßkon∙.

 

Phare poskytuje know-how, vΦetn∞ poradenstvφ a odborn²ch Ükolenφ, jeho₧ zdrojem je Üirok² okruh ve°ejn²ch Φi soukrom²ch neziskov²ch organizacφ ve stßtech EU.

 

V roce 1995 program Phare p°evzal dalÜφ ·koly. Nynφ se sestavuje na n∞kolik let a v jeho p∙sobnosti je i finanΦnφ pomoc v oblasti infrastruktury a meziregionßlnφ spoluprßce a rozvoje demokratickΘ obΦanskΘ spoleΦnosti. Program Phare je nejv∞tÜφm programem finanΦnφ pomoci zemφm st°ednφ a v²chodnφ Evropy. Vedle programu Phare existuje od roku 2000 jeÜt∞ ISPA (fond na podporu ochrany ₧ivotnφho prost°edφ a dopravnφ infrastruktury) a SAPARD (specißlnφ p°edvstupnφ program pro zem∞d∞lstvφ a rozvoj venkova).