Cφlem evropskΘ dopravnφ politiky je snφ₧it p°etφ₧enφ silnic a zneΦiÜ¥ovßnφ ₧ivotnφho prost°edφ. EU pracuje na p°esm∞rovanφ dopravy ze silnic na jinΘ zp∙soby dopravy a na zlepÜenφ propojenφ mezistßtnφch cestovnφch sφtφ. V Φlensk²ch stßtech EU byly odstran∞ny p°ekß₧ky vzßjemnΘ konkurence a v²sledkem bylo snφ₧enφ cen leteckΘ p°epravy.

 

Denn∞ musφ dopravnφ systΘm EvropskΘ unie:

• p°epravit 150 milion∙ osob cestujφcφch do prßce a z prßce a umo₧nit dalÜφch 100 milion∙ slu₧ebnφch cest;
• umo₧nit asi 90 milion∙m osob cestu za nßkupy;
• p°epravit 50 milion∙ tun zbo₧φ;
• zvlßdnout p°epravu 15 milion∙ balφk∙ a kur²rnφch Φi expresnφch zßsilek.

Poptßvka po t∞chto slu₧bßch se v nßsledujφcφch 15 a₧ 20 letech jeÜt∞ zdvojnßsobφ. Evropsk² dopravnφ systΘm by p°i zachovßnφ souΦasnΘho stavu nebyl schopn² tyto zv²ÜenΘ nßroky uspokojit. D∙sledkem p°etφ₧enΘ a nevyvß₧enΘ dopravnφ infrastruktury jsou ji₧ dnes ucpanΘ komunikace, zneΦiÜt∞nφ a vysokß nehodovost.

 

Tato situace p°inutila ΦlenskΘ stßty vytvo°it spoleΦnou dopravnφ politiku. Jejφm hlavnφm cφlem je vybudovat efektivnφ, konkurenceschopnou a bezpeΦnou infrastrukturu s co nejmenÜφm nep°φzniv²m vlivem na ₧ivot obΦan∙ a ₧ivotnφ prost°edφ. K zßkladnφm pilφ°∙m tΘto politiky pat°φ:

• vybudovßnφ chyb∞jφcφch spojenφ mezi evropsk²mi dopravn²mi sφt∞mi;
• lepÜφ vyu₧φvßnφ existujφcφ infrastruktury;
• zabezpeΦenφ rovnΘho p°φstupu na trh;
• podporovßnφ kombinace r∙zn²ch druh∙ dopravy.

Propojenφ ji₧ existujφcφch sφtφ je hlavnφm cφlem projektu transevropsk²ch sφtφ. Hlavnφ myÜlenkou je ukonΦit neustßlΘ zßplatovßnφ souΦasn²ch infrastruktur a vytvo°it skuteΦnou dopravnφ sφ¥. ╚lenskΘ stßty EU stanovily Φtrnßct hlavnφch projekt∙ a urΦily dopravnφ trasy, kterΘ se majφ zdokonalit a zmodernizovat. Tyto projekty majφ b²t ΦßsteΦn∞ financovßny z EU a budou se t²kat komunikacφ pro motorovß vozidla, letiÜ¥, kombinovan²ch dopravnφch tras a vysokorychlostnφch ₧elezniΦnφch tratφ.

 

SpravedlivΘ a efektivnφ ceny

Nadm∞rn² r∙st dopravy je d∙sledkem toho, ₧e alternativnφ zp∙soby dopravy nejsou dostateΦn∞ konkurenceschopnΘ a ₧e se skrytΘ nßklady v podob∞ poÜkozovßnφ ₧ivotnφho prost°edφ a infrastruktury, rostoucφ nehodovosti a v²daj∙ na lΘka°skou pΘΦi nepromφtajφ do nßklad∙ u₧ivatel∙ silnic. V souΦasnΘ dob∞ stojφ jφzda autem nebo kamionem, kterΘ velmi poÜkozujφ ₧ivotnφ prost°edφ, jen o mßlo vφc ne₧ jφzda dopravnφmi prost°edky, kterΘ jsou k ₧ivotnφmu prost°edφ ÜetrnΘ. Podobn∞ i jφzda po venkovsk²ch komunikacφch nenφ levn∞jÜφ ne₧ jφzda po p°epln∞n²ch silnicφch v dob∞ dopravnφ ÜpiΦky.

 

Cφlem politiky spravedliv²ch a efektivnφch cen je napravit tuto nerovnovßhu a zajistit, aby ceny za dopravu p°esn∞ odrß₧ely podφl na zneΦiÜ¥ovßnφ ₧ivotnΘho prost°edφ a na p°etφ₧enosti silnic. Jinak °eΦeno, m∞li bychom platit za to, co pou₧φvßme. EU usiluje o snφ₧enφ zatφ₧enφ dopravnφ infrastruktury a v∞tÜφ vyu₧φvßnφ jin²ch druh∙ dopravy, jako nap°. ₧elezniΦnφ, °φΦnφ nebo nßmo°nφ dopravy.

 

LepÜφ vyu₧itφ ₧elezniΦnφ a nßmo°nφ dopravy

EU odstartovala °adu iniciativ na zv²Üenφ konkurenceschopnosti ₧elezniΦnφ a nßmo°nφ dopravy. V nßmo°nφ doprav∞ je cφlem t∞chto opat°enφ zlepÜenφ rozvoje evropsk²ch p°φstav∙ a pob°e₧φ, zv²Üenφ potencißlu lodnφ dopravy na kratÜφ vzdßlenosti a zp°φsn∞nφ bezpeΦnostnφch norem. Prvnφm krokem v o₧ivenφ evropskΘ ₧elezniΦnφ dopravy bude vybudovßnφ mezinßrodnφch expresnφch koridor∙ pro nßkladnφ vlaky. P∙jde o specißlnφ trat∞ urΦenΘ ke zrychlenφ mezinßrodnφ nßkladnφ p°epravy po ₧eleznici, kterΘ vy°eÜφ problΘm odliÜn²ch technick²ch norem a dalÜφ p°φΦiny zp∙sobujφcφ zpomalenφ dopravy.

 

PACT je nßzev evropskΘho programu na podporu pilotnφch projekt∙, kterΘ jsou zam∞°eny na efektivn∞jÜφ kombinovßnφ r∙zn²ch druh∙ dopravy, nap°. ₧elezniΦnφ a nßmo°nφ dopravy na dlouhΘ vzdßlenosti a ₧elezniΦnφ a kamionovΘ dopravy na kratÜφ vzdßlenosti.

 

Leteckß doprava a konkurence

VÜechny iniciativy EU v oblasti dopravy zd∙raz≥ujφ pot°ebu uplatn∞nφ tr₧nφch sil, kterΘ by v tΘto oblasti zv²Üily efektivitu, vytvo°ily konkurenci a v d∙sledku pravd∞podobn∞ zlepÜily ·rove≥ poskytovan²ch slu₧eb.

 

P°φkladem je osobnφ leteckß doprava, kterß byla v minulosti p°φsn∞ regulovßna. O p°epravnφch prßvech a v²Üce cestovnΘho rozhodoval stßt a domßcφ leteckΘ spoleΦnosti byly chrßn∞ny p°ed p°φliÜn²m tlakem konkurence.

 

K liberalizaci doÜlo v roce 1993 p°ijetφm souboru opat°enφ. Byla zruÜena cenovß kontrola a dohody mezi domßcφmi spoleΦnostmi o rozd∞lenφ p°φjm∙ z n∞kter²ch leteck²ch tras. Standardnφ evropskΘ normy upravujφ provoznφ licence a otßzky bezpeΦnosti. Od roku 1997 mohou aerolinie jinΘ ΦlenskΘ zem∞ zajiÜ¥ovat p°epravu na vnitrostßtnφch linkßch v jinΘm stßt∞ EU. Takto konkurence zp∙sobila v²razn² pokles cen v evropskΘ leteckΘ p°eprav∞.

 

Liberalizace se dotkla i silniΦnφ dopravy. Jejφm cφlem bylo odstran∞nφ diskriminace na zßklad∞ stßtnφ p°φsluÜnosti.