Pohßdka s ponauΦenφm. ┌vodnφ dφl novΘho serißlu, kter² se bude podrobn∞ zab²vat sprßvou barev - teoriφ, ze kterΘ vychßzφ, i praxφ. Cφlem tohoto prvnφho dφlu je srozumitelnou formou bez zbyteΦn²ch technick²ch detail∙ p°iblφ₧it, v Φem spoΦφvajφ zßkladnφ problΘmy p°i reprodukci barev a jakΘ jsou hlavnφ principy systematickΘ sprßvy barev.

Zßkladnφ operacφ p°i upravovßnφ jakΘhokoli digitßlnφho obrßzku je sprßvnΘ nastavenφ celkovΘho jasu a kontrastu. Je to vlastn∞ totΘ₧, jako volba expozice a gradace papφru nebo filtrace p°i zv∞tÜovßnφ. Jak na to, aby v²sledek k n∞Φemu vypadal, si postupn∞ povφme v nßsledujφcφch t°ech dφlech serißlu o Φudlφkovßnφ. Dnes zaΦneme tφm, kudy cesta nevede a proΦ.

JeÜt∞ jednou se zde vracφme k Φlßnku, kter² Ond°ej Neff loni uve°ejnil na DigiNeffu a kolem kterΘho se strhnula na FotoPr∙vodci rozsßhlß diskuse.

V tomto dφlu serißlu o Φudlφkovßnφ si povφme o tom, jak se obrßzky zv∞tÜujφ a zmenÜujφ, odkud plynou problΘmy, kterΘ u toho obvykle vznikajφ, a co se s tφm dß d∞lat. Zabrousφme u toho trochu do matematiky a teorie signßl∙ a seznßmφme se s takov²mi pojmy, jako je interpolace a aliasing.

Ohledn∞ m∞°enφ velikosti digitßlnφch obrßzk∙ panujφ znaΦnΘ zmatky. Centimetry, pixely, byty û co si vybrat? A vÜechno to jeÜt∞ komplikuje jakßsi zßhadnß veliΦina, oznaΦovanß tajemnou zkratkou dpi. Pro °adu lidφ je to jakßsi slo₧itß magie, plnß nezapamatovateln²ch formulek, se kter²mi si po°ßdn∞ nev∞dφ rady. SkuteΦnost je p°itom ale jednoduchß. Poj∩me se podφvat v∞cem na zoubek.

V tomto dφle serißlu o digitßlnφm zpracovßnφ fotografiφ se seznßmφme s nejb∞₧n∞jÜφmi grafick²mi formßty. Povφme si hlavn∞ o tom, na jak²ch principech fungujφ, k Φemu se kter² z nich hodφ a kde se s kter²m lze setkat.

Druh² dφl serißlu o digitßlnφm zpracovßnφ fotografiφ. Dozvφte se v n∞m, jak se grafika reprezentuje Φφsly a jak tedy takov² digitßlnφ obrßzek vlastn∞ vypadß.

Po zve°ejn∞nφ minulΘho Φlßnku se seÜly velice zajφmavΘ p°φsp∞vky, kterΘ vnesly do tΘto problematiky trochu sv∞tla (a n∞kdy i "stφnu"). Ka₧dopßdn∞ z nich vyplynulo, ₧e to nenφ tak jednoduchΘ, jak jsem si p∙vodn∞ p°edstavoval, ale ₧e je zapot°ebφ do toho zapojit vφce "faktor∙".

Poslednφ dobou se zaΦφnß hodn∞ mluvit o nßhrad∞ klasickΘ fotografie fotografiφ digitßlnφ. Padajφ takΘ argumenty, ₧e kinofilmovΘ polφΦko mß rozliÜenφ "jen" 6 megapixel∙, apod. Toto Φφslo ale ka₧d² °φkß jinΘ - n∞kdo °φkß 5 megapixel∙, jin² 10 megapixel∙, ale nikde jsem to nenaÜel podlo₧enΘ n∞jak²m exaktnφm v²poΦtem.

V Φlßnku se pokouÜφm objasnit, jak lze ze znalosti velikosti obrßzku (a¥ u₧ vznikl v digitßlnφm fotoaparßtu nebo v n∞jakΘm grafickΘm programu) a jeho rozliÜenφ zφskat informace o jeho optimßlnφ velikosti. ╚lßnek si neklade za cφl b²t 100% preciznφ a popsat problΘm do vÜech detail∙ a podrobnostφ, proto n∞kterΘ mΘn∞ v²znamnΘ faktory pro zjednoduÜenφ zanedbßm.