Dnes jsou to vyhledßvanΘ sb∞ratelskΘ p°φstroje (Φasto je v bazarech nakupujφ cizinci), ale Φas od Φasu se s nimi jeÜt∞ setkßme v b∞₧nΘ fotografickΘ praxi. Vzhledem k tomu, ₧e od ukonΦenφ jejich v²roby uplynula u₧ bezmßla celß t°i desetiletφ, lze zajistΘ hovo°it o kvalit∞ a takΘ odolnosti Flexaret∙. "LepÜφ" typy Flexaret∙ nebyly vÜak nijak levnΘ - m∙j d∞deΦek kupoval "Flexaret VI automat" v roce 1964 bez jakΘhokoli p°φsluÜenstvφ za 800 KΦs (pr∙m∞rn² plat byl tehdy kolem tisφce korun). Ale p°φstroj dodnes funguje bez jedinΘ opravyà

Prvnφ p°φstroj s nßzvem Flexaret se objevil v roce 1939. V²robcem jeÜt∞ nebyla Meopta, ale zßvod Optikotechna P°erov (po vßlce p°ejmenovßn na Meoptu). Byla to dvouokß zrcadlovka klasickΘ konstrukce s celokovov²m t∞lem (tento v dneÜnφ dob∞ u₧ ne zrovna b∞₧n² prvek si Flexarety ponechaly po celou dobu svΘ v²roby), vybavenß objektivem Mirar 4,5/75 mm a n∞meckou zßv∞rkou Prontor (1s - 1/150s). Pou₧φval se svitkov² film a formßt 6x6 cm, mnohem pozd∞ji takΘ kinofilm; objektivy nebyly v²m∞nnΘ. Flexaret I nem∞l poΦφtadlo snφmk∙ a jejich poΦet se zjiÜ¥oval Φerven²m okΘnkem na zadnφch dve°φch p°φstroje. Dnes pat°φ prvnφ Flexaret mezi nejcenn∞jÜφ modely celΘ v²robnφ °ady.

Teprve roku 1948 byl p°edstaven (tentokrßt ji₧ Meoptou) nov² typ, Flexaret II - ten m∞l ji₧ zaost°ovßnφ pßΦkou pod objektivem, synchronizaΦnφ p°φpojku pro blesk, samospouÜ¥ a takΘ lepÜφ objektiv Mirar II 3,5/80 mm. DalÜφ model - Flexaret III (vyr. 1948 - 1950) - p°inesl Φetnß vylepÜenφ: posun filmu knoflφkem (p°edtφm kliΦkou) samoΦinnΘ poΦφtadlo a hlavn∞ novou zßv∞rku Metax s Φasy od 1s do 1/400s., pozd∞ji jeÜt∞ p°ibylo blokovßnφ dvojφho osvitu a vylepÜen² objektiv Belar 3,5/80 mm (Flexaret IV, 1950 - 1957).

Flexaret IVa p°inesl n∞co, co se zdß dnes (u amatΘrsk²ch p°φstroj∙) pon∞kud neuv∞°itelnΘ, toti₧ mo₧nost pou₧itφ dvou r∙zn²ch film∙ v jednom p°φstroji (!!!) - po vlo₧enφ specißlnφho adaptΘru bylo mo₧no fotografovat na kinofilm (formßt 24x36 mm). Na p°φstroji byla dv∞ sp°a₧enß poΦφtadla - p°i 12. a 24. snφmku se pohnulo p°φdavn²m "desφtkov²m" poΦφtadlem a poΦet snφmk∙ se Φetl z obou poΦφtadel... Byla to takovß "z nouze ctnost" - v tΘ dob∞ se ve sv∞t∞ rychle rozvφjel kinofilmov² formßt a u nßs byl nedostatek kvalitnφch p°φstroj∙ (kdyby jen p°φstroj∙à!). V tehdejÜφm plßnovanΘm hospodß°stvφ "knedlφkovΘho socialismu" to byla urΦit∞ ta nejrychlejÜφ mo₧nß cesta. Od typu Flexaret V (1958 - 1961, na obrßzku) se s posunem filmu samoΦinn∞ natahovala zßv∞rka (d°φve to bylo nutno ud∞lat zvlßÜ¥), kinofilm bylo mo₧no p°evinout zp∞t do kazety (nemuselo se u₧ tedy pracovat potm∞) a spouÜ¥ byla p°emφst∞na vpravo vedle hledßΦkovΘho objektivu - tak u₧ to z∙stalo v poslednφch dvou modifikacφch VI a VII.

Flexaret VI (1961 - 1967) p°inesl navφc jeÜt∞ bajonety pro nasazovßnφ sluneΦnφ clony a filtr∙ a antireflexnφ ·pravu celΘho vnit°ku p°φstroje; krom∞ toho byl vyveden v Üedo-st°φbrno-ΦernΘm designu (jako F VII) a vypadal tak ze vÜech typ∙ nejlΘpe. P°edposlednφm typem byl Flexaret Standard (vyrßb∞l se souΦasn∞ s F VI) - levn∞jÜφ typ bez poΦφtadla a mo₧nosti pou₧itφ kinofilmu, avÜak mohlo se fotografovat na formßt 4,5x6 cm (po vlo₧enφ specißlnφ masky). VÜechno to "shrnul" poslednφ Mohykßn, Flexaret VII (1966 - 1971, na obrßzku) - ten mohl pou₧φvat formßty 4,5x6 a 6x6 cm (svitkov² film typu 120) a takΘ formßty 24x24 resp. 24x36 mm (kinofilm). Flexaret VII m∞l novou zßv∞rku Pentacon Prestor (1s - 1/500s), vypφnatelnΘ zßskoky pro rychlΘ t°φbodovΘ zaost°enφ a mo₧nost opakovanΘ expozice tΘho₧ snφmku.

Existovala takΘ pom∞rn∞ Üirokß °ada p°φsluÜenstvφ zahrnujφcφ sluneΦnφ clony, filtry, pr∙hledov² hledßΦek, p°edsßdkovΘ makro-ΦoΦky, stativovou hlavici pro stereofotografii Φi panoramatickou hlavici. Podle ne zcela ov∞°en²ch informacφ se p°ipravoval i model s expozimetrem, nicmΘn∞ ne₧ mohla zaΦφt jeho v²roba, bylo odkudsi "shora" rozhodnuto o ukonΦenφ "akce Flexaret". V rßmci d∞lby prßce v tehdejÜφ RVHP si museli ΦeskoslovenÜtφ fotografovΘ prop°φÜt∞ vystaΦit s p°φstroji dovß₧en²mi ze SSSR a NDR. Flexaret nebyl jen amatΘrsk²m p°φstrojem, fotografovali s nφm i profesionßlovΘ (a nejen pro nedostatek jin²ch lepÜφch p°φstroj∙), nap°. Taras KuÜΦinskij nebo Erich Einhorn, kter² o Flexaretech dokonce napsal celou knφ₧ku vydanou v n∞kolika vydßnφch.

TechnickΘ informace Φerpßny z:
1) Einhorn, E., Flexaret v praxi, 1 vyd., SNTL Praha 1968
2) kol.aut., PropagaΦnφ katalog Meopta, P°erov, bez vroΦenφ. P°ilo₧enΘ fotografie p°evzatΘ z katalogu - ⌐ Jan Fiala

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²