|
TomßÜ Houda - ╚lov∞k je pro m∞ to nejv∞tÜφ mystΘrium
| |
Rozhovor s fotografem ΦeskΘho p∙vodu, ₧ijφcφm nynφ v Bernu, je dalÜφ z volnΘho cyklu rozhovor∙, kterΘ byste m∞li na strßnkßch Paladixu nachßzet. Tento cyklus rozhovor∙ si vytkl za cφl zpovφdat fotografy nebo fotografky ze souΦasnΘ generace um∞lc∙ a poklßdat jim otßzky nejen vÜeteΦnΘ, ale hlavn∞ blφzkΘ Φtenß°skΘ fotografickΘ obci Paladixu. N∞kdy mo₧nß otßzky osobn∞jÜφ, jindy techniΦt∞jÜφ, ale poka₧dΘ doufßm zajφmavΘ. Nynφ zde nachßzφte rozhovor s TomßÜem Houdou, s fotografem, jeho₧ dφlo mßlokoho nechßvß chladn²m, a¥ u₧ v kladnΘm nebo jinΘm slova smyslu. |
Kdyby ses cht∞l v jednom odstavci Φtenß°∙m Paladixu p°edstavit, co bys napsal?
Nic zajφmavΘho mne nenapadß. Ale klidn∞ se zeptej, jestli t∞ n∞co konkrΘtnφho zajφmß.
Tak to jsi m∞ dostal :-)) Dobrß, zkusφm tedy zaΦφt. Jsi fotograf ΦeskΘho p∙vodu ₧ijφcφ trvale v Bernu. Jsi Φlenem tv∙rΦφ skupiny äN∞kte°φ bernÜtφ fotografovΘô a tv∙rΦφ skupiny "4raum". OznaΦil by ses za profesionßla nebo amatΘra?
| | Christoph |
Moje hlavnφ zam∞stnßnφ je prßce architekta. Fotografovßnφm sice obΦas penφze vyd∞lßvßm, ale v∞tÜinou se tak d∞je spφÜ neplßnovan∞ a zpravidla to nepokryje ani moje nßklady. D°φve jsem trochu systematiΦt∞ji za penφze fotil m≤du, dnes d∞lßm v podstat∞ a₧ na v²jimky jenom to, co se naz²vß ävolnou tvorbouô. Je pravda, ₧e n∞kterΘ moje projekty jsou finanΦn∞ dost nßroΦnΘ, ale proto₧e se na pozd∞jÜφ prodej nemohu dop°edu spolehnout, d∞lßm za rok t∞ch dra₧Üφch produkcφ jenom n∞kolik. Pokud v takovΘm p°φpad∞ dojde k prodeji, je i cena jednotliv²ch print∙ vyÜÜφ. V zßsad∞ se ale dß °φci, ₧e architekturou penφze vyd∞lßvßm a fotografovßnφm se jich zase zbavuju.
No ano, to znß asi ka₧d² fotograf. Jak jsi se vlastn∞ k fotografii dostal?
K fotografii jsem se dostal u₧ jako mal² kluk. M∞l jsem tehdy takov² plastikov² v²chodon∞meck² fotoaparßt a dφky jednomu fotografovi v p°φbuzenstvu jsem se zaΦal zajφmat o to, jestli by se s tφm daly d∞lat podobnΘ fotografie jako d∞lal on. Jednoho dne mne poslal do kina na tehdy aktußlnφ Antonioniho film äBlowupô (Zv∞tÜenina, kultovnφ film z roku 1966, pozn. red.) a u₧ pro mne nebylo nßvratu. Dnes pro mne fotografie znamenß hlavn∞ mo₧nost dßt konkrΘtnφ formu tomu, co se mi honφ v hlav∞.
Realizovat co se ti honφ v hlav∞à to znφ hezky :-). MßÜ k t∞mto realizacφm n∞jakΘ fotografickΘ vzd∞lßnφ?
| | Hairy tale |
To, co o fotografovßnφ vφm, jsem se nenauΦil na ₧ßdnΘ Ükole. Do zßklad∙ °emesla mne zasv∞til zmφn∞n² p°φbuzn², kter² mne ale nejprve donutil p°eΦφst si dodnes nep°ekonanou ävysokou Ükolu fotografieô od Andrease Feiningera. Pozd∞ji jsem äobjevilô Ansela Adamse a jeho teoretickΘ prßce (Kamera, Negativ, Positiv). Sledovßnφ odbornΘ literatury je pro mne dodnes zdrojem informacφ, opφrßm se ale spφÜ o tituly urΦenΘ profesionßl∙m, proto₧e b²vajφ v∞tÜinou mΘn∞ zatφ₧enΘ äplφ₧ivou reklamouô a jsou obecn∞ neutrßln∞jÜφ.
Krom∞ toho jsem m∞l Üt∞stφ na lidi v mΘm okolφ, kte°φ mi v₧dycky v prav² okam₧ik zp°φstupnili n∞jakou mn∞ dosud neznßmou oblast fotografovßnφ. Asi jsem m∞l ale Üt∞stφ i v tom, ₧e studium architektury obsahuje i p°edm∞ty jako kreslenφ, modelovßnφ, kompozice a d∞jiny um∞nφ, kterΘ Φlov∞ka vedou k trochu v∞dom∞jÜφmu vid∞nφ. No a v neposlednφ °ad∞ je pro mne znovu a znovu zajφmavΘ studium d∞l jin²ch autor∙, jak po emotivnφ, tak i po °emeslnΘ strßnce.
Znalφ tvΘho dφla asi potvrdφ, ₧e jde o velmi zajφmavou tvorbu ba dokonce bych se odvß₧il tvrzenφ, ₧e architekt je ve tv²ch fotografiφch znßt. Co vlastn∞ pova₧ujeÜ za sv∙j nejv∞tÜφ fotografick² ·sp∞ch? Nebo lΘpe, kterΘ svΘ dφlo mßÜ nejrad∞ji?
| | Wilma |
Mßm ke sv²m pracem, kterΘ proÜly vÜemi m²mi selekcemi a kterΘ se rozhodnu zpracovat na fineprinty, tΘm∞° intimnφ vztah. Printovßnφ mi trvß dlouho, Φasto za°azuji delÜφ pauzy abych si oz°ejmil, ₧e zvolenß cesta je sprßvnß. Kdo ji₧ ode mne n∞kdy n∞jak² print dostal, ten by s politovßnφm potvrdil, ₧e n∞kdy pot°ebuju m∞sφce, ne₧ jsem ochoten dßt svoji prßci z ruky. ╚asto ale mßm vztah k jednotliv²m projekt∙m ji₧ dlouho p°ed tφm, ne₧ zmßΦknu spouÜ¥. P°φprava n∞kter²ch trvß obΦas i dΘle ne₧ rok, a b∞hem tΘ doby vznikß k prßci samΘ i k lidem, kte°φ se jφ ·Φastnφ, velice osobnφ vztah. V neposlednφ °ad∞ jsou moje realizace Φasto spojenΘ s dosti neobvykl²mi situacemi, jednotlivΘ akce majφ charakter happening∙ a pro v∞tÜinu ·Φastnφk∙ je akce sama nejmΘn∞ stejn∞ d∙le₧itß jako v²slednß fotografie. To vÜechno mi odpov∞∩ na Tvojφ otßzku tΘm∞° znemo₧≥uje, v ka₧dΘm p°φpad∞ by se asi jednalo o vφce pracφ.
Narß₧φÜ t°eba na sv∙j projekt Turbφna?
| | Gianni (z cyklu Turbφna)" |
Nejenom na Turbφnu, i kdy₧ tam to chvφlemi byl vφce happening ne₧li seri≤znφ fotografickß prßce.
NaÜe skupina se tehdy v mΘ nep°φtomnosti rozhodla ud∞lat v²stavu na tΘma ävlajkyô. Nejd°φve jsem na takhle pitom² nßpad v∙bec necht∞l reagovat, ale potom mi to nedalo a jako reakce vznikl änev∞stφ skokô a ta sΘrie portrΘt∙ vlasatc∙ a vlasatic p°ed zapnutou turbφnou. Tu jsem si pronajal, m∞la asi stodvacet kilo a musel jsem kv∙li nφ nechat zesφlit elektrickou instalaci. Byla umφst∞nß kv∙li hluku o dv∞ mφstnosti dßl, vedli jsme ten proud vzduchu takovou asi p∙l metru tlustou rourou a₧ do ateliΘru. Nebylo to ale nic platnΘ, museli jsme se p°esto dorozumφvat jenom posunky. VÜechno v ateliΘru muselo b²t pevn∞ p°iÜroubovanΘ mezi stropem a podlahou...
Cht∞l jsem tehdy, aby vlßly nejen vlasy, ale i tvß°e a v∙bec vÜechno jako u fotek paraÜutist∙ :-). Nakonec se motalo po ateliΘru i v celΘm barßku asi dvacet vlasat²ch individuφ s kamarßdy a kamarßdy kamarßd∙, chvφlemi to vypadalo tak, ₧e najednou stßla p°ed kamerou n∞jakß mn∞ neznßmß polonahß osoba s dlouh²ma vlasama a oznamovala mi, ₧e je to hroznß hlφna a jestli bych ji taky vyfotografoval...
Zb²vß jenom dodat, ₧e po n∞kolika m∞sφcφch kolegovΘ jednomysln∞ dosp∞li k nßzoru, ₧e ävlajkyô je neuv∞°iteln∞ pitomΘ tΘma a v²stavu jsme ud∞lali tΘmaticky neomezenou...
Co vlastn∞ pova₧ujeÜ za äsv∙j oborô ve fotografovßnφ?
Na svΘ homepage jsem v obligßtnφm varovßnφ p°ed jejφm obsahem napsal, ₧e tΘmatem m²ch fotografiφ je äΦlov∞Φφ bytφô. ╚lov∞k a to, jak jej vnφmßme, je pro mne stßle to nejv∞tÜφ mystΘrium. Zajφmß mne v tomhle sm∞ru i vztah mezi zobrazenou situacφ a jejφm divßkem, divßckΘ asociace vyvolanΘ spat°enφm dφla jsou pro mne v podstat∞ jeho variabilnφ souΦßstφ.
Myslφm si, ₧e neexistuje ₧ßdnß strßnka naÜφ existence, kterou by nestßlo za to fotograficky zpracovat. Samoz°ejm∞ se Φasto stßvß, ₧e u n∞kter²ch tΘmat vyvstane krom∞ t∞ch obvykl²ch jeÜt∞ °ada etick²ch otßzek. Pro mne je v₧dycky znova p°ekvapivΘ, kolik pro Φlov∞ka vlastn∞ typick²ch vlastnostφ je doprovßzeno jejich tabuizacφ. N∞kdy se mi ale zdß, ₧e prßv∞ odpov∞di na to, proΦ n∞kterΘ strßnky naÜeho bytφ tabuizujeme, vypovφdajφ nejlΘpe i o podstat∞ naÜeho bytφ jako takovΘho.
To znφ skoro filozoficky... V tΘto souvislosti se ale zkusφm zeptat konkrΘtn∞: äJak jsi p°ipadl na myÜlenku M∞stskΘho portrΘtu a jakΘ jsou reakce osloven²ch dφvek?ô
| | Sßra (z cyklu M∞stsk² portrΘt) |
Fotografovßnφ vφce Φi mΘn∞ obna₧en²ch dφvek ve ve°ejnΘm prostoru nenφ niΦφm nov²m. Jß jsem se k n∞mu dostal spφÜ nßhodou: P°i jednΘ ônormßlnφô prßci se mi p°es veÜkerou snahu neda°ilo u modelky dosßhnout pot°ebnΘho autentickΘho v²razu. Holka byla jednoduÜe mimo. I kdy₧ jsem na modelky hodn², nemohlo jφ ujφt, ₧e s v²sledkem nejsem spokojen a kdy₧ u₧ jsem to cht∞l zabalit, zeptala se mne asi spφÜe rΘtoricky, jestli bych byl spokojen² kdyby se t°eba svlΘkla do naha. Tehdy jsme zjistili, ₧e i kdy₧ takovß situace trvß °ßdov∞ jenom vte°iny, zp∙sobφ velice intenzivnφ prezenci modelky. Od tΘ doby to obΦas, kdy₧ se na to cφtφm, praktikuju. Je pravdou, ₧e reakce dφvek, kterΘ o podobnΘ p≤zovßnφ na ulici ₧ßdßm, jsou velmi r∙znorodΘ, poΦφnaje äOK, tak jdeme na toô a₧ po äjestli se ke mn∞ p°iblφ₧φte, tak zaΦnu jeΦet (...zavolßm policii apod.)ô. ╚esko (resp. Praha) se zde velmi liÜφ od èv²carska û pom∞r ·sp∞Ünosti je u obou zemφ zhruba obrßcen². Zatφmco v ╚echßch mßm dny, kdy mi vyhovφ tΘm∞° ka₧dß dφvka, kterou o to po₧ßdßm, jsou èv²carky spφÜe konzervativnφ a zpravidla se rozhodnou pro spoluprßci a₧ po delÜφ dob∞ na rozmyÜlenou, potΘ co m∞ly mo₧nost si prohlΘdnout moje prßce. Abych byl ale spravedliv², Bern je ve srovnßnφ s Prahou malom∞stem a situace nap°φklad v Zⁿrichu by asi byla jinaΦφ.
| | Setkßnφ v Belvederu (z cyklu M∞stsk² portrΘt) |
Jak ji₧ to tak ale Φasto v ₧ivot∞ b²vß, Φasem jsem zjistil, ₧e prakticky identickou myÜlenku praktikuje ji₧ n∞kolik let francouzsk² fotograf Marc RiviΘre, kter² asi p°ed rokem svΘ prßce dokonce vydal kni₧n∞à
Inu, vÜe ji₧ tu jednou byloà nicmΘn∞ z toho co °φkßÜ soudφm, ₧e aran₧ovanΘ prßce jsou ti blφzkΘ. M∙₧eÜ naÜim Φtenß°∙m p°iblφ₧it jak pracujeÜ? Od prvotnφho zßm∞ru a₧ po realizaci? Pop°φpad∞, kdo je tv²m vzorem?
V m²ch poΦßtcφch jsem fotografoval hlavn∞ reportß₧nφ obrßzky, ve kter²ch jsem se sna₧il zachytit n∞jakou reßlnou situaci s n∞kolika obsahov²mi rovinami. Vyfotit takov² snφmek vy₧aduje nejenom urΦitou pohotovost, ale i Üt∞stφ b²t p°i podobnΘ situaci p°φtomen.
B∞hem let jsem zjistil, ₧e mßm hlavu plnou obrßzk∙, ke kter²m neustßle p°ib²vajφ novΘ, a zaΦal jsem situace sßm inscenovat. Zpravidla zaΦφnßm realizovat n∞jakou myÜlenku teprve tehdy, kdy₧ je obrßzek v mΘ hlav∞ ji₧ celkem detailn∞ propracovan². To mß sice svΘ v²hody, ale i nev²hody û nap°φklad musφm potom v∞tÜinou hledat n∞jak² konkrΘtnφ typ modelky. ObΦas se ale stßvß, ₧e mne inspiruje prßv∞ n∞jakß konkrΘtnφ dφvka nebo specißlnφ prost°edφ a potom je p°φprava o n∞co jednoduÜÜφ. V opaΦnΘm p°φpad∞ se hlavn∞ hledßnφ vhodnΘho prost°edφ stßvß Φasto tφm rozhodujφcφm faktorem. Nap°φklad pro obrßzek äschodiÜt∞ô, kter² se nakonec fotografoval v hale ΦeskΘho velvyslanectvφ v Bernu, jsem prohledßval vÜechny patricijskΘ vily v Bernu a okolφ dΘle ne₧ rok.
Samotnß realizace mß poka₧dΘ jinou dynamiku, n∞kdy je to jenom akce mezi fotografem a modelkou, jindy je to v²sledek spoluprßce celΘho t²mu lidφ. N∞kte°φ, jako t°eba moje vizß₧istka Inez, se mnou spolupracujφ pravideln∞, jinφ se ·Φastnφ t°eba jenom jednoho projektu. Cφlem jednΘ takovΘ akce b²vß jeden a₧ t°i obrßzky, na kter²ch pomocφ polaroid∙ pilujeme maximßln∞ t°i hodiny. Po delÜφ dob∞ je na modelech i fotografovi znßt ·nava....
Moje vzory? T∞ch je asi nepoΦφtan²ch, i kdy₧ bych ne₧ o vzorech mluvil spφÜ o inspiraci... Z fotograf∙ urΦit∞ Jeanloup Sieff, Gottfried Hellnwein, J.P. Witkin, Helmut Newton, David LaChapelle, Loretta Lux... Z malφ°∙ t°eba Francis Bacon, Balthus nebo ranß tvorba Jßry R≤nyà.
| | Polibek |
Ano, Witkin, docela by m∞ zajφmalo co se honφ v hlav∞ specißln∞ jemu:-)).. ale nic, poj∩me dßle.
Jakou pou₧φvßÜ techniku?
V poslednφ dob∞ d∞lßm hodn∞ na ämal²ô st°ednφ formßt, pou₧φvßm Mamiyu 645 Pro TL. Je to pro mne vhodn² kompromis mezi kvalitou negativu a flexibilitou prßce. Pokud bych pracoval jenom ve studiu, asi bych d∞lal s v∞tÜφm formßtem. Moje äsituaceô ale obΦas vy₧adujφ trochu pohotov∞jÜφ reakce, ne₧ by t°eba s RZ bylo mo₧nΘ. N∞kolikrßt jsem si pronajal Nikona F5 s boosterem, naposledy to bylo u fotografie änev∞stφ skokô, kterß byla neopakovatelnß a proto jsem pot°eboval kameru s deseti obrßzky za vte°inu.
Nearan₧ovanΘ, autentickΘ v∞ci fotφm starom≤dn∞ Leicou M6.
| | Sabine |
Hodn∞ diskusi se na internetu, ale i jinde vede o tom, jak je vlastn∞ technika d∙le₧itß. Je mo₧nΘ nafotit dobrou fotku levnou technikou? Nebo se bez urΦitΘ kvality Φlov∞k neobejde? Jak jsem n∞kde Φetl, grizzly se stop∞tkou fotφ pom∞rn∞ obtφ₧n∞... Jak je vlastn∞ podle tebe d∙le₧itß technika p°i fotografickΘ tvorb∞?
Technika mß pro mne pouze ten v²znam, ₧e mi umo₧nφ realizovat n∞jak² m∙j zßm∞r v odpovφdajφcφ kvalit∞. Kdy₧ je to nutnΘ, pronajmu si pot°ebnΘ vybavenφ pro jeden konkrΘtnφ projekt nebo je koupφm a po skonΦenφ prßce zase prodßm.
Aha, to bylo struΦnΘ. OvÜem jako sprßvn² redaktor polo₧φm tedy otßzku znovu. Co myslφÜ, ₧e je hlavnφm p°edpokladem pro to ud∞lat dobrΘ fotografie? Technika nebo vize, tedy n∞co jako um∞leck² zßm∞r?
U₧ jsem vid∞l hodn∞ nßdhern²ch fotografiφ, kterΘ vytvo°ili mist°i vybavenφ äprimitivnφô technikou. ╚asto je n∞co podobnΘho vid∞t na fotografiφch autor∙ z Ruska nebo z Pobaltφ. Na druhou stranu, znßm hodn∞ n∞meck²ch amatΘr∙ vybaven²ch profesionßlnφ technikou, jejich₧ prßce jsou technicky perfektn∞ vyfotografovan²mi nicne°φkajφcφmi banalitami.
Myslφm si, ₧e nejd∙le₧it∞jÜφ je vize, pro jejφ₧ realizaci je ale nutnß urΦitß symbi≤za mezi autorem a jeho kamerou... Ka₧dß kamera se na n∞kterΘ prßce hodφ lΘpe a na n∞kterΘ h∙°e, Φlov∞k by nem∞l chtφt techniku znßsilnit. TakΘ opaΦnß situace, kdy fotograf sice vlastnφ hightech vybavenφ, ale neumφ poslepu svoji techniku ovlßdat, nenφ optimßlnφ.
MßÜ vlastnφ ateliΘr?
Ano, samoz°ejm∞. Jenom se moje ₧ena obΦas splete a nazve jej prßdelnou. D∞lßm v n∞m spφÜe komornφ v∞ci, kdy₧ pot°ebuju vφce v²Üky, pronajφmßm si ateliΘr jednoho kolegy.
ZpracovßvßÜ si fotografie sßm?
| | Ovoid - pocta Man Rayovi |
U ΦernobφlΘ fotografie jinß cesta nevede û snad pouze v p°φpad∞, kdy si n∞kdo platφ vlastnφho laboranta. Barevnou fotografii nechßvßm zpracovat v profesionßlnφ laborato°i. Zpravidla nechßm vyvolat filmy a ud∞lat kontakty. Podle charakteru fotek nechßm d∞lat zkuÜebnφ printy na 24x30cm a poslΘze p°φmo finßlnφ zv∞tÜeniny na Lambda printeru. N∞kdy je ale nutnΘ negativy nechat nejprve naskenovat bubnov²m skenerem a provΘst urΦitΘ ·pravy barevnosti nebo kontrastu, a teprve potΘ nechßm data naexponovat na Lambd∞. Finßlnφ printy jsou zpravidla omezenΘ velikostφ mojφ mapy (50x60cm), ale kdy₧ d∞lßm na objednßvku nebo pro n∞jak² specißlnφ prostor, b²vajφ i v∞tÜφ. U Φernobφl²ch jsem vßzßn velikostφ mojφ laborato°e, ale u barevn²ch zvlßdß Lambda zv∞tÜeniny a₧ do 1.5x15m. Zatφm jsem ale nikdy nezv∞tÜoval na vφce ne₧ 2.5m.
I kdy₧ v podstat∞ fotφm hlavn∞ Φernobφle, na klasick² äst°φbrn²ô film, mφvßm u n∞kter²ch situacφ s sebou i kazety s barevn²mi svitky a teprve nad v²sledky se rozhodnu, kterß varianta je pro dan² projekt ta pravß.
M∙₧eÜ blφ₧e popsat jak zpracovßvßÜ Φernobφlou fotografii? Filmy, chemie, papφryà
NejΦast∞ji pracuju na Kodak TP, kter² vyvolßvßm v Technidolu. Jinak mßm v oblib∞ Tmax 100 v Tmax v²vojce, pop°φpad∞ Tri-X 400. Do Leicy n∞kdy strkßm Deltu 3200 a exponuju ji jako 1600, vyvolßvßm v °ed∞nΘm Xtolu. V poslednφ dob∞ zaΦφnßm experimentovat s materißly Spur.
Papφry na zkuÜebnφ printy a kontakty beru MG Ilford RC, na definitivnφ fineprinty baryt (Ilford MG nebo 300 gramov² bavln∞n² Bergger).
Printuju splittingem, tedy aditivni expozicφ dv∞ma r∙zn²mi gradacemi pro ka₧dou expoziΦnφ z≤nu.
Jak se dφvßÜ na digitßlnφ techniku?
V digitßlnφ technice je jist∞ budoucnost fotografie, i kdy₧ doufßm, ₧e ta analogovß Φernobφlß nikdy ·pln∞ nezmizφ, podobn∞ jako je tomu u vinylov²ch gramofonov²ch desek. Emotivnost a smyslnost barytovΘho fineprintu jsou a myslφm ₧e asi u₧ nav₧dy z∙stanou digitßlnφmi metodami nedosa₧itelnΘ. V souΦasnosti pou₧φvßm digitßlnφ techniku pouze jako meziΦlßnek pro korekce barevn²ch fotografiφ. Pracovat p°φmo digitßln∞ v kvalit∞, na kterou jsem zvykl², je momentßln∞ pro mne finanΦn∞ nesmyslnΘ. Hlavnφ v²hoda digitßlnφ technologie, spoΦφvajφcφ v jejφ rychlosti, pro mne p°i m²ch äv²robnφch lh∙tßchô nemß velk² v²znam.
JakΘ jsou tvΘ dalÜφ plßny?
| | Usmφvejte se |
Pracuji te∩ krom∞ jinΘho na jednom cyklu, kter² mne stavφ p°ed hromadu otßzek, na kterΘ musφm sßm teprve hledat odpov∞di. Je to o vztahu Φlov∞ka k materißlnu a duchovnu v sob∞ samΘm, hledßnφ odpov∞di na otßzku, z jakΘho materißlu jsme ud∞lanφ my a z jakΘho naÜe duÜe. Doposud vÜechny prßce, kterΘ jsem k tomu fotil, jsem musel d∞lat znovu. Nejsem si jist, jestli s tφm n∞kdy k mΘ spokojenosti v∙bec budu hotov.
Na ja°e budou än∞kte°φ bernÜtφ fotografovΘô op∞t vystavovat a budu tam snad mφt n∞kterΘ svoje nov∞jÜφ prßce û pokud s nimi budu do tΘ doby spokojen. Samostatn∞ vystavovat se v nejbli₧Üφ dob∞ nechystßm, ale plßnuji to po ukonΦenφ mΘho ämaterißlnφhoô cyklu. Jinak je mo₧nΘ moje fotografie vid∞t v internetu û na mojφ strßnce nebo na n∞kter²ch jin²ch strßnkßch. Bohu₧el, rozdφl mezi printem a tφm, co je k vid∞nφ na monitoru, z∙stßvß pro mne trval²m zdrojem frustrace.
Aprop≤ internet - co °φkßÜ existenci fotografick²ch server∙ jako je fotopr∙vodce nebo photopost?
Existence podobn²ch server∙ je asi logick²m jevem. Ka₧d² fotograf je zv∞dav na reakci ostatnφch na svΘ dφlo, a dφky internetu m∙₧e okruh potencißlnφch divßk∙ zmnohonßsobit. Navφc se dajφ z databßze v∞domostφ ostatnφch ·Φastnφk∙ Φasto b∞hem okam₧ik∙ zφskat pot°ebnΘ informace. Myslφm si, ₧e hlavn∞ zaΦφnajφcφ fotografovΘ tuhle mo₧nost oce≥ujφ.
Pro fotografy, kte°φ se ji₧ nemusejφ pot²kat s technick²mi problΘmy, spoΦφvß hlavnφ v²znam podobn²ch server∙ v pom∞rn∞ up°φmn²ch (proto₧e zpravidla anonymnφch) reakcφch na svΘ prßce. I kdy₧ s mnoh²mi nemusφ souhlasit, p°esto jim ukß₧φ v jakΘm spektru se ·Φinek jejich prßce pohybuje.
I kdy₧, up°φmn∞, znßmkovßnφ jako takovΘ, tedy jako äabsolutnφ ohodnocenφô kvality dφla, je t°eba brßt s nutnou rezervou. Jako jak²si indikßtor koincidence s pr∙m∞rn²m vkusem na danΘm serveru m∙₧e ale mechanismus znßmkovßnφ fungovat dob°e. A navφc uspokojuje p°irozenou hravost a sout∞₧ivost ve v∞tÜin∞ z nßs...:-)
D∞kuji za rozhovor
|
