Vladimφr Birgus nenφ vÜak jen teoretikem fotografie, ale takΘ aktivnφm fotografem (Φty°i desφtky autorsk²ch v²stav). V souvislosti s prßv∞ pobφhajφcφ v²stavou s nßzvem Cosi nevyslovitelnΘho (Pra₧sk² d∙m fotografie û Galerie Oskara Kokoschky do 16.2.) jsme Vladimφru Birgusovi polo₧ili n∞kolik otßzek. P°ipome≥me takΘ, ₧e Vladimφru Birgusovi p°ed n∞kolika t²dny vyÜla stejnojmennß monografie (Cosi nevyslovitelnΘho, nakladatelstvφ Kant).

èest otßzek pro fotografa Vladimφra Birguse

Vladimφr Birgus: Rovinj 1992

Vß₧en² pane Birgusi, m∙₧ete naÜim Φtenß°∙m prozradit, jakou fotografickou technikou vznikaly fotografie z cyklu Cosi nevyslovitelnΘho, kterΘ vystavujete v Pra₧skΘm dom∞ fotografie?

U₧ mnoho let fotografuji hlavn∞ dv∞mi sta°iΦk²mi fotoaparßty Nikon FA, jednφm na Φernobφl² film, druh²m na inverznφ barevn² film. Pro ΦernobφlΘ snφmky snφmky pou₧φvßm p°evß₧n∞ filmy Kodak T-MAX, pro barevnΘ Fuji Sensia 100. ╚ernobφlΘ snφmky si zpracovßvßm sßm, barevnΘ zv∞tÜeniny na Cibachrome mi d∞lajφ ve Fotonov∞ v Hronov∞.

VÜechny vystavenΘ fotografie jsou barevnΘ. M∞ osobn∞ jejich velmi sytΘ barvy a₧ p°ekvapily. Stala se barevnß fotografie vaÜφm v²razov²m prost°edkem natolik, ₧e jste p°estal fotografovat na Φernobφl² materißl nebo je to jen v∞cφ cyklu Cosi nevyslovitelnΘho?

U₧ vφce ne₧ dvacet let fotografuji paraleln∞ barevnΘ i ΦernobφlΘ snφmky, ovÜem v poslednφ dob∞ vφce vystavuji ty barevnΘ. V knφ₧ce Cosi nevyslovitelnΘho, kterou vydßvß nakladatelstvφ KANT, vÜak stßle jeÜt∞ znaΦn∞ p°evlßdajφ ΦernobφlΘ fotografie.

Fotografujete lidi v r∙zn²ch koutech sv∞ta. Pou₧φvßte teleobjektiv nebo fotografovanΘ osoby ₧ßdßte o svolenφ? Dostal jste se n∞kdy do konfliktnφch situacφ?

Vladimφr Birgus: Miami Beach 1998

Teleobjektivy tΘm∞° nepo₧φvßm, naopak naprostou v∞tÜinu dokumentßrnφch snφmk∙ fotografuji Üiroko·hl²mi objektivy. Mnohdy proto snφmßm z bezprost°ednφ blφzkosti. Nearan₧uji a sna₧φm se b²t p°i fotografovßnφ b²t co nejmΘn∞ nßpadn², tak₧e v∞tÜinou nenφ Φas na to, abych p°edem ₧ßdal lidi p°ed objektivem o svolenφ. Nemyslφm si, ₧e by mΘ fotografie n∞koho zesm∞Ü≥ovaly nebo ukazovaly v trapn²ch situacφch, tak₧e v∞tÜinou v tomto sm∞ru ₧ßdnΘ konflikty nemßm. Pokud by vÜak n∞kdo projevil v²razn² nesouhlas s tφm, abych po°φzen² snφmek n∞kde publikoval, budu to respektovat. P°esto jsem se n∞kolikrßt dostal do problΘm∙. V∞tÜinou to bylo v 70. a 80. letech p°i po°izovßnφ znaΦn∞ ironick²ch zßb∞r∙ z r∙zn²ch komunistick²ch slavnostφ, kdy se mi v tom sna₧ili zabrßnit r∙znφ tajnφ nebo ΦlenovΘ Lidov²ch milicφ. ObdobnΘ konflikty jsem mφval i v b²valΘm Sov∞tskΘm svazu, kdy n∞kte°φ lidΘ nemohli pochopit, proΦ nefotografuji pomnφky, ale je. V∙bec nejhorÜφ situaci jsem vÜak za₧il v newyorskΘm Harlemu, kdy se mΘ fotografovßnφ nelφbilo jednΘ nadopovanΘ ΦernoÜce û a za pßr minut bylo kolem mne asi dvacet jejφch hroziv∞ vyhlφ₧ejφcφch p°φbuzn²ch a p°ßtel. NaÜt∞stφ m∞ tam zachrßnili policajti, kte°φ nßs oba odvezli na policejnφ stanici.

Na vystaven²ch snφmcφch hraje znaΦnou roli sv∞tlo a stφn. ╪ekl bych, ₧e vyhledßvßte sv∞telnΘ podmφnky, kter²m se °ada fotograf∙ rad∞ji vyhne û mßm na mysli prudkΘ slunce a ostrΘ stφny. To patrn∞ nebude nßhoda...

Mßte pravdu, ostrΘ sv∞tlo a hlubokΘ stφny mßm rßd. Myslφm si, ₧e stφny nesou v sob∞ urΦitΘ tajemstvφ a v mnoha p°φpadech p∙sobφ jen jako nßznak Φehosi nereßlnΘho. A prost°ednictvφm vlastnφho stφnu sßm vstupuji do fotografie.

Vladimφr Birgus: Barcelona 2000

Ze sv∞ta literatury dob°e vφm, ₧e literßrnφ kritici a teoretici neb²vajφ nejlepÜφmi autory. Nevφm, zda to platφ i pro oblast fotografie... Nejsou Vßm znalosti historie fotografie a velk² p°ehled o souΦasnΘ fotografickΘ tvorb∞ p°i vlastnφ prßci spφÜ na obtφ₧?

Tady asi nenφ mo₧nß jednoduchß odpov∞∩. Mnozφ fotografovΘ a v²tvarnφci byli souΦasn∞ skv∞l²mi teoretiky, vzpome≥me t°eba na Alfreda Stieglitze, Alexandra RodΦenka, Josefa ╚apka, Jaromφra Funkeho, Eugena WiÜkovskΘho a mnoho dalÜφch. Orientace ve v²voji fotografie Φi v²tvarnΘho um∞nφ urΦit∞ p°ispφvß k tomu, ₧e auto°i neobjevujφ v∞ci u₧ dßvno objevenΘ. Ale takΘ jist∞ p°ispφvß k tomu, ₧e n∞kdy majφ pocit, ₧e u₧ vlastn∞ nezb²vß mnoho co by se jeÜt∞ dalo objevovat.

Vladimφr Birgus: Berlin 1993

Digitßlnφ fotografie v podstat∞ ovlßdla pole foto₧urnalistiky. I kdy₧ nejsem zastßncem Ükatulkovßnφ a d∞lenφ na tzv. vß₧nou a komerΦnφ tvorbu, p°ece jen by m∞ zajφmalo, jak podle Vßs digitalizace prom∞nila um∞leckou fotografii...

Digitßlnφ fotografie u₧ nynφ zßsadnφm zp∙sobem zm∞nila t°eba reklamnφ a m≤dnφ fotografii. A nepochybn∞ se bude stßle vφce uplat≥ovat i ve volnΘ tvorb∞. Sßm vÜak mßm rad∞ji jejφ tΘm∞° nepost°ehnutelnΘ pou₧itφ nap°φklad v dφlech Jeffa Walla nebo Andrease GurskΘho ne₧ v t∞ch p°φpadech, kdy je zneu₧φvßna k r∙zn²m povrchnφm efekt∙m. Dosud p°φliÜ velkΘ procento digitßlnφch snφmk∙ p°ekraΦuje hranice k²Φe.

D∞kujeme za rozhovor.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²