|
Irßk - 4. dφl û severnφ Irßk
| |
V tomto dφle navÜtφvφme Samaru, Mosul, Ninive, Nimrud, AÜur a Chorsabad. |
74 let po zalo₧enφ BagdßdskΘho kalifßtu, p°est∞hoval abbßsovsk² kalif Al-MuÆtasim v roce 836 svΘ hlavnφ m∞sto na sever, do nov∞ postavenΘho m∞sta û do Samary. Krßtce na to, roku 892 kalif Al-MuÆtadhid uΦinil hlavnφm m∞stem svΘ °φÜe op∞t Bagdßd. I v tomto krßtkΘm obdobφ se Samara stala pro svΘ literßrnφ, um∞leckΘ a v∞deckΘ hodnoty legendou v arabskΘ historii. Zbytky zdφ p∙vodnφ Samary jsou dob°e viditelnΘ podΘl v²chodnφho b°ehu Tigridu a tßhnou se na jih v dΘlce tΘm∞° 35 km od dneÜnφho m∞sta, kterΘmu dominuje nov∞ restaurovanß Velkß meÜita z cihel a hlφny. Svou velikostφ 240 x 160 m s desetimetrov²mi zdmi byla v r. 852 nejv∞tÜφ meÜitou v islßmskΘm sv∞t∞. Charakteristick²m objektem je zde stojφcφ Spirßlov² minaret, po jeho₧ schodech jsme se dostali do v²Üky 52 m. Otev°el se nßm odtud ·chvatn² v²hled na novou Samaru se zlatou Askarijskou meÜitou na jednΘ stran∞ a donekoneΦna se tßhnoucφmi zbytky zdφ p∙vodnφho velkom∞sta na stran∞ druhΘ.
| | Samara. |
|
| | Samara - Zlatß Askarijskß meÜita. |
|
| | Samara - spirßlov² minaret. |
|
Na sever od m∞sta Mosul, le₧φcφho 400 km od Bagdßdu, lze dojet k nenßpadnΘmu kopci, kter² stßle skr²vß svß tajemstvφ 4. hlavnφho asyrskΘho m∞sta Chorsabadu, postavenΘmu Sargonem II. (721-705 p°.n.l.), zakladatelem NovΘho asyrskΘho krßlovstvφ. To, co ji₧ bylo vykopßno, bylo dßvno odvezeno do muzeφ celΘho sv∞ta û mramorovΘ a bronzovΘ basreliΘfy do Louvru, masivnφ ok°φdlenφ b²ci do Bagdßdu a jinam.
| | Chorsabad - jakΘ asi skr²vß tajemstvφ tento kopec? |
|
| | Chorsabad - n∞kde staΦφ odhrnout trochu zeminy. |
|
DalÜφm zastavenφm na naÜφ cest∞ bylo malΘ m∞steΦko BaßÜika, ve kterΘm vedle sebe ₧ijφ muslimovΘ, k°es¥anΘ a skupina obyvatel zvlßÜtnφho nßbo₧enstvφ û jazφdia (vyznßvajφ Allßha a bojφ se ∩ßbla). Ti se vyznaΦujφ stav∞nφm zvlßÜtnφch hrob∙ s charakterick²mi v∞₧iΦkami.
| | BaßÜika - v∞₧iΦkovitΘ nßhrobky p°φsluÜnφk∙ nßbo₧enskΘ skupiny jazφdia. |
|
| | BaßÜika - hrob zahradnφka a elektrikß°e. |
|
Nedaleko hranic s oblastmi dostupn²mi jen na zvlßÜtnφ povolenφ (s kurdsk²m obyvatelstvem) le₧φ horsk² ortodoxnφ klßÜter sv. MatouÜe ze 4. stol. Na ·zkΘ horskΘ silnici odmφtl nßÜ °idiΦ autobusu riskovat pßd ze strmΘho srßzu a tak obyvatelΘ mφstnφ vesnice ochotn∞ vystlali valnφk koberci a polÜtß°i a zap°ßhli jej za traktor, kter² krkolomnou jφzdu vykonal. Odm∞nou byl pak nßdhern² v²hled na severnφ hornatou irßckou krajinu û viz fotografie v prvnφm dφlu.
| | Pravoslavn² duchovnφ v klßÜte°e sv. MatouÜe |
|
| | KlßÜter sv. MatouÜe |
|
| | Äivot v klßÜte°e sv. MatouÜe |
|
Dnes u₧ p°φmo ve m∞st∞ Mosul le₧φ pahorek, na n∞m₧ stßla citadela Ninive a kter² byl osφdlen ji₧ v 7. tisφciletφ p°.n.l. Ve 2. tisφciletφ p°.n.l. byla v²znamn²m centrem s proslul²m chrßmem bohyn∞ IÜtar. Za vlßdy Sargona II. se Ninive stalo 3. hlavnφm m∞stem As²rie p°edtφm, ne₧ se krßl p°est∞hoval do Chorsabadu. Jeho syn Sennacherib se vÜak do Ninive vrßtil, aby se sv²mi nßslednφky dßle m∞sto rozÜi°oval a uΦinil jej centrem tehdejÜφho civilizovanΘho sv∞ta a₧ do dobytφ m∞sta MΘdy a Babylo≥any v r. 612 p°.n.l. O tisφc let pozd∞ji zastφnilo jeho v²znam m∞sto Mosul na druhΘ stran∞ Tigridu.
Ka₧dΘho nßvÜt∞vnφka ohromφ ΦßsteΦn∞ rekonstruovanΘ zbytky starov∞k²ch hradeb, 12 km dlouh²ch, ve kter²ch bylo 15 bran pojmenovan²ch podle asyrsk²ch boh∙. ╚ßsti Sennacheribova palßce se 71 pokoji a 27 vchody byly zdobeny monumentßlnφmi ok°φdlen²mi b²ky a lvy. DlouhΘ sΘrie basreliΘf∙ byly vyvezeny ze zem∞, p°edevÜφm do BritskΘho muzea.
| | Ok°φdlen² strß₧ce palßce v Ninive. |
|
| | Hradby Ninive. |
|
| | Tvß° strß₧ce palßce v Ninive. |
|
Mosul, nejv∞tÜφ m∞sto severnφho Irßku, je vedle Bagdßdu hlavnφm centrem obchodu, pr∙myslu a komunikacφ. BohatΘ na starΘ historickΘ monumenty û hrady, meÜity, kostely, klßÜtery, Ükoly, vykazuje n∞kterΘ zvlßÜtnφ architektonickΘ rysy. Do m∞sta vedou ÜirokΘ dßlnice s n∞kolikapatrov²mi mimo·rov≥ov²mi k°i₧ovatkami. V²stavnΘ kostely ukazujφ na v²znamnou k°es¥anskou komunitu. StarΘ m∞stskΘ opevn∞nφ ustoupilo r∙stu modernφho m∞sta. To, co z nich zbylo, vÜak dßvß dostateΦnou p°edstavu o jejich mohutnosti. I Mosul mß svou Üikmou v∞₧, resp. Üikm², 52 m vysok² minaret Al-Hadba.
| | VeΦernφ Mosul - silniΦnφ sφ¥. |
|
| | Mosul - zbytky m∞stskΘho opevn∞nφ. |
|
| | Mosul - detaily k°es¥anskΘho chrßmu. |
|
V mosulsk²ch bazarech bylo mo₧no koupit navzdory embargu tΘm∞° jakΘkoliv myslitelnΘ zbo₧φ za velmi p°φznivΘ ceny. Nap°φklad nov² zßmek na kufr m∞ p°iÜel i bez smlouvßnφ na n∞jak²ch 7 KΦ. Pro nßs Evropany vÜak bylo nep°φjemnΘ neustßlΘ strkßnφ v davu a uh²bßnφ p°ed r∙zn²mi vozφky a navφc bylo nutnΘ stßle hlφdat strouhu, kterß jako povrchovß kanalizace vedla prost°edkem ulice. VeΦer nßs Φekala tradiΦnφ veΦe°e û vynikajφcφ °φΦnφ ryba peΦenß mφstnφm zp∙sobem. NßÜ pr∙vodce nßm ukazoval, jak se takovß ryba konzumuje û dß se na tßc mezi hosty a prsty si ka₧d² nabφrß dle chuti û nic pro ·tlocitnΘho turistu.
| | Mosul - Üikm² minaret Al-Hadba. |
|
| | TradiΦnφ zp∙sob peΦenφ ryb. |
|
| | Mosulsk² trh. |
|
37 km jihov²chodn∞ od Mosulu se nalΘzajφ vykopßvky druhΘho hlavnφho m∞sta As²rie û Nimrudu. M∞sto bylo obehnßno hradbami do Φtverce o stran∞ 8 km, 13 m nad ·rovnφ °eky. Intenzivnφ archeologick² pr∙zkum zde vede profesor Muzahim Mahmud, kter² nßm ochotn∞ ukßzal cel² areßl. Nedßvno nalezl vzßcnΘ soÜky, kterΘ p°evezla do Bagdßdu vojenskß eskorta. Nßlezce ·dajn∞ obdr₧el od samotnΘho Saddßma Husajna dv∞ osobnφ auta pro vlastnφ pot°ebu. Palßc AÜÜurnasirpala II. (883-859 p°.n.l.) se rozklßdal na ploÜe 200 x 130 m. Kdy₧ nßvÜt∞vnφk vstupuje do palßce, musφ projφt kolem ok°φdlen²ch b²k∙ nebo lv∙ s lidskou hlavou. Tito obrovÜtφ strß₧ci palßce majφ dv∞ nohy zp°edu a Φty°i nohy p°i pohledu z boku. Dφvßme-li se vÜak zeÜikma, napoΦφtßme nohou p∞t.
| | Nimrud - pan profesor p°i v²kladu. |
|
| | Nimrud - profesor Muzahim Mahmud. |
|
| | Nimrud - strß₧ci palßce. |
|
NaÜφm poslednφm avÜak historicky prvnφm asyrsk²m m∞stem byl AÜÜur, kter² dal jmΘno °φÜi, je₧ zabφrala dneÜnφ Irßn, Irßk, S²rii, Anatolii a Egypt. M∞sto bylo vybudovßno na skalnatΘm v²b∞₧ku nad °ekou Tigris. Bylo osφdleno ji₧ kolem roku 2400 p°.n.l. Za vlßdy AÜÜur-uballita I. (1363-1328 p°.n.l.) v²znam As²rie stoupal a AÜÜur se stal hlavnφm m∞stem krßlovstvφ. I po tΘ, co AÜÜurnasirpal II. zvolil za svΘ sφdelnφ m∞sto Nimrud, neztratil AÜÜur v²znam a z∙stal nßbo₧ensk²m centrem asyrskΘ °φÜe. Palßc v AÜÜuru se stal mφstem poslednφho odpoΦinku asyrsk²ch krßl∙.
Dnes dominujφ nad vykopßvkami m∞sta rozvaliny zikkuratu zasv∞cenΘho bohu AÜÜuru. Dßle je mo₧nΘ na mφst∞ p∙vodnφho palßce nalΘzt krßlovskΘ hrobky s kamenn²mi sarkofßgy a i kdy₧ °eka Tigris ΦßsteΦn∞ zm∞nila sv∙j sm∞r, m∙₧eme si p°edstavit mohutnΘ hradby, kterΘ se nad °ekou kdysi vypφnaly.
| | AÜÜur - vykopßvky a zikkurat. |
|
| | KrßlovskΘ hroby v AÜÜuru. |
|
| | Zde b²valy hradby m∞sta AÜÜur. |
|
80 km na jih od Mosulu le₧φ rozsßhl² areßl antickΘho m∞sta Hatra, kterΘ dosahovalo nejv∞tÜφho rozkv∞tu v prvnφm a ve druhΘm stoletφ naÜeho letopoΦtu podobn∞ jako Palmyra v S²rii, Petra v Jordßnsku a Baalbek v Libanonu. M∞sto bylo obehnßno kruhovou hradbou o dΘlce 8 km se Φty°mi siln∞ opevn∞n²mi branami. Uprost°ed m∞sta se nalΘzß velk² chrßmov² komplex zabφrajφcφ plochu 322 x 437 m. s Φetn²mi chrßmy zasv∞cen²mi r∙zn²m boh∙m. Okolo stßly ve°ejnΘ budovy, stadi≤n, zßvodiÜt∞, studny. Po architektonickΘ strßnce jsou zde patrnΘ vlivy asyrskΘ, helΘnskΘ, partskΘ a °φmskΘ.
| | Hatra - chrßmov² komplex. |
|
| | Hatra |
|
| | Hatra - detail chrßmovΘ v²zdoby. |
|
Co °φci zßv∞rem? Irßk je zem∞, kde Φlov∞k vnφmß historii nejen IrßΦan∙, ale celΘho lidstva vÜemi smysly - doslova Ülape v historii (po st°epech nßdob star²ch tisφce let), vidφ a slyÜφ û vnφmß duchovnφ sv∞t star²ch Sumer∙, Babylo≥an∙ a dneÜnφch meÜit, cφtφ a ochutnßvß lahodnΘ i mΘn∞ lahodnΘ nßpoje a pokrmy, kterΘ se jedly ji₧ p°ed dßvn²mi v∞ky.
Literatura
- Iraq û a tourist guide. State Organization For Tourism, Bagdad, 1982.
- V. Zamarovsk²: Na poΦßtku byl Sumer. Panorama, Praha, 1983.
- M. Roaf: Sv∞t Mezopotßmie. Kni₧nφ klub, Praha, 1998.
- Prospekty a r∙znΘ turistickΘ materißly.
Pou₧itß fotografickß technika: 2 t∞la Pentax MZ5N, v jednom negativnφ film Kodak Supra 400, ve druhΘm diapozitivnφ Kodak Ektachrome E100SW, objektivy: Sigma 2,8/70-200 a Sigma 2,8-4/17-35, SMC Pentax 1,4/50, dßle digitßlnφ kompakt Olympus C-3040.
| 
