Dßlnice s perfektnφm povrchem vede z Bagdßdu na jih do 90 km vzdßlenΘho Babylonu. Legendßrnφ m∞sto starov∞kΘ historie se opakovan∞ objevuje v bibli stejn∞ jako ve spisech starov∞k²ch cestovatel∙ a historik∙. Jeho hradby a visutΘ zahrady Semiramidiny pat°ily k sedmi div∙m antickΘho sv∞ta. Od konce 3. tisφciletφ p°.n.l. se v akkadskΘm obdobφ postupn∞ rozr∙stalo, zejmΘna za 3. dynastie, kdy zßkonodßrce Chammurapi (1792-1750 p°.n.l.) z n∞j uΦinil hlavnφ m∞sto svΘho krßlovstvφ. Po tΘm∞° tisφci letech ·padku doÜlo k novΘmu rozkv∞tu, p°edevÜφm za vlßdy krßle Nabukadnezara (605-563 p°.n.l.), kdy se Babylon stal nejv∞tÜφm a nejkrßsn∞jÜφm m∞stem svΘ doby. Po n∞jak² Φas pob²val v Babylonu na svΘm vφt∞znΘm ta₧enφ i Alexandr Velik². V tΘ dob∞ uΦinil Babylon hlavnφm m∞stem svΘ °φÜe. Pozd∞ji se vrßtil, aby zde r. 322 p°.n.l. zem°el.

Napodobenina IÜta°iny brßny v Babylonu. Originßl je v Berlφn∞.

RestaurovanΘ babylonskΘ hradby.

Jako mezi kulisami velkofilmu.

Na °ece Eufrat byl Babylon siln∞ fortifikovßn dvojitou hradbou, vn∞jÜφ byla 16 a vnit°nφ 8 km dlouhß. RovnΘ ÜirokΘ ulice se k°φ₧ily v pravΘm ·hlu. Byly dlß₧d∞ny cihlami s asfaltov²m povrchem. Nejd∙le₧it∞jÜφ z nich, Procesnφ t°φda, vedla od IÜta°iny brßny a dodnes je na nφ viditeln² asfaltov² povrch. VisutΘ zahrady byly souΦßstφ ji₧nφho Nabukadnezarova palßce a jejich zbytky jsou dodnes patrnΘ. Na severu m∞sta b²val hlavnφ palßc. Dnes zde nejvφce p°itahuje kamennß socha BabylonskΘho lva. Z p∙vodnφ BabylonskΘ v∞₧e z∙staly jen sotva znatelnΘ zßklady, i kdy₧ b²vala na zßkladn∞ 91 x 91m, rovn∞₧ 91m vysokß. P∙vodnφ IÜta°ina brßna a Φßsti zdφ obklopujφcφch Procesnφ t°φdu byly p°ed Druhou sv∞tovou vßlkou odvezena n∞meckou expedicφ do Berlφna, kde je dnes ozdobou PergamonskΘho muzea. SouΦasnß napodobenina v Babyl≤n∞ jen neum∞le vytvß°φ ·chvatn² dojem z nßdhern²ch tmavomodr²ch glazovan²ch cihel s reliΘfy fantastick²ch zvφ°at û v Babyl≤n∞ jsou obyΦejnΘ cihly nat°enΘ namodro.

Procesnφ cesta.

P∙vodnφ zdi s originßlnφ v²zdobou.

Zde pravd∞podobn∞ stßvala Babylonskß v∞₧.

Cel² Babylon je postupn∞ rekonstruovßn, zdi jsou dostavovßny do p∙vodnφ v²Üky, tak₧e Φlov∞k mß pocit, ₧e se pohybuje mezi kulisami. 18m vysokΘ zdi jsou vlastn∞ novou stavbou na sotva 1m vysok²ch p∙vodnφch zbytcφch zdφ. Jedin∞ zdi pod ·rovnφ okolnφho terΘnu jsou vlastn∞ p∙vodnφ i s neglazovan²mi reliΘfy zvφ°at û b²k∙ a drak∙ s t∞lem lva, hlavou orla a ocasem hada.

Na v²chod od Babylonu se na ploÜe 176 x 164m tyΦφ uprost°ed pouÜt∞ do v²Üky 21m siln∞ opevn∞nΘ zdi hradu û palßce Ukhaidheru, jednoho z nejv∞tÜφch monument∙ ranΘho islßmskΘho obdobφ. StrategickΘ umφst∞nφ pevnosti m∞lo chrßnit p°φstupy mezi vzmßhajφcφ se Abßsovskou °φÜφ, hornφm Eufratem a S²riφ. PoÜkozenφ hradeb v∞ky bylo nßkladn²m zp∙sobem opraveno, tak₧e dnes p∙sobφ na n∞kter²ch mφstech jako novostavba.

Ukhaidher - pevnost, palßc z ran∞ islßmskΘho obdobφ.

Ukhaidher - vnit°nφ dv∙r.

Ukhaidher - celkov² pohled.

15 km na jih od Babylonu le₧φ zbytky starov∞kΘho m∞sta Borsippa. Charakteristickß struktura jakoby dvojitΘ, ve skuteΦnosti rozpuklΘ zbylΘ hornφ Φßsti zdi p∙vodn∞ sedmipatrovΘho zikkuratu vznikla podle legendy ·derem komety. Z v²Üky 47 metr∙ je nßdhern² pohled na okolnφ krajinu, kde pouÜ¥ p°echßzφ v palmovΘ hßje.

Borsippa - vrchol zikkuratu.

Pohled ze zikkuratu na zbytky starov∞kkΘ Borsipy.

Mladφ IrßΦanΘ posφlajφ kou°ovß znamenφ.

Proto₧e poz∙statky m∞sta Ur le₧φ ji₧ blφzko Kuvajtsk²ch hranic û tedy v p°φsn∞jÜφm vojenskΘm pßsmu, museli jsme nejd°φve zajet na vojenskou posßdku do nedalekΘho m∞sta, kde naÜi pr∙vodci sehnali pot°ebnß povolenφ ke vstupu a na cestu jsme dostali dalÜφ dva äochrßnceô z mφstnφ posßdky. Celkem nßs tedy provßzeli: °idiΦ autobusu, irßck² pr∙vodce, pracovnφk ministerstva äkulturyô a dva pßnovΘ z mφstnφ posßdky. Ve m∞st∞ ji₧ byla patrnß Φetnß obrannß stanoviÜt∞, zejmΘna protiletadlovß d∞la u most∙ p°es °eku.

╚ßsteΦn∞ restaurovan² zikkurat v Uru.

Asfaltem slepovanΘ cihly a dlß₧d∞nß ploÜina prvnφho patra zikkuratu.

Schody na zikkurat v Uru.

Archeologick² pr∙zkum prokßzal, ₧e p∙vodn∞ p°φstavnφ m∞sto Ur m∞lo v²znamnou pozici mezi nejstarÜφmi sumersk²mi m∞sty. VzßcnΘ pamßtky z krßlovskΘho h°bitova dnes tvo°φ poklady muzeφ po celΘm sv∞t∞ û v bagdßdskΘm archeologickΘm muzeu jsme obdivovali lyru z Uru se zlatou vousatou b²Φφ hlavou. Dominantou naleziÜt∞ jsou dnes restaurovanΘ zbytky zikkuratu postavenΘho z cihel suÜen²ch na slunci s vn∞jÜφm plßÜt∞m z pßlen²ch cihel. Po cihlov²ch schodech slepovan²ch asfaltem lze vystoupit na prvnφ stupe≥ pokryt² zbytky asfaltu. Z druhΘho stupn∞ je krßsn² v²hled na celΘ naleziÜt∞ a na opaΦnΘ stran∞ vyhlφdky û vojenskΘ letiÜt∞ (viz fotografie v prvnφm dφlu).

Asi 60 km severov²chodn∞ od Uru le₧el starov∞k² Uruk, nejd∙le₧it∞jÜφ m∞sto celΘ Mezopotßmie ve 4. tisφciletφ p°.n.l. Odtud pochßzφ i nejstarÜφ doklady pφsma. Byly vykopßny tisφce hlin∞n²ch tabulek podrobn∞ popisujφcφch ₧ivot p°ed 5000 lety. M∞sto se rozklßdalo na ploÜe p°ibli₧n∞ 400 hektar∙ a bylo obehnßno hradbou, kterou nechal postavit legendßrnφ krßl Uruku GilgameÜ, hrdina prvnφ literßrnφ pφsemnΘ pamßtky û Eposu o GilgameÜovi.

Uruk - chßtrajφcφ zbytky d°φv∞jÜφch archeologick²ch expedic.

Zikkurat v Uruku.

Pohled z vrcholu zikkuratu na rozsßhl² areßl starov∞kΘho Uruku.

Mezi hlavnφmi monumenty dneÜnφho Uruku jsou zbytky 4000 let starΘho zikkurratu, kter² se tyΦφ do v²Üky 16m na ΦtvercovΘ zßkladn∞ 60 x 60m. V jeho sousedstvφ le₧φ zbytky sloup∙ chrßmu Eanna, zdobenΘ asi 10cm dlouh²mi hlin∞n²mi nebo kamenn²mi kolφky, kterΘ byly zarß₧eny do omφtky a jejich₧ konce tvo°ily mozaiku s geometrick²mi vzory. Dnes je rozsßhl² archeologick² areßl prakticky opuÜt∞n, rezavφ zde stovky metr∙ kolejφ a vozφky, kterΘ kdysi pomßhaly p°emφs¥ovat tuny p∙dy p°i zemnφch pracφch. P°esto se staΦφ mnohde jen sehnout a v ruce dr₧φte st°epy nßdob star²ch mo₧nß tisφce let. B∞da vßm vÜak, kdyby u vßs tyto st°epy nalezl irßck² celnφk.

KolφkovΘ mozaiky - typickß uruckß v²zdoba.

V Uruku se Ülape po tisφcφch takov²chto starov∞k²ch ·lomk∙.

V p°φÜtφm a poslednφm dφle se p°eneseme do severnφho Irßku, navÜtφvφme Samaru, Mosul, Ninive, Nimrud, AÜur a Chorsabad.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²

Morßlna podpora	Vallo Michal	22.2.2003 18:17	[ reakce ]
RE: Morßlna podpora	Charvßt Ji°φ	24.2.2003 11:33	[ reakce ]
[ zobrazit vÜe ]   [ p°idat p°φsp∞vek ]   [ plnΘ zn∞nφ ]