Vladimφr Birgus: MlΦenlivß °eΦ nevyslovitelnΘho

Vladimφr Birgus (1954) mnohostrann∞ ovliv≥uje d∞nφ v ΦeskΘ fotografii jako fotograf, publicista, pedagog a organizßtor °ady v²stav. Tento ne·navn² propagßtor ΦeskΘ fotografie je sestavitelem mnoha v²stav a autorem a spoluautorem °ady knih. Je profesorem katedry fotografie FAMU v Praze a vedoucφm Institutu tv∙rΦφ fotografie Filozoficko-p°φrodov∞deckΘ fakulty SlezskΘ univerzity v Opav∞, ze kterΘho od roku 1990 systematicky buduje presti₧nφ vysokou fotografickou Ükolu. Vedle toho je vÜak sßm aktivnφ fotograf, jen₧ svΘ prßce dosud p°edstavil na vφce ne₧ 45 autorsk²ch v²stavßch v r∙zn²ch zemφch.

Prßce Vladimφra Birguse z poΦßtk∙ jeho systematickΘho zßjmu o fotografovßnφ se p°iklßn∞ly k dobov∞ aktußlnφ aran₧ovanΘ fotografii. Od poloviny 70. let vÜak se vÜak v∞nuje p°edevÜφm dokumentßrnφ fotografii. Jako jeden z prvnφch Φesk²ch fotograf∙ p°eÜel od sociologicky orientovan²ch dokument∙ s jasn∞ Φiteln²m obsahem k metaforicky a mnohem obecn∞ji pojat²m subjektivnφm fotografiφm. Nemalou rolφ k tΘto zm∞n∞ p°isp∞la i nep°φze≥ doby. V tehdejÜφm ╚eskoslovensku nenachßzela na konci sedmdesßt²ch let socißlnφ fotografie v²razn∞jÜφ spoleΦenskΘ uplatn∞nφ. Jen ojedin∞le se dostßvala na strßnky Φasopis∙, autorsky koncipovanΘ publikace nevychßzely. V∞tÜinu z tehdy vystavovan²ch a publikovan²ch pracφ tvo°ily vesm∞s povrchn∞ popisnΘ snφmky, kterΘ Φasto neinvenΦn∞ zobrazovaly dßvno znßmΘ skuteΦnosti.

Od sv²ch studiφ na FAMU a₧ do souΦasnosti, ji₧ tΘm∞° t°icet let, Vladimφr Birgus rozvφjφ soubor Cosi nevyslovitelnΘho. Vytvß°φ v n∞m snφmky s obecn∞jÜφmi tΘmaty, u kter²ch nenφ d∙le₧itΘ, zda vznikly v Praze, Moskv∞, VarÜav∞, Berlφn∞, Lond²n∞, nebo New Yorku. Fotografuje obvykle v zahraniΦφ, nebo¥ zde mß Φas, kterΘho se mu v Praze v∞tÜinou nedostßvß. LidΘ jsou na jeho snφmcφch Φasto zachyceni obrßceni zßdy s pohledem up°en²m do dßli, clonφ si oΦi, aby jeÜt∞ lΘpe vid∞li. Zasa₧eni n∞Φφm mimo obraz, sledujφ to nßmi neviditelnΘ. NekonvenΦn∞ komponovanou nearan₧ovanou momentnφ fotografiφ se Vladimφr Birgus sna₧φ o mnohov²znamovou v²pov∞∩ s °adou vizußlnφch symbol∙ a metafor, ve kterΘ tematizuje lidsk² smutek, pocity vyko°en∞nφ, osam∞lost Φlov∞ka uprost°ed davu, Φasto prost°ednictvφm programovΘho zachycovßnφ situaΦnφch moment∙ vyd∞lujφcφch urΦitou konkrΘtnφ osobu od ostatnφch. Takovß nesounßle₧itost jedince s okolφm je v₧dy psychologicky drß₧div² prvek. V∞tÜinu snφmk∙ tak m∙₧eme vnφmat jako pocity z velkom∞st û alespo≥ tam, kde je zd∙raz≥ovßna konfrontace Φlov∞ka s jφm vytvo°en²m prostorem, kontrast osoby a monumentßlnφ velkom∞stskΘ architektury.

V tΘto tvorb∞ se vydal cestou vizußlnφho dobrodru₧stvφ p°etavovßnφ reality. Pod zdßnliv∞ jednoduch²mi a na prvnφ pohled snad i motivicky nep°φliÜ atraktivnφmi zßb∞ry se skr²vß bohatß °eΦ odkaz∙. VÜe je potencißlnφm nositelem mo₧n²ch sd∞lenφ. SpecifickΘ mφsto mß v tomto vizußln∞ bohatΘm sv∞t∞ v²znam∙ Φastß prßce se sv∞tlem. Fotografii Φasto umoc≥uje ostr² p°echod mezi sv∞tlem a stφnem, konfrontace Φlov∞ka s jeho vlastnφ siluetou, n∞kdy je prost°ednictvφm stopy stφnu zp°φtomn∞na existence fotografa.

Snφmek autor neopat°uje obvykl²m nßzvem, slou₧φcφm jako vodφtko pro divßkovo ôΦtenφö, ale jen v∞cn²m poukazem na datum a mφsto. Jeho fotografie sd∞lujφ toti₧ p°edevÜφm to, co nenφ mo₧nΘ vyjßd°it slovy, ale co lze o to p°φhodn∞ji vyjßd°it obrazem, vnφmat, cφtit, a tedy to, co je jen zp∞tn∞, obecn∞ a zprost°edkovan∞ mo₧no °φkat. Ostatn∞, vyjad°ovat se obrazem je hlavnφ ·kol fotografa a titul Cosi nevyslovitelnΘho je p°φhodn² autor∙v nßvod, jak Φφst jeho obrazy.

Od zaΦßtku 80. let Vladimφr Birgus fotografuje paraleln∞ takΘ na barevn² inverznφ film, od poloviny 90. let v jeho snφmcφch barva zcela dominuje. Barevn² dokument nenφ jeÜt∞ ani dnes v ΦeskΘm prost°edφ p°φliÜ frekventovßn. Vladimφr Birgus pracuje s barvou jako svΘbytnou obrazovou slo₧kou a sna₧φ se o psychologickΘ a emotivnφ vyu₧itφ ·Φink∙ barev. Barevnou skladbu zßb∞ru neponechßvß nßhod∞, ale ani₧ by cokoliv aran₧oval ji pod°izuje v²razu snφmku do tΘ mφry, ₧e se zobrazenφ vymykß b∞₧nΘ optickΘ zkuÜenosti. Takto vytvo°en² snφmek je pak stejn∞ tak mßlo reßln² nebo pravd∞podobn², jako fotografie Φernobφlß, aby byl paradoxn∞ o to vφce pravdiv∞jÜφ vnit°n∞.

Birgusovy barevnΘ fotografie majφ pro nepouΦenΘho divßka vÜechna lßkadla dob°e nastra₧enΘ pastiΦky. P°edestφrß mu momentnφ fotografie lidφ z dalekΘ ciziny, Φasto exotick²ch zemφ. Nevyhledßvß atraktivnφ pohledy na znßmß mφsta a neusiluje postihnout ôtvß°ö danΘ krajiny pokud mo₧no v sum∞ jedinΘ pohlednice. P°esto₧e snφmky vznikajφ p°i zahraniΦnφch cestßch, atraktivnφ prost°edφ zde nehraje v²znamn∞jÜφ roli. Vladimφr Birgus rozehrßvß bohatou hru mnohovrstevnat²ch sd∞lenφ, obtφ₧n∞ p°evediteln²ch do slov. A₧ obsesivn∞ sleduje takovΘ motivy, kterΘ ladφ s jeho vnit°nφm sv∞tem. A¥ je kdekoliv, hledß svΘ obrazy, vozφ si je s sebou.

Vladimφr Birgus

Narozen 5. kv∞tna 1954 ve Fr²dku-Mφstku. Vystudoval obor literatura-divadlo-film na FilozofickΘ fakult∞ Univerzity PalackΘho v Olomouci (1978, doktorßt 1980); paraleln∞ mimo°ßdn∞ studoval fotografii na FAMU v Praze (1974-78). Od 1978 odborn²m asistentem katedry fotografie na FAMU, od roku 1994 docentem, od roku 1999 profesorem. V letech 1998-2002 vedl Kabinet d∞jin a teorie fotografie p°i kated°e fotografie na FAMU, od roku 1990 je vedoucφm Institutu tv∙rΦφ fotografie Filozoficko-p°φrodov∞deckΘ fakulty SlezskΘ univerzity v Opav∞. Od roku 2001 je Φlenem EvropskΘ spoleΦnosti pro d∞jiny fotografie se sφdlem v Lond²n∞. Je Φlenem Pra₧skΘho domu fotografie (°adu let byl Φlenem jeho sprßvnφ rady), V∞deckΘ rady Filozoficko-p°φrodov∞deckΘ fakulty SlezskΘ univerzity v Opav∞ a nßkupnφ komise Muzea um∞nφ v Olomouci. Hlavnφ kurßtor v²stav v Galerii Velryba v Praze, v Galerii Opera v Ostrav∞ a v Kabinetu fotografie Domu um∞nφ v Opav∞. Je redaktorem Φasopisu Imago za ╚eskou republiku, vedoucφm redaktorem List∙ o fotografii a stßl²m spolupracovnφkem MladΘ fronty Dnes a Φasopis∙ AteliΘr, Fotograf, Photonews, European Photography, Kwartalnik Fotografia, Portfolio aj. Man₧elka Darina (1959), d∞ti Daniel (1991) a Helena (1994).

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²