T°ebφΦ se rozklßdß v ·dolφ °eky Jihlavy zhruba 50 km zßpadn∞ od Brna v jihov²chodnφ Φßsti ╚eskomoravskΘ vrchoviny. V minulosti ·dolφm Jihlavy vedla stezka z ╚ech na ji₧nφ Moravu, kterß v rozvoji m∞sta m∞la nemal² v²znam. Vliv tΘto cesty lze ostatn∞ vid∞t na podΘlnΘm Karlov∞ nßm∞stφ, kterΘ je v podstat∞ rozÜφ°enou komunikacφ.

PoΦßtky m∞sta sahajφ a₧ k roku 1101, kdy byl knφ₧aty Litolem Znojemsk²m a Old°ichem Brn∞nsk²m zalo₧en benediktinsk² klßÜter. Za opata Cuna byla zapoΦata v²stavba klßÜtera a osady PodklßÜte°φ. Areßl klßÜtera byl mnohokrßt p°estavovßn, ji₧ ve 13.stol. byl klßÜter v pozdn∞ romßnskΘm a ran∞ gotickΘm slohu p°em∞n∞n v pevnost. Ve druhΘ polovin∞ 16. stol. byl v majetku Osovsk²ch z Doubravice, kte°φ jej p°estav∞li na renesanΦnφ zßmek, na p°elomu 17. a 18. stol. byly provedeny dφlΦφ baroknφ ·pravy. Dnes zde sφdlφ muzeum s expozicemi nerost∙ a minerßl∙, t°ebφΦsk²ch betlΘm∙ a d²mek. Nejvzßcn∞jÜφ pamßtkou v klßÜternφm komplexu je bazilika sv. Prokopa, klenot p°echodnΘho romßnsko-gotickΘho slohu. Jde o trojlodnφ stavbu z let 1240-1260 s barokn∞ p°estav∞n²m pr∙Φelφm. V severnφ p°edsφni (Porta paradisi) je vstupnφ portßl s osmidφlnou klenbou. Pod presbytß°em v trojlodnφ krypt∞ jsou pochovßni zakladatelΘ klßÜtera. KlßÜter a zßmek je polo₧en na pom∞rn∞ vysokΘm ostrohu nad °ekou Jihlavou, odkud je p∞kn² v²hled na centrum, PodklßÜte°φ a starou ₧idovskou Φtvr¥ v mφstnφ Φßsti Zßmostφ. PozornΘmu oku neunikne na prot∞jÜφm svahu situovan² v∞trn² ml²n (o n∞m nφ₧e). V∞₧e klßÜtera a zßmek jsou jednou z m∞stsk²ch dominant.

Na m∞steΦko byla T°ebφΦ pov²Üena v roce 1277 listinou opata Martina, v roce 1335 ud∞lil T°ebφΦi privilegia pro sprßvu m∞sta Karel IV. M∞sto a klßÜter byly n∞kolikrßt dobyty. Roku 1424 byl klßÜter dobyt husity, potΘ se stala T°ebφΦ spolu s IvanΦicemi oporou tßborit∙ na Morav∞. V roce 1435 bylo m∞sto dobyto markrab∞tem Albrechtem Rakousk²m, zet∞m cφsa°e Zikmunda. Vojska MatyßÜe Korvφna (14.5.1468) m∞sto zniΦila a klßÜter zanikl. Op∞tovn² rozkv∞t m∞sta nastal a₧ za VilΘma z PernÜtejna a Osovsk²ch z Doubravice. PoΦφnaje rokem 1614 dr₧el t°ebφΦskΘ panstvφ Karel starÜφ ze Äerotφna, za n∞j₧ zφskala na v²znamu jednota bratrskß. M∞sto bylo tΘ₧ n∞kolikrßt obsazeno za t°icetiletΘ vßlky. V 17. a 18. stoletφ nastal ·padek, roku 1742 byla T°ebφΦ poniΦena prusk²mi vojsky. Koncem 18. a poΦßtkem 19. stoletφ nastßvß rozvoj manufakturnφ v²roby, p°edevÜφm ko₧elu₧sk²ch dφlen. V roce 1903 zde byla uspo°ßdßna velkß hospodß°skß v²stava. Ve 20. stol. se m∞sto dßle rozr∙stalo a stalo se sφdlem okresu. V souΦasnosti zde ₧ije asi 39 tisφc obyvatel.

DalÜφ, z dßlky viditelnou stavbou, je 76 metr∙ vysokß m∞stskß v∞₧, p°istavenß roku 1458 ke kostelu sv. Martina na MartinskΘm nßm∞stφ jako hlßska m∞stskΘho opevn∞nφ. Do dneÜnφ podoby byla v∞₧ upravena roku 1862, bez zajφmavosti jist∞ nenφ, ₧e pr∙m∞r cifernφk∙ hodin je 5,7 metru. Z v∞₧e je jist∞ krßsn² v²hled, v dob∞ mΘ nßvÜt∞vy T°ebφΦe (listopad) vÜak byla tato uzav°ena (a takΘ byla p∞knß mlha...). Ran∞ gotick² kostel sv. Martina z 2. pol. 13. stoletφ byl okolo roku 1643 barokn∞ p°estav∞n, roku 1707 byla p°istav∞na kaple sv. Anny a v letech 1715 - 1719 kaple sv. Josefa.

Z MartinskΘho nßm∞stφ je to jen kousek na protßhlΘ nßm∞stφ Karlovo, kde lze vid∞t p°edevÜφm n∞kolik renesanΦnφch dom∙. K nejobdivovan∞jÜφm pat°φ nßro₧nφ, tzv. Malovan² d∙m (Φp. 53) a ╚ern² d∙m s figurßlnφmi sgrafity (Φp. 16). Ve st°edu Karlova nßm∞stφ stojφ sousoÜφ sv. Cyrila a Metod∞je z roku 1885. V²chodn∞ od Karlova nßm∞stφ, v mφstnφ Φßsti Jejkov, najdeme baroknφ kapucφnsk² klßÜter z let 1687 - 1693. Ze 14. stoletφ pochßzφ m∞stskΘ opevn∞nφ s branami: Vφde≥skou na jihu, Jihlavskou na zßpad∞ a Jejkovskou na v²chod∞ û zachovßna vÜak nenφ ani jedna z nich... Z hradeb vÜak ji₧ zbylo pramßlo û snad jen fragmenty v ulici B. Vßclavka a podΘl °eky. Vzhled m∞stskΘho jßdra velmi utrp∞l necitliv²mi stavebnφmi zßsahy za dob nedßvno minul²ch; p°esto vÜak stßle stojφ za to T°ebφΦ navÜtφvit.

Z Karlova nßm∞stφ staΦφ p°ejφt lßvku p°es Jihlavu do mφstnφ Φßsti Zßmostφ a rßzem se ocitneme v jinΘm sv∞t∞. Pod strm²m svahem je nat∞snßna b²valß ₧idovskß Φtvr¥ - zßstavba mal²ch, pro moravskß ₧idovskß m∞sta typick²ch domk∙ je zachovßna v neobyΦejnΘm rozsahu. Za shlΘdnutφ stojφ p°edevÜφm dv∞ synagogy. Starß synagoga na TichΘm nßm∞stφ pochßzφ z poΦßtku 18. stol., v 19. stol. byla novogoticky upravena a dnes slou₧φ jako kostel ╚s. cφrkve husitskΘ. Novß synagoga ze 17. stol. stojφ pod svahem v Subakov∞ ulici. Jde o sßlovou obdΘlnou stavbu s valenou klenbou. Mezi zajφmavosti Φtvrti pat°φ takΘ ulice s tzv. äprampouchyô û oblouky spojujφcφ domy v ·zk²ch uliΦkßch (zde t°eba OpuÜt∞nß ul., p°φpadn∞ pr∙chod mezi ul. Leopolda PokornΘho a HavlφΦkov²m nßb°e₧φm), nebo pr∙chody mezi ulicemi skrz domy (ulice Pod podloubφm). Podobn²ch zajφmavostφ lze v tΘto Φßsti m∞sta najφt jeÜt∞ mnoho, nap°φklad v ulici Leopolda PokornΘho lze u nßro₧nφho domu (roh ulic Stinnß a L. PokornΘho) spat°it vstupnφ portßl s ädrß₧kamiô pro prkna slou₧φcφmi jako ochrana p°ed povodnφ. Na svahu nad T²nsk²m potokem v ulici Hrßdek je star² ₧idovsk² h°bitov ze 16. stol., kter² pat°φ mezi nejv∞tÜφ u nßs.

Mφstem, kterΘ bychom p°i nßvÜt∞v∞ T°ebφΦe nem∞li opomenout, je Φßst Sta°eΦka. Na kopci (ul. U V∞trnφku, poblφ₧ ₧elezniΦnφ trati) zde stojφ krßsn² v∞trn² ml²n z roku 1836 (Φp. 190). V minulosti slou₧il pro mletφ t°φsla pro ko₧eluhy, potΘ v n∞m byly byty (ono bydlet ve v∞trnΘm ml²n∞ mohlo mφt takΘ n∞co do sebe...). V roce 1977 byl restaurovßn, v souΦasnosti je vÜak nep°φstupn². Kousek odtud, u h°bitova, stojφ pravoslavn² kostelφk sv. Vßclava a sv. Ludmily v byzantizujφcφm slohu z let 1930 - 1940. T°ebφΦ je proslulß tΘ₧ lidov²mi betlΘmy. V kostele sv. Martina je umφst∞n betlΘm od A. ╚elouda. Mezi nejslavn∞jÜφ tv∙rce pat°ili tΘ₧ Fr. Hartmann a A. Jelφnek û jeho betlΘm byl vystaven roku 1966 na sv∞tovΘ v²stav∞ v Torontu.

Doprava:

Autem:

Po silnici Φ. 360 z VelkΘho Mezi°φΦφ (dßlnice D 1) nebo po silnici Φ. 405 z Jihlavy (dßlnice D 1) p°es Brtnici a Ok°φÜky, p°φpadn∞ po hlavnφ silnici Φ. 23 ( Pφsek û Jind°ich∙v Hradec û TelΦ û T°ebφΦ û Brno).

Parkovat mo₧no p°φmo na Karlov∞ nßm∞stφ, nebo na oznaΦenΘm parkoviÜti nad zßmkem (nemohu vÜak slou₧it osobnφ zkuÜenostφ û autem nejezdφm...).

Autobusem:

AutobusovΘ nßdra₧φ je kousek (2 min. ch∙ze) od centra. KonkrΘtnφ ·daje o spojenφ je vÜak t°eba dohledat.

Vlakem:

Nßdra₧φ ╚D je od centra vzdßleno necel² 1 km. T°ebφΦ le₧φ na pom∞rn∞ frekventovanΘ trati HavlφΦk∙v Brod û Jihlava û Brno, vlaky zde v obou sm∞rech jezdφ pom∞rn∞ Φasto (interval p°es den 60 û 90 min., vΦ. dßlkov²ch rychlφk∙). NejlepÜφ informace o spojenφ najdeme na internetov²ch strßnkßch ╚esk²ch drah.

Pou₧itß technika: Olympus OM 2N, objektivy Zuiko 24 mm f/2.8, 35 mm f/2.8 a 50 mm f/1.4. ╚B negativ Kodak T-MAX 400 ASA.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²

Äidovsk² h°bitov	Bundes	10.1.2003 09:30	[ reakce ]
jojo	karl	10.1.2003 14:44	[ reakce ]
Hodiny	Kapsa	10.1.2003 20:24	[ reakce ]
[ zobrazit vÜe ]   [ p°idat p°φsp∞vek ]   [ plnΘ zn∞nφ ]