Javornφk le₧φ asi 20 kilometr∙ na severozßpad od Jesenφku, na ·patφ Rychlebsk²ch hor. Na hranici s Polskem je to doslova äco by kamenem dohodilô. Do m∞sta se nejlΘpe dostaneme po silnici Φ. 60 od obce Lipovß-lßzn∞. Cestu do Javornφku je mo₧nΘ spojit takΘ s nßvÜt∞vou krasov²ch jeskynφ Na Pomezφ, jim₧ je v∞novßn jeden z p°edchozφch tip∙ na v²let. Parkovat je mo₧nΘ na parkoviÜti p°φmo pod zßmkem v centru m∞sta.

Mφsto bylo osφdleno u₧ v prav∞ku, co₧ doklßdajφ nßlezy kamenn²ch nßstroj∙; z pozd∞jÜφ doby jsou i zde nalezenΘ °φmskΘ mince. Prvnφ pφsemnß zmφnka o Javornφku pochßzφ z roku 1291 a u₧ na poΦßtku 13. stoletφ je p°ipomφnßn hrad, kter² byl po mnoho staletφ majetkem a sφdlem vratislavsk²ch biskup∙, postavila jej vÜak svφdnickß knφ₧ata a biskupovΘ ho zφskali a₧ roku 1348. Hrad byl p∙vodn∞ siln∞ opevn∞n, p°esto byl roku 1428 dobyt husity a o 4 roky pozd∞ji ho biskupovΘ vyplatili zp∞t, byl vÜak dost poÜkozen² a znovu zaΦal slou₧il jako sφdlo a₧ na konci 15. stoletφ, kdy byla obnovena d°φv∞jÜφ podoba hradu. Na zaΦßtku 16. stoletφ byl hrad na objednßvku biskupa Jana Thurza p°estav∞n na zßmek, kter² se podle patrona vratislavsk²ch biskup∙, jφm₧ byl Jan K°titel, zaΦal naz²vat Jßnsk² vrch.

Ve stejnΘ dob∞ se v okolφ t∞₧ilo st°φbro a m∞sto ut∞Üen∞ bohatlo, ale prudk² rozvoj byl tΘm∞° zastaven velk²m po₧ßrem roku 1576. DalÜφ pohromou, typickou a pro mnohß Φeskß m∞sta tΘm∞° osudovou, byla t°icetiletß vßlka a takΘ epidemie ΦernΘho moru. DalÜφ velk² po₧ßr zasßhl m∞sto v roce 1825, o 5 let pozd∞ji byla vybudovßna silnice do nedalekΘ obce Äulovß a koneΦn∞ roku 1897 byl Javornφk p°ipojen na ₧elezniΦnφ tra¥ HanuÜovice û G│ucho│azy. Za druhΘ sv∞tovΘ vßlky zde byly zajateckΘ tßbory a takΘ tudy prochßzely kolony z koncentraΦnφho tßbora Birkenau.

Dominantou m∞sta je jednoznaΦn∞ zßmek Jßnsk² vrch, kter² se vypφnß nad p°φkrΘm kopci nad m∞stem. P∙vodnφ opevn∞n² hrad prod∞lal °adu ·prav û prvnφ na p°elomu 15. a 16. stoletφ. PotΘ byl upraven barokn∞ a znovu d∙kladn∞ p°estav∞n na zaΦßtku 19. stoletφ. Koncem 18. stoletφ vznikla u zßmku zahrada ve francouzskΘm stylu a roku 1800 byl zalo₧en takΘ krajinß°sk² park. Jßnsk² vrch byl sφdlem vratislavsk²ch biskup∙ a₧ do roku 1945. ZajφmavΘ je, ₧e nebyl cφrkvi zabaven hned po ·noru 1948 (jako °ada dalÜφch objekt∙), ale pat°il jφ i nadßle. Od 50. let 20. stoletφ sice vykonßval funkci sprßvce stßt, ale formßln∞ vlastnφkem nebyl, tφm se stal a₧ roku 1984 a tento stav trvß dodnes. Nenechte se m²lit vn∞jÜφm vzhledem zßmku - ten by jist∞ pot°eboval rozsßhlou opravu - interiΘry vßs vÜak jist∞ nezklamou. Jakkoli to bylo s vlastnictvφ zßmku slo₧itΘ, jistΘ je, ₧e intriΘr∙m byla v∞novßna znaΦnß pΘΦe, mo₧nß na ·kor zevn∞jÜku...

Od roku 1769 p∙sobil v hradnφm orchestru biskupa Schaffgotsche hudebnφ skladatel a virtuos Karl Ditters z Dittersdorfu (1739 û 1799), autor asi 40 n∞meck²ch komick²ch oper. Ditters m∞l zcela v²jimeΦnΘ postavenφ û pobφral tak vysok² plat, ₧e si mohl ve m∞st∞ postavit d∙m, a takΘ byl pov²Üen do ÜlechtickΘho stavu. Zßvist n∞kter²ch lidφ vedla k tomu, ₧e n∞kter²m pomluvßm biskup uv∞°il, nepohodl se s Dittersem, ten opustil zßmek a odjel za dcerou do ji₧nφch ╚ech. K usmφ°enφ Φi vysv∞tlenφ u₧ nedoÜlo, biskup nedlouho potΘ zem°el. Schaffgotsch provedl pravd∞podobn∞ nejv∞tÜφ ·pravu sφdla a to se definitivn∞ zm∞nilo na ·tuln² zßmek. Kv∙li svΘ zßlib∞ v hudb∞, kv∙li tehdejÜφ m≤d∞, kdy ka₧d² zßmek ämuselô mφt kapelu, a takΘ kv∙li Dittersovi nechal v prvnφm pat°e b²valΘ obrannΘ v∞₧e vybudovat kruhov² koncertnφ sßl. Jeho ·pravy zßmku byly motivovßny urΦit∞ takΘ tφm, ₧e jako jedin² z biskup∙ zde sφlil trvale. V Dittersov∞ dom∞ ve m∞st∞ je dnes muzeum v∞novanΘ historii m∞sta i samotnΘmu Dittersovi. Krom∞ Ditterse je Jßnsk² vrch spojen takΘ se jmΘnem n∞meckΘho romantickΘho bßsnφka Josefa Eichendorffa, kter² mφsto n∞kolikrßt navÜtφvil.

NßvÜt∞vnφci JßnskΘho vrchu si mohou vybrat ze dvou prohlφdkov²ch okruh∙. Ten prvnφ (asi 45 minut) seznßmφ zßjemce s dobov²mi interiΘry vratislavsk²ch biskup∙ (zajφmavostφ je urΦit∞ to, ₧e jsou to interiΘry zcela p∙vodnφ, vΦetn∞ nap°. kuleΦnφku) a dßle se sbφrkou historick²ch d²mek, kterß je ·dajn∞ nejv∞tÜφ ve st°ednφ Evrop∞ û Φφtß 1200 kus∙ a vznikala postupn∞ od roku 1968. Druh² okruh, kter² navazuje na prvnφ prohlφdku, trvß asi 30 minut a ₧ßdn² nßvÜt∞vnφk by si ho nem∞l nechat ujφt, proto₧e se m∙₧e seznßmit s hospodß°sk²m zßzemφm zßmku; op∞t je vÜe v p∙vodnφm stavu. Prvnφ okruh je otev°en celoroΦn∞, druh² pak sez≤nn∞ a v dob∞ od listopadu do b°ezna je mo₧no navÜtφvit hospodß°skΘ objekty jen spolu s p°edem objednanou skupinou. VstupnΘ do zßmku Φinφ 60 KΦ (oba okruhy), pro studenty polovic. Platφ se takΘ p°φplatek za fotografovßnφ nebo filmovßnφ.

Kontakt:

Snφmky byly po°φzeny zrcadlovkou Olympus OM 10 s objektivy Zuiko (50 mm f/1.8, 28 mm f/3.5 a 35 û 70 mm f/3.5 û 4.8) na materißl Fuji Superia 200.

Pou₧itß mapka je p°evzata z materißlu vydanΘho Open Society Fund, SpoleΦnostφ p°ßtel zßmku Jßnsk² vrch a Vlastiv∞dn²m muzeem Jesenicka. Nedatovßno.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²