|
Pieniny a ╚erven² KlßÜtor
| |
Mφst s tΘm∞° nedotΦenou krajinou stßle ub²vß. V tomto sm∞ru jsou na tom naÜi v²chodnφ sousedΘ pon∞kud lΘpe. Jednou z oblastφ s tΘm∞° v∙bec Φlov∞kem nedotknutou p°φrodou je Pieninsk² nßrodnφ park na severov²chodnφm Slovensku. |
Pieniny
Pieniny le₧φ zhruba 60 km severov²chodn∞ od Popradu p°i hranicφch Slovenska a Polska. Pieniny majφ velmi pestrou horninovou skladbu. Poho°φ je tvo°eno z jursk²ch a k°φdov²ch vßpenc∙ s mladÜφmi pφskovci, b°idlicemi a slepenci. R∙znß odolnost podlo₧φ v∙Φi zv∞trßvßnφ dodala Pieninßm esteticky velice p∙sobiv² rßz. ╚lenit² reliΘf s hlubok²mi ·dolφmi, sout∞skami a nßpadn²mi skalnφmi ·tvary je p°edevÜφm d∙sledkem Φinnosti vody, mrazu, eroze a klimatick²ch v²kyv∙. Z chrßn∞n²ch ₧ivoΦich∙ zde ₧ije nap°φklad jest°ßb velk², v²r skalnφ, sokol, rak °φΦnφ nebo rys ostrovid. Lesy jsou p°evß₧n∞ smφÜenΘ (jedle, borovice, smrk, buk, javor, zastoupen je takΘ tis obecn²), v dolinßch Dunajce tΘ₧ lesy lu₧nφ. ╪eka Dunajec (na ·zemφ SR 16 km), kterß p°es Pieniny protΘkß, tvo°φ stßtnφ hranici mezi Slovenskem a Polskem. P°evß₧nß Φßst ·zemφ je chrßn∞na za°azenφm do PieninskΘho nßrodnφho parku a n∞kolika nßrodnφch p°φrodnφch rezervacφ. Nßrodnφ park je protkßn pom∞rn∞ hustou sφtφ dob°e znaΦen²ch cest s mo₧nostφ zvolit optimßlnφ trasu. NP Pieniny byl vyhlßÜen v Polsku v roce 1932 (760 ha), novelizovßn 1955 (2231 ha), na Slovensku pak roku 1967 (2125 ha) a v roce 1997 novelizovßn (3750 ha).
Nejv²razn∞jÜφ dominantou Pienin je vrchol Trzy Korony (982 m) s p∞ti a₧ 100 m vysok²mi skalnφmi v∞₧emi. Nabφzφ neopakovateln² pohled na celou oblast nejen Pienin, ale i SpiÜskou Maguru, BelianskΘ a VysokΘ Tatry. K dalÜφm vrchol∙m s neopakovateln²mi v²hledy do okolnφ krajiny pat°φ Sokolica (747 m), Holica (828 m) a PlaÜnß (889 m). P∞knΘ v²hledy se nabφzφ od rozcestφ Pod PlaÜnou, LesnickΘho sedla (720 m) a takΘ od obce Ve╛k² Lipnφk. Vrcholy Trzy Korony a Sokolica le₧φ ji₧ v Polsku. Nedaleko obce Lesnica je vÜak hraniΦnφ p°echod pro p∞Üφ a cyklisty a p°φvoz na druh² b°eh Dunajce. Odtud vede na oba vrcholy turistickß znaΦenß trasa (na Sokolici cca 3/4 hod. a na Trzy Korony cca 3 hod.). Turistick² hraniΦnφ p°echod Lesnica je otev°en v dob∞ od 1.5. do 31.10. denn∞ od 8 do 22 hodin, v dob∞ od 1.11. do 31.4. denn∞ od 8 do 16 hodin.
Zmφnku si rovn∞₧ zaslou₧φ severov²chodnφ Φßst Pienin. Oblast se naz²vß MalΘ Pieniny. Cel² h°eben p∙sobφ velice impozantn∞. Velmi krßsnΘ jsou skalnφ ·tvary, louky... Nachßzφ se zde nejvyÜÜφ vrchol cel²ch Pienin û VysokΘ skalky (1050 m). Velice nßdhernΘ jsou HaligovskΘ skßly nad obcemi Ve╛k² Lipnφk a Haligovce.
Pieniny jsou v mnoha sm∞rech oblastφ ojedin∞lou. Na pom∞rn∞ malΘm ·zemφ lze najφt spoustu jedineΦn²ch (nejen) p°φrodnφch hodnot. Louky se prolφnajφ s lesy, obce nenßsiln∞ vΦlen∞nΘ do krajiny, skalnφ ·tvary...
Prielom Dunajca
Mezi esteticky nejp∙sobiv∞jÜφ oblasti pat°φ dolina, kterou protΘkß Dunajec. Prielom Dunajca byl v roce 1932 vyhlßÜen za p°φrodnφ rezervaci (360 ha). Jde o ka≥onovitΘ ·dolφ se zaklesnut²mi meandry, zachovan²mi °φΦnφmi terasami a krßsn²mi, a₧ 300 m vysok²mi, skalnφmi ·tvary. Hloubka Dunajce je mezi 70 cm a 20 metry. Neju₧Üφm mφstem v prielomu je JßnoÜφkov skok û °eka je zde 10 m Üirokß a 12 m hlubokß. Podle pov∞sti zde JßnoÜφk p°ijφmal novΘ chlapce do svΘ dru₧iny. Ten, kter² zde Dunajec p°eskoΦil, usp∞l. Ka≥onem podΘl °eky vede obousm∞rnß nauΦnß stezka s 10 zastßvkami (7 km). Krom∞ cesty p∞Üky p°φpadn∞ na kole je mo₧nΘ cestovat ·dolφm Dunajce (pouze vÜak po proudu) na pltφch (sez≤na od 15.4. do 31.10.). Nßstupnφ ästaniceô le₧φ cca 300 m za obcφ ╚erven² KlßÜtor, v²stupnφ nedaleko obce Lesnica. Pl¥ je n∞co mezi vorem a pramicφ... "Pltnφctvo" mß na Dunajci 120 let dlouhou historii, v minulosti se touto cestou plavilo d°evo do BaltickΘho mo°e. Dnes se vozφ pouze turistΘ. Cesta je dlouhß asi 10 km a trvß 90 - 120 minut. Z vlastnφ zkuÜenosti mohu potvrdit, ₧e se p°i plavb∞ ani nelze nudit.
╚erven² klßÜtor
Obec je jak²msi st°ediskem celΘ oblasti, sφdlφ zde nap°φklad sprßva PieninskΘho nßrodnφho parku, informaΦnφ kancelß° a mimo jinΘ takΘ p°φstav pltφ. Prvnφ pφsemnß zmφnka o obci pochßzφ z roku 1344. Na kraji obce se nachßzφ p∙vodn∞ gotick² kostel a opevn∞n² klßÜter kartusißn∙ z roku 1319 (nßrodnφ kulturnφ pamßtka). NejstarÜφ a nejzachovalejÜφ pamßtkou v rozlehlΘm areßlu klßÜtera je gotick² kostel sv. Antona z poloviny 14. stol. Podlouhlß lo∩ mß sedm k°φ₧ov²ch polφ a dv∞ kaple. Rovn∞₧ z∙staly zachovßny dva domky pro °eholnφky.
KlßÜter mß velice bohatou historii. Jak ji₧ bylo zmφn∞no v²Üe, jeho poΦßtky sahajφ do prvnφ poloviny 14. stoletφ. KlßÜter byl zniΦen v roce 1431 nßjezdy husit∙. V roce 1711 dali kamaldulÜtφ mniÜi kostel zrekonstruovat, p°istavili k n∞mu v∞₧ (v roce 1750) a do p°ilehlΘ zahrady postavili domky pro °eholnφky. V druhΘ polovin∞ 18. stol. zde p∙sobil mnich Cyprißn, vÜestrann∞ vzd∞lan² Φlov∞k a zkuÜen² lΘka°. Asi nejv²znamn∞ji se Cyprißn do v∞deckΘ historie zapsal sestavenφm dosud zachovanΘho herbß°e. Herbß° m∞l vzhledem ke svΘ dob∞ vzniku vysokou v∞deckou ·rove≥. "Slßvu" vÜak Cyprißnovi p°inesla takΘ legenda, podle kterΘ m∞l v roce 1753 zkonstruovat lΘtajφcφ stroj podobn² ptßk∙m a s nφm se snΘst z vrcholu T°φ korun a₧ k MorskΘmu oku co₧ je cca 40 km daleko. Tφmto "∩ßbelsk²m" Φinem vyvolal hn∞v nitranskΘho biskupa, kter² vydal na°φzenφ, aby byl Cyprißn p°elo₧en do jinΘho klßÜtera, kde nejsou hory. Dle legendy byl lΘtajφcφ stroj spßlen na hranici (na p°φkaz biskupa) v nedalekΘm m∞steΦku SpiÜskß Belß.
KlßÜter byl v roce 1782 zruÜen a postupn∞ chßtral. Po druhΘ sv∞tovΘ vßlce byl cel² areßl p°evzat stßtem a v letech 1956 a₧ 1974 probφhala jeho rekonstrukce. V souΦasnΘ dob∞ je klßÜter p°φstupn² ve°ejnosti a sφdlφ zde muzeum s expozicφ historickou a nßrodopisnou a lΘkßrnick²mi sbφrkami.
Muzeum a objekty klßÜtera jsou p°φstupny od 1.5. do 30.9. denn∞ 9-17 hod., od 1.10. do 30.4. krom∞ ned∞le a pond∞lφ 10-16 hod. P°ed klßÜterem je chrßn∞n² areßl PieninskΘ lφpy, vyhlßÜen² roku 1972 a novelizovan² v roce 1995. Jde o starΘ pamßtnΘ lφpy û souΦßst parku u Nßrodnφ kulturnφ pamßtky ╚erven² KlßÜtor.
Kontakty a doprava
Do oblasti Pienin je nejlepÜφ vyrazit z obcφ ╚erven² KlßÜtor (parkoviÜt∞, ubytovßnφ, p°φstav pltφ, bus linky z Popradu, St. ╝ubovn∞, Ke₧marku, ...), Lesnica (parkoviÜt∞, ubytovßnφ), p°φpadn∞ Ve╛k² Lipnφk (parkovßnφ, bus). Zde zaΦφnajφ turistickΘ znaΦenΘ trasy. V ╚ervenΘm KlßÜtoru je v obdobφ od 15.6. do 15.9. v provozu infocentrum (denn∞ 10-17 hod). Infocentrum se nachßzφ u budov klßÜtera. Jist∞ se vyplatφ mφt podrobnou mapu, nejlΘpe v m∞°φtku 1:50 000 (SpiÜskß Magura û Pieniny, VK┌ Harmanec, 2000). Vzhledem ke ΦlenitΘmu reliΘfu krajiny je nutno poΦφtat s pon∞kud vyÜÜφ nßroΦnostφ turistick²ch tras. Je t°eba si takΘ uv∞domit, ₧e jsme v Nßrodnφm parku.
NßvÜt∞va Pienin se vyplatφ v kteroukoli roΦnφ dobu i p°esto, ₧e z ╚R je tam pon∞kud dßle. Odm∞nou nßm budou dny strßvenΘ v jedineΦn∞ zachovanΘ krajin∞, kterΘ pomalu ale jist∞ ub²vß. ┌daje o provoznφch dobßch apod. je vÜak lΘpe ov∞°it. NejlΘpe na adrese sprßvy NP Pieniny:
Pieninsk² nßrodn² park
059 06 ╚erven² KlßÜtor
e-mail: pienap@ke.telecom.sk
telefon: +421 52 482 23 95, v SR 052 482 23 95
Ubytovßnφ v obci ╚erven² KlßÜtor
Informace na telefonu +421 52 482 24 45 (obecnφ ·°ad), cena se pohybuje kolem 200 Sk za noc.
Doprava:
- Autobus: linky z Popradu, Ke₧marku
- Auto: Z Popradu po silnici Φ. 67 do SpiÜskΘ BelΘ, potΘ po silnici Φ. 542 sm∞r SpiÜskß Starß Ves, za SpiÜskou Starou Vsφ vpravo po silnici Φ. 543 p°es malou obec Majere do ╚ervenΘho KlßÜtora. Silnice Φ. 543 pak dßle pokraΦuje do Ve╛kΘho Lipnφka. Za V. Lipnφkem odboΦuje mφstnφ komunikace vlevo do obce Lesnica, kde tato konΦφ. V ·seku Praha hl. n. û Poprad a zp∞t je zavedena p°eprava osobnφch automobil∙ a motocykl∙ (R 425/424 Laborec). Bli₧Üφ info na strßnkßch ╚esk²ch drah.
P°eji p°φjemnΘ zß₧itky.
Fakta, data, provoznφ doby apod. Φerpßny z:
PIENINY, Voyager Warszawa & DINO PreÜov, 1996
turistickß mapa SpiÜskß Magura - Pieniny, VK┌ Harmanec, 2000
Snφmky po°φzeny p°φstrojem Olympus OM 1N s objektivy Zuiko (28mm, 37-70mm, 135mm) na materißl Kodak Supra 400.
| 
