|
Fotografovßnφ rack∙ v letu
| |
╚lßnek popisuje zßkladnφ principy fotografovßnφ ptßk∙ v letu. Podrobn∞ jsou zde rozebrßny dva zßkladnφ p°φstupy û klasick² (tradiΦnφ), vyu₧φvajφcφ krßtkΘho expoziΦnφho Φasu, a ôexperimentßlnφô, vyu₧φvajφcφ dlouhΘho expoziΦnφho Φasu. Nßzorn∞ je zde p°edvedeno jak pou₧itφ panning techniky, tak i p°isv∞tlenφ bleskem Φi p°φpadn∞ jejich kombinace. |
┌vodem je dobrΘ p°ipomenout trochu teorie t²kajφcφ se techniky fotografovßnφ ptßk∙ v letu.
NejΦast∞ji se pou₧φvajφ dv∞ zßkladnφ techniky:
- sledovßnφ ptßka v letu s kontinußlnφm ost°enφm a stisknutφm spouÜt∞ ve vhodnΘm okam₧iku
- zaost°enφ na p°edem danou vzdßlenost, urΦenou dle p°edpoklßdanΘho letu a mφsta s nejvhodn∞jÜφ kompozicφ, pozadφm
To¥ suchß teorie profesionßl∙ p°i cφlenΘm fotografovßnφ danΘho ptßka, kdy vidφme jeho drßhu letu Φi p°edpoklßdßme kudy poletφ (nap°. u hnφzda, tahu hejna atd.).
┌pln∞ nejb∞₧n∞jÜφ metodou u v∞tÜiny amatΘr∙ je ale metoda öodst°eluö. P°i potulce nßhle uvidφme ptßka, rychle vymrÜtφme fotoaparßt a zaΦneme zu°iv∞ ost°it. V okam₧iku zaost°enφ exponujeme a teprve pak se t°eseme, jakou to v tΘ chvφli snφmek vlastn∞ zrovna m∞l kompozici.
P°i vÜech t∞chto technikßch samoz°ejm∞ mßme snahu obvykle pou₧φt co nejkratÜφ Φas û v₧dy¥ fotφme relativn∞ rychle letφcφ objekt a jeÜt∞ teleobjektivem.
Ost°enφ: v∞ΦnΘ dilema
Autofokus - ano Φi ne? Neexistuje jednoznaΦnß odpov∞∩. Jestli₧e fotografujeme relativn∞ malΘho ptßka (tφm je myÜlena nejenom jeho absolutnφ velikost, ale i relativnφ, zßvislß na vzdßlenosti ptßka a ohniskovΘ vzdßlenosti objektivu), je lepÜφ ost°it manußln∞, proto₧e ho neudr₧φme v polφΦku autofokusu. V∞tÜφho ptßka ji₧ ano, ale zase pokud rychle letφ, tak nemusφ fotoaparßt dostateΦn∞ rychle p°eost°ovat. Zßle₧φ samoz°ejm∞ na typu a znaΦce fotoaparßtu a objektivu. Obecn∞ lze ale °φci, ₧e i slavnφ profesionßlnφ fotografovΘ velmi Φasto pou₧φvajφ p°i fotografovßnφ letφcφch ptßk∙ ruΦnφ ost°enφ.
Ohniskovß vzdßlenost objektivu
DalÜφ otßzkou je ohniskovß vzdßlenost objektivu. Obecnß rada pro fotografovßnφ zvφ°at a ptßk∙ v divokΘ p°φrod∞ znφ: co nejdelÜφ a nejsv∞teln∞jÜφ (a tudφ₧ nejdra₧Üφ). Jako minimßlnφ (!) se uvßdφ pro fotografovßnφ velk²ch savc∙ 400mm. Zd∙raz≥uji, ₧e se jednß o fotografovßnφ skuteΦn∞ divok²ch ₧ivoΦich∙. Jestli₧e budeme fotografovat relativn∞ ochoΦenß, tj. na Φlov∞ka zvyklß zvφ°ata, kterß majφ kratÜφ ·t∞kovou vzdßlenost (nap°. v m∞stsk²ch parcφch), tak m∙₧eme kolikrßt vystaΦit i s 300mm objektivem (Φi zoomem x-300, tak rozÜφ°enΘm mezi nßmi amatΘry). Pro ptßky se obecn∞ uvßdφ 500mm a v²Üe, avÜak pro fotografovßnφ letφcφch ptßk∙ je vÜeobecn∞ uznßvßn jako nejlepÜφ 400mm objektiv, jako urΦit² kompromis mezi ohniskovou vzdßlenostφ, pohotovostφ objektivu a jeho vßhou. (Navφc v∞tÜinou v letu fotφme v∞tÜφ druhy ptßk∙, jako r∙znΘ druhy dravc∙, hejna hus apod.).
Po tomto struΦnΘm shrnutφ zßklad∙ letov²ch snφmk∙ m∙₧eme p°ejφt ke konkrΘtnφm postup∙m p°i fotografovßnφ rack∙. P°i jejich fotografovßnφ m∙₧eme vyu₧φt jednΘ v²hody û jejich ochoΦenosti a malΘ ·t∞kovΘ vzdßlenosti. Prßv∞ proto nßm bude staΦit i ji₧ zmφn∞n² x-300mm zoom.
JakΘ p°φstupy m∙₧eme p°i vlastnφm fotografovßnφ zvolit?
I. öKlasick²ö p°φstup
Klasick²m p°φstupem mßm na mysli pou₧itφ krßtkΘho expoziΦnφho Φasu k zabrßn∞nφ pohybovΘ neostrosti. Dojde tak k zmra₧enφ pohybu a na v²slednΘ fotografii budou jak racek, tak i pozadφ ostrΘ.
A. V lΘt∞ na pφseΦnΘ plß₧i
Tak zvanφ ömo°Ütφö racci (velmi Φasto to b²vß racek st°φb°it²) v∞tÜinou pomalu letφ nad plß₧φ. V tom p°φpad∞ je vÜe jednoduchΘ û sledovßnφm zjistφme jejich nejobvyklejÜφ trasu a tam se nenßpadn∞ p°esuneme (nenßpadn∞ jak z hlediska lΘtajφcφch rack∙, tak i opalujφcφch se lidφ û nenφ zßhodno vzbudit pozornost ani jednΘ skupiny). P°i p°φletu racka mßme relativn∞ (!) dost Φasu na zaost°enφ, m∙₧eme pou₧φt i metody zaost°enφ na p°edem danou vzdßlenost. Racek v∞tÜinou pomalu plachtφ a tak nenφ t°eba pou₧φt ani extrΘmn∞ krßtk²ch Φas∙. JedinΘ ·skalφ m∙₧e b²t sprßvnß expozice û musφme si uv∞domit, ₧e v∞tÜinou fotografujeme sv∞tl² (bφl²) objekt proti obloze. Univerzßlnφ rada neexistuje, zßle₧φ na konkrΘtnφm nasvφcenφ, ·hlu pohledu, ale i na konkrΘtnφm systΘmu m∞°enφ danΘho fotoaparßtu. Mn∞ osobn∞ se asi nejvφce osv∞dΦilo nastavenφ +1/2 - +1 EV (u Canonu EOS 300).
|  | | Racek st°φb°it², Φas 1/500 |
B. V zim∞ ve m∞st∞
ö╚eÜtφö racci (v 99% p°φpad∙ racek chechtav², v zim∞ jsou velmi Φasto ze severn∞jÜφch zemφ) ochotn∞ p°ilΘtajφ velmi blφzko za hßzenou potravou, za kterou se akrobaticky vrhajφ. Prßv∞ jejich obratnost a rychlost je kamenem ·razu p°i fotografovßnφ. NejlepÜφ metodou je krmenφ rack∙ doprovßzejφcφ osobou (postaΦφ star² chleba, rohlφky, veka apod.). Pak po domluv∞ s naÜφm asistentem vφme, kam (zhruba) budou racci lΘtat za hßzen²m krmenφm a m∙₧eme mφt u₧ na toto mφsto p°edost°eno. P°i takovΘmto rychlΘm pohybu je toti₧ sprßvnΘ zaost°enφ velk²m problΘm. Rychlost autofokusu je u b∞₧n²ch amatΘrsk²ch zrcadlovek a objektiv∙ pro tyto ·Φely nedostateΦnß. Proto rad∞ji volφme manußlnφ ost°enφ a p°φpadn∞ i p°edem zaost°φme na danΘ mφsto. ExpoziΦnφ Φas musφ b²t velmi krßtk², absolutnφm minimem je 1/500s, normou pak 1/1000s. Takto krßtkΘ Φasy vy₧adujφ hodn∞ otev°enou clonu a tudφ₧ majφ za nßsledek malou hloubku ostrosti. Musφme tak poΦφtat s tφm, ₧e dφky minimßlnφ hloubce ostrosti nebudou vÜechny snφmky sprßvn∞ zaost°eny.
 | | Äebrajφcφ racek, Φas 1/500s; neostrost vznikla malou hloubkou ostrosti (f=5.6) |
DalÜφm mo₧n²m zp∙sobem je fotografovßnφ Φekajφcφch rack∙. Racci toti₧ velmi Φasto utvo°φ jakousi frontu na potravu, t°epotajφ se na mφst∞ a Φekajφ. V tΘto situaci je lze vyfotografovat i p°i relativn∞ dlouh²ch Φasech (nap°. 1/250s) a s pou₧itφm pom∞rn∞ krßtk²ch ohnisek (75mm Φi 100mm).
II. öExperimentßlnφö p°φstup
Experimentßlnφm p°φstupem mφnφm vyu₧itφ efektu dlouhΘho expoziΦnφho Φasu p°i zachycenφ rychlΘho pohybu.
Racek, pozadφ nebo oboje bude na fotografii vφce Φi mΘn∞ rozmazanΘ, podle toho, jak² p°φstup zvolφme.
A. Panning
Panning je technika plynulΘho sledovßnφ pohybujφcφho se objektu objektivem, obvykle p°i relativn∞ dlouhΘm expoziΦnφm Φase. P°i sprßvnΘm pou₧itφ tΘto techniky je v²sledkem ostr² hlavnφ objekt (kter² byl v zßb∞ru p°i expozici stßle na stejnΘm mφst∞) a neostrΘ pozadφ (kterΘ se naopak v zßb∞ru pohybovalo). Jak vidφme na p°ilo₧en²ch ukßzkßch, v²slednΘ fotografie p∙sobφ dynamicky, vyvolßvajφ v²razn² dojem pohybu.
Vzhled fotografie zßvisφ na pou₧itΘm Φase. P°i hodn∞ dlouh²ch expoziΦnφch Φasech, navφc kdy₧ objekt jeÜt∞ sßm vykonßvß pohyby, m∙₧eme dosßhnout a₧ surrealistickΘho obrazu. Prßv∞ racci, kte°φ p°i letu mßvajφ k°φdly, jsou toho p°φkladem.
P°i pou₧itφ kratÜφch Φas∙ se naopak blφ₧φme öklasickΘmuö p°φstupu - pohybovß neostrost je relativn∞ malß.
 |
 |
 |
| Vliv expoziΦnφho Φasu: 1/10s |
Vliv expoziΦnφho Φasu: 1/45s |
Vliv expoziΦnφho Φasu: cca 1/250s |
P°i pou₧itφ tΘto techniky nemusφ b²t fotografovan² ptßk p°φliÜ blφzko, n∞kdy je naopak efektn∞jÜφ fotografovßnφ na v∞tÜφ vzdßlenost s vhodn²m pozadφm (nap°. °eka). Navφc nejsme omezovßni v²konem blesku, jak je tomu u nßsledujφcφ techniky.
B. Pou₧itφ blesku
Blesk sk²tß dalÜφ novΘ mo₧nosti p°i fotografovßnφ zvφ°at. Je a₧ s podivem, jak mßlo ho naÜi amatΘrÜtφ fotografovΘ p°φrody vyu₧φvajφ. U profesionßlnφch fotograf∙ zvφ°at (alespo≥ zahraniΦnφch) pat°φ k zßkladnφ v²bav∞. UrΦit² nezßjem je vid∞t i na tom, ₧e v naÜich obchodech se b∞₧n∞ prodßvajφ r∙znΘ rozptylnΘ nßstavce na blesk, ale zesilujφcφ nßstavce ne. (Jednß se v podstat∞ o sklßdacφ nßstavec s Fresnelovou ΦoΦkou, nap°. Better Beamer.)
Blesk se p°i fotografovßnφ zvφ°at v∞tÜinou pou₧φvß k p°iblesknutφ (tzv. fill-in), tj. jako dopl≥kov² zdroj sv∞tla v situaci, kdy okolnφho sv∞tla je dostatek k samotnΘ hlavnφ expozici. ProfesionßlovΘ tuto techniku vyu₧φvajφ nejenom k vyjasn∞nφ stφn∙, ale i nap°. k dodßnφ jiskry v oku, bez kterΘ je v souΦasnΘ dob∞ ·sp∞Ün² portrΘt divokΘho zvφ°ete prakticky nemysliteln² (a ne v₧dy je k dispozici vhodnΘ p°irozenΘ sv∞tlo). Kamenem ·razu p°i tΘto technice je synchronizaΦnφ Φas. U v∞tÜiny amatΘrsk²ch fotoaparßt∙ se pohybuje kolem 1/90s (typicky 1/60s û 1/125s). Jestli₧e pou₧ijeme stativ m∙₧e b²t synchronizaΦnφ Φas 1/90s dostateΦn², avÜak v p°φpad∞ pohybu je ji₧ neuspokojiv². N∞kterΘ fotoaparßty umo₧≥ujφ tzv. vysokorychlostnφ synchronizaci, ale p°i jejφm pou₧itφ zase v²znamn∞ klesß sm∞rnΘ Φφslo blesku (GN), tak₧e jeho dosah je pak v²razn∞ omezen. P°i fotografovßnφ teleobjektivem na v∞tÜφ vzdßlenost (a za dennφho sv∞tla navφc) pot°ebujeme skuteΦn∞ velk² sv∞teln² v²kon. Proto je pro tyto ·₧ely vhodn² v²konn² blesk s vysok²m sm∞rn²m Φφslem, p°φpadn∞ dopln∞n² jeÜt∞ i zesilovaΦem (viz v²Üe).
V p°φpad∞ rack∙ m∙₧eme ud∞lat z nev²hody pomalΘho synchronizaΦnφho Φasu v²hodu. Pou₧itφm delÜφch Φas∙ u rychle se pohybujφcφch rack∙ zφskßme snφmky s v²razn²m pohybov²m akcentem. Nejednß se tu o klasickΘ pou₧itφ fill-in blesku, ale blesk se v²razn∞ji podφlφ na osv∞tlenφ hlavnφho objektu. Krßtk²m zßbleskem (°ßdov∞ tisφciny sekundy) provedeme hlavnφ osvφcenφ objektu - bφlΘho racka. Dojde tak k zmra₧enφ jeho pohybu, vznikne jeho ostr², nerozmazan² obraz. DelÜφ expozice okolnφm sv∞tlem ve zb²vajφcφm Φase pak p°idß dodateΦnΘ mφrnΘ rozmßznutφ (zßsluhou mΘn∞ osvφcenΘho pe°φ). V podstat∞ by se dalo °φci, ₧e se jednß o jak²si druh dvojexpozice. Kombinuje se zde 1. snφmek exponovan² bleskem, s jeho extrΘmn∞ krßtk²m, zßbleskov²m expoziΦnφm Φasem (ostr² ptßk), 2. snφmek bez blesku, za pou₧itφ okolnφho sv∞tla, s dlouh²m expoziΦnφm Φasem (rozmazan² ptßk). P°itom jsou oba snφmky exponovßny souΦasn∞. D∙le₧itß je sprßvnß volba expoziΦnφho Φasu. ╚φm delÜφ, tφm je v²razn∞jÜφ pohybovß neostrost zp∙sobenß mßvnutφ k°φdly (Φasto ale i pohybem celΘho t∞la). Sprßvn² Φas zßle₧φ jak na relativnφ velikosti ptßka (kombinace ohniskovΘ vzdßlenosti a absolutnφ vzdßlenosti ptßka), tak i na rychlosti a sm∞ru jeho pohybu. P°i p°φliÜ krßtkΘm Φase je efekt mßlo v²razn², p°i p°φliÜ dlouhΘm u₧ ztrßcφ svoji krßsu.
P°i pou₧itφ blesku si m∙₧eme navφc jeÜt∞ vybrat mezi expozicφ na prvnφ a druhou lamelu. Mn∞ se osv∞dΦil spφÜe druh² p°φstup, kdy je nejd°φve exponovßn rozmßznut² pohyb a teprve na zßv∞r p°ijde hlavnφ expozice bleskem. V p°φpad∞ exponovßnφ na prvnφ lamelu mß blesk Φasto, zßsluhou bφlΘho pe°φ, urΦit² ödojezdö - pohyb bφl²ch k°φdel je vφce rozmßznut, je mΘn∞ zmra₧en, a v²sledek je trochu mΘn∞ efektnφ. Tyto rozdφly b²vajφ ale n∞kdy dost nev²raznΘ, t∞₧ko rozeznatelnΘ, tak₧e pokud nemßte mo₧nost tΘto volby, nenφ to ₧ßdnΘ neÜt∞stφ.
Techniku provedenφ snφmk∙ s bleskem m∙₧eme op∞t v principu rozd∞lit na dv∞ metody:
a) p°i pevnΘm dr₧enφ fotoaparßtu
Tato technika se hodφ pro racky relativn∞ stojφcφ na mφst∞ (zd∙raz≥uji û relativn∞!). Jednß se nap°. o ₧ebrajφcφ racky, t°epotajφcφ se na mφst∞ a Φekajφcφ na hozenφ potravy, nebo o racky letφcφ Φeln∞ k nßm. Na p°ilo₧en²ch snφmcφch m∙₧ete porovnat vliv expoziΦnφho Φasu v kombinaci s druhem pohybu racka (₧ebrajφcφ, t°epotajφcφ se, vrhajφcφ se za potravou, Φi Φeln∞ letφcφ).
 |
 |
 |
| | Äebrajφcφ racek; Φas 1/20s, s bleskem |
T°epotajφcφ se racek, Φas 1/30s, s bleskem |
T°epotajφcφ se racek, Φas 1/90s, s bleskem |
 |
 |
| ╚eln∞ letφcφ racek, Φas 1/20s, s bleskem |
Racek vrhajφcφ se za potravou (vlevo naho°e), Φas 1/20s, s bleskem |
b) za pou₧itφ panningu
I s bleskem m∙₧eme pou₧φt metodu sledovßnφ objektu (panning). V²sledkem budou op∞t (obdobn∞ jako v p°φpad∞ pou₧itφ tΘto techniky bez blesku) snφmky s v²razn²m dojmem pohybu v prostoru. Jak ji₧ zp∙sob provedenφ naznaΦuje, tato technika se hodφ p°edevÜφm pro racky v pohybu, p°i pou₧itφ silnΘho blesku i ve v∞tÜφ vzdßlenosti. Na p°φkladech si vÜimn∞te i rozdφlnΘho efektu expoziΦnφho Φasu.
 |
 |
 |
| Panning s bleskem, Φas 1/30s |
Panning s bleskem, Φas 1/20s |
Panning s bleskem aplikovan² na v∞tÜφ vzdßlenost, Φas 1/90s |
Na zßv∞r jeÜt∞ k otßzce pou₧itΘ v²bavy a materißlu.
Filmy
DoporuΦuji diapozitivnφ. P°i fotografovßnφ rack∙ v letu budeme mφt pom∞rn∞ znaΦnΘ mno₧stvφ nepoda°en²ch snφmk∙. Po pravd∞ °eΦeno, z jednoho filmu vyberete skuteΦn∞ pouze n∞kolik dobr²ch snφmk∙, na vynikajφcφ snφmky budete muset zφskat zkuÜenost a zruΦnost podlo₧enou exponovßnφm mnoha film∙. Z finanΦnφho hlediska je proto volba jednoznaΦn∞ na stran∞ inverznφch film∙.
Blesk
╚φm v²konn∞jÜφ (s vyÜÜφm sm∞rn²m Φφslem), tφm lepÜφ. Musφme si uv∞domit, ₧e p°i pou₧itφ delÜφch expoziΦnφch Φas∙ kolem 1/30s apod., zejmΘna p°i fotografovßnφ proti obloze, musφme vφce zaclonit (f/11, 16 nebo dokonce 22, a to p°i poÜmournΘm poΦasφ). Tφm klesne i efektivnφ dosah blesku. Nap°φklad p°i pou₧itφ filmu 100 ASA, blesku s GN 55 a f/16 je teoreticky maximßlnφ vzdßlenost 3,4m. Sm∞rnΘ Φφslo je ovÜem navφc stanoveno pro podmφnky fotografovßnφ v mφstnosti, kde se poΦφtß s odrazem sv∞tla o st∞ny a strop. V plenΘru je tudφ₧ v²kon jeÜt∞ o n∞co ni₧Üφ. (P°i fill-in technice vystaΦφme s o n∞co ni₧Üφm v²konem, tak₧e se dß p°edpoklßdat, ₧e se tyto dva faktory zhruba vyruÜφ). Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e vestav∞n² blesk je rozhodn∞ nedostateΦn² a rovn∞₧ pou₧itφ jin²ch slabÜφch blesk∙ je dost problematickΘ. Z hlediska m∞°enφ expozice blesku je pln∞ dostaΦujφcφ systΘm TTL (Φi E-TTL) firmy Canon. U fotografiφ v tomto Φlßnku byl pou₧it blesk Canon Speedlite 550EX. ObdobnΘ v²sledky lze oΦekßvat i u jin²ch znaΦek.
Objektivy
StaΦφ b∞₧n∞ pou₧φvanΘ objektivy s prom∞nnou ohniskovou vzdßlenostφ (zoomy) x-300mm. Pokud pou₧ijete delÜφ Φas, a¥ u₧ p°i panningu Φi s bleskem, tak nepot°ebujete skv∞le kreslφcφ objektiv, stejn∞ jako nevyu₧ijete nφzkß clonovß Φφsla (naopak je v²hodnΘ trochu p°iclonit û zφskßte v∞tÜφ hloubku ostrosti a tudφ₧ i v∞tÜφ pravd∞podobnost, ₧e vßÜ objekt bude zaost°en).
Fotoaparßt
PostaΦφ ka₧dß b∞₧nß zrcadlovka, nenφ t°eba mφt nutn∞ aparßt s autofokusem, v∞tÜinou stejn∞ budete ost°it manußln∞. Kompakt je vzhledem k nemo₧nosti manußlnφho zaost°enφ a nastavenφ expozice a pou₧itφ siln∞jÜφho p°φdavnΘho blesku nevhodn².
Zßv∞reΦnß prosba
Pokud uvidφte öÜφlenceö hßzejφcφho rack∙m potravu co nejblφ₧e a koukajφcφho nevrle na vßs, vyklßn∞jφcφ se s aparßtem nad °eku a plaÜφcφ mu racky, ustupte prosφm a neruÜte. Jednß se nejspφÜe o ornitologa sna₧φcφho se chytat racky za ·Φelem jejich krou₧kovßnφ. K tomu, aby je chytil, pot°ebuje p°ilßkat ptßky co nejblφ₧e. Ani povzbuzujφcφ volßnφ, ani dlouhΘ vyptßvßnφ mu v prßci mnoho nepom∙₧e. U₧ tak mu staΦφ boj s velmi aktivnφmi (a neinformovan²mi) ochrßnci zvφ°at. D∞kuji.
| 
