|
Polnß
| |
V dneÜnφm tipu zavφtßme do jednoho z nejstarÜφch moravsk²ch m∞st, kterΘ le₧φ na ╚eskomoravskΘ vrchovin∞ u Φesk²ch "hranic", v ·dolφ potoka èlapanka. Dnes odlehlΘ m∞sto v okrese Jihlava bylo d°φve v²znamn²m centrem na HaberskΘ cest∞ p°i p°echodu z ╚ech na Moravu. |
Do m∞sta se dostaneme nejlΘpe autem nebo autobusem; p°esto₧e je ve m∞st∞ nßdra₧φ, ji₧ asi 20 let tam vlak nejezdφ. Autem sm∞°ujeme na HavlφΦk∙v Brod, potΘ na St°φte₧ a dßle na Dobronφn a Polnou. Parkovat lze p°φmo na Husov∞ nßm∞stφ.
Ves byla zalo₧ena asi v polovin∞ 12. stoletφ a prvnφ dochovan² doklad o existenci PolnΘ - majetkovß listina Jana z Polmny potvrzenß krßlem Vßclavem I. - pochßzφ z roku 1242. V tΘ dob∞ to byla trhovß obec. Centrem d∞nφ byl v₧dycky mφstnφ hrad, jen₧ byl zalo₧en pßny z PolnΘ v polovin∞ 13. stoletφ. Hrad chrßnily na t°ech stranßch dodnes zachovanΘ rybnφky. V dob∞ vlßdy pßn∙ z KunÜtßtu (Viktorin z KunÜtßtu byl synem krßle Ji°φho z Pod∞brad) v letech 1464 - 1515 byl hrad goticky p°estav∞n a nov∞ byl vybudovßn trojpodla₧nφ obytn² palßc. TakΘ tu v roce 1471 probφhala mφrovß jednßnφ mezi Ji°φm z Pod∞brad a MatyßÜem Korvφnem. Roku 1584 vÜak hrad vyho°el a po adaptaci byl upraven na renesanΦnφ zßmek a navφc bylo vystav∞no novΘ ji₧nφ k°φdlo a takΘ hospodß°skΘ budovy. Po bitv∞ na BφlΘ ho°e p°ipadlo konfiskovanΘ panstvφ rodu Dietrichstein∙; ti vlastnili Polnou a₧ do roku 1864. DietrichsteinovΘ upravili p°edhradφ a pozd∞ji takΘ prostory nßdvo°φ. OvÜem u₧ od 17. stoletφ slou₧il hrad jen jako sφdlo sprßvy panstvφ a byty ·°ednφk∙. B∞hem t°icetiletΘ vßlky dvakrßt vyho°el zßmek a jednou i celΘ m∞sto...
Roku 1794 postihl Polnou dalÜφ po₧ßr a DietrichsteinovΘ ji₧ necht∞li investovat do opravy celΘho objektu hradu. Proto dali zbo°it t°etφ patro palßce, zbytek provizorn∞ zast°eÜili a v roce 1844 byla zlikvidovßna i velkß Φßst severnφho k°φdla s arkßdovou chodbou a kaplφ. Zbytek hradu pak byl pronajφmßn jako byty a skladiÜt∞. Roku 1922 zφskalo zßmek m∞sto a dalo opravit palßc podle architekta Karla Hilberta; vzniklo zde muzeum. Dnes je hrad tvo°en p°edhradφm s branou a polokruhovou budovou, hrad mß krom∞ palßce zachovßny i hospodß°skΘ objekty a hradbu s baÜtou.
SamotnΘ m∞sto si dodnes udr₧elo starobyl² vzhled a najdeme zde celou °adu zajφmav²ch pamßtkov²ch staveb, p°esto₧e po poslednφm velkΘm po₧ßru v roce 1863 ztratila v∞tÜina dom∙ svΘ renesanΦnφ a baroknφ fasßdy. Domy na nßm∞stφ vÜak stßle prozrazujφ svou n∞kdejÜφ krßsu a takΘ v²znam celΘho m∞sta; ·dajn∞ se na "rozeklanΘm" p∙dorysu PolnΘ projevilo umφst∞nφ na k°i₧ovatce obchodnφch cest. ╚ßsteΦn∞ se zachovaly m∞stskΘ hradby a takΘ ob∞ brßny - Hornφ i Dolnφ - pochßzejφcφ z 15. stoletφ. V Pod∞bradov∞ ulici je unikßtnφ expozice - starß Ükola s t°φdami a bytem uΦitele. Otev°eno je sez≤nn∞. DalÜφ zajφmavostφ je pansk² pivovar (dnes ji₧ nefunkΦnφ) z let 1710 - 1713. Zajφmavß je i p∙vodn∞ renesanΦnφ radnice, je₧ byla upravena v polovin∞ 19. stoletφ.
 Nejv∞tÜφ rozvoj za₧ila Polnß v 16. stoletφ, kdy se hojn∞ rozvφjely cechy a °emesla v∙bec. Z roku 1562 pochßzφ nejstarÜφ mφstnφ gruntovnφ kniha a z roku 1588 je nejstarÜφ dochovanß m∞stskß peΦe¥. OvÜem dßle ji₧ nebyl v²voj tak p°φzniv² - p°iÜla t°icetiletß vßlka, mor, hladovß lΘta a pravideln∞ se opakujφcφ po₧ßryà V 19. stoletφ prakticky zanikla mφstnφ v²roba sukna, proto₧e manufaktury nemohly konkurovat levn∞jÜφ tovßrnφ v²rob∞. Kdy₧ se pak PolnΘ vyhnula i hlavnφ ₧elezniΦnφ tra¥, byla dovrÜena p°em∞na kdysi bohatΘho a v²znamnΘho m∞sta v regionßlnφ centrum p°evß₧n∞ zem∞d∞lskΘ oblasti.
PodlouhlΘ nßm∞stφ, kterΘ prostupuje tΘm∞° cel²m centrem PolnΘ, je rozd∞leno na dv∞ Φßsti obrovsk²m baroknφm kostelem Nanebevzetφ Panny Marie. Byl vystav∞n podle projektu architekt∙ D. Martinelliho a G. Spinettiho v letech 1699 - 1707 jeho interiΘr pat°φ k nejv∞tÜφm kostelnφm interiΘr∙m u nßs. V sousedstvφ Üpitßlu je gotick² Üpitßlnφ kostel svatΘ Kate°iny, kter² byl v²znamn∞ p°estav∞n v roce 1894. Stejnojmenn² kostel stojφ takΘ na kopci za hradem, na Kate°inskΘm p°edm∞stφ. DalÜφ cφrkevnφ pamßtkou je h°bitovnφ kostel svatΘ Barbory s freskami A. Cereghettiho. Roku 1447 zalo₧il zeman Jan z Rochova Üpitßlskou nadaci, kterß pak fungovala mnoho staletφ, v∞noval jφ sv∙j d∙m a na jeho mφst∞ pak vznikl dodnes existujφcφ kostel svatΘ Anny, n∞kdejÜφ Üpitßlnφ kaple.
DalÜφ zajφmavostφ m∞sta je ₧idovskΘ ghetto, kterΘ vzniklo podle smlouvy Äid∙ s vrchnostφ jako samostatn² soubor roku 1681 na jihov²chod∞ m∞sta. Pozd∞ji bylo uzav°eno dv∞ma branami. Jßdrem ghetta je troj·helnφkovΘ nßm∞stφ, kterΘ jednφm sv²m cφpem zasahuje a₧ k brßn∞. Zßstavba je sice dnes siln∞ pozm∞n∞na, ale jejφ charakter je stßle p°evß₧n∞ baroknφ. SouΦßstφ ghetta je takΘ ₧idovsk² h°bitov ze 17. - 18. stoletφ. Roku 1684 byla vystav∞na synagoga, klenutß studna a lßze≥. V roce 1734 celΘ ₧idovskΘ m∞sto vyho°elo, ale rozvoj pokraΦoval - v roce 1757 ₧ilo v PolnΘ ve 24 domech celkem 57 ₧idovsk²ch rodin, v roce 1830 u₧ to bylo 128 rodin. Od tΘ doby poΦet Äid∙ klesal, sv∙j velk² podφl na tom m∞la i tzv. hilsnerißda roku 1899 (kdy byl pozd∞ji osvobozen² Äid ob₧alovßn z ·dajnΘ ritußlnφ vra₧dy). Roku 1920 odeÜel z PolnΘ poslednφ rabφn David Alt, a to ji₧ m∞la ₧idovskß obec jen 85 souv∞rc∙. Za druhΘ sv∞tovΘ vßlky ₧idovskΘ m∞sto zcela zaniklo; z 36 polensk²ch Äid∙ p°e₧ily vßlku jen 3 osoby a ty se nikdy do PolnΘ nevrßtily. V roce 1990 zaΦaly prßce na zßchranu zniΦenΘ synagogy, v nφ₧ bylo roku 2000 otev°eno Regionßlnφ ₧idovskΘ muzeum.
Polnß byla v₧dycky kulturnφm centrem, zejmΘna pak v dob∞ nßrodnφho obrozenφ. Od roku 1798 zde fungovalo ochotnickΘ divadlo, od roku 1808 i divadlo ΦeskΘ. V letech 1840 - 1842 zde pob²vala Bo₧ena N∞mcovß se sv²m man₧elem. Dlouho si pak dopisovala se starostou Antonφnem Pittnerem, kter² byl takΘ p°φtelem K. H. BorovskΘho. Roku 1900 vzniklo m∞stskΘ muzeum a roku 1914 takΘ ve°ejnß knihovna. Po druhΘ sv∞tovß vßlce sice toto odlehlΘ m∞steΦko le₧φcφ mimo hlavnφ taky p°iÜlo o velk² pr∙mysl, ale jako ostatnφ malß sφdla m∙₧e b²t ·t∞chou to, ₧e byl v podstat∞ zachovßn p∙vodnφ charakter zßstavby.
Snφmky byly po°φzeny zrcadlovkou Olympus OM 1N (objektivy Zuiko 35 - 70 mm f/4 a 28 mm f/2.8) na materißl Kodak T-max 400. Foto ⌐2002 Radovan S²kora
| 
