Perspektiva - od teorie k praxi
| |
Teorie ilustrovanß praktick²mi ukßzkami, vΦetn∞ podrobnΘho rozboru toho, proΦ nejde zoomovat nohama a jak sprßvn∞ zoom pou₧φvat. |
╪ekneme-li perspektiva, tak tφm zpravidla rozumφme obecn∞ zp∙sob zobrazenφ hloubky trojrozm∞rnΘho prostoru na plochΘm, dvojrozm∞rnΘm obraze. V p°φpad∞ fotografovßnφ, kdy sv∞t p°ed kamerou se promφtß skrz ΦoΦky objektivu nebo i jen pouhou dφrku do roviny filmu (nebo dnes u₧ i sv∞tlocitlivΘho Φipu), vznikß takzvanß lineßrnφ perspektiva. Tedy samoz°ejm∞ teoreticky, v ideßlnφm p°φpad∞. Ve skuteΦnosti je fotografickß perspektiva lineßrnφ jen p°ibli₧n∞. Budeme-li ale p°edpoklßdat, ₧e objektiv je prost² geometrickΘho zkreslenφ a pomineme-li pro jednoduchost i fakt, ₧e objektiv ve skuteΦnosti nenφ jen jednoduchß tenkß ΦoΦka a budeme ignorovat jeho fyzickou dΘlku, pak si situaci m∙₧eme p°edstavit tak, ₧e ka₧d² bod scΘny se na filmu zobrazφ p°esn∞ tam, kde p°φmka vychßzejφcφ z tohoto bodu, prochßzejφcφ optick²m st°edem objektivu, protne rovinu filmu. P°i tomto zp∙sobu zobrazenφ se ka₧dß p°φmka v promφtanΘ scΘn∞ zobrazφ na filmu zase jako p°φmka. Proto lineßrnφ perspektiva. Co se ovÜem p°i takovΘmto promφtßnφ nezachovß, jsou vzdßlenosti bod∙, ·hly mezi p°φmkami a rovnob∞₧nost p°φmek. Pokud rovnob∞₧ky nejsou paralelnφ s rovinou filmu, pak se na obraze sbφhajφ. Je to dßno tφm, ₧e objekty stejnΘ velikosti, kterΘ jsou vzdßlenΘ dßl od objektivu, se na filmu zobrazφ menÜφ. Rovnß silnice ubφhajφcφ do dßli je ve skuteΦnosti sice stßle stejn∞ Üirokß, ale pro vzdßlen∞jÜφ body se tato Üφ°ka promφtne na filmu jako menÜφ a krajnice se na obrßzku sbφhajφ.
|
Obr. 1 - D∙sledky lineßrnφ perspektivy: Sbφhßnφ rovnob∞₧n²ch liniφ a zmenÜenφ objekt∙ dßle od kamery. Na fotografiφch tyto prvky vyvolßvajφ dojem prostorovΘ hloubky. |
NaÜe oΦi a mozek jsou na lineßrnφ perspektivu zvyklΘ. Majφ s nφ zkuÜenost a v∞dφ, Φφm se projevuje a jak majφ jejφ znaky interpretovat. Proto jsou na fotografiφch prostorotvorn²mi prvky nap°. sbφhajφcφ se linie, o kter²ch vφme, ₧e ve skuteΦnosti jsou rovnob∞₧nΘ nebo objekty, o kter²ch tuÜφme, ₧e jsou podobnΘ velikosti, ale n∞kterΘ z nich jsou na fotografii velkΘ a jinΘ malΘ. Ka₧d² fotograf vφ, ₧e kdy₧ fotografuje krajinu a umφstφ do pop°edφ n∞jak² objekt, fotografie tφm zφskß prostorovost, hloubku. Poj∩me se ale na perspektivu podφvat pon∞kud detailn∞ji a trochu vφc se zamyslet nad tφm, jak² je p°i lineßrnφm promφtßnφ vztah mezi vzdßlenostφ objekt∙ a velikostφ jejich obrazu, jak² vliv mß ohniskovß vzdßlenost objektivu a jakΘ d∙sledky pro nßs fotografy to mß v praxi.
| Obr. 2 - Lineßrnφ perspektiva: vliv vzdßlenosti od fotografovanΘho objektu a ohniskovΘ vzdßlenosti objektivu. |
Zßkladem jsou dv∞ velmi jednoduchß pravidla, kterß zde platφ a od kter²ch se vÜe ostatnφ odvφjφ:
- Velikost obrazu objektu je nep°φmo ·m∞rnß vzdßlenosti objektu od objektivu.
- Velikost obrazu objektu je p°φmo ·m∞rnß ohniskovΘ vzdßlenosti objektivu.
Nßzorn∞ to vidφme na Obr. 2. Ob∞ pravidla jsou jednoduch²m d∙sledkem podobnosti troj·helnφk∙. V praxi tato pravidla platφ pouze p°ibli₧n∞, proto₧e vzdßlenost roviny filmu nenφ p°esn∞ rovnß ohniskovΘ vzdßlenosti objektivu. Tato vzdßlenost se m∞nφ podle toho, na jakou vzdßlenost je zaost°eno. OznaΦφme-li vzdßlenost objektu d a ohniskovou vzdßlenost f, pak obraz objektu je na filmu ostr², kdy₧ vzdßlenost roviny filmu r spl≥uje Gausovu formuli
1/d +1/r = 1/f.
Vzdßlenost roviny filmu je tudφ₧ rovnß ohniskovΘ vzdßlenosti jen p°i zaost°enφ na nekoneΦno. Je-li zaost°eno blφ₧, je v∞tÜφ. Jak je vidno z nßkresu na Obr. 2, v p°φpad∞ r∙zn²ch vzdßlenostφ od fotografovanΘho objektu nenφ podstatnΘ, jestli je vzdßlenost roviny filmu p°esn∞ rovnß ohniskovΘ vzdßlenosti nebo ne, ale jen to, jestli je v obou p°φpadech stejnß. Prvnφ z v²Üe uveden²ch pravidel proto platφ p°esn∞, pokud bude zaost°eno na stejnou vzdßlenost, tj. nap°φklad pro velikosti objekt∙ na tΘ₧e fotografii. Budeme-li ale mφsto toho uva₧ovat t°eba fotografovßnφ tΘho₧ objektu z r∙zn²ch vzdßlenostφ, pak platφ u₧ jen pouze p°ibli₧n∞, kdy₧ vzdßlenosti nejsou p°φliÜ rozdφlnΘ. DruhΘ pravidlo platφ p°esn∞ pouze p°i zaost°enφ na nekoneΦno. P°i zaost°enφ na blφzko, kdy v Gausov∞ formuli Φlen 1/d nelze zanedbat, je zßvislost velikosti obrazu na ohniskovΘ vzdßlenosti pon∞kud komplikovan∞jÜφ. To znamenß, ₧e pokud si nap°φklad chcete ud∞lat p°edstavu, o kolik budete mφt na fotografiφch v∞tÜφ zvφ°ata focenß na dßlku teleobjektivem, kdy₧ si mφsto 200mm objektivu po°φdφte objektiv s ohniskem 300mm, tak m∙₧ete poΦφtat s tφm, ₧e pom∞r velikostφ bude 2:3, tj. zvφ°ata budou v∞tÜφ o 50%. Podobnou jednoduchou ·vahu u₧ ale nem∙₧ete aplikovat, bude-li °eΦ t°eba o focenφ makra.
Zatφm jsme si vÜφmali jen toho, jak se zobrazφ jeden jedin² objekt. V reßlu ale v∞tÜinou fotografujeme scΘny, kde objekt∙ je vφce a jsou od nßs r∙zn∞ vzdßlenΘ. Pokud budeme uva₧ovat jen jedin² objekt (a jeÜt∞ navφc ploch²), pak to, ₧e od n∞j jsme dßl, m∙₧eme vykompenzovat tφm, ₧e pou₧ijeme pat°iΦn∞ delÜφ ohnisko. U b∞₧nΘ trojrozm∞rnΘ scΘny u₧ tohle ale nenφ pravda. Zm∞nou ohniskovΘ vzdßlenosti se nßm toti₧ poda°φ dosßhnout stejnΘ velikosti prßv∞ jen u toho jednoho objektu. Ostatnφ objekty z zßb∞ru, kterΘ jsou k nßm blφ₧ nebo jsou naopak od nßs dßl, budou jinak velkΘ. Relativnφ velikosti objekt∙ v zßb∞ru se zm∞nφ. Praktickou ukßzku rozdφl∙ takto vznikl²ch vidφte na Obr. 3. Nejen₧e se v zßvislosti na zvolenΘm ohnisku siln∞ m∞nφ pozadφ (mßm te∩ konkrΘtn∞ na mysli, co pozadφ zahrnuje a jakß je velikost objekt∙ v pozadφ na snφmku û rozdφl je i v hloubce ostrosti, ale to te∩ nechme stranou), m∞nφ se i fotografovan² objekt sßm, proto₧e i on je trojrozm∞rn² a pom∞r velikostφ jeho r∙zn²ch Φßstφ je na ka₧dΘm snφmku jin². Kdy₧ porovnßte, jak vypadajφ snφmky po°φzenΘ krßtk²mi ohnisky ve srovnßnφ s delÜφmi, bude vßm okam₧it∞ jasnΘ, proΦ nap°φklad pro fotografovßnφ lidφ fotoreportΘ°i rßdi pou₧φvajφ Üiroko·hlΘ objektivy, zatφmco na formßlnφ portrΘty a v m≤dnφ fotografii se pou₧φvajφ p°edevÜφm teleobjektivy. P°i fotografovßnφ krßtk²m ohniskem je zahrnuto mnohem vφce objekt∙ v pozadφ a tyto objekty jsou v porovnßnφ s hlavnφm objektem v²razn∞ menÜφ. Na snφmku je zachycena i pom∞rn∞ velkß Φßst okolφ hlavnφho objektu a fotografovan² objekt je tak zasazen do n∞jakΘho prost°edφ, je pro n∞j vytvo°en kontext. To, ₧e lidΘ majφ na snφmcφch velkΘ nosy a ÜiÜatΘ hlavy nenφ u reportß₧nφ fotografie podstatnΘ, pokud se nejednß o extrΘmnφ deformaci. Na druhou stranu, teleobjektiv zabere jen malou Φßst pozadφ za objektem, tak₧e je jednoduchΘ se vyhnout ruÜiv²m prvk∙m, pozadφ potlaΦit a nechat vyniknout fotografovan² objekt. Krom∞ toho objekt takΘ vizußln∞ zploÜtφ, co₧ u portrΘt∙ p∙sobφ p°φzniv∞ (pokud to samoz°ejm∞ nenφ p°ehnanΘ).
|
|
|
20mm, 31cm |
24mm, 35cm |
28mm, 41cm |
|
|
|
35mm, 38cm |
50mm, 70cm |
70mm, 93cm |
|
|
|
100mm, 139cm |
135mm, 177cm |
200mm, 242cm |
|
Obr. 3 - T²₧ objekt fotografovan² r∙zn²mi ohnisky z r∙zn²ch vzdßlenostφ, tak aby velikost objektu na fotografii byla zachovanß. Pozadφ i objekt samotn² vypadajφ r∙zn∞. |
Nejde ale jen o portrΘty. Na fotografiφch po°φzen²ch krßtk²mi ohnisky jsou rozdφly ve velikosti obraz∙ jednotliv²ch objekt∙ tvo°φcφch scΘnu velkΘ. U teleobjektivu je tomu naopak - objekty v pozadφ se jevφ tΘm∞° stejn∞ velkΘ, jako ty v pop°edφ. Fotografie po°φzenΘ Üiroko·hl²m objektivem tak dojem prostorovΘ hloubky zv²raz≥ujφ, objekty v pozadφ se nßm zdajφ b²t daleko. Snφmky teleobjektivem naopak prostorovost potlaΦujφ, r∙zn∞ vzdßlenΘ objekty se nßm zdajφ b²t sra₧enΘ k sob∞. VÜimn∞te si, jak zatφmco na prvnφch snφmcφch vypadß koΦka od pergoly daleko, na poslednφch se zdß b²t hned vedle nφ. ProhlΘdnete-li si popo°ßdku celou sΘrii, bude se vßm zdßt, ₧e se koΦka k pergole p°ibli₧uje, i kdy₧ ve skuteΦnosti stßla stßle stejn∞ daleko.
ProΦ nelze u trojrozm∞rnΘ scΘny zm∞nu vzdßlenosti vykompenzovat zm∞nou ohniska, zaΦne b²t jasnΘ, kdy₧ se podφvßme na nßkresy na Obr. 4. Kdy₧ zm∞nφme ohnisko, tak se vÜechny objekty zmenÜφ nebo zv∞tÜφ rovnom∞rn∞, tj. vzßjemn² pom∞r velikostφ jejich obraz∙ se zachovß. Naproti tomu, p°i zm∞n∞ pozice kamery se pom∞r velikostφ objekt∙ a jejich Φßstφ zm∞nφ, proto₧e pom∞r star²ch a nov²ch vzdßlenostφ je pak jin². Viz t°eba t°eba konkrΘtn∞ situace zachycenß na Obr. 4. Vzdßlenost od bli₧Üφho objektu je d a od vzdßlen∞jÜφho 2d, Φili pom∞r jak vzdßlenostφ, tak i velikostφ obrazu obou objekt∙ na snφmku je 2:1.
Kdy₧ se vzdßlenost od prvnφho objektu zv∞tÜφ na dvojnßsobek, tak vzdßlenost od druhΘho objektu bude 3d, Φili pom∞r vzdßlenostφ a pota₧mo i velikostφ obraz∙ je pak 3:2. Vezmeme-li za zßklad situaci na Obr. 4 dole a budeme uva₧ovat, ₧e se s kamerou vzdßlφme na dvojnßsobek p∙vodnφ vzdßlenosti od bli₧Üφho objektu, ale pou₧ijeme dvojnßsobn∞ dlouhΘ ohnisko, abychom tuto zm∞nu vykompenzovali, dostaneme situaci na Obr. 4 uprost°ed. Jasn∞ zde vidφme ₧e zatφmco velikost obrazu prvnφho objektu se opravdu nezm∞nila, velikost druhΘho je rozdφlnß. P∙vodn∞ byl druh² objekt ve srovnßnφ s prvnφm poloviΦnφ, potom co jsme zm∞nili polohu a ohnisko dosahuje dvou t°etin velikosti prvnφho. Zm∞nφme-li polohu, zm∞nφ se relativnφ velikosti jednotliv²ch objekt∙ a jejich Φßstφ na snφmku. Tφm, ₧e zvolφme jinΘ ohnisko, m∙₧eme ovlivnit celkovΘ m∞°φtko a tak vykompenzovat velikost jednoho zvolenΘho objektu, ale vzßjemnΘ velikosti objekt∙ a jejich Φßstφ tφm zm∞nit zp∞t nem∙₧eme. V²sledn² snφmek proto bude vypadat jinak.
| Obr. 4 - Lineßrnφ perspektiva: vliv vzdßlenosti od objektu a ohniskovΘ vzdßlenosti objektivu na pom∞r velikostφ dvou r∙zn∞ vzdßlen²ch objekt∙. |
To ovÜem znamenß, ₧e zm∞na pozice a zoomovßnφ jsou dv∞ principißln∞ zcela rozdφlnΘ v∞ci. Zatφmco zoomovßnφm m∞nφme jen a pouze celkovΘ m∞°φtko zobrazenφ neboli zachycen² v²°ez (proto₧e velikost filmovΘho polφΦka se nem∞nφ), tak pokud mφsto zoomovßnφ zm∞nφme polohu, m∙₧eme sice dosßhnout stejnΘ velikosti jednoho zvolenΘho objektu nebo podobnΘho v²°ezu, ale kompletn∞ se zm∞nφ to, jak bude fotografovan² objekt na snφmku vypadat, stejn∞ tak i vzßjemnΘ vztahy mezi objekty na snφmku û jejich relativnφ velikosti, vzdßlenosti, jak se zakr²vajφ, atd. N∞kte°φ ortodoxnφ zastßnci pevn²ch ohnisek se bijφ v hru∩, ₧e nejsou lφnφ äzoomovat nohamaô a tvrdφ, ₧e pou₧φvßnφ pevnΘho ohniska je nutφ zpomalit a lΘpe se soust°edit na objekt, kter² fotografujφ. To je ovÜem hrub² omyl plynoucφ z toho, ₧e nepochopili, jak² je rozdφl mezi zoomovßnφm a zm∞nou polohy. NetuÜφ, k Φemu je zoom dobr² a nedokß₧ou ho sprßvn∞ pou₧φvat. Zoom je velice u₧iteΦnß v∞c. Nejde jen o to, ₧e p°ed vßmi m∙₧e b²t plot, °eka nebo jinß p°ekß₧ka, tak₧e popojφt nelze a nem∙₧ete-li prodlou₧it ohnisko, tak se vßm nepoda°φ vyhlΘdnut² objekt rozumn∞ vyfotografovat. Jde hlavn∞ o to, ₧e kdy₧ musφte popojφt, tak se zm∞nφ nejen to, co chcete (velikost hlavnφho fotografovanΘho objektu nebo v²°ez), ale zm∞nφ se i dalÜφ v∞ci. Pou₧φvßte-li pevnΘ ohnisko, p°ipravujete se tφm o Φßst kontroly nad tφm, jak bude fotografie vypadat. Nechci zde vyvolat vßlku jestli zoomy ano nebo ne. Zoomy, dφky tomu, ₧e jsou konstrukΦn∞ mnohem komplikovan∞jÜφ ne₧ pevnß ohniska, majφ svΘ nev²hody. To je bez diskuse. Stejn∞ tak jako je nesmysl tvrzenφ, ₧e pevnß ohniska jsou lepÜφ, je nesmysl i tvrzenφ, ₧e zoom je lepÜφ. Ka₧d² si sßm pro sebe musφ ud∞lat ₧eb°φΦek, jak moc mu na Φem zßle₧φ, podle toho se rozhodnout, co je lepÜφ pro n∞j, a nep°edpoklßdat, ₧e co je lepÜφ pro n∞j, je nutn∞ lepÜφ i pro vÜechny ostatnφ. Chci jen poukßzat na to, ₧e mnozφ z fotograf∙ si dost dob°e neuv∞domujφ, jak velkΘ v²hody zoom p°i komponovßnφ poskytuje a zbyteΦn∞ zoomy shazujφ, proto₧e se nenauΦili je sprßvn∞ pou₧φvat.
To, jak se na fotografovan² objekt soust°edφte, zßle₧φ jen a jen na vßs, ne na tom, jak² objektiv mßte na fotoaparßtu nasazen². A¥ u₧ fotφte Φφmkoli, musφte se v prvΘ °ad∞ dφvat. Mßte-li pevnΘ ohnisko, m∙₧ete se dφvat na objekt skrz hledßΦek svΘho fotoaparßtu, m∞nit u toho polohu, pozorovat, jak se zßb∞r m∞nφ, a podle toho si vybrat, kdy spouÜ¥ stisknout. Budete-li podobn² p°φstup praktikovat se zoomem a nßhodn∞ tu popojdete a tu zase zazoomujete, tak tφm nic nezφskßte. Pou₧φvßte-li zoom, nauΦte se nejd°φv na scΘnu dφvat bez fotoaparßtu u oka. Pokuste se vnφmat, jak z mφsta, na kterΘm stojφte (kleΦφte, le₧φte), scΘna p°ed vßmi vypadß: jak odsud vypadß vßÜ hlavnφ objekt a jakΘ jsou vztahy mezi vÜemi objekty, kterΘ scΘnu tvo°φ - jak daleko od sebe se v∞ci jevφ, jak se navzßjem p°ekr²vajφ nebo i zcela zakr²vajφ. P°em²Ülejte u toho takΘ nad tφm, kterΘ objekty na snφmku budete chtφt mφt a kterΘ ne. Sna₧te se, aby ty, co tam nemajφ co d∞lat, byly od t∞ch, kterΘ v zßb∞ru nesmφ chyb∞t, dostateΦn∞ separovanΘ, abyste pozd∞ji mohli zvolit v²°ez tak, aby na fotografii bylo p°esn∞ to, co tam mφt chcete a nebylo tam nic, co tam b²t nemß. Cho∩te nebo lezte kolem zvolenΘho objektu tak dlouho, dokud nenajdete mφsto, odkud scΘna vypadß podle vaÜich p°edstav. Pak teprv zvedn∞te fotoaparßt k oku a zaΦn∞te zoomovat a hledat sprßvn² v²°ez.
|
|
|
20mm |
24mm |
28mm |
|
|
|
35mm |
50mm |
70mm |
|
|
|
100mm |
135mm |
200mm |
|
Obr. 5 - T²₧ objekt fotografovan² r∙zn²mi ohnisky ze stejnΘ vzdßlenosti, 230 cm. Pozadφ a objekt zachovßvajφ stejn² vztah, m∞nφ se jen m∞°φtko a v²°ez. |
|
|
|
575cm |
479cm |
410cm |
|
|
|
329cm |
230cm |
164cm |
|
|
|
115cm |
85cm |
58cm |
|
Obr. 6 - T²₧ objekt fotografovan² ohniskem t²m₧ ohniskem, 50mm, z r∙zn²ch vzdßlenostφ. M∞nφ se nejen m∞°φtko a v²°ez, ale i to, jak objekt a pozadφ vypadajφ, jejich relativnφ velikost i vzßjemnß poloha. |
Praktickou ukßzku toho, jak² je rozdφl mezi zoomovßnφm a chozenφm vidφte na Obr. 5 a 6. VÜechny snφmky na Obr. 5 byly po°φzeny r∙zn²mi ohnisky ze stejnΘho mφsta, vzdßlenΘho asi 230cm od hlavnφho objektu, kter²m byla v tomto p°φpad∞ koΦka. (Vzhledem k tomu, ₧e tento experiment vy₧adoval ze strany modelky nekoneΦnou trp∞livost, dovolila jsem si pou₧φt plechovou.) Snφmky na Obr. 6 byly naopak vÜechny po°φzeny ohniskem 50mm z r∙zn²ch vzdßlenostφ. Vzdßlenosti jsem volila tak, aby velikost koΦky na jednotliv²ch snφmcφch byla p°ibli₧n∞ stejnß jako u Obr. 5. Jasn∞ zde vidφte rozdφl. Zatφmco v p°φpad∞ pou₧itφ r∙zn²ch ohnisek z tΘho₧ mφsta z∙stßvß koΦka stßle stejn∞ zarßmovanß pergolou a jen m∞°φtko zv∞tÜenφ a v²°ez se m∞nφ, v p°φpad∞ pou₧itφ pevnΘho ohniska 50mm a äzoomovßnφ nohamaô je vzßjemnß poloha koΦky a pergoly na snφmcφch r∙znß. M∞nφ se i to, jak samotnß koΦka vypadß. Na p°edposlednφ fotografii koΦku zaΦφnß zakr²vat stoliΦka a na poslednφ u₧ toho z koΦky mnoho nevidφme. M∙₧ete zde namφtnout, ₧e jsem nemusela fotit tolik zdola. ┌mysln∞ jsem zde ale udr₧ovala u vÜech snφmk∙ konstantnφ v²Üku stativu (cca 40cm), abych tak trochu simulovala reßlnou situaci, kdy jste p°i v²b∞ru pozice limitovßni v²Ükou svΘ postavy a chybφ vßm mo₧nost objekt fotografovat z vyv²ÜenΘho mφsta. (Ne ₧e bych se domnφvala, ₧e jste trpaslφci vysocφ 40cm, ale tato v²Üka se ukßzala b²t optimßlnφ pro nafocenφ ilustraΦnφho p°φkladu s rekvizitami, kterΘ byly po ruce û barovou stoliΦkou, koΦkou a pergolou.)
Zßv∞rem se jeÜt∞ zmi≥me o Üiroko·hl²ch objektivech. V souvislosti s fotografovßnφm velmi krßtk²mi ohnisky Φasto uslyÜφte pojem Üiroko·hlß perspektiva. Ten, kdo tento pojem pou₧il, tφm m∞l na mysli v²razn∞ zeÜikmenΘ linie a kßcejφcφ se nebo ÜiÜatΘ a jinak r∙zn∞ deformovanΘ objekty na snφmku. Viz Obr. 7. Jak to tedy s Üiroko·hl²mi objektivy je? Je u ultrakrßtk²ch ohnisek perspektiva jinß, ne₧ lineßrnφ?
| Obr. 7 - èiroko·hlß perspektiva: postavy stojφcφ naÜikmo, nep°irozenΘ rozdφly velikostφ Φßstφ t∞la u jednotliv²ch osob i mezi r∙zn²mi osobami navzßjem, deformovanΘ hlavy osob u kraje. |
Pomineme-li rybφ oka a z∙staneme u normßlnφch, rektilineßrnφch objektiv∙, pak odpov∞∩ je ne. I u Üiroko·hl²ch objektiv∙ je perspektiva lineßrnφ a to, jakΘ jsou relativnφ velikosti objekt∙ a jejich Φßstφ, zßvisφ pouze na poloze, ze kterΘ fotografujeme, nikoli na ohniskovΘ vzdßlenosti. To se na prvnφ pohled zdß b²t nesmysl, ale je to tak. Na Obr. 8 je d∙kaz. Vlevo je fotografie po°φzenß ohniskem 70mm, vpravo je odpovφdajφcφ v²°ez z fotografie po°φzenΘ z tΘho₧ mφsta 20mm objektivem. Snφmky jsou, co se t²kß toho, jak se trojrozm∞rnß scΘna promφtla na dvojrozm∞rn² film, naprosto identickΘ. S extrΘmn∞ zeÜikmen²mi liniemi a deformovan²mi objekty se na snφmcφch po°φzen²mi velmi krßtk²mi ohnisky setkßvßme ze dvou d∙vod∙. Jednak je to dφky tomu, ₧e krßtkΘ ohnisko mß mnohem ÜirÜφ ·hel zßb∞ru. Na snφmku se tak objevφ i ty Φßsti scΘny, kterΘ jsou u delÜφho ohniska ji₧ mimo zßb∞r. Tyto Φßsti scΘny se promφtajφ na film pod velmi ostr²m ·hlem. P°i takovΘmto ·hlu promφtßnφ pak koule vypadß jako protßhlß ÜiÜka a pod. Druhak s Üiroko·hl²m objektivem typicky fotografujeme z mnohem menÜφch vzdßlenostφ û p°i kratÜφm ohnisku je obraz objektu menÜφ a tak jdeme blφ₧, abychom zßb∞r objektem vyplnili. Fotografujeme-li objekt z velmi malΘ vzdßlenosti, pak rozdφly v tom, jak jsou jeho jednotlivΘ Φßsti blφzko objektivu, jsou ve srovnßnφ se vzdßlenostφ, ze kterΘ fotografujeme, pom∞rn∞ velkΘ. Tφm pßdem jsou i znaΦnΘ rozdφly v tom, jak velkΘ se tyto Φßsti zobrazφ na filmu. Pro naÜe oΦi, zvyklΘ na normßlnφ pozorovacφ vzdßlenost, jsou takovΘto rozdφly nezvyklΘ. Zkuste se ale n∞kdy schvßln∞ podφvat na fotku po°φzenou ultraÜiroko·hl²m objektivem, kterß vykazuje extrΘmnφ Üiroko·hlou perspektivu, z pouh²ch pßr centimetr∙. (Pozorovacφ vzdßlenost by m∞la b²t zhruba ohniskovß vzdßlenost krßt mφra zv∞tÜenφ fotografie ve srovnßnφ s negativem, tj. pro fotku 10x15cm z kinofilmu po°φzenou 20mm objektivem zhruba 8cm.) Uvidφte, ₧e to, jak jsou objekty zobrazenΘ, se vßm zaΦne jevit mnohem normßln∞jÜφ. èiroko·hlß perspektiva nenφ nic jinΘho ne₧ normßlnφ lineßrnφ perspektiva, jen zobrazen² ·hel je v∞tÜφ.
|
Obr. 8 - Perspektiva je u Üiroko·hlΘho objektivu zcela stejnß, jako u objektiv∙ s v∞tÜφ ohniskovou vzdßlenostφ. Vlevo fotografie po°φzenß ze vzdßlenosti 230cm ohniskem 70mm, vpravo odpovφdajφcφ v²°ez z fotografie po°φzenΘ z tΘho₧ mφsta ohniskem 20mm. Oba snφmky jsou, a₧ na technickou kvalitu, prakticky identickΘ. |
|