|
K°tiny & okolφ Adamova
| |
Podφvejme se do okolφ Adamova, do kraje, kter² nenφ ₧ßdn²m turistick²m "Vßclavßkem" a kter² mo₧nß prßv∞ proto nabφzφ mnohß p°ekvapenφ. V dneÜnφm tipu na v²let se co nejvφce vyhneme vod∞, proto₧e jφ v tomto lΘt∞ bylo v celΘ Evrop∞ nepochybn∞ vφc ne₧ dost... |
Cestujeme-li vlakem, je nejlΘpe zaΦφt cestu na nßdra₧φ Adamov-zastßvka, odkud vychßzejφ ΦetnΘ turistickΘ znaΦky. Modrß, Φervenß a zelenß nßs povedou po okruhu (tak°φkajφc z Adamova do Adamova), kter² je mo₧no jφt jak²mkoli sm∞rem. Pokud pojedete autem, je pravd∞podobn∞ nejlepÜφ dojet p°φmo do K°tin a odtud se vypravit k jednotliv²m zajφmav²m cφl∙m.
Prvnφm a nepochybn∞ nejzajφmav∞jÜφm cφlem je sama obec K°tiny a hlavn∞ tamnφ poutnφ kostel JmΘna Panny Marie, kter² je Φasto oznaΦovßn za jednu z nejv²znamn∞jÜφch baroknφch pamßtek u nßs a n∞kdy dokonce za naÜi nejkrßsn∞jÜφ cφrkevnφ stavbu v∙bec. Tradici tohoto poutnφho mφsta vznikla dφky gotickΘ kamennΘ soÜe Madony (·dajn∞ vznikla kolem roku 1340 a jejφ autor je neznßm²), kterß byla podle pov∞sti nalezena kdesi v mφstnφch k°ovinßch. Na poutnφm mφst∞ byly p∙vodn∞ dva kostely - ve starÜφm, tzv. ΦeskΘm, byla uchovßvßna zmφn∞nß socha, a krom∞ n∞j zde byl jeÜt∞ mladÜφ a v∞tÜφ, tzv. n∞meck².
Nejv∞tÜφ pohromou byla - jak u₧ je u naÜich starÜφch pamßtek obvyklΘ - t°icetiletß vßlka. Kdy₧ èvΘdovΘ dobyli Nov² Hrad, vzal za svΘ i k°tinsk² chrßmov² poklad, ovÜem socha ₧ßdnΘ ·jmy nedoznala. Ve 2. polovin∞ 17. stoletφ velmi vzrostl zßjem o zdejÜφ poutnφ mφsto a roku 1668 byla dokonΦena rezidence obnovenΘho premonstrßtskΘho proboÜtstvφ. Dφky zßv∞ti (a hlavn∞ majetku) zbo₧nΘ panφ Zuzany Kate°iny Liborie z Dietrichsteina zapoΦala roku 1718 v²stavba novΘho chrßmu. Jeho architektem je jeden z nejv∞tÜφch baroknφch stavitel∙ Jan Bla₧ej Santini. Nap°ed byl zbo°en "n∞meck²" kostel, na jeho mφst∞ vznikla kaple svatΘ Anny, a potΘ i kostel "Φesk²", kter² ustoupil vlastnφmu chrßmu, jen₧ byl dokonΦen v roce 1744. Chrßm stojφ na p∙dorysu °eckΘho k°φ₧e, je dlouh² 55 a Üirok² 37 metr∙. Celku dominuje centrßlnφ kaple o v²Üce 30 metr∙. InteriΘr vyzdobili p°ednφ um∞lci svΘ doby a K°tiny se tak staly opravdovou perlou nejen ΦeskΘho (Φi snad moravskΘho) baroka.
V okolφ obce jsou dalÜφ velkΘ zajφmavosti - nap°. K°tinskΘ ·dolφ s mno₧stvφm krasov²ch jev∙ (jeskyn∞, propasti a vyv∞raΦky) a aΦkoli byly mnohΘ krasovΘ jevy poÜkozeny p°i t∞₧b∞ fosfßtov²ch hlφn nebo b∞hem 2. sv∞tovΘ vßlky, stojφ rozhodn∞ za shlΘdnutφ. Dolnφ Φßst ·dolφ mß podle obce Josefov nßzev JosefovskΘ ·dolφ a pat°φ mezi naÜe nejkrßsn∞jÜφ krasovΘ lokality. Mφstnφ dominantou jsou B²Φφ skßly, kterΘ tvo°φ masφv dlouh² asi 5 km a jmΘno dostaly podle bronzovΘ sochy b²ka nalezenΘ zde v roce 1872. DalÜφ zajφmavostφ je jeskyn∞ Jßchymka, kterß je pr∙chozφ a vede skrz ni i znaΦenß cesta. Je to vlastn∞ labyrint chodeb celkem ve t°ech v²Ükov²ch ·rovnφch. Byly tu nalezeny kosti prav∞k²ch lidφ i zvφ°at. JmΘno je vÜak mladÜφ - na poΦßtku 19. stoletφ zde ₧il poustevnφk Jßchym.
 |
 |
O necel² kilometr dßle stojφ p°i silnici areßl StarΘ neboli FrantiÜΦiny huti; v roce 1971 by komplex vyhlßÜen za prvnφ technickou rezervaci u nßs. Hu¥ vznikla v roce 1748 a potΘ byla dßle zdokonalovßna. Vysokß pec belgickΘho typu byla v provozu a₧ do roku 1877 a je to nejstarÜφ dochovanß vysokß pec ve st°ednφ Evrop∞. Krom∞ vysokΘ pece jsou na mφst∞ jeÜt∞ dv∞ pece menÜφ a sprßvnφ budova, v nφ₧ je dnes muzeum. Krom∞ v²Üe uveden²ch objekt∙ a lokalit m∙₧ete jeÜt∞ navÜtφvit takΘ starou Alexandrovu rozhlednu, kterß vÜak mß dnes v²znam pouze jako stavba sama o sob∞, jeliko₧ okolnφ stromy ji dßvno p°erostly a tudφ₧ rozhled, k Φemu₧ by m∞la slou₧it p°edevÜφm, je odsud pramal².
Snφmky byly zhotoveny jednookou zrcadlovkou Olympus OM 2000 s objektivy Zuiko 50 mm f/1.4, 28 mm f/2.8 a 35 mm f/2.8 na materißl Kodak Supra 400. Foto ⌐2002 Radovan S²kora.
| 
