|
Bokeh
| |
Co se skr²vß za tφmto zßhadn²m termφnem a proΦ nejost°ejÜφ objektiv nemusφ b²t v₧dy ten nejlepÜφ. |
V∞tÜina z nßs, fotografick²ch nadÜenc∙, kdy₧ zaΦneme uva₧ovat o koupi novΘho objektivu, tak se vrhneme na Φasopisy a internet a zaΦneme shßn∞t v²sledky test∙ a zkoumat recenze. äJak je ostr²?ö, honφ se nßm hlavou. Zkoumßme MTF k°ivky a bodovß hodnocenφ z nich odvozenß, pßtrßme po tom, kolik Φar na milimetr objektiv dokß₧e rozliÜit, dumßme nad slovnφmi hodnocenφmi typu äna zv∞tÜeniny do 20x30 cm staΦφô. Je ale ostrost kresby opravdu to nejpodstatn∞jÜφ?
N∞kte°φ fotografovΘ (zpravidla takovφ, kte°φ u₧ trochu n∞co pamatujφ) tvrdφ, ₧e ostrost kresby nic neznamenß a ₧e i kdy₧ jsou n∞jakΘ dva objektivy stejn∞ ostrΘ Φi jeden z nich je dokonce i viditeln∞ mΘn∞ ostr², tak ₧e stejn∞ d∞lß mnohem lepÜφ fotky, ne₧ ten druh². ProhlaÜujφ takΘ, ₧e fotografie po°φzenΘ jist²m objektivem majφ urΦit² charakter a ₧e fotografie ud∞lanΘ tφm Φi onφm objektivem dokß₧φ bezpeΦn∞ poznat. Specißln∞ starÜφ objektivy Leica pr² dodßvajφ fotografiφm jakoby trojrozm∞rn² vzhled. Jednφm dechem pak k tomu jeÜt∞ dodßvajφ, ₧e objektivy dnes u₧ nejsou to, co b²valy a ₧e starΘ objektivy fotily mnohem lΘpe. Nechci se tu pouÜt∞t do debaty, Φemu vÜemu z toho, co povφdajφ, se opravdu dß v∞°it a na kolik procent, a u₧ v∙bec tu nechci vyvolat vßlku na tΘma, jestli jsou modernφ objektivy lepÜφ ne₧ kdysi, p°φpadn∞ zda je Leica jen odznakem snob∙ nebo je opravdu lepÜφ ne₧ ostatnφ znaΦky. Chci vßm jen ukßzat, ₧e ·slovφ äna ka₧dΘm Üprochu, pravdy trochuô, platφ beze zbytku i zde. Faktem toti₧ je, ₧e a¥ u₧ jsou tato tvrzenφ pravdivß do puntφku nebo ne, majφ reßln² zßklad a n∞co na nich je.
MTF k°ivky a jinΘ testy rozliÜenφ a p°enosu kontrastu objektivu popisujφ jen jednu strßnku toho, jak ten kter² objektiv kreslφ. Zkoumajφ chovßnφ objektivu ideßln∞ zaost°enΘho na ploch² testovacφ obrazec. Sv∞t, kter² objektivy naÜich fotoaparßt∙ zachycujeme, je ovÜem trojrozm∞rn². VÜechno, co se nachßzφ mimo rovinu, na kterou je zaost°eno, se zobrazφ vφce Φi mΘn∞ neostrΘ. ╚ßst scΘny se nachßzφ v pßsmu hloubky ostrosti a bude se nßm jeÜt∞ zdßt p°ijateln∞ ostrß, zbytek, nachßzejφcφ se mimo toto pßsmo, bude viditeln∞ neostr². O tom, jak bude vypadat tato oblast snφmku, ne°φkajφ tyto testy zhola nic. Pro podßnφ rozost°en²ch Φßstφ snφmku se v₧il struΦn² termφn bokeh, pochßzejφcφ z japonÜtiny. O jeho zpopularizovßnφ se zaslou₧il p°edevÜφm podrobn² Φlßnek na toto tΘma, kter² vyÜel v roce 1997 v kv∞tnovo/ΦervnovΘm Φφsle americkΘho Φasopisu Photo Techniques.
|
|
|
Obr. 1 - Srovnßnφ bokehu objektiv∙ Canon EF 28-70/2,8 USM L (vlevo), Canon EF 28-135/3,5-5,6 USM IS (uprost°ed) a Canon EF 50/1,8 II (vpravo), p°i ohnisku 50mm, clon∞ f/5,6 a zaost°enφ na blφzko. Naho°e snφmek s rozost°en²m pozadφm, uprost°ed detail pozadφ (v²°ez z hornφho snφmku), dole zv∞tÜen² obraz bodovΘho zdroje sv∞tla.
(V hornφch dvou °adßch si m∙₧ete obrßzek zv∞tÜit kliknutφm.) |
Mezi r∙zn²mi objektivy existujφ v tomto sm∞ru viditelnΘ rozdφly. Malou ukßzku vidφte prßv∞ na Obr. 1. Jde o prakticky identick² snφmek, po°φzen² t°emi r∙zn²mi objektivy. Zleva doprava je to Canon EF 28-70/2,8 L USM, Canon EF 28-135/3,5-5,6 USM IS a Canon EF 50/1,8 II. VÜechny t°i snφmky byly po°φzeny ze stativu z p°esn∞ tΘho₧ mφsta, ve vÜech t°ech p°φpadech bylo pou₧itΘ ohnisko 50mm, bylo zaost°eno na tent²₧ bod a byla nastavenß stejnß clona, f/5,6. VÜimn∞te si, ₧e na levΘm snφmku, po°φzenΘm 28-70/2,8 L, je pozadφ znateln∞ vφce rozmazanΘ, ne₧ na zbyl²ch dvou. Mezi tφm, jak vypadß pozadφ na levΘm a pravΘm snφmku, je ale takΘ rozdφl. Zatφmco na obou snφmcφch vlevo se jasnΘ body v pozadφ zobrazily vφcemΘn∞ jako koleΦka, na snφmku vpravo, po°φzenΘm 50/1,8, vidφme mφsto nich z°eteln∞ malΘ p∞ti·helnφky. LΘpe je to patrnΘ p°i v∞tÜφm zv∞tÜenφ, viz v²°ezy. Jak tento efekt vznikß? ProΦ u ka₧dΘho snφmku vypadß pozadφ trochu jinak?
Fotografie vyvznikajφ jako superpozice takzvan²ch rozptylov²ch krou₧k∙. Nezaost°en² bod by se m∞l teoreticky zobrazit jako ost°e ohraniΦen² krou₧ek, kter² je vÜude stejn∞ tmav² a jeho₧ pr∙m∞r lze p°esn∞ vypoΦφtat, znßme-li ohnisko, clonu, vzdßlenost objektu a vzdßlenost, na kterou bylo zaost°eno. ╚ili Φist∞ teoreticky by pozadφ m∞lo vypadat na vÜech t°ech snφmcφch na Obr. 1 ·pln∞ stejn∞. To ovÜem p°edpoklßdß ideßlnφ systΘm prost² optick²ch vad, s dokonale kruhovou clonou. Toto ₧ßdn² objektiv v praxi nespl≥uje. Ve skuteΦnosti je rozptylov² krou₧ek v₧dy n∞kde tmavÜφ a jinde sv∞tlejÜφ, nenφ ost°e ohraniΦen² a ani nemß p°esn∞ tvar krou₧ku. (P°esto si mu dovolφm pro jednoduchost i nadßle krou₧ek °φkat.) SkuteΦn² rozptylov² krou₧ek (neboli point spread function) vÜech t°φ objektiv∙ pou₧it²ch k vytvo°enφ fotografiφ na Obr. 1 naho°e vidφte na Obr. 1 dole. Jde o fotografii (tΘm∞°) bodovΘho zdroje sv∞tla vzdßlenΘho asi 4 m p°i zaost°enφ na necel² jeden metr. Berte to prosφm pouze jako ilustrativnφ ukßzku. Snφmky byly po°φzenΘ v domßcφm prost°edφ, na kolen∞, kde o n∞jakΘ velkΘ p°esnosti nem∙₧e b²t ani °eΦ. I tak jsou zde myslφm ale rozdφly dostateΦn∞ patrnΘ.
Otvor v clon∞ je v praxi kruhov² jen p°ibli₧n∞. Clona se fyzicky sklßdß z lamel, kterΘ vymezujφ otvor ve tvaru n-·helnφka. Rozost°enΘ body se tak nezobrazφ jako krou₧ky, ale malΘ n-·helnφΦky. Z Φφm v∞tÜφho poΦtu lamel se clona sklßdß, tφm vφce se jejich tvar krou₧ku blφ₧φ. Clona 50/1,8 II se sklßdß z p∞ti lamel. Proto p∞ti·helnφky. 28-70/2,8 L mß lamel osm. M∞li bychom proto teoreticky vid∞t osmi·helnφky. Vzhledem k tomu, ₧e osmi·helnφk u₧ je ale velmi blφzko kruhu a rozptylov² krou₧ek nemß ostrΘ kraje, nedokß₧e ho ji₧ naÜe oko od kruhu prakticky rozliÜit. 28-135/3,5-5,6 IS mß clonu z Üesti lamel, co₧ je jen o jedinou lamelu vφce ne₧ u 50/1,8 II. To nenφ zas tak velk² rozdφl. ProΦ tedy p∞ti·helnφky u 50/1,8 II vidφme a Üesti·helnφky u 28-135/3,5-5,6 IS ne (obzvlßÜ¥ kdy₧ navφc nφ₧e, na Obr. 2, vidφme u EF 75-300/4-5,6 III zcela jasn∞ sedmi·helnφky)? Odpove∩ na otßzku snadno zφskßte, kdy₧ clonu p°iv°ete na pracovnφ hodnotu jako p°i vytvß°enφ nßhledu hloubky ostrosti a podφvate se zep°edu do objektivu, jak² mß otvor v clon∞ tvar. Zjistφte, ₧e kraje lamel clony nejsou rovnΘ, ale mφrn∞ zahnutΘ, aby se otvor vφce podobal kruhu. P°i pln∞ otev°enΘ clon∞ je otvor zcela kruhov². ╚φm vφc ale clonu p°ivφrßte a otvor zmenÜujete, tφm vφc je zak°ivenφ lamel pro danou velikost otvoru ji₧ nedostateΦnΘ a tam, kde se lamely st²kajφ, vznikajφ rohy a tvar je bli₧Üφ n-·helnφku. V p°φpad∞ 50/1,8 II, kter² mß sv∞telnost 1,8, musφme na pracovnφ clonu, kterß byla v tomto p°φpad∞ f/5,6, p°iv°φt o t°i a p∙l clonovΘho Φφsla. U 28-135/3,5-5,6 IS je p°i ohnisku 50mm minimßlnφ clonovΘ Φφslo 4,5. Abychom se dostali na f/5,6, musφme clonu p°iv°φt pouze o p∙l Φφsla. Proto je p°i tΘto clon∞ otvor u 28-135/3,5-5,6 IS stßle jeÜt∞ vφcemΘn∞ kruhov², zatφmco u 50/1,8 II je to ji₧ jasn² p∞ti·helnφk.
| | Obr. 2 - Ukßzka bokehu objektivu s p°ehnanou korekcφ sfΘrickΘ vady: rozptylovΘ krou₧ky (sedmi·helnφky) vytvo°enΘ nezaost°en²mi jasn²mi body v pozadφ jsou ost°e ohraniΦenΘ, se sv∞tlejÜφm okrajem - Canon EF 75-300/4-5,6 III. |
Krom∞ tvaru clony tu hrajφ roli i optickΘ vady objektivu, kter²mi ka₧d² objektiv do v∞tÜφ Φi menÜφ mφry trpφ. Zßsadnφ vliv zde mß p°edevÜφm sfΘrickß aberace. Projevuje se tφm, ₧e rovnob∞₧nΘ paprsky r∙zn∞ vzdßlenΘ od optickΘ osy nejsou zaost°enΘ p°esn∞ do jednoho bodu, ale ty, kterΘ prochßzejφ vφce u kraje ΦoΦky, se soust°edφ o n∞co blφ₧e. Dalo by se tedy °φci, ₧e ΦoΦka trpφcφ sfΘrickou aberacφ mß u kraj∙ kratÜφ ohniskovou vzdßlenost ne₧ uprost°ed. SfΘrickß aberace zp∙sobuje, krom∞ toho, ₧e nelze nic dokonale zaost°it, takΘ to, ₧e skuteΦnß velikost rozptylovΘho krou₧ku je jinß ne₧ ta vypoΦtenß pro optick²ch vad prostou ideßlnφ ΦoΦku a ₧e rozlo₧enφ jasu v rßmci krou₧ku nenφ rovnom∞rnΘ. Je-li zobrazovan² bod blφ₧e ne₧ bod, na kter² je (v rßmci mo₧nostφ) zaost°eno, je krou₧ek menÜφ a mß sv∞tlejÜφ kraj, je-li tento bod dßl, pak je krou₧ek jakoby rozmazan² û zv∞tÜen², s tmavÜφmi kraji, jasn∞jÜφ uprost°ed. Aby se dosßhlo ostrosti, majφ objektivy sfΘrickou aberaci korigovanou. Tato korekce ale nenφ nikdy zcela dokonalß a bu∩ se sfΘrickß aberace ve zmenÜenΘ mφ°e stßle jeÜt∞ projevuje nebo naopak v jin²ch p°φpadech je tato korekce o n∞co v∞tÜφ, ne₧ by bylo idßln∞ zapot°ebφ. Pak ovÜem dochßzφ k podobnΘmu efektu, jen to, jak se projevuje u nezaost°en²ch bod∙ v pop°edφ a v pozadφ, je prohozenΘ. Ukßzku takovΘho bokehu vidφte na Obr. 2. Rozost°enΘ jasnΘ body v pozadφ se zde zobrazily jako ost°e ohraniΦenΘ sedmi·helnφky se sv∞tlejÜφm okrajem. Vedle sfΘrickΘ aberace mohou v menÜφ mφ°e to, jak rozptylov² krou₧ek v praxi nakonec vypadß, ovlivnit i jinΘ optickΘ vady objektivu. Krou₧ek pak m∙₧e v zßvislosti na umφst∞nφ bodu v zßb∞ru b²t t°eba v n∞kterΘm sm∞ru protßhl² apod.
ProΦ se o bokehu obvykle nedoΦteme v nejr∙zn∞jÜφch testech? Jednφm z hlavnφch d∙vod∙ je, ₧e je to v∞c, kterß se dost dob°e nedß objektivn∞ zm∞°it. Dalo by se sice p°ijφt s charakteristikami rozptylovΘho krou₧ku, kterΘ se zm∞°it dajφ, ale problΘm je v tom, ₧e abychom dob°e vystihli jeho velikost, geometrick² tvar (krou₧ek versus hranat² n-·helnφk nebo protßhlß elipsa), i rozlo₧enφ jasu v rßmci krou₧ku, tj. dostateΦn∞ dob°e popsali odpovφdajφcφ point spread function, pot°ebovali bychom takov²ch charakteristik hned celou °adu. O to v∞tÜφ, ₧e rozptylov² krou₧ek je jin² v centru a u kraje zßb∞ru, liÜφ se pro r∙znΘ clony, u zoomu pro r∙znß ohniska a samoz°ejm∞ i pro r∙znΘ vzdßlenosti fotografovanΘho bodu a bodu, na kter² je zaost°eno. V zßsad∞ by muselo jφt o m∞°enφ ne zcela nepodobnß m∞°enφm MTF k°ivek, jen jeÜt∞ komplikovan∞jÜφ, proto₧e tu vystupuje vφce prom∞nn²ch. V²sledkem takov²ch m∞°enφ by bylo obrovskΘ mno₧stvφ nam∞°en²ch hodnot, kterΘ by bylo pot°eba n∞jak rozumn∞ vyhodnotit. Anal²za dat by musela brßt mj. v potaz i takovΘ skuteΦnosti, jako ₧e velikost rozptylovΘho krou₧ku siln∞ zßvisφ na clon∞ a ta neb²vß u objektiv∙ zcela p°esnß. NahlΘdneme-li t°eba do laboratornφ zprßvy v testech Canonu EF 28-135/3,5-5,6 USM IS a EF 28-70/2,8 L USM na zoom-netu, shledßme, ₧e zatφmco u 28-135 IS je p°i cca 50 mm a clon∞ f/5,6 otvor o n∞co menÜφ, ne₧ by m∞l b²t, u 28-70 L je tomu p°esn∞ naopak. Rozdφl ve velikosti rozptylovΘho krou₧ku a rozmazßnφ pozadφ na ukßzce na Obr. 1 je tudφ₧ zΦßsti zp∙soben tφm, ₧e skuteΦnß clona nebyla v obou p°φpadech zcela stejnß (ideßlnφch f/5,6), ale byl mezi nimi v reßlu rozdφl zhruba 1/3 EV. Vzhledem k tomu, ₧e t∞lo, kterΘ mßm k dispozici, dovoluje pouze kroky po 1/2 EV, nafotila jsem ukßzku s 28-70 L jeÜt∞ p°i clon∞ f/6,7, viz Obr. 3. Vidφme zde, ₧e rozdφl mezi ob∞ma objektivy se v²razn∞ snφ₧il. I p°esto je u 28-70 L rozost°enΘ pozadφ stßle jeÜt∞ m∞kΦφ.
|
| Obr. 3 - Bokeh Canonu EF 28-135/3,5-5,6 USM IS p°i nastavenΘm ohnisku 50mm a clon∞ f/5,6 (vlevo) je srovnateln² spφÜe s bokehem Canonu EF 28-70/2,8 USM L s clonou nastavenou na f/6,7 (uprost°ed) ne₧ na f/5,6 (vpravo). I p°i f/6,7 je ale bokeh Canonu EF 28-70/2,8 USM L o n∞co m∞kΦφ. |
Hlavnφ kßmen ·razu ale nespoΦφvß v mno₧stvφ hodnot a technick²ch aspektech m∞°enφ obecn∞. Nejd∙le₧it∞jÜφ kvalitou bokehu, kterß nßs jako fotografy zajφmß je, jestli bokeh je hezk² nebo oÜkliv², jestli p∙sobφ p°φjemn∞ nebo nep°φjemn∞. To jsou znaΦn∞ subjektivnφ hodnocenφ, pro kterß se t∞₧ko hledß n∞jakß alespo≥ trochu objektivnφ mφra. Po₧adavek, ₧e to mß b²t mφra zalo₧enß na absolutnφch m∞°enφch, kterß jsou nezßvislß a opakovatelnß (tj. nelze pou₧φt nap°. zpr∙m∞rovanß subjektivnφ hodnocenφ n∞jakou vybranou skupinou pozorovatel∙) Φinφ takov² ·kol jeÜt∞ daleko obtφ₧n∞jÜφm.
V zßsad∞ se dß °φct, ₧e bokeh p∙sobφ p°φjemn∞ji, kdy₧ rozptylov² krou₧ek nenφ ruÜiv∞ hranat² nebo nepravideln² a nemß jasn∞ ohraniΦenΘ kraje (toto samoz°ejm∞ nemusφ b²t ·pln∞ v₧dy pravdou - leckomu se nap°. ostr² bokeh ba Obr. 2, m∙₧e lφbit). Vzhledem k tomu, ₧e rozost°enΘ pozadφ b²vß na snφmcφch mnohem Φast∞ji zastoupenΘ, zabφrß obvykle v∞tÜφ plochu a b²vß d∙le₧it∞jÜφ souΦßstφ snφmku ne₧ rozmazanΘ pop°edφ, vhled rozptylovΘho krou₧ku p°i zaost°enφ na bli₧Üφ bod hraje v∞tÜφ roli. Vznikß tu tudφ₧ trochu paradox: sfΘrickß aberace je z hlediska bokehu prosp∞Ünß, zatφmco z hlediska ostrosti kresby je na zßvadu. V²robc∙m tak vznikß dilema û ostrost nebo p°φjemn² bokeh. Nelze se divit tomu, ₧e v dneÜnφ dob∞, kdy drtivß v∞tÜina u₧ivatel∙ se soust°edφ na ostrost, bokeh Φasto hraje druhΘ housle.
Zajφmavou skupinou objektiv∙, kterΘ majφ velice charakteristick² bokeh, jsou zrcadlovΘ objektivy. Zrcßtko umφst∞nΘ vep°edu, uprost°ed objektivu, kterΘ umo₧≥uje äposklßdatô drßhu sv∞tla a ud∞lat objektiv fyzicky mnohem kratÜφ, ne₧ kolik by normßln∞ vy₧adovala jeho ohniskovß vzdßlenost, zp∙sobuje, ₧e body, kterΘ nejsou zaost°enΘ, se zobrazujφ nikoli jako plnΘ krou₧ky, ale jako koleΦka s dφrou uprost°ed, prstence. Ukßzku vidφte na Obr. 4. Fotografii po°φzenou zrcadlov²m objektivem poznßte podle tohoto charakteristickΘho bokehu na prvnφ pohled. Tento velice v²razn², nep°irozen² bokeh, je na snφmcφch velmi nßpadn², Φasto a₧ ruÜiv², a je jednou z hlavnφch nev²hod zrcadlovΘho objektivu. ╪ada fotograf∙ prßv∞ kv∙li tomuto typickΘmu bokehu zrcadlovΘ objektivy zavrhuje.
|
| Obr. 4 - Ukßzka typickΘho bokehu zrcadlovΘho objektivu. Vpravo zv∞tÜen² obraz bodovΘho zdroje sv∞tla. |
Pod∞kovßnφ: Autorem snφmku na Obr. 2 je Ond°ej èiman, ukßzky bokehu zrcadlovΘho objektivu po°φdil Zdenek BakÜtein. Ob∞ma pßn∙m si dovoluji za projevenou ochotu touto cestou pod∞kovat.
|
