o nßskontaktmapa serveru
Dnes je: 5.4.2003, 16:55 
obchodbazarporadnamoje nejlepÜφ sv∞tloakce
Profesionßlnφ skenovßnφ negativ∙ i diapozitiv∙
Skenujeme!!!
FotoPr∙vodce
Diskusnφ f≤rum, fotogalerie
Grand Prix Tety Kate°iny
Sout∞₧ pro ka₧dΘho
PALADIX foto-obchod
PALADIX foto-obchod

info 
U₧ivatel: nep°ihlßÜen
 
 

sekce 
Praxe
 
Teorie
 
Technika
 
Cestovßnφ
 
   Reportß₧e z cest
 
   Tipy na v²let
 
   Rady na cestu
 
PhotoArt
 
Pro chvφle oddechu
 
Ze spoleΦnosti
 
Ze sv∞ta podnikßnφ
 
┌vodnφky
 
TiskovΘ zprßvy
 
 

hledßnφ 
 
 

serißl 
Indie - zem∞ fotogenickß. 
Indie - 1. Φßst - lidΘ
 
Indie - 2. Φßst û NovΘ Dillφ
 
Indie - 3. Φßst û Sariska, Amber
 
Indie - 4. Φßst û Jaipur
 
Indie - 5. Φßst û Agra, Tad₧mahal
 
Indie - 6. Φßst û Fatehpur Sikri, Mathura, zßv∞r
 
  

Indie - 6. Φßst û Fatehpur Sikri, Mathura, zßv∞r

äJeho v²sost plßnuje nßdhernΘ budovy a prßce jeho ducha a jeho srdce obdr₧φ roucho z vßpna a kamenφ,ô napsal Akbar∙v kronikß° Abul Fazl.
Dnes se ji₧ vdovy neupalujφ, ale ...

V roce 1568 se Akbar Velik² setkal s muslimsk²m mystikem Salφm ╚iÜtφ, kter² ₧il na skalnatΘm pahorku Sφkrφ, 40 kilometr∙ jihozßpadn∞ od m∞sta Agry. Pod siln²m duchovnφm vlivem mudrce opustil Akbar Agru a v necel²ch deseti letech nechal vybudovat äM∞sto vφt∞zstvφ,ô FatΘhpur Sφkrφ. V krßtkΘm obdobφ rozkv∞tu ₧ilo v metropoli MughalskΘ °φÜe na dv∞ st∞ tisφc obyvatel, ne₧ byla opuÜt∞na ·dajn∞ pro nedostatek vody.

V²hled od Dφvßne chßs na palßc dvornφch dam. Na sloupu sed∞l Akbar a diskutoval o v∞cech duchovnφch. KrßlovskΘ zahrady, vlevo Dφvßne chßs.
V²hled od Dφvßne chßs na palßc dvornφch dam. Na sloupu sed∞l Akbar a diskutoval o v∞cech duchovnφch. KrßlovskΘ zahrady, vlevo Dφvßne chßs.

Stavby, postavenΘ vÜechny z ΦervenΘho pφskovce, plnφ v₧dy p°esn∞ stanovenou funkci. Kamennß nßdvo°φ, travnatΘ a vodnφ plochy vytvß°ejφ mezi jednotliv²mi sektory r∙zn²m zp∙sobem Φlen∞nΘ volnΘ plochy a p°ispφvajφ tak k celkovΘ harmonii. Vlßdnφ budovy, domy pro audience, nemocnice i ubytovny pro stßtnφ hosty majφ svß mφsta podle dokonalΘho architektonickΘho plßnu.

JemnΘ reliΘfy a ornamenty bohat∞ zdobφcφ st∞ny, ark²°e, v²stupky, parapety a okennφ otvory dodßvajφ stavbßm pocit lehkosti. PφskovcovΘ trßmy, desky a zßbradlφ vyvolßvajφ dojem d°ev∞n²ch konstrukcφ. Na vÜech stavbßch umφst∞nΘ filigrßnskΘ st°eÜnφ v∞₧iΦky s charakteristick²mi Φepci zjem≥ujφ masivnφ konstrukce mohutn²ch staveb.

Nßdvo°φ meÜity Jama Masjid. Pohled od vchodu mauzolea k Brßn∞ vφt∞zstvφ. Vnit°nφ v²zdoba mauzolea mudrce Salφma ╚φÜtφho. Vnit°ek mauzolea mudrce Salφma ╚φÜtφho.
Nßdvo°φ meÜity Jama Masjid. Pohled od vchodu mauzolea k Brßn∞ vφt∞zstvφ. Vnit°nφ v²zdoba mauzolea mudrce Salφma ╚φÜtφho. Vnit°ek mauzolea mudrce Salφma ╚φÜtφho.

54 metr∙ vysokß Brßna vφt∞zstvφ - hlavnφ vchod do meÜity Jama Masjid.
54 metr∙ vysokß Brßna vφt∞zstvφ - hlavnφ vchod do meÜity Jama Masjid.
V audienΦnφ sφni Dφvßne chßs je uprost°ed stavby umφst∞n sedm metr∙ vysok² sloup se Φty°mi m∙stky vedoucφmi do roh∙ sßlu. Na bohat∞ zdobenΘ hlavici sloupu sedßval Akbar p°i audiencφch a zde takΘ p°ijφmal p°edstavitele jin²ch nßbo₧enstvφ (hinduisty, k°es¥any, buddhisty), aby s nimi diskutoval o v∞cech duchovnφch.

V nßbo₧enskΘm centru m∞sta se rozklßdß meÜita Jama Masjid. ╪φkß se, ₧e tato m∞Üita ve staroφrßnskΘm slohu s hinduistick²mi prvky mß b²t kopiφ meÜity v Mecce. Hlavnφ vchod je umφst∞n do 54 metr∙ vysokΘ brßny Buland Darwaza û Brßna vφt∞zstvφ. Jejφ mohutnost navφc zvyÜuje vn∞jÜφ strmΘ schodiÜt∞. Brßna je bohat∞ zdobena Φetn²mi reliΘfy a nßpisy z korßnu. Jeden z nich nap°φklad pravφ: äSv∞t je most, p°ejdi p°es n∞j, ale nestav na n∞m ₧ßdn² d∙m.ô

Na ÜirokΘm vnit°nφm nßdvo°φ rozm∞rnΘ meÜity Jama Masjid z ΦervenΘho pφskovce dal Akbar umφstit mauzoleum mudrce Salφma ╚φÜtφho z bφlΘho mramoru. Barevn² kontrast bφlΘ bßn∞ mauzolea a ΦervenΘho okolφ p∙sobφ jako bφlß perla na ΦervenΘm sametu. Venku nesou st°echu jemn∞ zdobenΘ kamennΘ sloupy a podp∞ry ve tvar∙ had∙. Dovnit° vrhß slunce na podlahu z bφlΘho mramoru stφny drobn∞ tesanΘho m°φ₧ovφ okennφch otvor∙.

Podloubφ meÜity Jama Masjid. OpiΦφ chrßm. Obyvatel OpiΦφho chrßmu.
Podloubφ meÜity Jama Masjid. OpiΦφ chrßm. Obyvatel OpiΦφho chrßmu.

NaÜe dalÜφ cesta do Dillφ vedla p°es m∞sto Mathura, znßmΘ tß₧ pod nßzvem M∞sto chrßm∙. Na pom∞rn∞ malΘm ·zemφ je mo₧no spat°it chrßmy starΘ n∞kolik stoletφ stejn∞ jako chrßmy zcela novΘ nebo dokonce chrßmy prßv∞ nynφ stav∞nΘ.

Nenßpadn² chrßm, cel² z ΦervenΘho pφskovce, je naz²vßn OpiΦφ chrßm. Pr∙vodce nßm doporuΦil, abychom si peΦliv∞ hlφdali svΘ osobnφ v∞ci, proto₧e vÜude p°φtomnΘ opice jsou velmi hbitΘ a zejmΘna majφ rßdy br²le, kterΘ dokß₧φ v m₧iku strhnout. Nev∞d∞l jsem, jestli si mßm dr₧et br²le nebo se v∞novat fotografovßnφ. NaÜt∞stφ to nebylo tak zlΘ, jak pr∙vodce lφΦil a pßr snφmk∙ se bez ·hony poda°ilo.

Chrßm financovan² hinduisty z USA. Chrßm se pr² bude stav∞t jeÜt∞ sto let. Chrßm p°ipomφnal spφÜe tr₧iÜt∞ ne₧ svatΘ mφsto.
Chrßm financovan² hinduisty z USA. Chrßm se pr² bude stav∞t jeÜt∞ sto let. Chrßm p°ipomφnal spφÜe tr₧iÜt∞ ne₧ svatΘ mφsto.

Jin² hinduistick² chrßm se jeÜt∞ skv∞l novotou. Jeho ost°e bφlß barva tΘm∞° oslepovala. Byl pln² v∞°φcφch vÜech nßrodnostφ s nßpadn∞ vysok²m poΦtem b∞loch∙. Vlßdla v n∞m trochu jinß atmosfΘra, ne₧ b²vß v b∞₧n²ch chrßmech zvykem. V jin²ch chrßmech v∞°φcφ mlΦky postßvajφ, klekajφ, mluvφ polohlasem nebo Üeptajφ. Tady ruch p°ipomφnal spφÜe tr₧iÜt∞. V∞°φcφ a nßvÜt∞vnφci se prodφrali davem, pok°ikovali na sebe. Chrßm byl ·dajn∞ postaven na nßklady hinduist∙ z USA.

Kamenφci p°i prßci.
Kamenφci p°i prßci.

V dalÜφm jeÜt∞ rozestav∞nΘm chrßmu jsme pochopili, ₧e Φas zde mß zcela jinou dimenzi, ne₧ na jakou jsme zvyklφ. N∞kolik desφtek °emeslnφk∙ zpracovßvalo jednotlivΘ kamennΘ bloky do po₧adovan²ch tvar∙. Jinφ beze sp∞chu vytvß°eli na kamenech jemnΘ ornamenty. Podle stavebnφch plßn∙ jeÜt∞ chyb∞l strop a hlavnφ kupole, jinak se chrßm zdßl b²t hotov, nicmΘn∞ pr∙vodce nßs ujistil, ₧e stavba bude trvat jeÜt∞ asi sto let.

Mφstnφ pr∙vodce nßs pak zavedl do chrßmu vdov. Kdysi pat°ilo k dobr²m mrav∙m, aby se vdova nechala za₧iva spßlit se sv²m zem°el²m man₧elem. Tento zvyk je nynφ ji₧ p°φsn∞ zakßzßn avÜak vdova se stala v rodin∞ Φφmsi nadbyteΦn²m a mnohdy b²vß zapuzena a vyhnßna. Pak mß mo₧nost ₧ivit se ₧ebrßnφm nebo se uch²lit do chrßmu vdov. V Mathu°e nßm jeden takov² chrßm i s vdovami ukßzali. Vzßp∞tφ nßs zavedli do hlavnφ sφn∞ s ozß°en²m v²klenkem, kde za zßv∞sem byla kolorovanß socha boha èivy. Ukßzali nßm, kam bude umφst∞na mramorovß destiΦka s pod∞kovßnφm za milodar. Stojφ to pouh²ch 200 dolar∙, ale zaruΦen∞ se pak zhodnotφ vaÜe karma. N∞co jako prodej odpustk∙, kter² kritizoval kdysi Jan Hus.

Chrßm vdov. Zde umφstφ VaÜi mramorovou destiΦku za 200 dolar∙. NemocniΦnφ prßdelna na b°ehu °eky pod mostem. Fotografovßno za jφzdy.
Chrßm vdov. Zde umφstφ vaÜi mramorovou destiΦku za 200 dolar∙. NemocniΦnφ prßdelna na b°ehu °eky pod mostem. Fotografovßno za jφzdy.

P°i p°ejφ₧d∞nφ mostu p°es °eku jsem si vÜiml, ₧e na b°ehu jsou velkΘ kotle, pod kter²mi ho°elo d°evo a ₧eny obΦas zamφchaly obsahem. JinΘ ₧eny mßchaly prßdlo v °ece a dalÜφ rozklßdaly bφlΘ lßtky na pφsku u °eky. Na mou otßzku odpov∞d∞l nßÜ °idiΦ, ₧e to, co vidφme je prßdelna mφstnφ nemocnice. Takto se pr² pere i pro hotely a jinΘ instituce. Tak jsem koneΦn∞ pochopil, proΦ jsme m∞li celou dobu ÜedivΘ zapranΘ ruΦnφky a povleΦenφ v hotelech.

Co °φci na zßv∞r? Rad∞ji nic. Indie se musφ vid∞t, musφ se pro₧φt, musφ se dostat pod k∙₧i.

Literatura:
  1. Z. Mahler: Indick² hlavolam, Primus, Praha 1999
  2. S. Singh et al.: India, Lonely Planet 2001
  3. R. Khullar: Dehli, Agra and Jaipur, Pictak Books, New Dehli 2001
  4. Nejkrßsn∞jÜφ divy sv∞ta, Euromedia Group k.s. û Kni₧nφ klub, Praha 2002
Pou₧itß fotografickß technika: 2 t∞la Pentax MZ5N, v jednom negativnφ film Kodak Supra 400, ve druhΘm diapozitivnφ Fuji Provia F100 nebo Kodak Ektachrome E100SW, objektivy: Sigma 2,8/70-200 a Sigma 2,8-4/17-35, SMC Pentax 1,4/50, dßle digitßlnφ kompakt Olympus C-3040.

1    2    3    4    5
1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²
Poslat Φlßnek emailemVytisknout Φlßnek

Diskuse k Φlßnku
[ p°idat p°φsp∞vek ]   [ plnΘ zn∞nφ ]
 
ISSN 1213-5704
nahoru