Zahrady okolo Tad₧mahalu

Tßd₧mahal - v poledne mß nejb∞jelÜφ barvu.

Kdy₧ byla poslßna vesmφrnß sonda mimo naÜφ sluneΦnφ soustavu, nesla poselstvφ o naÜφ planet∞. Na mosaznou destiΦku byl vyryt obraz mu₧e, ₧eny, schΘma naÜφ planetßrnφ soustavy a nßΦrt nekrßsn∞jÜφ stavby na Zemi û Tad₧mahalu.

Na poΦßtku 17. stoletφ m∞l vlßdce èßhd₧ahßn z muslimskΘ mughalskΘ dynastie vφce ne₧ Üest tisφc man₧elek. P°esto se beznad∞jn∞ zamiloval do dvanßctiletΘ PerÜanky Mumtßz Mahal (Vyvolenß palßce). Radil se s nφ a brßval ji i na vßleΦnß ta₧enφ. Pov∞st vyprßvφ, ₧e jednou veΦer °ekla Mumtßz: äMatka nikdy nep°e₧ije narozenφ dφt∞te, zaplßΦe-li v jejφm l∙n∞.ô Pak porodila ΦtrnßctΘ dφt∞ a ve v∞ku 39 let zem°ela.

Kaligrafickß v²zdoba - intarzie z ΦernΘho mramoru.	Detaily v²zdoby Tad₧mahalu.	Detaily v²zdoby Tad₧mahalu.

Krßl dal ihned povolat nejslavn∞jÜφ stavitele z Indie, Persie, Itßlie a Francie a p°ikßzal postavit nßhrobek, kter² by nikdy nebyl p°ekonßn. Osmnßct let stav∞lo dvacet tisφc d∞lnφk∙ z bφlΘho mramoru a polodrahokam∙ monumentßlnφ mauzoleum. Kdy₧ bylo dφlo v roce 1648 dokonΦeno, vlada° byl tak nadÜen, ₧e dal useknout architektovi hlavu, aby u₧ nikde jinde nemohlo podobnΘ dφlo vzniknout.

╪eka Jamuna, pohled od Tad₧mahalu.

Pak ale krßle milujφcφho symetrii napadlo: hrobka krßlovny je bφlß a stojφ na pravΘm b°ehu °eky Jamuny, dß tedy postavit jeÜt∞ jednu hrobku pro sebe na druhΘm b°ehu pro zm∞nu celou Φernou. To u₧ bylo pro vlßdychtivΘho syna AurangzΘba p°φliÜ. Obßval se, ₧e otec promrhß veÜkerΘ bohatstvφ °φÜe, sesadil jej z tr∙nu a p°ikßzal mu setrvat v domßcφm v∞zenφ v ╚ervenΘ pevnosti Agry. Odtud pozoroval den za dnem necel² kilometr vzdßlenou hrobku svΘ milovanΘ Mumtßz a kdy₧ se mu zhorÜil zrak, dφval se do specißln∞ zabrouÜenΘho diamantu, ve kterΘm se Tad₧mahal odrß₧el.

V Indii je nesluÜnΘ, aby se chlapec dot²kal dφvky na ve°ejnosti. Toto je vÜak b∞₧nΘ.

╚ekal jsem n∞co nßdhernΘho, ·₧asnΘho, ale to, co jsem spat°il, mi vyrazilo dech. Na vyv²ÜenΘ mramorovΘ ploÜin∞ 100 x 100 metr∙ se do v²Üky 73 metr∙ vypφnß hlavnφ cibulovitß kopule, kterß jako by se vznßÜela v prostoru. Dojem lehkosti celΘ osmist∞nnΘ stavby je dßn zß°iv∞ bφlou barvou protkanou jemn²mi ornamenty z drahokam∙, polodrahokam∙ a kaligrafickou v²zdobou z ΦernΘho mramoru, nadlehΦovanou vysok²mi vertikßlnφmi v²klenky. V duchu p°em²Ülφte, tohle p°ece nestav∞li zednφci, tohle stav∞li klenotnφci.

╚ty°i 41 metr vysokΘ minarety jako Φestnß strß₧ v odstupu obklopujφ hlavnφ budovu. Jsou postaveny tak, ₧e jejich vertikßlnφ osa je pon∞kud odklon∞na od mauzolea, aby se p°i p°φpadnΘm zem∞t°esenφ z°φtily mimo stavbu. Celß stavba i cel² areßl je p°φsn∞ symetrick². Vstupuje se do n∞j brßnou, kterß symbolizuje vstup do rßje. P∙vodn∞ m∞la vrata ze st°φbra. Zahrada je rozd∞lena do Φty° Φtverc∙ a v rozφch nalevo a napravo od mauzolea jsou postaveny dv∞ poboΦnφ ΦervenΘ stavby û na zßpad∞ meÜita a na v²chod∞ identicky pojatß shroma₧∩ovacφ sφ≥. Jedinou asymetriφ na celΘ stavb∞ je ulo₧enφ vlastnφch poz∙statk∙. Krßlovna Mumtßz odpoΦφvß v jemnΘm, intarziemi zdobenΘm kenotafu uprost°ed spodnφ mφstnosti mauzolea a nesymetricky vedle nφ spφ sv∙j v∞Φn² sen krßl èßhd₧ahßn.

╚ervenß pevnost v Ag°e - vn∞jÜφ hradby a vstupnφ brßna.	Hradby ╚ervenΘ pevnosti z okna p°φbytku v∞zn∞nΘho èßhd₧ahßna.	Vstupnφ brßna druh²ch hradeb ╚ervenΘ pevnosti v Ag°e.

Pon∞kud ve stφnu Tad₧mahalu je pro turisty z celΘho sv∞ta p°ita₧livß dalÜφ velkolepß stavba Agry û ╚ervenß pevnost. Roku 1565 zapoΦal s jejφ stavbou nejv²znamn∞jÜφ ze vÜech mughalsk²ch panovnφk∙ Akbar Velik². V dob∞ svΘho vzniku byla do sebe uzav°en²m cφsa°sk²m m∞stem s tisφci slou₧φcφmi. Silnß fortifikace naznaΦuje, ₧e byla stav∞na v dob∞, kdy Akbar jeÜt∞ musel Φelit sv²m hinduistick²m protivnφk∙m. Dvojitß hradba dva a p∙l kilometr∙ dlouhß, silnß 12 metr∙ a obklopenß p°φkopem Üirok²m 10 metr∙ Φinila pevnost nedobytnou.

Diwan-i-am - audienΦnφ sßl.	èkolnφ v²let v Diwan-i-amu.	Takto vid∞l èßhd₧ahßn hrobku svΘ milovanΘ ze svΘho domßcφho v∞zenφ.

V ╚ervenΘ pevnosti jsou patrnΘ r∙znΘ stavebnφ styly podle situace a povahy vlßdc∙. Za vlßdy nßbo₧ensky krajn∞ tolerantnφho Akbara byl dßvßn d∙raz zejmΘna na obrann² charakter pevnosti. Na budovßch jsou patrnΘ krom∞ muslimsk²ch tΘ₧ k°es¥anskΘ, hinduistickΘ a dalÜφ slohovΘ prvky. MΘn∞ tolerantnφ nßstupci vÜak ji₧ byli zcela muslimsky dogmatiΦtφ. Akbar∙v vnuk, èßhd₧ahßn, nechal v∞tÜinu staveb z ΦervenΘho pφskovce strhnout, proto₧e mu p°ipadaly p°φliÜ skromnΘ a na jejich mφst∞ nechal vybudovat palßce z mramoru se zlat²mi malbami a intarziemi z polodrahokam∙. Jeho pavφ tr∙n byl zcela posßzen diamanty a poduÜky poÜity 18000 perlami a rubφny.

Detaily v²zdoby Itimad-ud-daulahu.

Ve velkolepΘ ve°ejnΘ p°ijφmacφ hale Diwan-i-Am sedßval èßhd₧ahßn, aby vyslyÜel oficißlnφ nßvÜt∞vnφky nebo prosebnφky. P°i jeho projevu sm∞li shromß₧d∞nφ poddanφ jen souhlasn∞ mruΦet. Pokud n∞kdo projevil jin² nßzor, Φekala jej hladomorna. V Samßnburd₧i, malΘ osmihrannΘ v∞₧i, pak nakonec èßhd₧ahßn trßvil v∞tÜinu Φasu svΘho osmiletΘho domßcφho v∞zenφ pozorovßnφm za °ekou Jamuna se tyΦφcφho Tad₧mahßlu.

Itimad-ud-daulah.

DalÜφ zajφmavou stavbou na ·zemφ Agry je Itimad-ud-daulah, naz²van² tΘ₧ Baby Tad₧ nebo Mramorovß Üperkovnice û hrobka Mizra Ghiyas Bega, èßhd₧ahßnova vezφra. Jeho krßsnß dcera Nur Jahan, naz²vanß tΘ₧ Sv∞tlo sv∞ta, nechala pro svΘho otce postavil prvnφ mughalskou stavbu celou z mramoru, s pou₧itφm intarzace polodrahokam∙, kterß se pozd∞ji stala charakteristickou pro Tad₧mahal.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²

Technickß	Pivosh	27.11.2002 07:55	[ reakce ]
RE: Technickß	Luky	4.12.2002 09:08	[ reakce ]
[ zobrazit vÜe ]   [ p°idat p°φsp∞vek ]   [ plnΘ zn∞nφ ]