äZeptejte se sami sebe, proΦ vlastn∞ fotφte. ProΦ vßs fotografie t∞Üφ?ô vybφdl ètecha posluchaΦe, aby se nad sv²m konφΦkem Φi pracφ zamysleli. äMßte rßdi zvuk zßv∞rky, nebo se chcete odliÜovat? Nebo chcete b²t slavnφ, Φi mφt penφze? Je d∙le₧itΘ si to uv∞domit,ô zd∙raznil. Sßm p°iznal, ₧e jeho prvnφ fotky vznikaly vlastn∞ kv∙li nechuti k alkoholu. äKdy₧ jsem jezdφval s kamarßdy na hory, tak se po veΦerech v∞tÜinou popφjelo. To m∞ ale nebavilo, a tak jsem mφsto toho fotil. Vlastn∞ jsem se schovßval za fo¥ßk,ô vysv∞tlil. NemΘn∞ d∙le₧itΘ je podle ètechy pochopit, co je vlastn∞ fotografie. JednoznaΦnß definice vÜak neexistuje. Sßm ji pova₧uje za vizußlnφ jazyk, urΦit² druh komunikace. Jejφ specialitou je, ₧e zastavuje Φas. Divßk nevφ, co bylo p°edtφm a co bylo potom. Zßrove≥ jφ lidΘ v∞°φ. Majφ pocit, ₧e to, co je na fotce, existovat muselo. äS p°φchodem modernφch technologiφ se to samoz°ejm∞ m∞nφ, ale manipulace s obsahem fotografie byla mo₧nß v₧dy. Dobr² fotograf ukß₧e, co chce. Demonstraci lze vyfotit tak, aby snφmek tvo°il dojem, ₧e se z·Φastnilo mnoho lidφ, ale takΘ opaΦn∞. Objektivita fotografie vlastn∞ nikdy neexistovala.ô uzav°el ètecha.

Jak fotit lidi

äMusφte p°edevÜφm um∞t vzbudit d∙v∞ru,ô tvrdφ ètecha a dodßvß. äFotografovßnφ je agrese. Vezm∞te si jenom tu terminologii: vzφt obrßzek, spouÜ¥, mφ°it na n∞koho.ô Na zφskßnφ d∙v∞ry ovÜem nenφ jasn², jednoznaΦn² model. Proto zßle₧φ na samotnΘm fotografovi, aby dokßzal po°φdit snφmek zp∙sobem, kter² fotografovanΘmu nebude vadit. M∞la by mu k tomu podle ètechy pomoci p°edevÜφm °eΦ t∞la - gesta a mimika, pokynutφ, ·sm∞v sm∞rem k fotografovanΘmu. Fotograf by m∞l tuto °eΦ ovÜem vnφmat, Φφst a dek≤dovat p°edevÜφm u objektu svΘho zßjmu. Zßrove≥ by m∞l takΘ um∞t zapadnout do prost°edφ, kde bude snφmky po°izovat. Je t°eba zvß₧it, kam Φlov∞k vstupuje, ale nap°φklad takΘ jak obleΦen tam jde. Rozhodn∞ nesmφ p∙sobit jak ruÜiv² element, jinak s prost°edφm nesplyne a riskuje i vyhazov. P°i focenφ na ulici je mo₧nΘ pou₧φvat samoz°ejm∞ n∞kterΘ triky. äKdy₧ n∞koho vyfotφte, sundßte aparßt od oka a dφvßte se na bod, kter² je za nφm,ô prozrazuje ètecha. Nepova₧uje to ale za nejvhodn∞jÜφ zp∙sob. Mnohem lepÜφ je navßzat s focen²m Φlov∞kem kontakt, alespo≥ gestem Φi ·sm∞vem. äPotΘ co fotku ud∞lßte, m∙₧ete se omluvit. Kdy₧ ale n∞kdo nechce b²t focen, respektujte ho, mß na to prßvo,ô tvrdφ ètecha. Focenφ na ulici se ale podle n∞j v poslednφch letech zm∞nilo. LidΘ jsou podezφravφ nap°φklad kv∙li skandßl∙m v bulvßrnφch plßtcφch. äPenφze zaΦaly mφt svou cenu. Nenφ to nic ÜpatnΘho, ale je to zm∞na.ô

Fotograf a technika

Jak se ètecha sv∞°il, p°i svojφ prßci pou₧φval ohniska v rozmezφ 24 a₧ 200 mm, Φast∞ji ovÜem 24 mm a 35 mm. Vychßzφ to z jeho zp∙sobu prßce, kterß zaΦφnala ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ a₧ po navßzßnφ kontaktu s fotografovan²m. Fotografickß technika je podle n∞j d∙le₧itß, ale souvisφ s °emeslem. Mnohem v²znamn∞jÜφ je fotografickß p°edstavivost, a tu je t°eba neustßle trΘnovat. äKdy₧ se n∞co d∞je, musφte p°edvφdat, jak to bude pokraΦovat dßl. U₧ p°edem musφte mφt snφmek hotov² v hlav∞ a nßsledn∞ ho jenom zaznamenßte aparßtem. Musφte si dokßzat p°edstavit, jak bude d∞j vypadat odjinud a jestli by se z toho stanoviÜt∞ nedal jeho v²znam vyjßd°it lΘpe,ô nabßdß ètecha. Hledßnφ sprßvnΘho v²znamu je podle n∞j d∙le₧itΘ p°edevÜφm v ₧urnalistickΘ fotografii. Dobr² fotograf na fotce vyjßd°φ nejen co, kde, kdy a jak se stalo, ale ti nejlepÜφ se pokusφ odpov∞d∞t i na otßzku, proΦ se to stalo. äVy jste ten, kdo to pφÜe. Je tam vßÜ nßzor!ô zd∙raznil a dodal äFotografie je jazyk. Ne ka₧d² jφm dokß₧e psßt a n∞co sd∞lit. Je to podobnΘ, jako psßt povφdky. Vyprßv∞t takΘ umφ jen n∞kdo. Stejn∞ tak zßle₧φ na Φlov∞ku, kter² fotografii d∞lß. Za p°φstrojem musφ b²t n∞kdo, kdo d∞ji dßvß smysl. N∞kdo, kdo slov∙m dßvß v²znam.ô Fotografy d∞lφ ètecha na t°i skupiny: Pozorovatele, kte°φ Φekajφ a vybφrajφ hrozinky z toho, co se d∞je; Tv∙rce, ti situace vyhledßvajφ a vytvß°ejφ a koneΦn∞ fotografy Anga₧ovanΘ, kte°φ jsou charakteristiΦtφ tφm, ₧e se o zobrazovanΘ zajφmajφ mnohem hloub∞ji.

Chaty a chata°i

Jeden z dotaz∙ z publika sm∞°oval takΘ na ètech∙v serißl o chata°φch. äChaty vyjad°ovaly esenci ₧ivota v normalizaci. Nynφ mßte prßci a jste spokojeni, mo₧nß i vyΦerpßni, tφm co d∞lßte. D°φve to tak ale nebylo. LidΘ si chodili do prßce odpoΦinout, ale na chat∞ se realizovali.ô Cel² serißl vznikal pom∞rn∞ dlouho. ╚ßsteΦn∞ v HlßsnΘ T°ebßni, mezi znßm²mi chata°i a sousedy, ale takΘ u cizφch lidφ. Podmφnky ale byly v tΘ dob∞ z pohledu fotografovßnφ pon∞kud odliÜnΘ. äLidΘ se tenkrßt rßdi pochlubili. Navφc kdy₧ je Φlov∞k student, co₧ je vlastn∞ socißlnφ postavenφ, m∙₧ete si toho dovolit vφce. LidΘ tolerujφ, kdy₧ d∞lßte v∞ci, kterΘ nejsou ·pln∞ normßlnφ.ô ètecha p°iznal, ₧e mu pozice studenta umo₧nila pou₧φt jeden z trik∙. Pokud se objevily problΘmy, prost∞ vÜe svedl na profesory s tφm, ₧e po n∞m po₧adujφ nafotit urΦitΘ tΘma a pokud ho nedodß, bude mφt problΘmy. Mnohem v∞tÜφ otev°enost lidφ v minulosti prezentoval takΘ na p°φkladu focenφ Äi₧kova, kter² se m∞l p°estavovat. äHrßli jme tenkrßt s kolegy sociology hru Uka₧ mi byt a jß se tam dostanu. V∞tÜinou se mi to poda°ilo,ô pochlubil se ètecha s tφm ₧e podobnou v∞c zkouÜel i v N∞mecku, kde byl v²sledek opaΦn². Svoji roli hrßla jednak jazykovß bariΘra ale p°edevÜφm jin² p°φstup lidφ. äNynφ je situace velmi podobnß i u nßs. Do bytu vßs v∞tÜinou pustφ starÜφ lidΘ,ô konstatoval.

Knihu neud∞lß ka₧d²

äFotografovΘ se d∞lφ na dva typy. Jedni cht∞jφ viset, druzφ cht∞jφ b²t tisknuti,ô tvrdφ ètecha. V duchu tohoto hesla vydal v roce 2000 spolu s Janem Bßrtou knihu U nßs 1968 û 1990, kterß v podstat∞ vznikla jako kronika doby. Velmi silnΘ ΦernobφlΘ fotografie zachycujφ d∙le₧itΘ momenty ΦeskΘ historie od okupace sov∞tsk²mi vojsky a₧ po sametovou revoluci a n∞kolik let nßsledujφcφch. P°φb∞hy, kterΘ vyprßv∞jφ, sice oslovφ p°edevÜφm obΦany naÜφ republiky, ale jejich °eΦ je natolik v²raznß, ₧e nutn∞ zaujmou i toho, kdo s klφΦov²mi okam₧iky naÜich d∞jin nenφ p°φmo svßzßn. Profesionßlnφ zpracovßnφ snφmk∙ vypl²vß ze ètechova zßjmu o ₧ivou fotografii, kter² trvß ji₧ od roku 1963. ôV₧dycky m∞ zajφmalo, co jsme my ╚eÜi vlastn∞ zaΦ a cht∞l jsem na to hledat odpov∞∩ fotografickou cestou,ô tvrdφ autor. Kniha vyÜla v nßkladu 1200 v²tisk∙, ale v obchodech ji kv∙li problΘm∙m s distribucφ uvidφte jen z°φdka. Kdo mß zßjem dozv∞d∞t se o Pavlu ètechovi vφce, najde ₧ivotopis a Φßst portfolia na ArtForu Φi na CD-FOTO BLER.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²