Mapka pro lepÜφ orientaci - trasa je vyznaΦena Φerven²mi teΦkami

18. Φervence 1889 se v brdsk²ch lesφch objevila prvnφ turistickß znaΦka. Byla to stezka z ╪evnic na Skalku, kterou toho roku p°iÜlo vyznaΦit I. znaΦkovacφ dru₧stvo K╚T. Vydatn∞ jim p°i tom pomßhali i mφstnφ lesnφci. P°ed tφm, ne₧ se ale mohli pustit do prßce, museli napsat uctivou ₧ßdost majitel∙m les∙, aby znaΦkovßnφ povolili. Tato stezka byla t°etφ v ╚echßch, kterou K╚T vyznaΦila a vedla z ╪evnic lesnφmi cestami na Strß₧n² vrch, odkud byla odboΦka na Babku. ZnaΦenφ konΦilo u hostince na Skalce.

Prvnφ ΦeskΘ turistickΘ znaΦenφ u₧φvalo v²hradn∞ Φervenou a bφlou barvu. ╚ervenß tvo°ila 10 cm Üirok² pruh a bφlß jej naho°e i dole vroubila pßskami o sφle 4 cm. To znamenß, ₧e znaΦka byla zhruba dvakrßte v∞tÜφ ne₧ dnes. TakΘ oznaΦovacφ tabulky byly v∞tÜφ, jejich rozm∞r byl 32x63 cm a m∞ly Φerven² podklad a pφsmo bφlΘ - tedy barvy nßrodnφ.

Tak tohle vÜechno se m∙₧ete dozv∞d∞t v ╚asopise turist∙ z Φervence 1889. A nejen to. Objevujφ se tam i rady pro prvnφ turisty. ╚teme-li je dnes, neubrßnφme se ·sm∞vu, ale nemohu je vynechat, jeliko₧ zßv∞r je urΦen prßv∞ nßm, amatΘrsk²m fotograf∙m. Tak₧e se pono°me do rad pro zachovßnφ zdravΘho t∞la b∞hem cesty. Pßn∙m turist∙m se doporuΦuje, aby vedle mnohΘho jinΘho brali s sebou i d°ev∞nou krabici se sklen∞n²mi lahviΦkami vlo₧en²mi a tam opiovΘ kapky, prßÜky proti pr∙jmu, za₧φvacφ prßÜek, rum Φi ko≥ak, kter² se pro posφlenφ mß lφti do mlΘka, Φi prßÜek kofejnov² pro p°φpad velkΘ zemdlelosti. A te∩ pozor. DoporuΦuje se na cestßch fotografovati, nebo¥ je to velice snadnΘ, jeliko₧ veÜkerΘ pot°eby pro fotografovßnφ nevß₧φ u₧ dnes ( Φervenec 1889 ) vφce jak 7 kg. To je parßda, co? Jenom 7 kilo. Co by za to dneska n∞kte°φ dali, kdy₧ tak vidφm, kolik se toho tahß v ba¥ozφch Φi braÜnßch.

Ale nechme ji₧ historie a rad, dejme si mlΘko s ko≥akem, n∞co mßlo kofejnov²ch tablet a vyra₧me se svojφ fotov²bavou vst°φc BabskΘmu potoku. Vzhledem k tomu, ₧e na Skalce jsme u₧ byli a ·dolφm je lepÜφ chodit nahoru, p∙jdeme nejprve do ·dolφ BabskΘho potoka a teprve pak se vrßtφme do ╪evnic po zmi≥ovanΘ historickΘ znaΦce, kterß ji₧ dneska neexistuje. Z ╪evnic vyrazφme, stejn∞ jako p°i v²letu na Babku, po modrΘ a zelenΘ znaΦce a₧ k rozcestφ t∞chto dvou barev. Modrß odboΦuje na Babku, ale my se dnes vydßme po zelenΘ sm∞rem na Skalku. Hned po n∞kolika ·vodnφch krocφch vstupujeme do krßsnΘho ·dolφ s mnoha kaskßdami na BabskΘm potoce. Nejsou n∞jak²ch zßvratn²ch rozm∞r∙, spφÜe jsou vhodnΘ pro velmi detailnφ zßb∞ry, ale jsou kouzelnΘ i sv²m naΦervenal²m zabarvenφm od ₧elezitΘ vody. Bohu₧el tuto nßdhernou idylku obΦas pokazφ pneumatika vyhozenß v potoce. Vrcholem je ovÜem sklßdka pneumatik u lesnφ cesty, kterou musφte asi po kilometru p°ekonat. Vzhledem k rozm∞r∙m pneumatik nemßm jinΘ vysv∞tlenφ, ne₧ ₧e si ji tady ud∞lali sami lesßci. Ale nechme toto nehezkΘ mφsto za zßdy a vno°me se do krßtkΘ skalnatΘ sout∞sky, kterß nßs vφtß ve druhΘ Φßsti ·dolφ.

Cesta vede skoro korytem potoka, tak₧e m∙₧eme sm∞le fotografovat malΘ kaskßdy Φi meandry potoka. Ale nezanedbßvejme ani druhou stranu cesty, kde najdeme p∞knΘ pa°ezy, vyvrßcenΘ stromy Φi kamennß pole a kapradφ. Zanedlouho se cesta zaΦne zvedat a vzdalovat od potoka. To u₧ se na pravΘ stran∞ zaΦφnß objevovat mohutn² svah Babky a zleva se nßm zaΦφnß pomalu p°ibli₧ovat silnice na MnφÜek. To u₧ se blφ₧φme k zßv∞ru ·dolφ, kde nalezneme krßsn∞ kameny obrostlΘ mechem a vyvrßcenΘ kmeny strom∙. Nynφ se musφme rozhodnout, kudy dßl. M∙₧eme p°elΘzt potok (co₧ je trochu horolezeck² v²kon) a vydat se na Babku nebo pokraΦovat po zelenΘ na Skalku, ale p°edpoklßdßm, ₧e tam u₧ jste se mnou byli, tak₧e p∙jdeme zp∞t do ╪evnic p°es Strß₧n² vrch.

Jakmile se zelenß znaΦka p°iblφ₧φ k silnici, p°ejdeme ji a vydßme se cestou necestou sm∞rem na severov²chod a pozd∞ji pak na sever. Vodφtkem nßm budou na severnφm horizontu vykukujφcφ ₧lutΘ skßly Strß₧nΘho vrchu. Dostaneme se na n∞ od v²chodu, tedy zprava. Z vrcholu se nßm otev°e pohled na Babku, jejφ₧ vrchol le₧φ jeden metr pod nßmi. Ze Strß₧nΘho se vydßme op∞t severov²chodnφm sm∞rem a₧ narazφme na modrou turistickou znaΦku. Za nφ le₧φ dalÜφ zajφmav² vrch - Kamennß, kter² stojφ za nßvÜt∞vu. Najdeme zde i pßr tßbo°iÜ¥ a bivak∙, kterΘ vyu₧φvajφ trempovΘ. Po modrΘ se pak m∙₧eme pohodln∞ vrßtit do ╪evnic. Mßme za sebou asi 8 a₧ 10 kilometr∙, podle toho, jak dlouho jsme se toulali po ╪evnickΘm lese, tak₧e m∙₧eme s klidem zajφt na n∞jak² ten ob∞d do mφstnφch osv∞₧oven. A nezapome≥te na mlΘko s ko≥akem pro posφlenφ vaÜeho znavenΘho t∞la :-)

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²