Poslednφ Φßstφ krßtkΘho serißlu vstoupφm na horkou p∙du p°φznivc∙ i odp∙rc∙ digitßlnφho zpracovßnφ fotografie jako takovΘho. Tentokrßt to bude spφÜe odpoΦinkov² dφl s obecn²m nßznakem variant zpracovßnφ snφmk∙, kterΘ jsou dostupnΘ ka₧dΘmu u₧ivateli poΦφtaΦ∙.

┌vod

V∞tÜina zastßnc∙ klasickΘho zpracovßnφ je jeÜt∞ ochotna p°ijmout cestu scan û fotografie, ale p°i vnßÜenφ p°φpadn²ch dalÜφch korekcφ Φi ·prav jim u₧ vstßvajφ vlasy na hlav∞. Zßkladnφm argumentem proti pak je, ₧e v²sledek u₧ nenφ ₧ßdnß fotografie z filmu, ale jakßsi poΦφtaΦovß variace na danΘ tΘma. P°itom sami akceptujφ vykr²vßnφ fotografie, existenci multigradaΦnφch papφr∙, retuÜe prachu na Φernobφl²ch fotografiφch atd... Jen₧e tyto technologie sami o sob∞ podßvajφ v²slednou fotografii p°eci jen trochu jinou, ne₧ je na p∙vodnφm negativu. P°φpadnΘ vytvß°enφ dalÜφch efekt∙ je pak ve fotokomo°e pom∞rn∞ slo₧it² a nßkladn² proces, kter² Φasto zabere celou noc a v mnoha p°φpadech jsou v²sledky nejistΘ. To prosφm nenφ hanobenφ onΘ prßce, ale pouhΘ konstatovßnφ faktu, nehled∞ na mno₧stvφ zka₧enΘho materißlu.

Vzhledem k v²Üe uvedenΘmu mi pak velmi Φasto p°i diskusφch p°ijde, ₧e zßkladnφm argumentem proti digitßlnφm ·pravßm nenφ ani tak ·prava samotnß, jako spφÜe relativnφ jednoduchost jejφho dosa₧enφ. Vlivem dostupnosti v²poΦetnφ techniky se °ada korekcφ ji₧ nezahrnuje mezi tajemnΘ kouzlenφ v temnΘ komo°e, ale v rukou ÜikovnΘho u₧ivatele s dobrou fantaziφ lze tΘho₧ docφlit pom∞rn∞ kratÜφm a levn∞jÜφm Φasov²m zpracovßnφm se stejn∞ kvalitnφm v²sledkem. A to je pro n∞kterΘ zarputilΘ klasiky p°ece jen ho°kΘ jablφΦko. Pro poΦφtaΦovΘ u₧ivatele se naopak jednß o v²zvu, nebo¥ jak²koliv grafick² Φi jin² pokus se snφmkem nevy₧aduje ₧ßdnΘ jinΘ prost°edky ne₧ vlastnφ Φas, rozum a zkuÜenost. Tak₧e i kluk zapßlen² pro fotografovßnφ, pokud mß k dispozici poΦφtaΦ, m∙₧e vkroΦit na tuto digitßlnφ cestu ani₧ by do vlastnφho zpracovßnφ musel investovat jedinou korunu.

V dalÜφch odstavcφch jsou struΦn∞ uvedeny nejΦast∞ji vyu₧φvanΘ mo₧nosti ·prav fotografick²ch snφmk∙. Nejednß se o vyΦerpßvajφcφ p°ehled ani nßvod jak na to, jde spφÜe o nßstin mo₧nostφ, kterΘ se nabφzejφ. Upozor≥uji, ₧e nenφ dobrΘ p°ece≥ovat mo₧nosti poΦφtaΦov²ch program∙ a naopak podce≥ovat znalosti a zkuÜenost u₧ivatele. I s relativn∞ jednoduch²m programem lze p°i dostateΦn²ch zkuÜenostech dokßzat zßzraky, na druhou stranu ani ten nejlepÜφ program, pokud s nφm neumφte zachßzet, vßm nic nevy°eÜφ.

Rßd bych doplnil sv∙j osobnφ nßzor na digitßlnφ ·pravu fotografie. Vzhledem k tomu, ₧e jsem d°φve m∞l Φernobφlou fotokomoru, pova₧uji za regulΘrnφ odstran∞nφ Ükrßbanc∙ a prachu, celkovΘ ·pravy ve stylu kontrast, gama, jas (nakonec tvrdΘ, m∞kkΘ a neutrßlnφ papφry pou₧φval ka₧d² z nßs), p°φpadn∞ lokßlnφ ·pravy stφn∙ a jasu odpovφdajφcφ nadr₧ovßnφ a samoz°ejm∞ v²°ezy. Takov² snφmek budu klidn∞ ukazovat jako dobr² a pova₧ovat ho za sv∙j originßl.

Pokud ale d∞lßme fotografie do rodinnΘho alba, nestydφm se ud∞lat retuÜ v²raznou a odstranit t°eba drobnΘ p°ehlΘdnutφ ve stylu äroste mi lampa z hlavyô atd. Tφmto snφmkem se ovÜem ji₧ nikde nechlubφm, je prost∞ upraven, nßm doma ovÜem °φkß, co °φkat mß. Do t°etφ kategorie pak °adφm snφmky, kde je zßsah jasn∞ viditeln² a nenφ o n∞m sporu. T°eba kolß₧e, ₧erty, um∞leckΘ ztvßrn∞nφ p°edstavy autora. O nich urΦit∞ nebudu tvrdit ätakhle jsem to vyfotografovalô.

Z mΘ strany je to ·vodem vÜe, poj∩me tedy dßl a popiÜme si alespo≥ obecn∞, jak²mi zp∙soby lze vyu₧φt mo₧nost zpracovßnφ snφmku na poΦφtaΦi a v digitßlnφm minilabu.

RetuÜ prachu a Ükrßbanc∙

P°φklad, kolik Ükrßbanc∙ m∙₧e obsahovat vizußln∞ "Φist²" diapozitiv.

Pokud dojde k poÜkozenφ filmu nebo k uchycenφ prachov²ch Φßstic p°i jeho suÜenφ, je prakticky nemo₧nΘ se mechanickou cestou dobrat k rozumnΘmu v²sledku a zbavit se jich. Vhodn∞jÜφm °eÜenφm, alespo≥ u ΦernobφlΘ fotografie, je retuÜovßnφ v²slednΘ fotografie, tedy pozitivu. V poΦφtaΦi se nabφzejφ jinΘ mo₧nosti °eÜenφ. Prvnφ spolΘhß na hardwarovou funkci odstra≥ovßnφ prachu a Ükrßbanc∙ modern∞jÜφch skener∙. V²sledek je velmi sluÜn² a uÜet°φ se tak spousta Φasu. P°es poznßmky °ady u₧ivatel∙, ₧e p°i skenovßnφ je v²sledn² obraz m∞kΦφ bych °ekl, ₧e v∞tÜφ problΘm je spφÜe ve sprßvnΘm zaost°enφ optiky skeneru, ne₧ v ·Φinku vlastnφ funkce. Navφc pro v∞tÜinu amatΘr∙ je p°φpadnΘ zm∞kΦenφ po°ßd jeÜt∞ p°ijateln∞jÜφ ne₧ n∞kolikahodinovß retuÜ snφmku. Slab²m mφstem je vÜak nepou₧itelnost p°i skenovßnφ klasick²ch Φernobφl²ch film∙. Ty obsahujφ ΦßsteΦky st°φbra, kterΘ dßvajφ shodnΘ v²sledky pro sken ve viditelnΘ i infraΦervenΘ oblasti a jsou tak brßny jako poÜkozenφ. Pokud tedy chcete uÜet°it Φas za retuÜ Φernobφl²ch snφmk∙ a zajistit funkΦnost hardwarovΘho funkce skeneru, je nutnΘ pou₧φt monochromatickΘ filmy s vyvolßvacφm procesem C-41, kterΘ majφ shodnΘ vrstvy s barevn²mi filmy a neobsahujφ st°φbro (a smφ°it se s jejich ni₧Üφ hranovou ostrostφ).

Pokud fotografujete na klasick² ╚B materißl, nastupuje druhß mo₧nost korekcφ prachu a Ükrßbanc∙ a tou je poΦφtaΦovß retuÜ. Vezmete prost∞ jednu vadu snφmku po druhΘ a pomalu je nahrazujete okolφm (zjednoduÜuji, samoz°ejm∞). K problΘm∙m nedochßzφ ani tak v Φlenit²ch oblastech jako spφÜe v jednolit²ch plochßch s v²razn²m zrnem. Tady je ka₧d² zßsah do obsahu velmi v²razn² a pro v∞tÜφ formßty je dobrΘ um∞t dodat zrno zase zpßtky. Pokud to neumφte jako t°eba jß, zachßzejte s p∙vodnφm snφmkem hodn∞ opatrn∞. Chyb∞jφcφ zrno je n∞kdy mnohem vφce viditeln∞jÜφ chyba ne₧ p∙vodnφ smetφ na snφmku. Jinak podobn² proces umφ i n∞kterΘ programy (je tedy realizovßn a₧ na finßlnφm snφmku p°φmo v poΦφtaΦi).

Jinak je dobrΘ v∞d∞t, ₧e prach a Ükrßbance jsou u negativu bφlΘ a tedy v²razn∞ viditelnΘ (neprochßzφ p°es n∞ sv∞tlo a jsou tedy brßny jako maximßlnφ zΦernßnφ expozicφ). Naopak, u diapozitivu je vÜe obrßcen∞, tak₧e prach a drobnß poÜkozenφ filmu vychßzejφ tmavß (Φernß) a tedy mnohem mΘn∞ ruÜivß. Proto je prach u diapozitivu mnohem mΘn∞ ruÜiv²m prvkem ne₧ u negativu. P°φklad ukazuje diapozitiv, jen₧ je vizußln∞ naprosto Φist², jak dopadne po skenovßnφ se zapnutou / vypnutou funkcφ odstran∞nφ prachu, poslednφ inverznφ snφmek je jen ukßzka, jak vypadß prach na negativu.

Lokßlnφ zm∞ny pomocφ masky

DalÜφ z digitßlnφch ·prav odpovφdajφcφ klasickΘmu nadr₧ovßnφ Φßstφ pozitivu ve fotokomo°e jsou lokßlnφ ·pravy pomocφ masky. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, obtßhnete t°eba p°φliÜ sv∞tlou oblohu na snφmku maskou a ·pravou (gama, jas, kontrast, à) docφlφte p°ijateln∞jÜφ podoby. Nebo chcete vytßhnout urΦit² detail a zbytek nechat tonout v tmßch. Tento jednoduch² postup dokß₧e zachrßnit mnohΘ, ovÜem p°i spln∞nφ jednΘ podstatnΘ podmφnky. A tou je opravdovß existence kresby na p°φliÜ sv∞tl²ch nebo tmav²ch mφstech snφmku. Pokud tam nenφ a nebo ji skener nedokß₧e sejmout, t°eba ve sluneΦnφch odrazech na sn∞hu nebo hlubok²ch stφnech, mßte sm∙lu. ZruΦnφ u₧ivatelΘ umφ dosadit do takov²ch mφst jejich okolφ, ale to u₧ se pohybujφ na onom tenkΘm rozhranφ mezi ·pravami srovnateln²mi s fotokomorou a korekcemi chyb snφmku.

ZkuÜenφ u₧ivatelΘ grafick²ch program∙ mohou podobnΘ dilema °eÜit dvojφm skenovßnφm tΘho₧ snφmku, jednou s prokreslenφm stφn∙, podruhΘ s prokreslenφm sv∞tel. Pak oba snφmky p°ekryjφ pomocφ vrstev a v²sledn² snφmek slo₧φ z prokreslen²ch sv∞tel a stφn∙ obou snφmk∙. Tenhle proces rovn∞₧ neumφm, podrobn∞ popsan² ho m∙₧ete nalΘzt ve èkole photoshopu na serveru www.grafika.cz.

RßmeΦky

Pßr vte°in prßce zcela m∞nφ vyzn∞nφ fotografie

V Photoshopu je danß operace rozlo₧ena na n∞kolik krok∙ (barva pozadφ, expanze pozadφ, zm∞na barvy, expanze, zm∞na barvy, poslednφ expanze), pokud mßte nap°φklad Zoner 5, m∙₧ete orßmeΦkovat cel² adresß° najednou v jedinΘm kroku.

Panoramata

ObyΦejnΘ panorama vzniklΘ v²°ezem z jednoho snφmku

D°φve b∞₧n²m postupem nedostupnß zßle₧itost. Za prvΘ byl pot°eba fotografick² p°φstroj na panoramata s v∞tÜφm formßtem (dΘlkou) snφmku na filmu, za druhΘ minilab, kter² z toho dokßzal ud∞lat odpovφdajφcφ fotografii. Ani jedno nebylo jednoduchΘ, v∞tÜinou vÜak spφÜe nemo₧nΘ. T°etφ cesta byla velkß a drahß fotografie, kterß se pozd∞ji ost°ihla. Samoz°ejm∞ jste mohli exponovat °adu mal²ch snφmk∙ ze stativu s otßΦenφm fotoaparßtu a tak docφlit panoramatickΘho pohledu. Jen₧e panorama s viditelnou nßvaznostφ snφmk∙, o shodn²ch jasov²ch ·rovnφch ani neuva₧uji, nenφ zrovna estetickΘ.

NejjednoduÜÜφ cestou k panoramatickΘ fotografii dnes je jedin² snφmek shora a zdola opticky o°ezan² ji₧ v hledßΦku fotoaparßtu. Tuto funkci poskytuje pouze Pentax, p°φpadn∞ n∞kterΘ levn∞jÜφ kompakty. V₧dy se jednß o clonku spouÜt∞nou jak v hledßΦku, tak p°ed filmem, tak₧e co vidφte, to takΘ dostanete. Panorama samoz°ejm∞ vyfotografujete s jak²mkoliv fotoaparßtem, jen je t°eba mφt dostateΦnou p°edstavivost. Pokud ho ji₧ tedy mßte v poΦφtaΦi, digitßlnφ laby nabφzejφ fotografii o rozm∞ru panoramatu. StaΦφ upravit sprßvn∞ rozm∞ry a je to. ProΦ pφÜi o tΘto variant∞? Ne ka₧d² o nφ vφ a hlavn∞ û fotografie je v²razn∞ levn∞jÜφ, ne₧ kdy₧ nechßte ud∞lat velk² formßt a pak ho ost°ihnete. Ultralab nap°φklad poskytuje velikost panoramatu 38 x 13 cm za pouh²ch 36,- KΦ, tatß₧ fotka ost°i₧enß z velkΘho formßtu by vÜak stßla 115,- KΦ.

SklßdanΘ panorama ze t°ech snφmk∙, d∙le₧itΘ je v²slednΘ vylad∞nφ navazujφcφch oblastφ

P°i rozumnΘm ohnisku objektivu a dobrΘm stativu lze panoramatickΘ snφmky ud∞lat i pootßΦenφm fotoaparßtu na stativu, ovÜem spojovßnφ fotografiφ pak je spφÜe manußlnφ prßce s n∙₧kami a p°edem dan²mi omezenφmi a kvalitou. S nßstupem digitßlnφ fotografie zaΦaly n∞kterΘ spoleΦnosti nabφzet mo₧nost älepenφô panoramat p°φmo v dodßvanΘm software k fotoaparßtu. Nap°ed pom∞rn∞ nepou₧itelnß funkce Φasem vykrystalizovala do solidnφ podoby a dnes se ji₧ nejednß o nic v²jimeΦnΘho.

Zßsadnφ rozdφl je i ve zp∙sobu zpracovßnφ. Neumφm si p°edstavit (ale netvrdφm, ₧e to nejde), dokonalΘ vykr²vßnφ fotografiφ v ╚B komo°e, aby na sebe t≤novßnφm a jasem zcela navazovaly. O barevnΘ fotografii ani nemluv∞. Ale zcela v pohod∞ si umφm totΘ₧ p°edstavit s Photoshopem, kdy pomocφ masek lze jas na spojovan²ch pßsech p°izp∙sobit a docφlit tak neviditelnΘ nßvaznosti jednotliv²ch fotografiφ. V²slednß opravdovß fotografie z digitßlnφho labu je pak ji₧ jen t°eÜniΦkou na dortu.

StarΘ fotografie

Nepat°φ zdaleka jen do Üuplφku fotografa. Klasickß fotografie v sΘpiovΘm nßdechu nebo s obrazem tvaru elipsy a nßsledn²m p°echodem do ztracena mß stßle co °φci. A s dneÜnφ renesancφ ΦernobφlΘ fotografie tφm vφc. V rßmci grafick²ch editor∙ jsou podobnΘ funkce ji₧ standardnφ, tak₧e m∙₧ete pot∞Üit svΘ babiΦky a d∞deΦky aktußlnφ fotografiφ se vzhledem d²chajφcφm jejich mlßdφm.

Texty

ObyΦejnΘ pf-ko, variacφ je nekoneΦn∞ mnoho

V podstat∞ maliΦkost. Chcete vlastnφ p°ßnφ, pf nebo jen tak poslat dobrou fotografii dopln∞nou textem Φi kalendß°em? Nebo jen doplnit sv∙j copyright do rßmeΦku? Äßdn² problΘm, tuto funkci nabφzφ ka₧d² grafick² editor. Osobn∞ ji °eÜφm jinak, importovßnφm snφmku do nap°. Corel Draw, kde pak mohu zcela libovoln∞ dopl≥ovat nejen text ve form∞ vlastnφch znak∙, ale takΘ ho vizußln∞ upravovat dle libosti.

Dopisovßnφ text∙ a p°φpadn∞ jeÜt∞ jejich stylizace mß jedno ·skalφ. P°echod mezi kvalitnφm v²stupem a k²Φem je tady velmi tenk². Zpravidla nenφ nutnΘ vÜem ukazovat, ₧e text umφst∞n² v prostoru lze natßΦet a stφnovat. Pokud se dßte touto cestou, pamatujte, ₧e mΘn∞ je n∞kdy vφce. Prost∞ pou₧φvejte p°ijateln² rozsah ·prav a vlastnφ rozum, aby v²stupem vaÜφ prßce nebyl spφÜe ·sm∞vn² k²Φ.

O°ezßvßnφ, kolß₧e

┌prava fotografie pro zasmßnφ i rodinu

Pom∞rn∞ mßlo pou₧φvan² prvek s efektnφm v²sledkem. Neud∞lali jste ani jedin² snφmek MikulßÜe, proto₧e byla moc tma a vaÜe vybavenφ ve tm∞ nenφ a₧ tak funkΦnφ? Nebo nemßte ateliΘr a p°eci jen by jste cht∞li fotografie v ateliΘrovΘm duchu zkusit (s pozadφm do ztracena, à)? Fotografujte doma a nepodstatnou Φßst snφmku odd∞lte. Jako fotografie do rodinnΘho alba bude urΦit∞ pou₧itelnß a hned p°ed sebou mßte nßm∞t na stovky jin²ch variacφ.

Kolß₧e v podstat∞ navazujφ na p°edchozφ odstavec. Nejde jen o to, ₧e m∙₧ete p°idßvat do snφmku text. Velmi jednoduchΘ je vytvo°enφ kalendß°e, pohlednice slo₧enΘ z n∞kolika snφmk∙, ₧ertovn²ch p°ßnφ pospojovan²ch z r∙zn²ch zßb∞r∙, atd. Nejsem ₧ßdn²m p°ebornφkem ve Photoshopu a pro tyto manipulace pou₧φvßm rad∞ji Corel Draw. Pokud toti₧ zvolφm jako vstupnφ snφmek soubor s ji₧ nastaven² rozliÜenφm 300 dpi, abych m∞l shodnΘ rozliÜenφ s Ultralabem, nemusφm s nφm velikostn∞ dßle manipulovat. Dostßvßm oΦekßvanΘ a kupodivu kvalitnφ v²stupy.

P°φmß manipulace se snφmkem, ostatnφ efekty

Tyto ·pravy ji₧ spadajφ spφÜe do profesionßlnφch ·prav a ne ka₧d² je umφ realizovat. Nejsou v podstat∞ niΦφm omezovßny. StaΦφ se jen podφvat na jejich seznam mo₧n²ch manipulacφ v libovolnΘm grafickΘm editoru. Pro Photoshop jich jsou desφtky a °ada firem se zab²vß pouze vym²Ülenφm °ady dalÜφch. SamotnΘ nastavenφ stupn∞ efektu nebo dopl≥ujφcφch parametr∙ pak dßvß dalÜφ, tΘm∞° neomezenΘ mo₧nosti manipulace se snφmkem. Jedin²m rozhodujφcφm prvkem je vaÜe fantazie. Pokud chcete vid∞t alespo≥ Φßst mo₧nostφ, kterΘ se nabφzejφ, nap°φklad server www.grafika.cz v °ad∞ Φlßnk∙ nabφzφ jejich popis i praktickΘ pou₧itφ.

Zßv∞r

Co °φci zßv∞rem? Serißlek Φlßnk∙ s tematikou digitßlnφho zpracovßnφ fotografiφ t°etφm dφlem konΦφ. Snad vßm p°inesl pßr tΘmat k zamyÜlenφ, postrΦil vßs tφm sprßvn²m sm∞rem Φi jen p°idal jin² pohled na v∞c. Co s tφm dßle ud∞lßte, je ji₧ pouze na vaÜem zvß₧enφ.

Poznßmka

Slo₧enou panoramatickou fotografii poskytl Zdenek BakÜtein, velmi d∞kuji. Zatφm jsem se toti₧ neodhodlal n∞co podobnΘho vyfotografovat a nßsledn∞ v poΦφtaΦi slo₧it.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²

Dobr² serißl(ek)	Ovi	24.3.2003 08:11	[ reakce ]
panorama	Filip KliΦka	3.4.2003 15:47	[ reakce ]
[ zobrazit vÜe ]   [ p°idat p°φsp∞vek ]   [ plnΘ zn∞nφ ]