|
Zenit E
| |
Tak nevφm, jestli by se pro tento Φlßnek nem∞la zavΘst zvlßÜtnφ kategorie se struΦn∞jÜφm nßzvem "StarΘ stroje", proto₧e z dneÜnφho hlediska nenφ na Zenitech krßsnΘho asi nic. |
Ale jedno jim musφme p°iznat - ₧e toti₧ v²razn∞ zasßhly do historie ΦeskΘ amatΘrskΘ fotografie a koneckonc∙ se prodßvaly - jako jeden z nejlevn∞jÜφch p°φstroj∙ - nap°φklad i ve VelkΘ Britßnii. U nßs p°edstavovaly - p°i mizΘrii tehdejÜφ nabφdky p°φstroj∙ - levn∞jÜφ a vyhledßvanou variantu k v²chodon∞meck²m p°φstroj∙m Praktica, jim₧ ovÜem ani zdaleka nemohly konkurovat. OvÜem vφce ne₧ 15 mili≤n∙ vyroben²ch p°φstroj∙ sv∞dΦφ o tom, ₧e kamery Zenit E byly oblφbenΘà
 Zenit E je jednookß zrcadlovka na kinofilm s obrazov²m formßtem 24 x 36 mm. Vyrßb∞la se v n∞kdejÜφm Sov∞tskΘm svazu - v letech 1965 a₧ 1981 v Krasnogorsku (Rusko) a v letech 1973 a₧ 1986 takΘ v Minsku (B∞lorusko). Mß celokovovΘ t∞lo (rozm∞ry 134 x 90 x 50 mm), co₧ je sice dob°e z hlediska jeho pevnosti a odolnosti, nicmΘn∞ p°φstroj je velmi t∞₧k², proto₧e se k v²rob∞ t∞la pou₧φvala nefalÜovanß a neodlehΦenß ocel (co jinΘho, v Rusku!?).
 P°φstroje jsou vybaveny plßt∞nou Üt∞rbinovou zßv∞rkou, kterß nabφzφ velmi omezen² rozsah expoziΦnφch Φas∙ - od 1/500s do 1/30s a Φas B. Zßv∞rka je pom∞rn∞ hluΦnß a zrcßtko mß tvrd² chod, co₧ je zejmΘna p°i 1/30s a 1/60s dost velk² problΘm. Zvuk zßv∞rky je charakteristick² pro vÜechny Zenity. ╚asy se nastavujφ kruhov²m voliΦem umφst∞n²m vedle rychlonatahovacφ pßΦky. Zßv∞rka je - po urΦitΘm opot°ebenφ - dost nespolehlivß, zejmΘna p°i Φase B (snad u ka₧dΘ druhΘ kamery padß zrcßtko a zßv∞rka je p°itom otev°enß!) a hluΦnost i tvrdost chodu se nadßle zv∞tÜujφ. SamospouÜ¥ je mechanickß, se zpo₧d∞nφm cca 10 sekund.
Blesk je p°ipojen pomocφ kabelu (u poslednφch kus∙ tohoto typu takΘ st°edov²m kontaktem) a synchronizovßn p°i 1/30 s. Prvnφ exemplß°e Zenit E nebyly vybaveny "sß≥kami" na blesk, tak₧e se musel p°ipevnit na zvlßÜtnφ dr₧ßk, jen₧ byl uchycen stativov²m Üroubem. Elektrick² synchronizaΦnφ impuls byl p°enßÜen kabelem.
M∞°enφ expozice je mo₧no provßd∞t pomocφ vestav∞nΘho nesp°a₧enΘho expozimetru se selΘnov²m Φlßnkem (baterie tedy nejsou t°eba). ╚idlo expozimetru bylo umφst∞no nad objektivem a samotn² expozimetr se ovlßdal kruhov²m voliΦem (vedle ruΦiΦkovΘho ukazatele) umφst∞n²m vlevo od hranolu (p°i pohledu zezadu). OdeΦtenΘ hodnoty se pak ruΦn∞ nastavily na p°φstroji. Zde je vid∞t, jak fungovalo socialistickΘ plßnovßnφ v²roby - fotoaparßty m∞ly sice °adu v²m∞nn²ch objektiv∙, ale expozimetr sprßvn∞ fungoval pouze s objektivy ohniskovΘ vzdßlenosti 28 - 135 mm, proto₧e objektivy mimo tento rozsah m∞ly velk² pr∙m∞r a expozimetr zasti≥ovalyà
 PoΦφtadlo snφmk∙ bylo v podstat∞ nefunkΦnφ i na zcela novΘm p°φstroji, proto₧e nebylo niΦφm zakryto a i s pou₧itφm minimßlnφ sφly (t°eba p°i vklßdßnφ p°φstroje do braÜny) se okam₧it∞ posunulo, tak₧e konec filmu se poznal hlavn∞ podle toho, ₧e dßle neÜlo natahovatà Krom∞ toho bylo nutnΘ p°i v²m∞n∞ filmu poΦφtadlo ruΦn∞ nastavit na nulu, na co₧ se docela sndno zapomene.
V²m∞nnΘ objektivy se p°ipev≥ujφ do mezinßrodnφho zßvitu M-42 (zpoΦßtku M-39, k nßm nedovß₧eno). K Zenit∙m existoval (a stßle se vyrßbφ) cel² rozsßhl² sortiment objektiv∙, od rybφho oka a₧ po velkΘ teleobjektivy (Mir, Jupiter, Helios, Industar, Tair, nov∞ji takΘ Zenitar). P°esto₧e prvnφ typy nem∞ly automatickou clonu, lze tvrdit, ₧e ruskß optika je rozhodn∞ lepÜφ ne₧ ruskß mechanika, tedy ₧e objektivy v kvalit∞ mnohonßsobn∞ p°evyÜujφ t∞la p°φstroj∙.
Zßkladnφ model Zenitu E se u nßs prodßval s objektivem Industar-50-2 (50 mm, f/3,5); to byl ovÜem pouze tmelen² triplet s mnoha chybami a malou obrysovou ostrostφ. Bylo vÜak mo₧no zakoupit objektiv Helios 44 pozd∞ji Helios 44-2 (s antireflexnφ ·pravou a MC-vrstvami) nezvyklΘ ohniskovΘ vzdßlenosti 58 mm a sv∞telnosti f/2; Helios byl objektiv Gaussova typu (6 ΦoΦek ve 4 skupinßch) a nabφzel podstatn∞ lepÜφ obrazovou kvalitu. TehdejÜφ srovnßvacφ tabulky uvßd∞ly tyto hodnoty: 45 Φar/mm ve st°edu a 25 Φar/mm na krajφch obrazovΘho pole. Helios m∞l solidnφ kovovou konstrukci a vß₧il cca 250 gram∙; zßvit pro filtr mß pr∙m∞r 52 mm. Objektiv Helios je tak zaruΦen∞ to nejlepÜφ, co se na star²ch Zenitech dß najφt.
| | HledßΦek Zenitu E |
Naopak dosti tristnφ je z dneÜnφho pohledu hledßΦek, resp. pohled do n∞j - matnice nem∞la ₧ßdnΘ zaost°ovacφ pom∙cky (nap°. klφnov² dßlkom∞r nebo Fresnelovu ΦoΦku; tφm byly pozd∞ji vybaveny a₧ typy EM, ET, 11, TTL) a byla velmi tmavß se zcela Φern²mi okraji, jak ostatn∞ doklßdß snφmek. Zaost°it v Üeru nebo dokonce potm∞ bylo tΘm∞° vylouΦeno.
Navφc - a to je u specißln∞ u jednookΘ zrcadlovky velmi nep°φjemnΘ - hledßΦek zobrazoval pouze asi 90% skuteΦnosti (mo₧nß ₧e p°ehßnφm a bylo to jeÜt∞ mΘn∞à)M∞l jsem n∞kolik r∙zn²ch Zenit∙ a vÜechny se vyznaΦovaly touto neblahou vlastnostφ; stejn∞ jako tφm, ₧e p°etßΦenφ filmu zp∞t do kazety vy₧adovalo obrovskou sφlu (navφc se p°etßΦelo pouze toΦφtkem, ne kliΦkou) a Φas od Φasu se film prost∞ p°etrhl.
DalÜφ pon∞kud kuri≤znφ vlastnostφ Zenitu E byl stativov² zßvit umφst∞n² zcela mimo t∞₧iÜt∞, na pravΘ stran∞ t∞la; i kvalitnφ stativ se mohl dφky vßze p°φstroje a nesmyslnΘmu umφst∞nφ zßvitu p°eva₧ovat. Na druhou stranu je t°eba p°iznat, ₧e stativ (vzhledem k rozsahu expoziΦnφch Φas∙) nebyl nijak Φasto t°eba. Postupem Φasu se objevila °ada modifikacφ. Zenit EM byl vybaven automatickou clonou, lepÜφ a alespo≥ zdßnliv∞ v∞tÜφ matnicφ s Fresnelovou ΦoΦkou a objektivem Helios 44, v roce 1980 byl takΘ - stejn∞ jako Zenit E - opat°en logem olympißdy v Moskv∞ (pro fotografickΘ vlastnosti vskutku velmi d∙le₧itΘ, ₧e?).
Zenit ET (na v²voz Zenit 11) byl krom∞ automatickΘ clony jeÜt∞ vylepÜen tφm, ₧e voliΦ expoziΦnφch dob u₧ nebylo nutno p°ed otßΦenφm vytahovat (p°i natahovßnφ se ji₧ neotßΦel), stativov²m zßvitem v t∞₧iÜti a bylo mo₧no ho zakoupit i v celoΦernΘm provedenφ.
Z uveden²ch typ∙ vznikl takΘ "modernφ" Zenit TTL, kter² m∞l vestav∞n² sp°a₧en² fotoelektrick² expozimetr (na baterie) a podle symbol∙ v hledßΦku bylo mo₧no ke zvolenΘmu Φasu nastavit sprßvnou clonu. VÜechno ostatnφ - tedy t∞₧kΘ t∞lo, zßvit mφsto bajonetu, zastaralß zßv∞rka atd. - z∙stalo stßle stejnΘ (a v p°φpad∞ zßv∞rky stßle z∙stßvß, nebo¥ dnes vyrßb∞nΘ Zenity majφ p°esn∞ tutΘ₧ "muzeßlnφ" zßv∞rku).
 Velikou sb∞ratelskou raritou je Revueflex E, co₧ je klasick² Zenit E svΘho Φasu prodßvan² v zßpadon∞meck²ch obchodnφch domech. Dostal jsem se k n∞mu nßhodou; jeden m∙j znßm² se p°iÜel zeptat, co ₧e to vlastn∞ mßà
Co tedy m∙₧e dnes "°φci" Zenit, pam∞tnφk soudru₧sk²ch sov∞tsk²ch Φas∙, k dneÜku? Nenφ nutnΘ ho n∞jak p°ehnan∞ zavrhovat. Dodnes se Zenitem fotografuje mnoho lidφ a fotografie nemajφ zas tak ÜpatnΘ, i kdy₧ samoz°ejm∞ nikoho neoslnφ super technickou kvalitou. Zenit m∙₧e b²t dobr² pro toho, kdo chce fotografovat zrcadlovkou a nevφ, co to vlastn∞ obnßÜφ.
FunkΦnφ p°φstroj stojφ v bazaru opravdu mßlo, jen pßr stovek. OvÜem p°i koupi je t°eba v∞novat velkou pozornost tomu, aby zßv∞rka sprßvn∞ fungovala (Φas B!), aby objektiv pevn∞ dr₧el v zßvitu a aby natahovacφ pßΦka m∞la lehk² chod. DoporuΦuji jednoznaΦn∞ objektiv Helios, pokud mo₧no s automatickou clonou (tedy typ Zenit EM, ET). Na selΘnov² expozimetr se nelze v ₧ßdnΘm p°φpad∞ u₧ spolΘhat, proto₧e po 20 letech prost∞ spolehliv∞ fungovat nem∙₧e (selΘnovΘ Φlßnky stßrnou a nelze je regenerovat; nelze jen vym∞nit baterie z toho prostΘho d∙vodu, ₧e tam nejsouà). Stß°φ aparßtu lze zjistit z v²robnφho Φφsla, kterΘ je umφst∞no pod natahovacφ pßΦkou: prvnφ dv∞ Φφsla oznaΦujφ rok v²roby (Φφm nov∞jÜφ, tφm samoz°ejm∞ lΘpe, ale vyÜÜφ "Serial No." ne₧ 86 urΦit∞ nenajdete).
A₧ si vyzkouÜφte zrcadlovku a koupφte si novou modernφ kameru, m∙₧ete Zenit vyhodit (co₧ je ovÜem Ükoda, proto₧e jich tak jako tak ub²vß) nebo ho t°eba schovat jako historickou relikvii a za 30 let °φci ji₧ pln∞ digitalizovan²m vnuk∙m: "Podφvej, tφmhle se taky d°φv fotilo!" a oni budou zφrat jako dnes my na natahovacφ gramofon pro desky 78 otßΦek/min.
Obrazov² a zvukov² materißl pou₧it se souhlasem majitele strßnky Alfred┤s
Camera Page
| 
