anketa   Zpracovßvßte si sami barevnΘ materißly? Ano, vÜechny Ano, ale jen n∞kterΘ Ne, ale chystßm se na to Ne Hlasovalo: 248 Φtenß°∙

Vybavenφ pot°ebnΘ pro expozici barevnΘho zv∞tÜovacφho papφru

P°edpoklßdßm, ₧e zßjemce o barevnΘ zv∞tÜovßnφ mß vybavenΘ mφsto pro Φernobφlou prßci, by¥ by to byla jen doΦasn∞ obsazovanß koupelna. Potom je zavedenφ barevnΘho procesu velmi usnadn∞no. ZaΦßteΦnφk∙m, kte°φ jeÜt∞ nezv∞tÜovali, bych doporuΦil zaΦφt od technologicky jednoduchΘho ΦernobφlΘho procesu a teprve po zφskßnφ zßkladnφch nßvyk∙ pokroΦit k barv∞.

VßÜ Φernobφl² zv∞tÜovßk budete muset doplnit o za°φzenφ, kter²m lze vφce Φi mΘn∞ plynule m∞nit barevnost sv∞tla exponujφcφho zv∞tÜovacφ papφr. Toto je bohu₧el zcela nezbytn² po₧adavek, proto₧e do v²slednΘho barevnΘho podßnφ zv∞tÜeniny zasahuje tolik prom∞nn²ch, ₧e je zcela nereßlnΘ chtφt dosßhnout sprßvnΘ barevnΘ reprodukce bez korekΦnφch filtr∙. Pomocφ barevn²ch filtr∙ tak musφte kompenzovat barevnΘ odchylky mezi r∙zn²mi znaΦkami negativ∙ (r∙znΘ hustoty jejich korekΦnφch masek), mezi r∙zn²mi znaΦkami a vßrkami zv∞tÜovacφch papφr∙, odchylky vznikajφcφ stßrnutφm ₧ßrovky ve zv∞tÜovßku a samoz°ejm∞ m∙₧ete takΘ tv∙rΦφm zp∙sobem zasahovat do barevnΘho lad∞nφ v²slednΘ zv∞tÜeniny.

Barevnost sv∞tla lze °φdit n∞kolika zp∙soby:

• Nejlevn∞jÜφ mo₧nostφ jsou barevn²mi filtry. Vyrßb∞jφ (spφÜe vyrßb∞ly) se bu∩to z barven²ch polymerov²ch f≤liφ nebo z barvenΘ ₧elatiny nalitΘ mezi dv∞ Φirß skla. Ve starÜφ literatu°e lze dokonce najφt p°edpisy na domßcφ v²robu ₧elatinov²ch filtr∙! Aby bylo mo₧no dosßhnout jemnΘho dolad∞nφ sprßvnΘho odstφnu, dodßvaly se tyto filtry v rozsßhl²ch sadßch pro prßci v subtraktivnφm re₧imu, nebo pouze trojice Φerven², zelen² a modr² pro aditivnφ re₧im (re₧imy vysv∞tlφm dßle).
  Filtry se vklßdajφ do Üuplφk∙ ve zv∞tÜovacφch p°φstrojφch nebo pod objektiv, co₧ vÜak sni₧uje kvalitu kresby. Filtry se takΘ opot°ebovßvajφ a dokonce mohou zm∞nit svou barevnost, proto je t°eba b²t p°i p°φpadnΘm nßkupu z druhΘ ruky velmi opatrn².

• Jinou mo₧nostφ jak °φdit barevnost sv∞tla je specißlnφ objektiv Janpol-Color, kter² mß vestav∞ny subtraktivnφ filtry mezi ΦoΦkami. Pomocφ vn∞jÜφch toΦφtek se filtry zasouvajφ a vysouvajφ a barevnost prochßzejφcφho sv∞tla se tak spojit∞ m∞nφ. Objektiv vÜak nelze clonit a jeho dostupnost v bazarech bude z°ejm∞ velmi omezenß.

• JednoznaΦn∞ nejpohodln∞jÜφ za°φzenφ pro barevnΘ zv∞tÜovßnφ je tzv. barevnß hlava. Je to sv∞teln² zdroj, kter² se upev≥uje na zv∞tÜovßky mφsto kondenzorovΘho zdroje pro Φernobφlou fotografii. Barevnß hlava obsahuje v²konnou halogenovou ₧ßrovku s reflektorem, trojici subtraktivnφch filtr∙ a v∞tÜinou takΘ Üed², infraΦerven² a ultrafialov² filtr a mφchacφ komoru. èed² a subtraktivnφ filtr jsou mechanicky sp°a₧eny s toΦφtky, pomocφ kter²ch se vφce Φi mΘn∞ zasouvajφ do sv∞telnΘho toku ₧ßrovky. St∞ny mφchacφ komory jsou matn∞ bφlΘ a p°i n∞kolikanßsobnΘm odrazu sv∞tla na t∞chto st∞nßch dojde k jeho promφÜenφ, tak₧e dßle vystupuje barevn∞ homogennφ sv∞teln² tok. Subtraktivnφ filtry se pou₧φvajφ vysoce kvalitnφ dichroickΘ, kterΘ necht∞nou Φßst spektra odrß₧ejφ, nikoli pohlcujφ, jak je tomu v p°φpad∞ polymerov²ch Φi ₧elatinov²ch filtr∙. Dφky tomu majφ tyto filtry strmΘ hrany absorpΦnφch pßs∙ a prakticky nestßrnou. ToΦφtka jsou opat°ena relativnφmi stupnicemi. UvedenΘ hodnoty filtrace nemajφ ₧ßdnΘ standardizovanΘ jednotky a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nejsou u r∙zn²ch v²robc∙ toto₧nΘ!!! Nap°. k barevnΘ hlav∞ Meopta 4-ES se dodßvß p°evodnφ tabulka na p°evod jejich stupnic na Φφslovßnφ dle Kodaku a Agfy. Barevnou hlavu je v∞tÜinou nutnΘ napßjet p°es transformßtor, proto₧e se Φasto pou₧φvajφ 12 V halogenovΘ ₧ßrovky. Je takΘ velmi vhodnΘ pou₧φt stabilizßtor nap∞tφ, proto₧e i relativn∞ malΘ kolφsßnφ nap∞tφ vede ke Ükodliv²m zm∞nßm barevnosti sv∞tla vyzß°enΘho ₧ßrovkou. Barevnou hlavu lze takΘ vyu₧φt pro pohodlnou prßci s Φernobφl²mi multigradaΦnφmi papφry.

  Celou °adu zv∞tÜovßk∙ Meopta (ne-li vÜechny) lze rozÜφ°it o barevnou hlavu, i kdy₧ z°ejm∞ ne vÜechny se u₧ vyrßb∞jφ (vφce informacφ lze zφskat na webu v²robce Meopta). V bazaru se dß barevnß hlava po°φdit od cca 700 KΦ.

Dßle budeme pot°ebovat p°esnΘ expoziΦnφ hodiny, zejmΘna pokud budete pracovat v aditivnφm re₧imu.

Problematickou pom∙ckou je osv∞tlenφ fotokomory. TΘm∞° ve vÜech manußlech v²robc∙ zv∞tÜovacφch materißl∙ se doΦtete, ₧e je t°eba pracovat v naprostΘ tm∞. V naprostΘ tm∞ se ale pracovat nedß a naÜt∞stφ to nenφ nutnΘ. I kdy₧ jsou barevnΘ papφry citlivΘ ke vÜem barvßm sv∞tla, lze je "oÜßlit". ╚ervenocitlivß vrstva mß maximum citlivosti posunuto k 700 nm tak, aby to odpovφdalo absorpΦnφm maxim∙m barviv tvo°φcφ negativ. Dφky tomuto posunu vznikß ve spektrßlnφ citlivosti zv∞tÜovacφch papφr∙ "dφra" v oblasti okolo 600 nm. A prßv∞ takov²mto velmi slab²m sv∞tlem si m∙₧eme posvφtit, abychom se v temnΘ komo°e nezmrzaΦili. Na trhu jsou r∙znΘ vesm∞s p°edra₧enΘ filtry a "specißlnφ" svφtidla, lze vÜak velmi ·sp∞Ün∞ improvizovat se n∞kolika LED diodami p°φsluÜnΘ barvy (oran₧ovß Φi zlatß, nejlepÜφ je ale nakupovat diody s p°esn∞ vymezenou vlnovou dΘlkou emitovanΘho sv∞tla, nejlΘpe 605 nm). TakovΘto improvizovanΘ svφtidlo vÜak musφme peΦliv∞ otestovat, zda-li nezßvojuje.

Obrßzek Φ. 1: Spektrßlnφ citlivost zv∞tÜovacφch papφr∙ a emise vhodnΘho osv∞tlenφ

NemΘn∞ problematickou s pom∙ckou je barevn² analyzßtor. Je to pom∞rn∞ drahΘ za°φzenφ, kterΘ by nßm m∞lo pomoci k nalezenφ sprßvn∞ opravnΘ filtrace a expoziΦnφho Φasu. V podstat∞ je to t°φkanßlov² fotometr, kter²m se m∞°φ sv∞tlo vychßzejφcφ ze zv∞tÜovßku bu∩to v celΘ ploÜe negativu (integrßln∞), nebo jen jeho Φßst (selektivn∞/bodov∞). Pokud se metodou pokus - omyl dopracujeme k barevn∞ sprßvnΘ zv∞tÜenin∞, m∙₧eme si analyzßtorem zm∞°it n∞jakou v²znamnou barvu, Φasto to b²vß tzv. st°ednΘ Üedß nebo ple¥ovka. (tφm analyzßtor zkalibrujeme, ale pouze na tuto konkrΘtnφ barvu!). Kdy₧ potom zv∞tÜujeme nap°. z negativu jinΘ znaΦky s odliÜnou maskou, nebo ze stejnΘho negativu ale exponovanΘho jin²m sv∞tlem, m∙₧eme si zm∞°it naÜi zkalibrovanou st°ednφ Üedou a analyzßtor nßm °ekne, jakou filtraci musφme za°adit, aby na zv∞tÜenin∞ byla op∞t standardnφ Üedß. Pro zaΦßteΦnφka ovÜem analyzßtor nenφ v∙bec nutn², k barevn∞ sprßvnΘ zv∞tÜenin∞ se lze dopracovat i bez n∞j. S peΦliv²mi poznßmkami a pevn²m systΘmem filtraΦnφch zkouÜek ho nebudete pot°ebovat nikdy!

Poslednφ, ale velmi u₧iteΦnou pom∙ckou, je za°φzenφ pro prou₧kovΘ zkouÜky. DoporuΦuji vyrobit si takovΘ "ud∞lßtko", ve kterΘm ve bude zv∞tÜovacφ papφr posunovat pod nehybnou Üt∞rbinou. Tφmto zp∙sobem m∙₧ete na jeden list papφru naexponovat n∞kolikrßt v²°ez s hlavnφm motivem ze zv∞tÜovanΘho snφmku a porovnat tak vliv zm∞n opravnΘ filtrace na jednom a tom samΘm detailu. Takto se ke sprßvnΘ filtraci dopracujete velmi rychle i bez nßkladn²ch analyzßtor∙.

Za°φzenφ pro prou₧kovΘ zkouÜky barevnΘ filtrace je vhodnΘ doplnit o Üed² klφn, kter² nahradφ pracnΘ hledßnφ sprßvnΘho expoziΦnφho Φasu. Je to v podstat∞ pr∙hlednß f≤lie s n∞kolika poli s r∙zn∞ tmav²m potiskem. Jeho pou₧itφ mß p°i barevnΘm zv∞tÜovßnφ velk² v²znam, proto₧e p°i zm∞n∞ opravnΘ filtrace se m∞nφ celkov² sv∞teln² tok, a proto je zapot°ebφ upravit osvitovou dobu. Optickß hustota polφ ÜedΘho klφnu roste po 0,3, tak₧e nßsledujφcφm polem prochßzφ v₧dy 1/2 sv∞telnΘho toku skrz pole p°edchßzejφcφ. To odpovφdß zaclon∞nφ o jedno clonovΘ Φφslo, nebo zkrßcenφ expoziΦnφho Φasu na polovinu. èed² klφn se dß koupit (nabφzφ nap°. Jobo), nebo vyrobit. V²roba svΘpomocφ je vÜak pon∞kud komplikovanß, proto₧e musφme mφt p°φstup k denzitometru.

Dßle budeme samoz°ejm∞ pot°ebovat zv∞tÜovacφ papφr, zpracovatelskΘ chemikßlie a n∞jakΘ za°φzenφ pro zpracovßnφ papφr∙. T∞mto polo₧kßm se budu v∞novat dßle v samostatnΘm dφle.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²