|
PolarizaΦnφ filtry: PraktickΘ shrnutφ 10.6.2001, radka - Z praxe
| |
Zßv∞r serißlu. Dozvφte se, kde mimo fotografii se jeÜt∞ pou₧φvajφ polarizaΦnφ filtry, a takΘ spoustu praktick²ch tip∙ pro jejich pou₧itφ. |
Kde vÜude jde narazit na polarizaΦnφ filtr
PolarizaΦnφ filtry se hodφ nejen p°i fotografovßnφ.
Pokud je jeÜt∞ nemßte, po°i∩te si polarizaΦnφ sluneΦnφ br²le. VßÜ sv∞t bude hned barevn∞jÜφ a veselejÜφ. Na rozdφl od fotografickΘho filtru, polaroidovou f≤lii v br²lφch nelze voln∞ natßΦet. To ale zase tak moc nevadφ. NepolarizovanΘho p°φmΘho sluneΦnφho sv∞tla zadr₧φ polaroidovß f≤lie stejn∞, a¥ u₧ jsou jejφ molekuly orientovanΘ jak²mkoli sm∞rem. Zhruba polovic. Co se odra₧enΘho sv∞tla t²kß, jeliko₧ znaΦnß Φßst ploch kolem nßs, od kter²ch se sv∞tlo odrß₧φ, je orientovanß vodorovn∞, v∞tÜinou se setkßvßme s polarizovan²m sv∞tlem kmitajφcφm horizontßln∞ a br²le, kde molekuly jsou srovnanΘ horizontßln∞ (to jest, propouÜt∞jφcφ pouze vertikßln∞ kmitajφcφ sv∞tlo), plnφ velmi dob°e svoji funkci.
Pokud ji₧ polaroidovΘ br²le mßte, mo₧nß jste si ji₧ n∞kdy vÜimli, ₧e kdy₧ se podφvßte nap°φklad na okna aut, uvidφte na nich vzoreΦek. Jak bylo °eΦeno v²Üe, to jak²m sm∞rem a jak siln∞ bude sv∞tlo prochßzejφcφ pr∙hledn²m materißlem prochßzet zßvisφ na tom, pod jak²m ·hlem sv∞tlo na povrch dopadß a na indexu lomu. VzoreΦky viditelnΘ p°es polarizaΦnφ filtr vznikajφ dφky nehomogenit∞ materißlu, vnit°nφmu pnutφ a podobn∞. U skel automobil∙ je tomu tak naschvßl (bezpeΦnostnφ skla), jindy se takto ale projevujφ kazy. Toho pak lze vyu₧φt pro kontrolu kvality v²robk∙.
DalÜφ aplikacφ polarizaΦnφch filtr∙, se kterou jste se mo₧nß ji₧ n∞kdy setkali, je trojrozm∞rnΘ kino. Dva projektory promφtajφ obraz p°es polarizaΦnφ filtr - jeden projektor mß filtr orientovan² horizontßln∞, druh² vertikßln∞. Promφtß se na plßtno s metalick²m povrchem. Metalick² povrch polarizaci zachovß a divßci, kte°φ obraz sledujφ skrz polarizaΦnφ br²le, kterΘ majφ polaroidovou f≤lii pro jedno oko orientovanou horizontßln∞ a druhΘ vertikßln∞, vidφ ka₧d²m okem obraz promφtan² pouze jednφm z projektor∙.
Aplikacφ polarizaΦnφch filtr∙, se kterou se dnes setkßvßme ale asi nejΦast∞ji, jsou LCD displeje. V zßsad∞ se jednß o dva polarizaΦnφ filtry, jejich₧ sm∞r polarizace je navzßjem otoΦen² o 90 stup≥∙. Za normßlnφch okolnostφ by jimi sv∞tlo neprochßzelo. NicmΘn∞ mezi nimi je vrstva tekut²ch krystal∙, kterΘ tvo°φ jakΘsi zatoΦenΘ °et∞zce, kterΘ sm∞r polarizace sv∞tla proÜlΘho prvnφm filtrem otoΦφ do sm∞ru druhΘho filtru, tak₧e sv∞tlo jφm projde. Pokud se ale pomocφ elektrody ke krystal∙m p°ivede elektrick² nßboj, krystaly se otoΦφ vÜechny stejn²m sm∞rem, °et∞zy spojujφcφ filtry se narovnajφ, sm∞r polarizace sv∞tla se neotoΦφ a druh² filtr sv∞tlo pohltφ. DanΘ mφsto se na displeji se tudφ₧ jevφ jako ΦernΘ.
MalΘ shrnutφ a pßr praktick²ch trik∙
- Ve fotografii se polarizaΦnφ filtry pou₧φvajφ hlavn∞ ke ztmavenφ modrΘ oblohy, odstran∞nφ oparu, potlaΦenφ nebo zv²razn∞nΘ odlesk∙ a ke vÜeobecnΘmu zv²Üenφ sytosti barev. Lze je pou₧φt takΘ jako neutrßlnφ filtr, pot°ebujeme-li prodlou₧it expozici.
- Prodlu₧ovacφ faktor se u polarizaΦnφho filtru pohybuje obvykle n∞kde zhruba kolem 2,5 a₧ 3x, t.j. filtr ubere asi 11/3 a₧ 11/2 EV. Obecn∞ se p°esnß hodnota ale stanovit nedß, proto₧e zßvisφ jak na konkrΘtnφm filtru (n∞kterΘ filtry propouÜt∞jφ mΘn∞ sv∞tla ne₧ jinΘ), tak na tom, jak je nasvφcenß scΘna - jak² je podφl polarizovanΘho sv∞tla a jak si p°ejeme, aby vypadala na filmu.
- Vzhledem k tomu, ₧e prodlu₧ovacφ faktor se p°esn∞ urΦit nedß, je nejjednoduÜÜφ m∞°it sv∞tlo skrz objektiv, s naÜroubovan²m polarizaΦnφm filtrem nastaven²m tak, jak bude p°i fotografovßnφ. I to mß ale svΘ zßludnosti. Musφme p°i tom mφt nap°φklad na pam∞ti, ₧e expozimetr fotoaparßtu pr∙m∞ruje vÜecno na stejn² st°ednφ t≤n. Tak₧e kdy₧ expozimetr m∞°φ celou plochu hledßΦku a my pootoΦenφm polarizaΦnφho filtru Φßst scΘny v hledßΦku ztmavφme, tak nepou₧ijeme-li ₧ßdnou kompenzaci, na snφmku bude tato Φßst scΘny ztmavenß, ale na druhou stranu takΘ bude zbytek zßb∞ru zesv∞tlen², aby se zachoval stejn² pr∙m∞r. Budeme-li mφt v zßb∞ru mal² objekt a v∞tÜinu zßb∞ru bude tvo°it obloha kolem, tak nepou₧ijeme-li ₧ßdnou kompenzaci, v²sledkem bude, ₧e obloha ztmavne jen o mßlo, ale objekt, aby se vyvß₧ilo ztmavnutφ tak velkΘ plochy, bude v²razn∞ zesv∞tlen².
- PolarizaΦnφ filtry majφ v²znam hlavn∞ v barevnΘ fotografii. P°i fotografovßnφ na Φernobφl² film je lze takΘ pou₧φt, Φasto tam ale lze podobnΘho ale t°eba i siln∞jÜφho a rovnom∞rn∞jÜφho efektu dosßhnout jin²mi prost°edky, jmenovit∞ barevn²mi filtry, kterΘ jsou p°i fotografovßnφ na barevn² materißl samoz°ejm∞ nepou₧itelnΘ. Toto se nevztahuje na odstra≥ovßnφ odraz∙ na leskl²ch v∞cech, kde polarizaΦnφ filtr je jedin²m prost°edkem.
- Nejvφce lze nep°φjemnΘ odrazy zredukovat, fotografujeme-li pod ·hlem asi 35 stup≥∙ k lesknoucφ se ploÜe. PolarizaΦnφ filtr zredukuje pouze odrazy od nekovov²ch povrch∙. Odrazy od kovov²ch povrch∙ (vΦetn∞ zrcadel) lze eliminovat pouze je-li dan² objekt nasvφcen² polarizovan²m sv∞tlem.
- Odrazy lze polarizaΦnφm filtrem nejen redukovat, ale tΘ₧ zv²raz≥ovat.
- Mφra ztmavenφ oblohy zßvisφ na sm∞ru, kter²m fotografujeme. Obloha se nejvφce ztmavφ ve sm∞ru kolmΘm na spojnici nßs a slunce. Ve sm∞ru p°φmo po nebo proti slunci je filtr zcela ne·Φinn². Proto takΘ u Üirok·hl²ch objektiv∙ dochßzφ k nerovnom∞rnΘmu ztmavenφ oblohy v rßmci zßb∞ru.
- Tφm, ₧e polarizaΦnφ filtr odstranφ odlesky, zv²Üφ i celkovou sytost barev ve fotografovanΘ scΘn∞. PolarizaΦnφ filtr je proto dobrΘ pou₧φvat fotφme-li za prudkΘho slunce kolem poledne, kdy je scΘna velmi kontrastnφ a barvy jsou mdlΘ.
- ╚ast²m problΘmem polarizaΦnφch filtr∙ b²vß nedostateΦnß barevß neutralita. N∞kdy je ale barevn² nßdech p°i pou₧itφ polarizaΦnφho filtru zp∙soben² tφm, ₧e se zviditelnφ neΦistoty rozpt²lenΘ ve vzduchu.
- MΘn∞ kvalitnφ polarizaΦnφ filtry nemusφ b²t dokonale rovnΘ. To se projevφ hlavn∞ p°i jejich pou₧itφ na dlouh²ch teleobjektivech. Nekvalitnφ filtry takΘ v²razn∞ zhorÜujφ kresbu v rozφch u extrΘmn∞ Üiroko·hl²ch objektiv∙.
- U Üiroko·hl²ch objektiv∙ hrozφ, ₧e normßln∞ siln² polarizaΦnφ filtr bude vin∞tovat. Nelze ale stanovit ₧ßdnΘ obecnΘ pravidlo, p°i jak²ch ohniscφch filtr jeÜt∞ vin∞tovat nebude a p°i jak²ch ji₧ ano. V₧dy to zßle₧φ na konkrΘtnφm modelu filtru i objektivu.
- Existujφ polarizaΦnφ filtry lineßrnφ a cirkulßrnφ. Pro manußlnφ fotoaparßt, kter² nem∞°φ sv∞tlo skrz objektiv, staΦφ filtr lineßrnφ. AutomatickΘ zrcadlovky zpravidla vy₧adujφ filtry cirkulßrnφ. Pou₧itφm cirkulßrnφho filtru namφsto lineßrnφho se nic nezkazφ, pou₧ijeme-li ale filtr lineßrnφ mφsto cirkulßrnφho, m∙₧e to mφt nep°φzniv² vliv na m∞°enφ expozice a autofokus. Budeme-li ost°it a m∞°it expozici manußln∞, nic se nestane.
- Lineßrnφ filtr se od cirkulßrnφho poznß tak, ₧e p°i pohledu skrz ob∞ma sm∞ry (tak, jak se Üroubuje na objektiv a opaΦn∞) je jeho efekt stejn². U cirkulßrnφho filtru, dφvßme-li se jφm opaΦn∞, ne₧ pat°φ, nemß jeho r∙znΘ natßΦenφ ₧ßdn² viditeln² efekt. DalÜφ zp∙sob, jak zjistit, jestli je polarizaΦnφ filtr lineßrnφ nebo cirkulßrnφ je podφvat se skrz n∞j z obou stran do zrcadla. Limeßrnφ filtr vypadß z obou stran stejn∞, cirkulßrnφ z ka₧dΘ strany jinak.
- Dva polarizaΦnφ filtry naÜroubovanΘ na sebe lze pou₧φt jako neutrßlnφ filtr s libovoln∞ nastavitelnou hustotou. Filtr dßl od objektivu musφ b²t lineßrnφ.
- Abychom si ud∞lali p°edstavu o tom, jak² bude mφt polarizaΦnφ filtr efekt ve sm∞ru, kter²m hodlßme fotografovat, nemusφme ho naÜroubovat na objektiv. StaΦφ se skrz n∞j podφvat okem. U cirkulßrnφho filtru je nutnΘ dßvat pozor na to, abychom se skrz n∞j dφvali sprßvn²m sm∞rem, t.j. tak, jak bude naÜroubovan² na objektivu.
- Tak, ₧e nejd°φv okem zjistφme, jak je pot°eba filtr natoΦit a pak ho umφstφme na objektiv, lze polarizaΦnφ filtry pou₧φvat i na fotoaparßtech, kde se hledßΦkem nedφvßme skrz objektiv. Abychom si mohli zapamatovat sprßvnΘ natoΦenφ, je dobrΘ mφt na obrouΦce n∞jakΘ znaΦky, kterΘ nßm to umo₧nφ.
- PolarizaΦnφ filtr je pot°eba na objektivu nebo na dalÜφm filtru dotahovat s citem. Vzhledem k tomu, ₧e se obrouΦka sklßdß ze dvou pom∞rn∞ tenk²ch prstenc∙, kterΘ se navzßjem otßΦejφ, m∙₧e b²t problΘm p°φliÜ dota₧en² polarizaΦnφ filtr (nebo filtr naÜroubovan² na n∞m) povolit. Pokud se tak stane, m∙₧e pomoct nandßnφ gumiΦek na obrouΦku - pom∙₧e nßm filtr lΘpe chytit, ani₧ bychom ho vφce tiskli a tφm jeho uvoln∞nφ zt∞₧ovali. Kvalitnφ polarizaΦnφ filtry majφ obrouΦku ne z hlinφku, ale z mosazi. Riziko zakousnutφ je u nich menÜφ.
- U n∞kter²ch objektiv∙ se p°ednφ Φlen p°i zaost°ovßnφ otßΦφ. Je u nich proto nutnΘ v₧dy nejprve zaost°it a pak upravit polohu polarizaΦnφho filtru, co₧ m∙₧e b²t n∞kdy nepraktickΘ.
|
