Podφvejme se nejd°φve, jakΘ druhy polarizaΦnφch filtr∙ obecn∞ existujφ. Potom si °ekneme n∞co o konkrΘtnφch znaΦkßch, co lze od kterΘ oΦekßvat.

O tom, ₧e existujφ filtry lineßrnφ a cirkulßrnφ u₧ byla °eΦ v p°edchozφm dφle tohoto serißlu. Pokud mßte pln∞ manußlnφ fotoaparßt, kter² nem∞°φ expozici skrz objektiv, staΦφ vßm obyΦejn² lineßrnφ filtr. Pokud mßte fotoaparßt s automatikou, pravd∞podobn∞ pot°ebujete filtr cirkulßrnφ. Nejste-li si jisti kter², tak tφm, ₧e si po°φdφte cirkulßrnφ, nic nezkazφte. Jen vßs to p°ijde o n∞co drß₧, proto₧e cirkulßrnφ filtr obsahuje navφc Φtvrtvlnnou destiΦku a proto o n∞co vφc stojφ.

DalÜφ v∞c, kterou musφte vzφt v ·vahu je, na jak² objektiv si polarizaΦnφ filtr po°izujete. Vzhledem k tomu, ₧e se obrouΦka filtru sklßdß ze dvou navzßjem otoΦn²ch Φßstφ, b²vß ÜirÜφ ne₧ u b∞₧n²ch filtr∙ a je tudφ₧ v∞tÜφ pravd∞podobnost, ₧e filtr bude na objektivu s kratÜφ ohniskovou vzdßlenostφ vin∞tovat (t.j., bude zasahovat do zßb∞ru a bude d∞lat ΦernΘ r∙₧ky na sφmcφch). U jakΘho ohniska u₧ bude polarizaΦnφ filtr vin∞tovat a u jakΘho jeÜt∞ ne se nedß obecn∞ °φct. V₧dycky zßle₧φ jak na konkrΘtnφm filtru (filtry od r∙zn²ch v²robc∙ majφ r∙zn∞ tlustΘ obrouΦky), tak na konkrΘtnφm objektivu. To, ₧e filtr vin∞tuje nebo nevin∞tuje na n∞jakΘm jinΘm objektivu se stejn²m ohniskem v∙bec nic neznamenß. Nap°φklad polarizaΦnφ filtr Tiffen normßlnφ tlouÜ¥ky na objektivu Canon 28-105/3.5-4.5 USM (p∙vodnφ verzi) vin∞tuje, zatφmco mnohem tlustÜφ filtr B+W na mnohem Üiroko·hlejÜφm objektivu Canon 17-35/2.8 USM L ne.

V∞tÜina v²robc∙ nabφzφ krom∞ normßlnφch polarizaΦnφch filtr∙ takΘ specißlnφ filtry urΦenΘ pro Üiroko·hlΘ objektivy. Jak je ale vid∞t z prßv∞ uvedenΘho p°φkladu, nenφ pravda, ₧e pokud chcete filtr pou₧φvat na Üiroko·hlΘm objektivu, musφte si nutn∞ takov²hle specißlnφ filtr po°φdit. Naopak, je dobrΘ si zjistit, zda filtr normßlnφ tlouÜky vin∞tuje, a je-li to mo₧nΘ, tak se t∞mto specißlnφm filtr∙m vyhnout. Obvykle se tyhle filtry od normßlnφch toti₧ liÜφ jen tφm, ₧e obrouΦka je tenΦφ, proto₧e nemß p°ednφ zßvit. Proto b²vajφ oznaΦovanΘ slim. Na takov² filtr u₧ pak nem∙₧ete naÜroubovat dalÜφ filtr. To samo o sob∞ v∞tÜinou nenφ a₧ takovß katastrofa, proto₧e pou₧φvat vφce filtr∙ najednou stejn∞ nenφ p°φliÜ radno a pokud na tom trvßte, tak nenφ-li druh² filtr rovn∞₧ ve slim provedenφ a nebo to nenφ dr₧ßk Cokin, m∙₧ete ho v₧dy naÜroubovat na objektiv jako prvnφ a polarizaΦnφ filtr naÜroubovat na n∞j. Co b²vß ale nep°φjemn∞jÜφ je, ₧e na filtr bez p°ednφho zßvitu nejde nasadit normßlnφ krytka na objektiv (pokud nejde o specißlnφ krytku urΦenou prßv∞ pro tyto objektivy, kterß se nechytß za zßvit, ale nasazuje se zvenΦφ). DalÜφm argumentem je zde to, ₧e slim verze v∞tÜinou b²vß dra₧Üφ.

Vedle slim filtr∙ bez p°ednφho zßvitu ale existujφ i filtry pro Üiroko·hlΘ objektivy, kterΘ sice jsou tenΦφ, ale p°ednφ zßvit nepostrßdajφ. N∞kterΘ majφ nap°φklad i tenΦφ skla, co₧ u extrΘmn∞ Üiroko·hl²ch objektiv∙, u kter²ch sv∞telnΘ paprsky prochßzejφ sklem pod velk²mi ·hly, m∙₧e mφt svΘ opodstatn∞nφ. Dßle takΘ existujφ filtry, u kter²ch je Üance, ₧e budou vin∞tovat, snφ₧enß tφm, ₧e jejich p°ednφ p°φruba mß v∞tÜφ pr∙m∞r, ne₧ zßvit vzadu (nap°φklad filtry Nikon). To ale takΘ komplikuje jak kombinovßnφ filtr∙, tak i pou₧φvßnφ krytky objektivu a sluneΦnφ clony, v tomto p°φpad∞ i takovΘ, kterß se neÜroubuje na zßvit, ale mß dedikovan² bajonet. Filtr m∙₧e b²t vp°edu tak Üirok², ₧e p°es n∞j clona nep∙jde p°evlΘknout. Takov²to filtr (nebo jak²koli filtr v∞tÜφho pr∙m∞ru p°ipevn∞n² p°es redukci) m∙₧e p∙sobit problΘmy i u n∞kter²ch zoomov²ch objektiv∙. U n∞kter²ch je toti₧ konstrukce takovß, ₧e p°i zoomovßnφ v jistΘ chvφli p°ednφ Φlen objektivu pot°ebuje zajet dovnit° barelu a filtr v∞tÜφho pr∙m∞ru ne₧ je p°ednφ Φlen samotn² to znemo₧≥uje.

Jin²m specißlnφm druhem polarizaΦnφch filtr∙ jsou oteplujφcφ polarizaΦnφ filtry. Nejznßmn∞jÜφm reprezentantem je Moose's Filter od firmy Hoya. ╪ada lidφ si dokonce myslφ, ₧e oteplujφcφ polarizaΦnφ filtr je jedineΦn²m vynßlezem americkΘho fotografa B. Moose Petersona, po kterΘm se tenhle filtr jmenuje. Omyl. Jednß se pouze o marketing. Oteplujφcφ polarizaΦnφ filtry jin²ch znaΦek (nap°φklad B+W nebo Tiffen) byly na trhu ji₧ dßvno p°ed tφm, ne₧ se Moose's Filter objevil. Co mu ale nelze up°φt je, ₧e je to pravd∞podobn∞ cenov∞ nejdostupn∞jÜφ cirkulßrnφ polarizaΦnφ filtr tohoto druhu. Jak u₧ bylo zmφn∞no prvnφm dφle tohoto serißlu, fotky po°φzenΘ s polarizaΦnφm filtrem obΦas mφvajφ Üedav² studen² nßdech dφky zviditeln∞nφ neΦistot rozpt²len²ch ve vzduchu. Oteplujφcφ polarizaΦnφ filtr m∙₧e pomoct tento nßdech zm∞nit na p°φjemn∞jÜφ teplejÜφ t≤n. U n∞kter²ch scΘn ale samoz°ejm∞ naopak oteplenφ m∙₧e b²t na zßvadu. Jestli s polarizaΦnφm filtrem oteplovat nebo neoteplovat je otßzkou osobnφho vkusu, podobn∞ jako jestli pou₧φvat Φir² UV filtr nebo nar∙₧ov∞l² skylight. Spojenφ oteplujφcφho a polarizaΦnφho filtru v jednom mß tu v²hodu, ₧e p°ed objektiv strkßme jen jedno dalÜφ sklo, v jednΘ obrouΦce, tak₧e je maximßln∞ snφ₧eno riziko degradace obrazu a vin∞tace. Na druhou stranu, mßme-li polarizaΦnφ a oteplujφcφ filtr zvlßÜ¥, tak je takΘ m∙₧eme pou₧φt nejen dohromady, ale i ka₧d² zvlßÜ¥.

Vedle oteplujφcφch polarizaΦnφch filtr∙ existujφ i polarizaΦnφ filtry kombinovanΘ s r∙zn²mi jin²mi filtry, t°eba s UV filtrem nebo s filtry, kterΘ zvyÜujφ saturaci n∞kter²ch barev, ale pracujφ na jinΘm principu ne₧ polarizaΦnφ filtr. Jednß se nap°φklad o didymiovΘ filtry zv²raz≥ujφ oran₧ovou a Φervenou a jinΘ. Dßle jsou k mßnφ tΘ₧ barevnΘ polarizaΦnφ filtry, kterΘ podle toho, jak jsou natoΦenΘ, dodßvajφ slabÜφ nebo siln∞jÜφ zabervenφ nebo kterΘ podle ·hlu natoΦenφ dodßvajφ r∙zn∞ barevn² nßdech, nap°φklad modro-zlat² polarizaΦnφ filtr Singh-Ray, kter² umo₧≥uje plynule m∞nit barevnou teplotu od studenΘho modrΘho t≤nu a₧ po tepl² zlatav².

V nabφdce firem B+W a Heliopan se nachßzejφ takΘ polarizaΦnφ filtry oznaΦovanΘ jako Kaesemann. Co jsou zaΦ a Φφm se liÜφ od t∞ch ostatnφch, krom∞ vyÜÜφ ceny? Malus∙v zßkon zmφn∞n² v prvnφm dφle serißlu platφ pouze pro ideßlnφ polarizaΦnφ filtr. Ve skuteΦnosti ale polarizaΦnφ f≤lie podle toho, jak dob°e jsou jejφ dlouhΘ molekuly srovnanΘ, propouÜtφ i v∞tÜφ Φi menÜφ mno₧stvφ sv∞tla kmitajφcφho ve sm∞ru molekul, kterΘ by teoreticky m∞la blokovat, a naopak zadr₧φ i Φßst sv∞tla kmitajφcφho v propustnΘm sm∞ru. ╚φm v∞tÜφ je pom∞r mezi maximßlnφm a minimßlnφm mno₧stvφm sv∞tla, kterΘ filtr propustφ, tφm v∞tÜφ je jeho ·Φinnost. Modrß obloha je tmavÜφ, odlesky na skle mΘn∞ viditelnΘ atd. Filtry Kaesemann pou₧φvajφ vysoce kvalitnφ f≤lii, kterß mß velice pravidelnou strukturu a proto takΘ vysokou ·Φinnost. Kaesemann byla p∙vodn∞ samostatnß firma, kterß vyrßb∞la tento kvalitnφ polarizaΦnφ materißl, n∞kdy v polovin∞ 80. let ji ale koupil Schneider Optics, v²robce filtr∙ B+W. Na rozdφl od jin²ch filtr∙, kde je f≤lie jednoduÜe ploÜn∞ zalepenß mezi dv∞ma skly, v Kaesemann filtrech je f≤lie rovnom∞rn∞ napnutß a kraje filtru jsou pevn∞ zatavenΘ. Tφm je zaruΦenß nejen vysokß ·Φinnost a rovnom∞rnost polarizace, ale takΘ maximßlnφ mo₧nß rovinnost (vzpome≥te si, jak vypadß sv∞t za oknem, kdy₧ se dφvate p°es k°ivou okennφ tabulku) a v neposlednφ °ad∞ i odolnost v extrΘmnφch klimatick²ch podmφnkßch. Vlhkost a plφsn∞ mohou polarizaΦnφ f≤lii poÜkodit. U filtr∙ Kaesemann je ale f≤lie uvnit° filtru hermeticky uzav°enß, tak₧e se k nφ vlhkost a plφsn∞ nedostanou.

Podobn∞ jako ostatnφ filtry, i polarizaΦnφ filtry m∙₧ou a nemusφ mφt antireflexnφch vrstvy. Na rozdφl od v∞tÜiny jin²ch filtr∙, polarizaΦnφ filtry ale b²vajφ v∞tÜinou bez antireflexnφch vrstev. I vysoce kvalitnφ filtry od renomovan²ch v²robc∙, kte°φ jinak prakticky vÜechny filtry potahujφ, je nemφvajφ. V²robci tvrdφ, ₧e je tomu jednoduÜe proto, ₧e polarizaΦnφ filtr mß nejvyÜÜφ ·Φinnost ve sm∞ru kolmΘm na slunce a proto se prakticky nikdy nepou₧φvß v p°φmΘm protisv∞tle a nemß cenu ho potahovat. (Odpov∞∩ zßstupce firmy Schneider Optics, v²robce filtr∙ B+W, na m∙j vÜeteΦn² dotaz.) Zlφ jazykovΘ ale tvrdφ, ₧e je to proto, ₧e potßhnout polarizaΦnφ filtr antireflexnφmi vrstvami nenφ jednoduchΘ, proto₧e hrozφ poÜkozenφ polarizaΦnφ f≤lie vysokou teplotou p°i potahovßnφ. Pravdu budou mφt z°ejm∞ tak trochu ob∞ strany. Ka₧dopßdn∞, pokud mßte pocit, ₧e antireflexnφ vrstvy pot°ebujete, polarizaΦnφ filtry s antireflexnφmi vrstvami, i vφcenßsobn²mi, se tΘ₧ vyrßb∞jφ (pouze s v²jimkou Kaesemann∙, kde to z°ejm∞ technologicky stßle jeÜt∞ nenφ mo₧nΘ).

Dobrß, vφme te∩, jakΘ jsou rozdφly mezi jednotliv²mi typy polarizaΦnφch filtr∙, jakΘ jsou rozdφly mezi jednotliv²mi znaΦkami? ProΦ je polarizaΦnφ filtr B+W n∞kolikanßsobn∞ dra₧Üφ ne₧ Rowi?

Dobr² polarizaΦnφ filtr nenφ jednoduchΘ vyrobit a n∞co to stojφ. To, ₧e vÜechny polarizaΦnφ filtry nemajφ stejnou ·Φinnost, tu ji₧ bylo zmφn∞no. Asi nejΦast∞jÜφ vadou levn²ch polarizaΦnφch filtr∙ je ale to, ₧e jejich polarizaΦnφ f≤lie nenφ zcela barevn∞ neutrßlnφ a zp∙sobuje barevn² nßdech na snφmcφch. To pochopiteln∞ vadφ mnohem vφce p°i fotografovßnφ na diapozitivy. U barevnΘho negativu se p°i tom, jakΘ b²vajφ rozdφly v barevnΘ filtraci labu, n∞co takovΘho snadno ztratφ. P°i fotografovßnφ na Φernobφl² film je to u₧ ·pln∞ jedno. Rozdφly jsou pochopiteln∞ takΘ v kvalit∞ pou₧itΘho skla. Zatφmco skla drah²ch kvalitnφ filtr∙ jsou podobn∞ jako ΦoΦky objektiv∙ °ezanΘ z ingot∙ ΦirΘho optickΘho skla (vyrßb∞n²ch velmi komplikovan∞ a s nejv∞tÜφ peΦlivostφ, aby nap°φklad nevznikly kazy dφky p°φliÜ rychlΘmu ochlazenφ roztavenΘho skla) a jsou vybrouÜenΘ tak, aby oba povrchy skla byly dokonale rovnΘ a navzßjem rovnob∞₧nΘ, levnΘ filtry jsou z obyΦejn²ch lit²ch tabulek z b∞₧nΘho "zelenΘho" skla (p°i pohledu p°φmo skrz vypadß ΦirΘ, ale p°i pohledu ze strany je barva patrnß) a nejsou zdaleka tak dokonale rovnΘ a homogennφ. ProblΘmy s homogennostφ a rovinnostφ mohou b²t ale nejen u samotn²ch skel, ale i u ostatnφch vrstev sendviΦe tvo°φcφho filtr. To, jak je filtr lepen², navφc ovliv≥uje i to, kolik sv∞tla se bude odrß₧et na vÜech r∙zn²ch p°echodech mezi jednotliv²mi materißly tvo°φcφmi sendviΦ. Je mßlo platnΘ, ₧e vn∞jÜφ povrch filtru mß antireflexnφ vrstvy, kdy₧ prechody uvnit° filtru odrß₧ejφ spoustu sv∞tla. Vedle optickΘ kvality jsou tu pak pochopiteln∞ i rozdφly v kvalit∞ mechanickΘ, a¥ u₧ je to kvalita materißlu a p°esnost provedenφ obrouΦky filtru nebo t°eba odolnost povrchu filtru proti poÜkrßbßnφ. Podφvejme se nynφ blφ₧ na n∞kolik nejrozÜφ°Ün∞jÜφch znaΦek.

┌pln∞ nejlevn∞jÜφm filtr∙m a filtr∙m neznßmΘho p∙vodu je podle mΘho nßzoru lepÜφ se vyhnout. Ne ₧e by vÜechny nutn∞ musely b²t ÜpatnΘ, ale je to sßzka do loterie, kde Üance na v²hru nenφ p°φliÜ vysokß. ╚asto potvrzujφ rΦenφ, ₧e za mßlo pen∞z b²vß mßlo muziky. Jejich kvalita b²vß nevalnß.

V ni₧Üφ cenovΘ t°φd∞ pat°φ mezi nejpopulßrn∞jÜφ znaΦky Tiffen. Filtry Tiffen jsou ze zelenΘho skla, v hlinφkovΘ obrouΦce a jsou nepotahovanΘ. Vedle tΘto sΘrie standardnφch filtr∙ Tiffen produkuje i sΘrii kvalitn∞jÜφch filtr∙ urΦen²ch hlavn∞ pro profesionßlnφ pou₧itφ na filmov²ch kamerßch - vyrßbφ nap°φklad i oteplujφcφ polarizaΦnφ filtr, ale pouze v lineßrnφm provedenφ. DalÜφ b∞₧nΘ znaΦky v tΘto t°φd∞ jsou nap°. Hama a Rowi.

Velmi populßrnφ znaΦkou filtr∙ ve st°ednφ cenovΘ t°φd∞ je Hoya. U filtr∙ Hoya je ale t°eba dßt pozor na to, ₧e nenφ Hoya jako Hoya. To ale ostatn∞ platφ do jistΘ mφry o vÜech znaΦkßch, i kdy₧ t°eba nabφzejφ model∙ mΘn∞. Filtry vyrßb∞nΘ tou₧ firmou p°ed dvaceti lety a dnes mohou b²t n∞co docela jinΘho. Hoya produkuje asi Üest r∙zn²ch sΘriφ filtr∙, kterΘ se liÜφ kvalitou a pota₧mo i cenou. VÜechny filtry Hoya jsou v hlinφkovΘ obrouΦce. Nejlevn∞jÜφ sΘrie XL Green je, jak nßzev napovφdß, ze zelenΘho skla. VÜechny ostatnφ jsou z ΦirΘho optickΘho skla. Ve standardnφm provedenφ jsou polarizaΦnφ filtry Hoya nepota₧enΘ. SΘrie HMC a SMC (HMC Super) majφ nßsobnΘ antireflexnφ vrstvy. Filtry v SMC provedenφ majφ antireflexnφch vrstev vφce a navφc majφ vrchnφ ochrannou vrstvu odolnou proti poÜkrßbßnφ. Svojφ cenou vÜak u₧ spadajφ spφÜ do vyÜÜφ cenovΘ kategorie. Antireflexnφ vrstvy filtr∙ Hoya b²vajφ pova₧ovßny za jedny z nejlepÜφch. Sklo jimi pota₧enΘ propustφ a₧ asi 99.7% dopadajφcφho sv∞tla. (Pro srovnßnφ, nepota₧enΘ sklo propustφ asi 92% a sklo s jednou antireflexnφ vrstvou po ka₧dΘ stran∞ asi 96-97%).

DalÜφ populßrnφ volbou ve st°ednφ cenovΘ t°φd∞ jsou filtry Cokin. Nejsou to normßlnφ Üroubovacφ filtry, ale umis¥ujφ se do specißlnφho dr₧ßku upevn∞nΘho na objektiv. Velkou v²hodou tohoto systΘmu je, ₧e mßme-li n∞kolik objektiv∙ s r∙zn²mi pr∙m∞ry zßvitu, m∙₧eme pro vÜechny pou₧φvat tytΘ₧ filtry. JedinΘ, co je ke ka₧dΘmu objektivu zapot°ebφ je sprßvn∞ velk² kovov² krou₧ek, kter² se na objektiv naÜroubuje a na kter² se pak samotn² dr₧ßk s filtry navlΘkß. Dr₧ßky Cokin takΘ umo₧≥ujφ snadno kombinovat vφce filtr∙ - dr₧ßk mß celkem t°i drß₧ky, do kter²ch lze filtry zasunout. Na druhou stranu je dφky tomu pom∞rn∞ Üirok² a u Üiroko·hl²ch objektiv∙ rßd vin∞tuje. Lze to zmφrnit opilovßnφm p°ednφch drß₧ek dr₧ßku, pak ale p°ijdeme o mo₧nost filtry kombinovat. Zatφmco v∞tÜina filtr∙ urΦen²ch pro pou₧itφ v t∞chto dr₧ßcφch je hranatß, polarizaΦnφ filtr je kulat², aby jφm Ülo v dr₧ßku otßΦet. Sm∞r polarizace lze snadno m∞nit i natßΦenφm celΘho dr₧ßku, ale v situacφch kdy je polarizaΦnφ filtr pou₧it² nap°φklad v kombinaci s graduovan²m filtrem, je pot°eba mφt mo₧nost ho natßΦet nezßvisle. Pom∞rn∞ dost lidφ si ale st∞₧uje, ₧e se filtr otßΦφ jen t∞₧ko. Dr₧ßk Cokin je v²bornß v∞c, bohu₧el u filtr∙ samotn²ch tato firma hledφ spφÜ na kvantitu ne₧ na kvalitu. Filtry nejsou ze skla, ale z resinu (plastu) - polarizaΦnφ filtr je ale v²jimkou, ten je ·dajn∞ sklen∞n². Filtry pro dr₧ßky Cokin vyrßb∞jφ i jinΘ firmy, nap°φklad Singh-Ray. Jejich filtry jsou ale o poznßnφ dra₧Üφ ne₧ Cokiny.

K nejkvalitn∞jÜφm a nejdra₧Üφm filtr∙m na trhu pat°φ filtry B+W vyrßb∞nΘ firmou Schneider Optics. VÜechny tyto filtry jsou z vysoce kvalitnφho n∞meckΘho optickΘho skla Schott. Standardem je mosaznß obrouΦka, kterß je pevn∞jÜφ ne₧ hlinφkovß, mΘn∞ m∞nφ rozm∞ry a tvar vlivem rozdφln²ch teplot a mΘn∞ u nφ hrozφ, ₧e se zßvit filtru a objektivu vzßjemn∞ zakousnou. Mosaznß obrouΦka je ale o poznßnφ t∞₧Üφ ne₧ hlinφkovß a existuje i sΘrie filtr∙ B+W ve vylehΦenΘ hlinφkovΘ obrouΦce. U filtr∙ v mosaznΘ obrouΦce Schneider nedßvno p°eÜel na nov∞jÜφ tenΦφ typ obrouΦky. Standardnφ sΘrie polarizaΦnφch filtr∙ B+W a filtry Kaesemann jsou nepotahovanΘ. Vedle nich ale existuje i sΘrie s nßsobn²mi antireflexnφmi vrstvami. Povrch starÜφch filtr∙ B+W s nßsobn²mi antireflexnφmi vrstvami byl velmi m∞kk² a nesnßÜel ani ΦiÜt∞nφ normßlnφm zp∙sobem. SouΦasnß °ada MRC mß ale anitreflexnφ vrstvy u₧ tvrdΘ, odolnΘ proti poÜkrßbßnφ.

Vedle filtr∙ B+W pat°φ k drah²m filtr∙m ÜpiΦkovΘ kvality i filtry Heliopan. Tyto filtry jsou podobn∞ jako filtry B+W vyrßb∞nΘ z optickΘho skla Schott, majφ mosaznou obrouΦku, ve standardnφm provedenφ jsou nepotahovanΘ, ale existuje i specißlnφ sΘrie s nßsobn²mi antireflexnφmi vrstvami (sedm na ka₧dΘ stran∞). Na rozdφl od filtr∙ B+W majφ polarizaΦnφ filtry Heliopan na obrouΦce Φφselnou stupnici, kterß usnad≥uje jejich pou₧itφ na fotoaparßtech, kde se Φlov∞k hledßΦkem nedφvß skrz objektiv a je pot°eba nejprve pohledem p°es filtr zjistit pot°ebn² ·hel natoΦenφ a pak ho teprve naÜroubovat na objektiv a pat°iΦn∞ nastavit. Vedle svojφ b∞₧nΘ °ady Heliopan, podobn∞ jako B+W, vyrßbφ i filtry Kaesemann.

Krom∞ v²Üe uveden²ch v²robc∙, specializovan²ch na v²robu filtr∙, polarizaΦnφ filtry pod sv²m jmΘnem nabφzφ prakticky i ka₧d² v²robce objektiv∙. O t∞chto filtrech je ale dost nesnadnΘ cokoli zjistit - pro v²robce jsou zpravidla pouze vedlejÜφm produktem, kter² nabφzejφ pro ·plnost. Nemusφ je ani produkovat v²robce sßm, pouze nesou jeho jmΘno. V²robcem t∞chto filtr∙ jsou pak Φasto v²Üe zmφn∞nΘ specializovanΘ firmy, nap°. Hoya, a v²robce se m∙₧e i m∞nit. Mezi t∞mito filtry b²vajφ velmi chvßlenΘ polarizaΦnφ filtry Nikon (obzvlßÜ¥ pro svoji barevnou neutralitu a v²born² p°enos kontrastu). PolarizaΦnφ filtry Canon jsou ·dajn∞ takΘ velmi dobrΘ.

1    2    3    4    5 1 - v²born² ... 3 - pr∙m∞rn² ... 5 - Üpatn²