Pinnacle Studio 7 Domácí střižna Snad každý muž jednou zatouží po vlastní videokameře. Když ji konečně získá, začne pod vidinou reportáží z dovolených a humorných záběrů v podobě pádů do bahna či úderů do choulostivých míst točit a točit. Vzniknou kilometry "nekoukatelného" videa. Logicky pak vyvstane otázka: "Jak to celé sestříhat - na počítači - doma?" Způsobů, jak se tohoto úkolu zhostit, je několik. Jednou z možností je DV Studio 7. Dovnitř do PC Nejprve je třeba převést natočené video z kamery do počítače. Protože zde půjde pouze o střih digitálního záznamu, můžeme pro vstup na videokartu využít rozhraní FireWire (Sony iLlink, IEEE 1394). Studio 7 (dále jen Studio) umožňuje "natáhnout" video dvěma základními způsoby: 1) Nejprve se načte video pouze v horší, náhledové kvalitě. Takto získaný materiál se pak zpracuje, a teprve po sestříhání ho program nahradí obrazem v plném rozlišení. Jde tedy o jakýsi nelineární střih. Zde programátoři zřejmě využili svých zkušeností z dřívějších systémů, kde střihací software ovládal zároveň kameru, videorekordér a nějaký zvukový nosič. 2) Z kamery se video do počítače "natáhne" v plném rozlišení v DV kvalitě a dále už obrazový a zvukový materiál upravujeme bez asistence kamery. Minuta videa v plném rozlišení zabere přibližně 270 MB na pevném disku. Pokud chcete video upravit pro přehrávání přímo v počítači (v nižším rozlišení), můžete konečné rozlišení a tedy i kvalitu videa nastavit už při jeho natahování. Protože systém nepracuje s časovým kódem (time code) zaznamenaným na pásku společně s videem, nelze z kamery přesně natáhnout konkrétní úsek videa označený časovým údajem in/out. Zde Studio nabízí tato řešení: * natáhnout celý materiál s přesahem a nechat ho automaticky rozdělit na úseky odpovídající střihům v kameře; * během přehrávání kamery určovat úseky k natažení stiskem mezerníku na klávesnici; * rozdělit video na pevné časové úseky. Takto získané scény se po načtení zobrazí v tzv. albu. Přesto, že jde pouze o referenční záznamy (odkazy na zdrojové video), nemůžete je mazat či přesouvat na jiné místo v albu. Lze je však přejmenovávat a rozdělovat (bez dalších nároků na kapacitu pevného disku). Přes počáteční zklamání ze špatné spolupráce s "time" kódem musím přiznat, že tyto postupy vedou k cíli také, a navíc jsou překvapivě efektivní. Editace Rovněž vlastní střih i jeho nástroje překvapí přehledností a intuitivním ovládáním. První hrubý sestřih je možné připravit přímo v samotném albu. Scény lze ořezávat posouváním značek in/out. Příjemné je, že i přímo v albu si můžete scény spustit a prohlédnout si je. Zde i později platí, že není třeba čekat na konečný propočet (rendering), ale projekt lze jen spustit a dívat se. Pro jemnější střih v časové ose nabízí Studio tři druhy zobrazení scén. Každý z nich má jiné přednosti a při práci jen přepínáte do toho režimu, který je právě výhodnější: náhledový - přehledný režim, který se hodí pro počáteční sestavování projektu. Na časové ose je vidět jen první políčko scény, není zde znázorněna její délka, takže přehledně poskládáte i delší projekt. Výborně jsou zobrazeny případné přechody mezi scénami; konstrukční - i zde je vidět pouze první políčko scény, navíc je však znázorněna i délka scén a přechodů, zvukové stopy a titulková stopa. Prakticky zde můžete scény dělit, kopírovat a vyladit střih podle zvuku; soupiska - zobrazení textového popisu scén, zvuku, hudby a přechodů. Údaje jsou chronologicky seřazeny, nechybí informace o délce a zařazení v časové stopě. Opět je škoda, že chybějí údaje značek in/out z kamery a vše se měří od začátku projektu. Soupiska je výborný pomocník při archivaci nebo při přípravě dabovaného komentáře. Je logické, že podmínkou účelnosti soupisky je pečlivé pojmenování scén. Přechody a efekty Zde srdce videoamatéra radostí poskočí. Studio nabízí opravdu velké množství transformací mezi dvěma scénami. I ty jsou přehledně utříděné v albu a díky grafickým symbolům v nich není třeba dlouho pátrat. Protože Studio používá jen jednu videostopu (nejde o tzv. obraz v obraze), vkládají se přechody přímo do této stopy. Je až šokující, že ani zde není nutné čekat na nějaký propočet a použitý efekt je možné vidět prakticky okamžitě. Většinu přechodů můžete dále nastavovat podle vašich požadavků a charakterů scény (zrychlení, směr apod.). Samostatnou kapitolou jsou Hollywood efekty - ty jsou prodávány samostatně a rozhodně stojí za investici. Lze je pohodlně upravovat a jejich kvalita vysoko převyšuje kategorii domácího střihu. Uznejte sami, že určovat kvalitu antialiasingu, motion bluru či trasu výbuchu z jedné scény do druhé je víc než běžný standard. Scény můžete také urychlovat či zpomalovat, měnit saturaci barev, barevně tónovat nebo přidávat základní efekty: gaussian blur, emboss, mosaic a cutout. Už jenom to si zaslouží ocenění Chip tipem. Zvuk I při úpravě zvuku musíte vystačit pouze s jednou stopou pro další zvuk. Sem můžete vložit svůj komentář namluvený přes mikrofon. Mimochodem samotný dabing je zde velmi dobře vyřešen a dovoluje snadno komentovat konkrétní místa v obraze bez složitých příprav. Nepřekvapí podpora většiny zvukových formátů včetně populárního MP3, potěší utříděné album zvuků a ruchů. Vtipně vyřešeno je vkládání pokladové hudby ze zvukového CD. Na časové ose ukážete, odkud kam chcete muziku vložit, určíte číslo stopy na CD a vložíte nejprve jakýsi zvukový náhled. Teprve až budete se svojí volbou spokojeni, necháte program převést konkrétní část audio CD na konkrétní místo na časové ose. I ve zvukové sekci čeká na videoamatéra lahůdka - smartsound. Jde o generátor "muziky", který po zadání hudebního stylu automaticky generuje podkladovou hudbu k videu. Titulky K sestříhaným a ozvučeným scénám zbývá už jen přidat titulky. I zde Studio nabízí širokou škálu všech možných (i nemožných) stylů v utříděném albu. Samozřejmě si můžete vytvářet i vlastní styly a snadno pak zachovávat jednotnou tvář "fontové" grafiky v celém projektu. Samotné titulky animovat nelze, ale to je možné většinou obejít použitím transformace mezi titulkem a scénou. Z počítače ven Stejně důležité jako vlastní střih je bezchybné nahrávání projektu zpátky na pásku nebo export do přehrávacího formátu. Přesto, že jednotlivé úseky projektu lze přehrávat ihned po editaci, před vlastním nahráváním na pásku je nutné scény přepočítat. Doba přepočtu se nedá dobře změřit, ale podle mých zkušeností nikdy nebyla větší než dvojnásobek délky projektu. Právě tak prostý jako výstup na pásku DV rekordéru/kamery je i export do přehrávacích formátů videa (AVI, MPEG, RealVideo, Windows Media). Jako klad zde na uživatele nečeká široká škála možností nastavení, ale předem sestavená nastavení parametrů pro export. Závěr Program Pinnacle Studio 7 je jednoduchý, přehledný, jeho ovládání je při běžných úkonech zcela intuitivní. Domácí uživatele jistě potěší jeho plná lokalizace. Díky všemu tomu je pro běžný střih velmi efektivní, nenabízí však přímou cestu k provádění některých úkonů. S vtipným využitím prostředků programu lze ale většinou nalézt způsob, jak překážky obejít. Vzhledem ke své efektivnosti a příznivé ceně si program Studio 7 zaslouží ocenění Chip tip, zejména je-li dále rozšířen o zmíněné Hollywood efekty (což vřele doporučuji). Petr Josefus Pinnacle Studio 7 Jednoduchý a levný program pro střih videa. Minimální požadavky: Pentium II 300 MHz, 64 MB RAM, 200 MB na HD (pro program), Windows 98SE/ Me/2000/XP. Pro video adaptér IEEE 1394, 120 MB na HD na každých 20 minut videa, HD s ustáleným tokem 4 MB/s. Výrobce: Pinnacle Systems, Mountain View, CA, USA. Poskytl: EXAC, Praha. Cena: 4200 Kč, efekty Hollywood FX Plus 948 Kč. Klady a zápory: + efektivita (pohodlně lze sestřihat 20 minut videa za 2 hodinky včetně doprovodné muziky a titulků); + přehlednost (už od prvního okamžiku lze začít pracovat bez nutnosti pročítání manuálů a návodů); + příznivá cena; + informace o kapacitě pevného disku při nabírání videa; - jediná velikost přehrávaného videa, vidíte pouze 40 % plného rozlišení; - pevná velikost okna programu - protože jeho rozměry nelze upravovat, občas se stane, že některý ovládací prvek není vidět celý; - špatná spolupráce s cizím "time" kódem; - omezené možnosti správy scén v albu; - symbol základního přechodu "prolínačky" je tak nezvyklý, že jsem si dlouho myslel, že taková funkce u DV Studia 7 ani není. Desatero pro natáčení 1. Před natáčením si rozmyslete, co chcete divákovi ukázat nebo sdělit. Vyplatí se připravit si malý orientační scénář. Na důležité záběry pak nezapomenete. 2. Mějte na paměti, že divák vidí jen to, co mu ukážete kamerou. 3. Vyprávějte pouze jednoduché příběhy. Hledejte neobvyklé pohledy. 4. Zbytečně "nešvenkujte" (rychlé přemísťování směru záběru) - pro diváka je to i málokdy zajímavé. 5. Zoom na kameře používejte co nejcitlivěji. Rozhodně ne v každém záběru. 6. Záběry z klidné kamery se snadněji stříhají. Stativ je základ. 7. Každý záběr by měl mít nějaký důvod (např. záběrem na ohýbané stromy sdělíme, že je vítr). 8. Je-li natáčený objekt na jednom místě, střídejte úhly pohledu kamerou. 9. Před nebo po filmování si natočte zásobu detailů z "místa činu" - budou se vám hodit při střihu. 10. Záběry pokud možno zakončujte neutrálním pohledem (např. kbelíček na písku, větev na keři, květ ve váze, informační cedule). Desatero správného střihu 1. Před střihem si prohlédněte záběry a ujasněte si, čeho chcete dosáhnout. 2. Efekty a transformace používejte citlivě. Méně je často více. I ty mohou něco sdělit (prolínačka - posun v čase, obracející se list - nová kapitola ve vyprávění). 3. Sestavujte záběry tak, aby na sebe navazovaly různé pohledy (celek-polocelek-detail-polocelek). Chyba je, sestavíte-li k sobě záběry podobné. Obraz pak při střihu nepřirozeně "poskočí". 4. Stříháte-li záběr, v němž osoba pronáší delší proslov, nechte zvuk běžet na pozadí a oživte scénu záběrem, v němž není nutná synchronizace zvuku (detail, celek či záběr na posluchače). 5. Vkládejte do projektu statické detaily. Celý projekt se oživí. 6. Záběry v klidu se snadněji stříhají. Jsou-li záběry v pohybu, střídejte při střihu směry pohybu kamery proti sobě. 7. Celý projekt co nejvíc zkracujte. Bude-li moc dlouhý, riskujete, že se bude případný divák nutit. Například na reportáž z dovolené u moře stačí 10 až 15 minut. 8. Titulky používejte citlivě. Hodí se většinou jen jeden styl, zkuste dosáhnout shody charakteru fontu s projektem (vyjížďka na koni - western, návštěva hradu - gotické písmo). 9. Titulky nedělejte delší než vlastní projekt. 10. Berte desatero s rezervou. Objevujte filmovou řeč sami.