Elegantnφ vesmφr

Jak je utvo°en vesmφr? To je zßkladnφ otßzka, kterou si lidstvo klade od nepam∞ti a na kterou se stßle sna₧φ odpov∞d∞t. Brian Greene ve svΘ knize ukazuje souΦasn² stav naÜich v∞domostφ, ukazuje, kde le₧φ hranice souΦasnΘho fyzikßlnφho poznßnφ. Hovo°φ toti₧ o tzv. teorii superstrun. ZaΦφnß ovÜem tφm, ₧e velmi snadno pochopiteln²m zp∙sobem vysv∞tlφ, v Φem spoΦφvala Newtonova teorie gravitace, z jak²ch v²sledk∙ odvodil Einstein svoji specißlnφ teorii relativity, kterß popisuje pohyb p°i vysok²ch rychlostech, a pozd∞ji takΘ obecnou teorii relativity, co₧ je vlastn∞ modernφ teorie gravitace, a co tyto teorie vlastn∞ °φkajφ. Pak Φtenß°e podobn²m zp∙sobem uvede do kvantovΘ mechaniky, je₧ popisuje chovßnφ velice mal²ch Φßstic, a nakonec ukß₧e, proΦ ani jedna z t∞chto teoriφ v souΦasnΘ podob∞ nem∙₧e b²t stoprocentn∞ pravdivß. Jejich spojenφm by toti₧ m∞la vzniknout teorie, kterß popisuje pohyb velice mal²ch Φßstic p°i velk²ch rychlostech a p°i silnΘ gravitaci, ale takovΘto teorie nevedou ke sprßvn²m v²sledk∙m.

V poslednφ dob∞ se zdß, ₧e sprßvnΘ vysv∞tlenφ poskytne teorie superstrun, kterß vychßzφ z p°edstavy, ₧e elementßrnφ Φßstice hmoty nejsou bodovΘ, ale majφ tvar mal²ch, neustßle vibrujφcφch strun, kterΘ se pohybujφ v jedenßctirozm∞rnΘm prostoru. Z on∞ch 11 rozm∞r∙ je 7 stoΦeno do velice mal²ch, do sebe uzav°en²ch ·tvar∙, tak₧e je nevnφmßme. I kdy₧ to vypadß podivn∞ a v souΦasnΘ dob∞ neexistuje mo₧nost p°φmΘho experimentßlnφho ov∞°enφ tΘto teorie, °ada nep°φm²ch d∙kaz∙ ji, zdß se, podporuje. (Ostatn∞ p°edstava, ₧e nßÜ vesmφr mß vφce ne₧ 3 prostorovΘ rozm∞ry, je pom∞rn∞ starß û poprvΘ ji vyslovil a teoreticky zd∙vodnil polsk² matematik T. Kaluza kolem roku 1920.)

PodrobnΘ studium vÜeho, o Φem se v tΘto knize hovo°φ, sice vy₧aduje hlubokΘ znalosti n∞kter²ch specißlnφch partiφ matematiky a samotnß teorie superstrun se opφrß o v²sledky zφskanΘ na velice v²konn²ch poΦφtaΦφch. Ke Φtenφ tΘto knihy nenφ ale pot°eba nic jinΘho ne₧ zßjem a otev°enß mysl. Autor, kter² sßm takΘ na teorii superstrun pracuje, skv∞le zvlßdl ·kol vysv∞tlit laickΘmu Φtenß°i n∞co tak na prvnφ pohled odta₧itΘho. TakΘ p°eklad je velice dobr². P°ekladatel nejen znß pot°ebnou fyzikßlnφ terminologii û sßm na teorii superstrun takΘ pracuje û, ale p°elo₧il i reßlie (p°evedl stopy na metry, odkazy na osoby z americk²ch pohßdek nahradil jejich Φesk²mi analogiemi atd.), tak₧e se Φtenß° nemusφ zab²vat ·vahami, co tφm vlastn∞ cht∞l autor °φci. P°itom smysl, poselstvφ knihy, z∙stalo stoprocentn∞ zachovßno.

Je to zajφmavß a velmi Φtiv∞ napsanß kniha, kterß ukazuje, kam a₧ dosp∞lo lidskΘ poznßnφ, podporovanΘ ÜpiΦkovou v²poΦetnφ a jinou technikou. Lφbila se mi a mohu ji jen doporuΦit. 

Miroslav Virius