410
┌stavnφ soud rozhodl dne 16. °φjna 2001 v plΘnu o nßvrhu skupiny poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Par-lamentu ╚eskΘ republiky na zruÜenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb., o stanovenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka na lΘta 2001 a₧ 2005,
takto:
Dnem 31. prosince 2001 se zruÜujφ ustanovenφ º 4 odst. 2 a º 14 odst. 2 na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb., o stanovenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka na lΘta 2001 a₧ 2005.
Zb²vajφcφ Φßst nßvrhu se zamφtß.
Skupina 28 poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky (dßle jen "skupina poslanc∙") podala ┌stavnφmu soudu nßvrh na zruÜenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb., o stanovenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka na lΘta 2001 a₧ 2005, (dßle tΘ₧ "na°φzenφ"). Toto na°φzenφ bylo vydßno podle º 2 odst. 5 a º 12 odst. 3 a₧ 5 zßkona Φ. 256/2000 Sb., o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu a o zm∞n∞ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙ (zßkon o Stßtnφm zem∞d∞lskΘm intervenΦnφm fondu).
Skupina poslanc∙ dovozuje, ₧e napadenΘ na°φzenφ vytvß°φ prßvnφ ·pravu v²roby a zpracovßnφ mlΘka, je₧ je nesluΦitelnß se zßkladnφmi prßvy garantovan²mi Listinou zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina") a ┌mluvou o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva"), jako₧ i s ustanovenφmi b∞₧n²ch zßkon∙, zejmΘna zßkona Φ. 256/2000 Sb. V od∙vodn∞nφ svΘho nßvrhu poslanci p°edevÜφm tvrdφ, ₧e sankΦnφ odvod - zaveden² ustanovenφm º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb. - zp∙sobuje, ₧e se dan² objem mlΘka stane neprodejn²m, nebo¥ jeho cena by se musela zv²Üit na 215 % minimßlnφ ceny. Podstata sankΦnφho odvodu toti₧ spoΦφvß v tom, ₧e se jednß o odvod hrazen² v²robcem, zpracovatelem nebo odbytovou organizacφ, je₧ vyrobφ, p°evezme ke zpracovßnφ Φi k zajiÜt∞nφ odbytu objem mlΘka od producenta, pokud p°ekraΦuje jemu stanovenou individußlnφ produkΦnφ kv≤tu, a to ve v²Üi 115 % (º 13 odst. 3 zßkona Φ. 256/2000 Sb.) ·°edn∞ urΦenΘ minimßlnφ ceny (º 10 na°φzenφ: dnes 7,60 KΦ). Tuto individußlnφ produkΦnφ kv≤tu p°edstavuje individußlnφ dodßvkovß kv≤ta a individußlnφ kv≤ta p°φmΘho prodeje. Dle zßkona Φ. 256/2000 Sb. p°itom producent ₧ßdat o p°id∞lenφ produkΦnφ kv≤ty nemusφ.
Skupina poslanc∙ je dßle p°esv∞dΦena, ₧e omezenφ mno₧stvφ produkce p°edstavuje nep°φpustn² zßsah do ·stavn∞ zaruΦenΘho vlastnickΘho prßva (Φl. 11 Listiny), nebo¥ znamenß vyvlastn∞nφ, je₧ se neopφrß o ve°ejn² zßjem a je₧ se uskuteΦ≥uje bez nßhrady (odstavec 4 uvedenΘho Φlßnku). Stanovenφ produkΦnφch kv≤t a jejich bezplatnΘ rozd∞lenφ mezi souΦasnΘ producenty, jako₧ i mo₧nost jejich volnΘho obchodovßnφ pr² zat∞₧uje stßvajφcφ i budoucφ producenty, ji₧ cht∞jφ investovat do rozvoje mlΘΦnΘ produkce, co₧ chßpou navrhovatelΘ takΘ jako nep°φpustnΘ omezenφ vlastnictvφ. Skupina poslanc∙ mφnφ, ₧e zavedenφm mno₧stevnφ regulace v²roby mlΘka dochßzφ k omezenφ svobodnΘho trhu. Tvrdφ, ₧e v ╚eskΘ republice nep°evyÜuje nabφdka mlΘka poptßvku, a popφrß nutnost zavedenφ uvedenΘ regulace v²roby a odbytu mlΘka s ohledem na vstup ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie; prohlaÜuje, ₧e ve°ejn²m zßjmem je takΘ umo₧nit u₧φvßnφ v∞ci v soukromΘm vlastnictvφ, k Φemu₧ argumentuje pojetφm ve°ejnΘho zßjmu v prvorepublikovΘ judikatu°e (" ... ve°ejn² zßjem je dßn tehdy, podnikß-li se v∞c za tφm ·Φelem, aby bylo vyhov∞no ₧ivotnφm pot°ebßm n∞jakΘho ÜirÜφho celku ... " - stanovisko NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu ╚SR v nßlezu Boh. adm. Φ. 14224). Dovozuje, ₧e ve°ejn² zßjem na omezenφ vlastnickΘho prßva producent∙ mlΘka v danΘm p°φpad∞ chybφ, tak₧e jde o rozpor s Φl. 11 odst. 4 Listiny a s Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞.
Skupina poslanc∙ tvrdφ, ₧e zaveden² mechanismus produkΦnφch kv≤t spojen² se sankcemi za nadprodukci p°edstavuje zavedenφ faktickΘ cenovΘ regulace, je₧ zaklßdß ne·stavnφ diskriminaci n∞kter²ch vlastnφk∙ (producent∙) namφ°enou proti t∞m producent∙m mlΘka, ji₧ o p°id∞lenφ produkΦnφch kv≤t nepo₧ßdajφ.
Skupina poslanc∙ namφtß, ₧e systΘm produkΦnφch kv≤t p°edstavuje rovn∞₧ nep°φpustnΘ omezenφ prßva podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost (Φl. 26 odst. 1 Listiny). Zßkon pr² m∙₧e stanovit pouze kvalifikaΦnφ a jim podobnΘ p°edpoklady v²konu podnikatelskΘ Φi podobnΘ Φinnosti, leΦ takovΘ omezenφ nelze pou₧φt na vlastnφ proces podnikßnφ. Mimo to jde o zßsah natolik intenzivnφ, ₧e naruÜuje samu podstatu prßva podnikat. Kvantitativnφ regulace produkce znamenß omezenφ odpov∞dnosti podnikatele a jeho svobody p°i rozhodovßnφ o svΘm podnikßnφ, co₧ je ·dajn∞ v rozporu se zßsadami zßkona (º 2 obchodnφho zßkonφku). Soustavu produkΦnφch kv≤t lze podle nßzoru navrhovatel∙ zavΘst jen cestou zßkona, nikoli podzßkonn²m p°edpisem (Φl. 26 odst. 1 ve spojenφ s Φl. 4 odst. 2 Listiny), nebo¥ se v danΘm p°φpad∞ jednß o meze (omezenφ) zßkladnφho prßva podnikat.
Skupina poslanc∙ se domnφvß, ₧e stanovenφ produkΦnφ kv≤ty na zßklad∞ produkce mlΘka v p°edchozφm roce, tedy v roce 2000, (º 3 a 4 p°edm∞tnΘho na°φzenφ) neodpovφdß ani po₧adavku rovnΘho p°φstupu ke vÜem ₧adatel∙m (º 12 odst. 6 zßkona Φ. 256/2000 Sb.) a nerespektuje objektivnφ zp∙sob v²poΦtu, nebo¥ nebere ohled na mo₧n² krßtkodob² pokles produkce mlΘka u dotΦenΘho producenta, jej₧ mohou zp∙sobit nejr∙zn∞jÜφ vlivy a skuteΦnosti. T∞mto vliv∙m se nev∞nuje pozornost ani p°i stanovovßnφ kv≤t pro jednotlivΘ budoucφ roky.
Skupina poslanc∙ spat°uje v napadenΘm na°φzenφ rovn∞₧ poruÜenφ zßkonnΘho principu otev°enosti nov²m producent∙m (º 12 odst. 7 zßkona Φ. 256/2000 Sb.), a to ve zp∙sobu, jak²m se zvyÜujφ stßvajφcφ individußlnφ produkΦnφ kv≤ty a rozd∞lujφ novΘ individußlnφ produkΦnφ kv≤ty p°i zvyÜovßnφ souΦtu individußlnφch produkΦnφch kv≤t z rezervy (º 3 a º 4 odst. 1, 3 a 4 na°φzenφ); tφm jsou pr² p°ekroΦeny meze danΘ zßkonem Φ. 256/2000 Sb. Jako proti·stavnφ nerovnost (Φl. 1 Listiny) hodnotφ dßle navrhovatelΘ znev²hodn∞nφ producent∙ podnikajφcφch v²luΦn∞ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ, jim₧ se - jako sankce - individußlnφ produkΦnφ kv≤ta nem∙₧e zv²Üit (º 4 odst. 2 na°φzenφ). Tato sankce pr² nemß oporu v zßkon∞, v Φem₧ spat°ujφ navrhovatelΘ rovn∞₧ p°ekroΦenφ mezφ dan²ch zßkonem Φ. 256/2000 Sb. Jako ne·stavnφ zmocn∞nφ k tercißrnφ normotvorb∞ se skupin∞ poslanc∙ koneΦn∞ jevφ prßvo Ministerstva zem∞d∞lstvφ nejpozd∞ji 30 dn∙ p°ed poΦßtkem p°φsluÜnΘho kv≤tovΘho roku oznßmit v²Üi rezervy ve V∞stnφku Ministerstva zem∞d∞lstvφ (º 14 odst. 2 na°φzenφ). Podobn∞ navrhovatelΘ kritizujφ povinnost producenta informovat zpracovatele Φi odbytovou organizaci o svΘ individußlnφ produkΦnφ kv≤t∞ a povinnost zpracovatele Φi odbytovΘ organizace informovat producenta o jejφm napl≥ovßnφ (º 11 odst. 3, resp. º 12 odst. 5 a º 13 odst. 5 na°φzenφ); jde pr² o povinnosti stanovenΘ na°φzenφm vlßdy (nikoli zßkonem), tak₧e jsou ulo₧eny v rozporu s Φl. 4 Listiny.
Prßvnφ zßstupce skupiny poslanc∙ p°i ·stnφm jednßnφ p°ed ┌stavnφm soudem poukßzal koneΦn∞ na to, ₧e v souzenΘ v∞ci pr² nelze argumentovat tzv. komunitßrnφm prßvem, nebo¥ ╚eskß republika dosud Φlenem EvropskΘ unie nenφ.
┌stavnφ soud po₧ßdal o vyjßd°enφ k nßvrhu na zruÜenφ napadenΘho na°φzenφ ·Φastnφka °φzenφ - vlßdu ╚eskΘ republiky (jako₧to orgßn, jen₧ napadenΘ na°φzenφ vydal - º 69 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙). Dßle po₧ßdal o vyjßd°enφ - podle º 48 odst. 2 ve spojenφ s º 49 odst. 1 zßkona o ┌stavnφm soudu - Ministerstvo zem∞d∞lstvφ a Stßtnφ zem∞d∞lsk² intervenΦnφ fond. ┌stavnφ soud koneΦn∞ podle º 69 odst. 2 zßkona o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zaslal nßvrh na zahßjenφ °φzenφ Ve°ejnΘmu ochrßnci prßv a vyzval jej, aby ┌stavnφmu soudu ve lh∙t∞ 10 dn∙ sd∞lil, zda vstupuje do °φzenφ. Proto₧e tak Ve°ejn² ochrßnce prßv neuΦinil, vedlejÜφm ·Φastnφkem °φzenφ se nestal.
Vlßda ╚eskΘ republiky ve svΘm vyjßd°enφ navrhuje, aby ┌stavnφ soud nßvrh skupiny poslanc∙ zcela zamφtl. Uvßdφ, ₧e p°φsluÜnΘ na°φzenφ vydanΘ k provedenφ zßkona Φ. 256/2000 Sb. vytvß°φ v ╚eskΘ republice tr₧nφ regulaci v²roby a odbytu mlΘka srovnatelnou s tr₧nφ regulacφ zavedenou Evropsk²m spoleΦenstvφm ve vÜech Φlensk²ch stßtech. Ta je pot°ebnß pro budoucφ Φlenstvφ ╚eskΘ republiky v EvropskΘ unii. Ostatn∞ ╚eskß republika se Evropskou dohodou zaklßdajφcφ p°idru₧enφ mezi ╚eskou republikou na jednΘ stran∞ a Evropsk²mi spoleΦenstvφmi a jejich Φlensk²mi stßty na stran∞ druhΘ (zve°ejn∞nou pod Φ. 7/1995 Sb.) zavßzala implementovat do ΦeskΘho prßva prßvo ES. P°ipomφnß v tΘto souvislosti zßkladnφ rysy komunitßrnφ regulace v²roby mlΘka v Φlensk²ch stßtech Evropsk²ch spoleΦenstvφ. Ty vychßzejφ z centrßln∞ stanoven²ch nßrodnφch produkΦnφch kv≤t (jednotliv²ch Φlensk²ch stßt∙), z nich₧ se pak jednotliv²m zem∞d∞lsk²m podnik∙m p°id∞lujφ kv≤ty individußlnφ. Cφlem regulace je p°itom stabilizace zem∞d∞lskΘho sektoru, v n∞m₧ se pravidla ochrany hospodß°skΘ sout∞₧e dle vlßdy neuplat≥ujφ (Φl. 36 Smlouvy o zalo₧enφ ES). Vlßda ve svΘm vyjßd°enφ v²slovn∞ odkazuje na na°φzenφ Rady ES Φ. 3950/92, Φ. 1255/99 a Φ. 1258/99. ZvlßÜ¥ zd∙raz≥uje svΘ zmocn∞nφ k podpo°e urΦitΘ formy zem∞d∞lstvφ dle º 2 odst. 5 zßkona Φ. 256/2000 Sb. NavrhovatelΘ p°itom pr² napadajφ toliko uvedenΘ na°φzenφ, a nikoliv zßkon Φ. 256/2000 Sb., by¥ podstata nßmitek ve skuteΦnosti sm∞°uje proti uvedenΘmu zßkonu. K tvrzenΘmu poruÜenφ vlastnickΘho prßva vlßda uvßdφ, ₧e ┌mluva stßt∙m nebrßnφ p°ijφmat zßkony, je₧ pova₧ujφ za nezbytnΘ k ·prav∞ u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem. Vlßda nespat°uje rozpor napadenΘho na°φzenφ ani s citovan²mi Φlßnky Listiny, nebo¥ - s odkazem na nßlez ┌stavnφho soudu Φ. 231/2000 Sb. - vychßzφ z toho, ₧e cenovß regulace nezabra≥uje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodß°skou Φinnost, pon∞vad₧ ka₧d² mß mo₧nost se svobodn∞ rozhodnout, zda za dan²ch okolnostφ v urΦitΘ oblasti podnikat bude. Mo₧nost omezenφ kv≤t pro producenty, kte°φ podnikajφ v²luΦn∞ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ, dovozuje vlßda z º 2 odst. 5 zßkona Φ. 256/2000 Sb., z n∞ho₧ vypl²vß oprßvn∞nφ podporovat urΦitΘ formy zem∞d∞lstvφ, v danΘm p°φpad∞ tzv. ekologickΘ zem∞d∞lstvφ.
Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ vlßda ╚eskΘ republiky navrhuje, aby byl nßvrh na zruÜenφ na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb. zamφtnut.
Ministerstvo zem∞d∞lstvφ (dßle jen "Ministerstvo") ve svΘm vyjßd°enφ p°edevÜφm uvßdφ, ₧e hlavnφm cφlem systΘmu produkΦnφch kv≤t mlΘka je stabilizace trhu s mlΘkem a ochrana vÜech jeho ·Φastnφk∙ (producent∙, zpracovatel∙ a spot°ebitel∙) p°ed negativnφmi v²kyvy trhu. Tato stabilizace je pr² nezbytnß s ohledem na relativn∞ dlouh² v²robnφ cyklus, kdy reakce nabφdky na zm∞nu v poptßvce mß velkΘ zpo₧d∞nφ. Rßmec pro zavedenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka vypl²vß z º 12 zßkona Φ. 256/2000 Sb. a vlßda jej ve svΘm na°φzenφ respektovala, a to jak po formßlnφ, tak i po obsahovΘ strßnce.
K nßmitce, ₧e produkΦnφ kv≤ty odporujφ n∞kter²m zßkladnφm prßv∙m zakotven²m v Listin∞, Ministerstvo uvßdφ, ₧e systΘm produkΦnφch kv≤t mlΘka neomezuje ani vlastnickΘ prßvo, ani prßvo svobodn∞ podnikat. P°edm∞tn²m na°φzenφm pr² toti₧ nenφ ohro₧eno ji₧ existujφcφ vlastnickΘ prßvo ke stßvajφcφm p°edm∞t∙m (v²robnφ za°φzenφ na v²robu mlΘka, dojnice) a ani prßvo disponovat s tφmto majetkem. Ka₧d² producent, kter² bude mφt v d∙sledku zv²ÜenΘ poptßvky mo₧nost zv²Üit produkci mlΘka nebo bude chtφt v²robu mlΘka zahßjit, mß toti₧ mo₧nost po₧ßdat o p°id∞lenφ novΘ kv≤ty nebo o zv²Üenφ stßvajφcφ kv≤ty z rezervy, pop°. m∙₧e kv≤tu nab²t smluvnφm p°evodem od jinΘho producenta. SystΘm produkΦnφch kv≤t pr² nenaruÜφ ani svobodn² trh, jeliko₧ ka₧d² producent mlΘka si m∙₧e svobodn∞ vybrat svΘho odb∞ratele a ka₧d² zpracovatel svΘho dodavatele i odb∞ratele hotov²ch v²robk∙. Navφc, existuje-li reßlnß poptßvka po mlΘku ze strany zpracovatel∙ Φi spot°ebitel∙ (co₧ pr² m∙₧e b²t jedin²m racionßlnφm d∙vodem pro vstup podnikatele na trh nebo pro zv²Üenφ produkce), mß nov² producent mo₧nost zφskat novou kv≤tu nebo kv≤tu zv²Üenou. Podmφnka, ₧e o p°id∞lenφ kv≤ty z rezervy m∙₧e ₧ßdat jen producent mlΘka nepodnikajφcφ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ, demonstruje ve°ejn² zßjem rozvφjet produkci u t∞ch producent∙, kte°φ zvφ°at∙m poskytujφ tzv. welfare obvykl² ve vÜech vysp∞l²ch zemφch. SystΘm trvalΘho vaznΘho ustßjenφ toti₧ nenφ konformnφ ani se spoleΦnou zem∞d∞lskou politikou EU. V rßmci rozd∞lovßnφ rezervy vÜak majφ vÜichni ₧adatelΘ spl≥ujφcφ podmφnku tzv. animal welfare stejnΘ mo₧nosti p°i zv²Üenφ Φi p°id∞lenφ kv≤ty.
Ministerstvo tvrdφ, ₧e napaden²m na°φzenφm nenφ poruÜeno ani prßvo svobodn∞ podnikat, nebo¥ systΘm produkΦnφch kv≤t musφ chrßnit trh p°ed "vstupem spekulant∙", a ₧e pouze p°edchßzφ situaci, kdy pro nabφdku mlΘka nebude na trhu existovat reßlnß poptßvka, co₧ je pr² opodstatn∞no i z pohledu samotnΘho podnikatele (producenta). K nßmitce nerovnosti producent∙ Ministerstvo uvedlo, ₧e p°irozen∞ pro producenty, kte°φ o kv≤tu nepo₧ßdali a do systΘmu se nezapojili, je systΘm kv≤t nev²hodn², proto₧e v opaΦnΘm p°φpad∞ by kv≤ty postrßdaly smysl. Rovnost je pr² vÜak nutno chßpat jako svobodu volby, kdy ka₧d² mß mo₧nost podat Φi nepodat ₧ßdost o p°id∞lenφ kv≤ty, p°iΦem₧ p°i zapojenφ do systΘmu kv≤t m∙₧e maximalizovat sv∙j zisk. V²hoda poskytovanß kv≤tnφm systΘmem je ·dajn∞ srovnatelnß s dotacemi a s nßvratn²mi finanΦnφmi v²pomocemi, je₧ stßt poskytuje v rßmci r∙zn²ch program∙, a pokud by tedy v zavedenφ kv≤t bylo spat°ovßno poruÜenφ rovnosti, byly by nutn∞ proti·stavnφ i tyto programy.
K nßmitkßm sm∞°ujφcφm proti ·prav∞ sankcφ za p°ekroΦenφ kv≤ty Ministerstvo uvedlo, ₧e se jednß o prvek nezbytn² pro systΘm produkΦnφch kv≤t, nebo¥ "stabilizace by nebylo mo₧nΘ dosßhnout bez penalizace toho producenta, kter² p°ekroΦφ svoji individußlnφ produkΦnφ kv≤tu mlΘka". P°itom kv≤tnφ systΘm producent∙m umo₧≥uje zv²Üit svoji kv≤tu a nßsledn∞ i produkci. Odvod ve v²Üi 115 % z minimßlnφ ceny v p°φpad∞ p°ekroΦenφ individußlnφ produkΦnφ kv≤ty ·dajn∞ odpovφdß sankci uplat≥ovanΘ v EU. Nejednß se proto ani o cenovou regulaci Φi o dvojφ ceny.
Ke stanovenφ minimßlnφ ceny Ministerstvo sd∞lilo, ₧e tento nßstroj nijak nezabra≥uje ve zvyÜovßnφ kv≤t nebo ve vstupu nov²ch producent∙ na trh, a v tomto sm∞ru je neutrßlnφ. Jeho v²znam pr² spoΦφvß v tom, ₧e funguje jako zßchrannß sφ¥ pro p°φpad, kdy na trhu dojde k poklesu ceny. Jednß se tedy o osv∞dΦen² nßstroj stability trhu.
Ministerstvo dßle tvrdφ, ₧e napadenΘ na°φzenφ je v²razem pln∞nφ dlouhodob²ch mezinßrodnφch zßvazk∙ ╚eskΘ republiky v∙Φi EU a ₧e vychßzφ p°edevÜφm z na°φzenφ Rady Φ. 3950/92, ve zn∞nφ na°φzenφ Rady Φ. 1256/99, a z na°φzenφ Komise Φ. 536/93. Tento systΘm funguje na principu, ₧e Rada ES stanovφ konkrΘtnφ nßrodnφ referenΦnφ mno₧stvφ mlΘka (nßrodnφ kv≤ty), kterΘ jsou dßle jednotliv²mi stßty p°erozd∞lovßny mezi konkrΘtnφ vnitrostßtnφ v²robce. P°edm∞tnΘ kv≤ty jsou stanoveny fixn∞ pro jednotlivß obdobφ, a to v₧dy na dev∞t po sob∞ nßsledujφcφch 12 m∞sφΦnφch obdobφ. V p°φpad∞ p°ekroΦenφ nßrodnφch a individußlnφch kv≤t se aplikuje dodateΦn² poplatek ve v²Üi 115 % ceny mlΘka, tzn. obdobn∞ jako v napadenΘm na°φzenφ vlßdy. Evropskß ·prava rovn∞₧ stanovφ nßrodnφ rezervy a mo₧nost p°evodu, p°echodu nebo pronßjmu kv≤t.
K prvotnφmu rozd∞lenφ kv≤ty Ministerstvo zastßvß nßzor, ₧e pro vÜechny ₧adatele se pou₧φvß stejn² zp∙sob v²poΦtu, tzn. stejnΘ kritΘrium. Pokud v tzv. referenΦnφm obdobφ (tzn. roku 2000) doÜlo k v²padku v produkci, pamatuje na to º 4 odst. 3 napadenΘho na°φzenφ. Navφc ka₧d² subjekt mß prßvo vyu₧φt vÜech opravn²ch prost°edk∙ podle sprßvnφho °ßdu. Stejn∞ tak za ned∙vodnou oznaΦilo Ministerstvo nßmitku, ₧e kv≤tnφ systΘm nezohled≥uje nßhodnΘ krßtkodobΘ faktory, je₧ mohou nep°φzniv∞ ovlivnit produkci mlΘka, a v tomto sm∞ru odkßzalo na º 6 na°φzenφ.
Stanovenφ mno₧stvφ rezervy podle º 12 odst. 4 pφsm. c) zßkona Φ. 256/2000 Sb. pr² napadenΘ na°φzenφ respektuje tφm, ₧e souΦet vÜech p°id∞len²ch kv≤t a rezervy nesmφ p°ekroΦit 3,01 mld. litr∙ mlΘka. Proto₧e p°edm∞tnΘ na°φzenφ stanovφ systΘm produkΦnφch kv≤t na 5 let a zßrove≥ p°ed jeho aplikacφ nelze objektivn∞ urΦit, jakΘ mno₧stvφ kv≤t se p°id∞lφ na zßklad∞ ₧ßdostφ podle º 3 na°φzenφ, "je nezbytnΘ ponechat stanovenφ p°esnΘ rezervy pro ka₧d² kv≤tov² rok na Ministerstvu zem∞d∞lstvφ". V tomto sm∞ru je pr² napadenΘ na°φzenφ secundum et intra legem.
K povinnosti poskytovat informace Ministerstvo uvßdφ, ₧e tato povinnost je upravena v º 3 odst. 1 zßkona Φ. 256/2000 Sb. a je tedy ulo₧ena p°φmo zßkonem v souladu s Φl. 4 Listiny. P°esto₧e tedy nenφ zakotvena p°φmo v º 12 uvedenΘho zßkona, jen₧ obsahuje zmoc≥ovacφ ustanovenφ pro na°φzenφ vlßdy, v zßkon∞ uvedena je a "je nepochybnΘ, ₧e je zapot°ebφ ji vztßhnout i na vlßdnφ na°φzenφ vydßvanß podle tohoto zßkona".
Ze vÜech uveden²ch p°φΦin se Ministerstvo domnφvß, ₧e podan² nßvrh je neod∙vodn∞n².
Stßtnφ zem∞d∞lsk² intervenΦnφ fond (dßle jen "SZIF") ve svΘm vyjßd°enφ konstatuje, ₧e napadenΘ na°φzenφ vychßzφ ze zßkona Φ. 256/2000 Sb. ProdukΦnφ kv≤ta je definovßna v º 2 odst. 5 uvedenΘho zßkona, a proto₧e produkΦnφmi kv≤tami lze podmφnit urΦitΘ formy podpory zem∞d∞lstvφ, je vlßda zmocn∞na prost°ednictvφm SZIF provßd∞t opat°enφ a zavßd∞t tr₧nφ po°ßdky pro stabilizaci trh∙ se zem∞d∞lsk²mi v²robky a potravinami s cφlem minimalizace v²kyv∙ cen na domßcφm trhu. Toto zßkonnΘ zmocn∞nφ vlßda vydßnφm napadenΘho na°φzenφ pln∞ respektovala, a nem∙₧e pr² proto jφt o ·pravu provedenou v rozporu se zßkonem. Kv≤tnφ systΘm nenφ v rozporu s vlastnick²m prßvem ani s prßvem svobodn∞ podnikat, jeliko₧ je v∞cφ ka₧dΘho producenta mlΘka a jeho svobodnΘho rozhodnutφ, aby po₧ßdal o za°azenφ do systΘmu a aby na tomto zßklad∞ produkoval sjednanΘ mno₧stvφ mlΘka. Stßt touto formou pouze vytvß°φ podmφnky, aby m∞l ka₧d² producent zajiÜt∞n odbyt a aby obdr₧el odpovφdajφcφ minimßlnφ cenu. Zavedenφ tohoto systΘmu proto nenaruÜuje svobodn² trh, n²br₧ naopak garantuje vyvß₧enost mezi produkcφ a odbytem. Jednß se pr² navφc o prost°edek k zajiÜt∞nφ souladu ΦeskΘho prßva s komunitßrnφm prßvem a takΘ o ve°ejn² zßjem v rßmci ╚eskΘ republiky, nebo¥ kvotacφ mlΘka majφ b²t odstran∞ny cenovΘ v²kyvy dopadajφcφ na vÜechny obyvatele ╚eskΘ republiky.
Opodstatn∞nß ·dajn∞ nenφ ani nßmitka, ₧e se napaden²m na°φzenφm zavßd∞jφ dvojφ ceny mlΘka, nebo¥ je v∞cφ ka₧dΘho producenta, aby zvß₧il vhodnost za°azenφ do systΘmu; pokud tak neuΦinφ, nelze z toho dovozovat nerovnost mezi nφm a producentem, kter² tak uΦinil. KoneΦn∞ lze dodat, ₧e stßt mß zßjem na rozÜφ°enφ chovu skotu bez trvalΘho vaznΘho ustßjenφ, a proto vß₧e zv²Üenφ produkΦnφ kv≤ty a p°id∞lovßnφ nov²ch individußlnφch produkΦnφch kv≤t na podmφnku, ₧e producent bude chovat skot bez trvalΘho vaznΘho ustßjenφ. Nejednß se pr² tedy o sankci, n²br₧ o "podporu konkrΘtnφho zp∙sobu chovu skotu" odpovφdajφcφho ekologickΘmu zem∞d∞lstvφ.
Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ SZIF navrhl, aby byl p°edlo₧en² nßvrh zamφtnut.
JeÜt∞ p°edtφm, ne₧ se ┌stavnφ soud zab²val podan²m nßvrhem meritorn∞, se zam∞°il na otßzku, zda jsou spln∞ny procesnφ p°edpoklady pro °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem.
V tomto sm∞ru konstatuje, ₧e podle º 64 odst. 2 pφsm. b) zßkona Φ. 182/1993 Sb. nßvrh na zruÜenφ jinΘho prßvnφho p°edpisu nebo jeho jednotliv²ch ustanovenφ je oprßvn∞na podat skupina nejmΘn∞ 25 poslanc∙. V souzenΘ v∞ci nßvrh podepsalo 28 poslanc∙ PoslaneckΘ sn∞movny, a jednß se tedy o oprßvn∞nΘho navrhovatele.
┌stavnφ soud se dßle zab²val otßzkou, zda napadenΘ na°φzenφ vlßdy bylo p°ijato a vydßno v mezφch ┌stavou ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem (º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. in fine). V tomto sm∞ru konstatoval, ₧e ·stavnφ zmocn∞nφ k vydßvßnφ na°φzenφ je vlßd∞ dßno Φl. 78 ┌stavy, podle n∞ho₧ k provedenφ zßkona a v jeho mezφch je vlßda oprßvn∞na vydßvat na°φzenφ. Na°φzenφ podepisuje p°edseda vlßdy a p°φsluÜn² Φlen vlßdy. V danΘm p°φpad∞ ┌stavnφ soud zjistil, ₧e usnesenφm Φ. 1166 ze dne 22. listopadu 2000 vlßda schvßlila nßvrh na°φzenφ o stanovenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka a podmφnek jejich systΘmu na lΘta 2001 a₧ 2005, kdy₧ z 12 p°φtomn²ch Φlen∙ vlßdy hlasovalo pro jeho schvßlenφ vÜech 12 Φlen∙. P°edm∞tnΘ na°φzenφ podepsal p°edseda vlßdy Ing. Zeman a ministr zem∞d∞lstvφ Ing. Fencl, na°φzenφ bylo nßle₧it²m zp∙sobem publikovßno ve Sbφrce zßkon∙ v Φßstce 124 pod Φ. 445/2000 Sb., nabylo ·Φinnosti dnem 1. ledna 2001 a pozb²vß ·Φinnosti dnem 31. prosince 2005.
Za t∞chto okolnostφ ┌stavnφ soud dovozuje, ₧e napadenΘ na°φzenφ vlßdy bylo p°ijato a vydßno v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem ve smyslu ustanovenφ º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. Proto se jφm mohl ┌stavnφ soud zab²vat meritorn∞.
┌stavnφ soud se dßle zab²val otßzkou legislativnφ kompetence vlßdy a Ministerstva zem∞d∞lstvφ k stanovenφ systΘmu kv≤t. V tomto sm∞ru konstatoval, ₧e kvantitativnφ omezenφ v²roby, dodßvek Φi spot°eby urΦitΘho zbo₧φ nebo poskytovßnφ, zprost°edkovßnφ Φi p°ijφmßnφ urΦit²ch slu₧eb v rßmci zßkladnφho prßva na svobodnou volbu povolßnφ, prßva podnikat nebo provozovat jinou hospodß°skou Φinnost (Φl. 26 odst. 1 Listiny) lze v ╚eskΘ republice - podobn∞ jako p°i stanovenφ jin²ch podmφnek nebo omezenφ - zavΘst jedin∞ zßkonem (Φl. 26 odst. 2 Listiny). Vymezenφ podrobnostφ souvisejφcφch s t∞mito omezenφmi nebo zp°esn∞nφ rßmcov²ch podmφnek m∙₧e b²t provedeno podzßkonn²m prßvnφm p°edpisem, jestli₧e jej p°φsluÜn² orgßn vydal dle zmocn∞nφ ┌stavy Φi b∞₧nΘho zßkona. ┌stava p°itom rozliÜuje mezi prßvem vlßdy vydßvat na°φzenφ "k provedenφ zßkona a v jeho mezφch" (Φl. 78 ┌stavy) a mezi prßvem ministerstev, jin²ch sprßvnφch ·°ad∙ a orgßn∙ ·zemnφ samosprßvy "na zßklad∞ a v mezφch zßkona vydßvat prßvnφ p°edpisy, jsou-li k tomu zßkonem zmocn∞ny" (Φl. 79 odst. 3 ┌stavy).
SystΘm produkΦnφch kv≤t mlΘka se opφrß o zßkon Φ. 256/2000 Sb. Zßkon definuje produkΦnφ kv≤tu (º 2 odst. 5) a pen∞₧nφ sankce, je₧ na v²robce, zpracovatele Φi distributora dopadajφ v p°φpad∞ jejφho p°ekroΦenφ Φi produkce (odb∞ru, zpracovßnφ) bez p°id∞lenΘ kv≤ty (º 13). Rovn∞₧ stanovφ zßsady pro rozd∞lovßnφ produkΦnφch kv≤t (nap°. º 12 odst. 6). Zßkon vlßd∞ p°φmo uklßdß (º 12 odst. 1), aby sv²m na°φzenφm do t°φ m∞sφc∙ od ·Φinnosti zßkona stanovila podmφnky a zßsady pro provßd∞nφ dalÜφch opat°enφ k organizaci trhu se zem∞d∞lsk²mi v²robky a potravinami podle º 1 odst. 2 pφsm. b) a c) a aby sv²m na°φzenφm stanovila produkΦnφ kv≤ty a podmφnky systΘmu produkΦnφch kv≤t (º 12 odst. 3). Je tedy z°ejmΘ, ₧e p°i vydßnφ napadenΘho na°φzenφ se krom∞ ·stavnφho zmocn∞nφ vlßdy uplatnilo rovn∞₧ zmocn∞nφ (p°φkaz) zßkonnΘ.
┌stavnφ soud v tΘto souvislosti uvßdφ, ₧e se neztoto₧≥uje s tvrzenφm skupiny poslanc∙, ₧e napadenΘ na°φzenφ vyboΦuje z mezφ stanoven²ch zßkonem Φ. 256/2000 Sb. a ₧e je v rozporu s Φl. 4 Listiny, podle n∞ho₧ povinnosti mohou b²t uklßdßny toliko na zßklad∞ zßkona a v jeho mezφch a meze zßkladnφch prßv a svobod mohou b²t upraveny pouze zßkonem. ┌stavnφ soud ji₧ v nßlezu Φ. 96/2001 Sb. judikoval, ₧e ·stavnφ vymezenφ odvozenΘ normotvorby exekutivy musφ respektovat nßsledujφcφ zßsady:
- |
na°φzenφ musφ b²t vydßno oprßvn∞n²m subjektem,- na°φzenφ nem∙₧e zasahovat do v∞cφ vyhrazen²ch zßkonu, |
- |
musφ b²t z°ejmß v∙le zßkonodßrce k ·prav∞ nad zßkonn² standard (musφ b²t tedy otev°en prostor pro sfΘru na°φzenφ). |
V p°φpad∞ napadenΘho na°φzenφ ┌stavnφ soud - z v²Üe uveden²ch d∙vod∙ - konstatuje, ₧e vÜechny citovanΘ zßsady pro jeho vydßnφ byly zachovßny, nebo¥ napadenΘ na°φzenφ vydala vlßda jako₧to oprßvn∞n² subjekt, na°φzenφ sv²m obsahem nezasahuje do v∞cφ vyhrazen²ch zßkonu (Φ. 256/2000 Sb.) a zßkonodßrcem stanovenΘ vymezenφ obsahu napadenΘho na°φzenφ (º 12 zßkona Φ. 256/2000 Sb.) je dostateΦn∞ konkrΘtnφ tak, aby bylo mo₧no usuzovat na z°ejmou v∙li zßkonodßrce ve v²Üe uvedenΘm smyslu. Lze tedy shrnout, ₧e napadenΘ na°φzenφ v²hradu zßkona neporuÜuje, nebo¥ toliko na zßklad∞ v²slovnΘho zßkonnΘho zmocn∞nφ konkretizuje problematiku upravenou v zßkladnφch rysech ji₧ samotn²m zßkonem. OpaΦn² zßv∞r, kter² by po₧adoval stanovenφ jakΘkoliv povinnosti p°φmo a v²hradn∞ zßkonem, by zjevn∞ vedl k absurdnφm d∙sledk∙m, a to k pop°enφ smyslu sekundßrnφ (a v n∞kter²ch p°φpadech i primßrnφ) normotvorby, jeliko₧ pojmovou souΦßstφ ka₧dΘ prßvnφ normy je vymezenφ urΦit²ch prßv a povinnostφ adresßt∙ normy.
Proto ┌stavnφ soud v tomto sm∞ru ani proti·stavnost ani protizßkonnost napadenΘho na°φzenφ vlßdy neshledal.
Oproti tomu pova₧uje ┌stavnφ soud za ne·stavnφ a nezßkonnou podzßkonnou delegaci, podle nφ₧ se stanovφ v²Üe rezervy, ji₧ oznamuje Ministerstvo ve V∞stnφku Ministerstva zem∞d∞lstvφ (º 14 odst. 2 na°φzenφ). Text citovanΘho ustanovenφ v tomto sm∞ru jednoznaΦn∞ neurΦuje, kdo v²Üi rezervy stanovφ. Ze zp∙sobu publikace lze dovodit, ₧e tak Φinφ Ministerstvo (ministr zem∞d∞lstvφ). Rozhodovßnφ o v²Üi rezervy je vÜak nedφlnou souΦßstφ soustavy produkΦnφch kv≤t mlΘka v ╚eskΘ republice. Zßkon stanovφ, ₧e soustavu produkΦnφch kv≤t pro jednotlivΘ zem∞d∞lskΘ komodity zavßdφ vlßda ╚eskΘ republiky sv²m na°φzenφm (º 12 odst. 3), kterΘ se v souladu s ┌stavou a se zßkonem Φ. 309/1999 Sb., o Sbφrce zßkon∙ a o Sbφrce mezinßrodnφch smluv, [º 1 odst. 1 pφsm. d)] uve°ej≥uje ve Sbφrce zßkon∙. Ministerstvo zde tedy ani podle zßkona, ani podle ┌stavy p°φsluÜnΘ nenφ. Jak ┌stavnφ soud judikoval v nßlezu Φ. 96/2001 Sb., proto₧e "zßkonodßrce nem∙₧e oblast ·pravy vztah∙ urΦen²ch pro ·pravu zßkonem delegovat na moc v²konnou, a tφm vlastn∞ rezignovat na svoji zßkonodßrnou povinnost, tφm spφÜe si v²konnß moc nem∙₧e prßvo na takovou ·pravu p°isvojit sama s odvolßnφm na zßkon, kter² evidentn∞ mß jin² ·Φel a smysl".
Proto ┌stavnφ soud dovozuje, ₧e ji₧ z tohoto d∙vodu je ustanovenφ º 14 odst. 2 napadenΘho na°φzenφ v rozporu s Φl. 79 odst. 3 ┌stavy.
Po posouzenφ legislativn∞-kompetenΦnφch aspekt∙ p°edm∞tnΘho na°φzenφ vlßdy se ┌stavnφ soud dßle zab²val jeho meritornφ anal²zou, a to postupn∞ z hlediska jednotliv²ch nßmitek navrhovatel∙. JeÜt∞ p°edtφm je vÜak nutno p°edeslat n∞kolik poznßmek obecn∞jÜφ povahy.
A) ┌stavnφ soud je podle Φl. 83 ┌stavy soudnφm orgßnem ochrany ·stavnosti. Podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. b) ┌stavy je oprßvn∞n rozhodovat o zruÜenφ jin²ch prßvnφch p°edpis∙ nebo jejich jednotliv²ch ustanovenφ, jsou-li v rozporu s ·stavnφm zßkonem, zßkonem nebo mezinßrodnφ smlouvou podle Φl. 10. M∙₧e tedy p°i svΘ rozhodovacφ Φinnosti posuzovat toliko ·stavnost (pop°. zßkonnost) napadenΘho prßvnφho p°edpisu, a nikoliv jeho vhodnost Φi ·Φelnost. Rovn∞₧ v souzenΘ v∞ci, kdy se jednß o p°φpad tzv. abstraktnφ kontroly norem, se ┌stavnφ soud zab²vß pouze ·stavn∞prßvnφmi aspekty napadenΘho na°φzenφ a nevyjad°uje se k jeho vhodnosti a ·Φelnosti z hlediska nap°. existence svobodnΘho trhu a podobn∞ (viz nφ₧e).
B) ┌stavnφ soud dßle konstatuje, ₧e zaujal stanovisko k problematice regulace ji₧ v nßlezu Φ. 231/2000 Sb. V tomto nßlezu sice posuzoval ·stavnost a zßkonnost vyhlßÜky Φ. 176/1993 Sb., o nßjemnΘm z bytu a ·hrad∞ za pln∞nφ poskytovanß s u₧φvßnφm bytu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, obsahov∞ se t²kajφcφ regulace nßjmu byt∙, nicmΘn∞ n∞kterΘ obecnΘ zßv∞ry v tomto nßlezu obsa₧enΘ lze podle nßzoru ┌stavnφho soudu p°im∞°en∞ pou₧φt i v souzenΘ v∞ci. ┌stavnφ soud proto p°edevÜφm p°ipomφnß, ₧e v od∙vodn∞nφ uvedenΘho nßlezu dovozoval, ₧e p°i kontrole u₧φvßnφ majetku, je₧ m∙₧e spoΦφvat i v regulaci v²Üe nßjemnΘho, je nutno bedliv∞ zva₧ovat jak existenci ve°ejnΘho zßjmu oprav≥ujφcφho k uplatn∞nφ usm∞r≥ujφcφch (kontrolnφch) opat°enφ, tak rovn∞₧ v²b∞r podrobn²ch pravidel pro uskuteΦ≥ovßnφ takov²ch opat°enφ. Zasahovßnφ stßtu musφ respektovat p°im∞°enou (spravedlivou) rovnovßhu mezi po₧adavkem obecnΘho zßjmu spoleΦnosti a po₧adavkem na ochranu zßkladnφch prßv jednot-livce. To znamenß, ₧e musφ existovat rozumn² (opodstatn∞n²) vztah proporcionality mezi pou₧it²mi prost°edky a sledovan²mi cφli.
C) ┌stavnφ soud koneΦn∞ p°edesφlß, ₧e podle svΘ ustßlenΘ judikatury - v souladu se sv²m ·stavnφm a zßkonn²m vymezenφm - je v °φzenφ o kontrole norem vßzßn petitem podanΘho nßvrhu a nem∙₧e jej p°ekraΦovat. V souzenΘ v∞ci se tedy mohl zab²vat pouze ·stavnostφ a zßkonnostφ napadenΘho na°φzenφ vlßdy, a nikoliv ·stavnostφ p°edpis∙ dalÜφch, zejmΘna zßkona Φ. 256/2000 Sb. ┌stavnφ soud proto na zßklad∞ podanΘho nßvrhu mohl pouze hodnotit, zda napadenΘ na°φzenφ nenφ v rozporu se zßkonem, s ·stavnφm zßkonem Φi s mezinßrodnφ smlouvou podle Φl. 10 ┌stavy, nikoliv vÜak ji₧, zda sßm tento zßkon - stφ₧nostφ nenapaden² - nenφ proti·stavnφ.
Podle Φl. 26 odst. 1 Listiny mß ka₧d² prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost. Podle odstavce 2 stejnΘho Φlßnku zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ.
NavrhovatelΘ v tΘto souvislosti zejmΘna namφtajφ, ₧e zßkon m∙₧e zakotvit toliko kvalifikaΦnφ a podobnΘ p°edpoklady podnikßnφ a jinΘ hospodß°skΘ Φinnosti, nikoliv omezenφ vlastnφho procesu podnikßnφ ve form∞ faktickΘ cenovΘ regulace, kterΘ je tak intenzivnφ, ₧e naruÜuje samu podstatu prßva podnikat.
K tomu ┌stavnφ soud p°edevÜφm uvßdφ, ₧e ji₧ v nßlezu Φ. 231/2000 Sb. konstatoval, ₧e "cenovß regulace nezabra≥uje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodß°skou Φinnost, nebo¥ ka₧d² mß mo₧nost se svobodn∞ rozhodnout, zda za dan²ch podmφnek v urΦitΘ oblasti podnikat bude". V souzenΘ v∞ci ┌stavnφ soud dßle zd∙raz≥uje, ₧e ani ·stavnφ po°ßdek, ani mezinßrodnφ smlouvy o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch nezapovφdajφ zßkonodßrci zavedenφ omezenφ mno₧stvφ hospodß°skΘ produkce, distribuce nebo spot°eby statk∙. Nenφ nepat°iΦnΘ v tΘto souvislosti upozornit i na skuteΦnost, ₧e k urΦitΘmu omezovßnφ produkce a distribuce statk∙ b∞₧n∞ dochßzφ i v mezinßrodnφm m∞°φtku, a to prost°ednictvφm kontroly dovozu Φi v²vozu zbo₧φ mezi stßty, je₧ smluvn∞ liberalizujφ vzßjemn² obchod (nap°. p°φsluÜnß ustanovenφ Smlouvy o zalo₧enφ ES nebo VÜeobecnΘ dohody o clech a obchodu).
Je tedy v zßsad∞ zejmΘna na Parlamentu ╚eskΘ republiky (tedy na zßkonodßrnΘm sboru), aby p°i vydßvßnφ b∞₧n²ch zßkon∙ bral v ·vahu obecn² zßjem na ·prav∞ pom∞r∙ v urΦitΘm hospodß°skΘm odv∞tvφ. Ekonomickß ·Φelnost a socißlnφ ·nosnost danΘ ·pravy p°itom mß podlΘhat v prvΘ °ad∞ politickΘ kontrole. Na druhΘ stran∞ je vÜak t°eba d∙sledn∞ trvat na tom, ₧e - jak ┌stavnφ soud uvedl ji₧ sub V. B) - je v ka₧dΘm konkrΘtnφm p°φpad∞ nutno bedliv∞ zva₧ovat existenci ve°ejnΘho zßjmu oprav≥ujφcφho k uplatn∞nφ usm∞r≥ujφcφch opat°enφ, nebo¥ zasahovßnφ stßtu musφ respektovat spravedlivou rovnovßhu mezi obecn²m zßjmem spoleΦnosti na stran∞ jednΘ a ochranou zßkladnφch prßv jednotlivce na stran∞ druhΘ. To znamenß, ₧e musφ existovat odpovφdajφcφ vztah proporcionality mezi pou₧it²mi prost°edky a sledovan²mi cφli. V opaΦnΘm p°φpad∞, tzn. v p°φpad∞ bez·Φelnosti Φi nep°im∞°enosti danΘho omezenφ, by se p°φsluÜnß regulace dostala do zjevnΘho rozporu s Φl. 4 odst. 4 Listiny, podle n∞ho₧ p°i pou₧φvßnφ ustanovenφ o mezφch zßkladnφch prßv a svobod musφ b²t Üet°eno jejich podstaty a smyslu. Takovß omezenφ nesm∞jφ b²t zneu₧φvßna k jin²m ·Φel∙m, ne₧ pro kterΘ byla stanovena.
Zavedenφ produkΦnφch kv≤t (pro v²robu, odbyt a zpracovßnφ mlΘka) napaden²m na°φzenφm vÜak zmφn∞nΘ znaky bez·Φelnosti Φi nep°im∞°enosti nevykazuje. Omezenφ nabφdky mlΘka a mlΘΦn²ch v²robk∙ (jako jednΘ ze skupin zßkladnφch potravin) stanovenφm produkΦnφch kv≤t - vzhledem k dlouhodob²m p°ebytk∙m mlΘka - toti₧ nehrozφ. Jak sprßvn∞ ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu uvßd∞jφ Ministerstvo a SZIF, ·kolem systΘmu produkΦnφch kv≤t je chrßnit trh p°ed vstupem spekulant∙ a vytvo°it takovΘ podmφnky, aby m∞l ka₧d² producent zajiÜt∞n odbyt a aby obdr₧el odpovφdajφcφ minimßlnφ cenu, tedy aby byla garantovßna vyvß₧enost mezi produkcφ a odbytem. S tφmto ve°ejn²m zßjmem nenφ v rozporu ani stanovenφ minimßlnφch cen mlΘka (º 10 na°φzenφ), jeho₧ z°ejm²m cφlem je stabilizovat trh v p°φpad∞ poklesu ceny.
┌stavnφ soud akceptuje stanovisko vlßdy, ₧e zavedenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka p°edstavuje p°iblφ₧enφ ΦeskΘ prßvnφ ·pravy k prßvnφ ·prav∞ v EvropskΘ unii a v jejφch Φlensk²ch stßtech, vyvolanΘ dlouhodobou nadprodukcφ mlΘka v zßpadnφ Evrop∞ (viz Europe - European Union - European Commission - Agriculture: Agriculture - Situation and Outlook: Dairy Sector, in: www.europa.eu.int/comm/agriculture/public/pac2000/dairy/ /index_en.htm#top). Regulace zavedenß napaden²m na°φzenφm tedy - jak sprßvn∞ uvßdφ vlßda - v podstat∞ p°edstavuje p°enesenφ komunitßrnφho modelu (regulace) do ΦeskΘho zem∞d∞lstvφ, jak pokud jde o prßvn∞-technickΘ prost°edky (produkΦnφ kv≤ty a sankΦnφ odvody za nadprodukci), tak pokud jde o nastavenφ mno₧stvφ. Lze akceptovat nßzor vlßdy, podle n∞ho₧ komunitßrnφ regulace v²roby mlΘka vychßzφ z principu, ₧e z centrßln∞ stanoven²ch nßrodnφch produkΦnφch kv≤t jednotliv²ch Φlensk²ch stßt∙ se jednotliv²m producent∙m p°id∞lujφ kv≤ty individußlnφ. NapadenΘ na°φzenφ je proto krokem, kter² p°ibli₧uje zem∞d∞lstvφ v ╚eskΘ republice evropsk²m pom∞r∙m, a usnad≥uje tak do urΦitΘ mφry vstup ╚eskΘ republiky do EvropskΘ unie. Navφc zavedenß regulace znamenß napln∞nφ programovΘho ustanovenφ o aproximaci ΦeskΘho prßva prßvu komunitßrnφmu, jak ji stanovφ a ₧ßdß (by¥ ne v²slovn∞) Φl. 70 EvropskΘ dohody zaklßdajφcφ p°idru₧enφ mezi ╚eskou republikou na jednΘ stran∞ a Evropsk²mi spoleΦenstvφmi a jejich Φlensk²mi stßty na stran∞ druhΘ (Φ. 7/1995 Sb.).
┌stavnφ soud pova₧uje za vhodnΘ v tΘto souvislosti zd∙raznit, ₧e nesdφlφ tvrzenφ navrhovatel∙ (vyslovenΘ v pr∙b∞hu ·stnφho jednßnφ), ₧e komunitßrnφ prßvo nenφ pro ┌stavnφ soud ╚eskΘ republiky coby stßtu stojφcφho mimo Evropskou unii p°i posuzovßnφ ·stavnosti relevantnφ. Toto tvrzenφ je nep°φpustn∞ zjednoduÜujφcφ a schematickΘ. Jednφm z pramen∙ primßrnφho komunitßrnφho prßva jsou toti₧ i obecnΘ zßsady prßvnφ, je₧ excerpuje Evropsk² soudnφ dv∙r z ·stavnφch tradic Φlensk²ch stßt∙ EvropskΘ unie. Jejich obsahem jsou zßkladnφ hodnoty spoleΦnΘ vÜem jejφm Φlen∙m. ObecnΘ zßsady prßvnφ napl≥ujφ koncepty prßvnφho stßtu, tedy i zßkladnφch lidsk²ch prßv a svobod a spravedlivΘho °φzenφ v rßmci nich. Rovn∞₧ ┌stavnφ soud ╚eskΘ republiky opakovan∞ aplikoval obecnΘ zßsady prßvnφ, je₧ nejsou v prßvnφch p°edpisech v²slovn∞ obsa₧eny, avÜak v evropskΘ prßvnφ kultu°e se bezezbytku uplat≥ujφ (nap°. princip proporcionality) - viz sp. zn. Pl. ┌S 33/97 (Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ ┌stavnφho soudu, svazek 9, nßlez Φ. 163; vyhlßÜen pod Φ. 30/1998 Sb.). ┌stavnφ soud se tak p°ihlßsil k evropskΘ prßvnφ kultu°e i k jejφm ·stavnφm tradicφm. Ve sv∞tle obecn²ch zßsad prßvnφch takΘ interpretuje ·stavnφ p°edpisy, p°edevÜφm Listinu. Primßrnφ komunitßrnφ prßvo tedy nenφ ┌stavnφmu soudu cizφ, ale proza°uje - zejmΘna v podob∞ obecn²ch prßvnφch zßsad evropskΘho prßva - v ÜirokΘ mφ°e do jeho vlastnφ rozhodovacφ Φinnosti. V tΘto mφ°e je rozhodovßnφ ┌stavnφho soudu i relevantnφ.
Jako nep°ijatelnß se jevφ v²tka, ₧e zavedenφ produkΦnφch kv≤t mlΘka p°edstavuje zßva₧nΘ naruÜenφ a₧ vylouΦenφ svobodnΘho trhu. Zcela svobodn² trh, prost² veÜkerΘ prßvnφ regulace, toti₧ nenφ zßkladnφ a ·stavnφm po°ßdkem po₧adovanou nebo zaruΦenou hodnotou uspo°ßdßnφ ΦeskΘ spoleΦnosti. Prßvo jednotlivce na n∞j nenφ zßkladnφm prßvem, je₧ by vyjad°ovala ┌stava, Listina nebo mezinßrodnφ smlouvy o lidsk²ch prßvech a zßkladnφch svobodßch. Ani v EvropskΘ unii, kterß na nejvyÜÜφ ·rovni (Φl. 2 Smlouvy o zalo₧enφ EvropskΘho spoleΦenstvφ) deklaruje hospodß°stvφ celku i uvnit° jednotliv²ch Φlensk²ch stßt∙ jako tr₧nφ, nenφ chßpßna regulace zem∞d∞lstvφ jako poruÜenφ tΘto zßsady, nebo¥ se uznßvajφ i dalÜφ rovnocennΘ cφle, jako nap°φklad konvergence ekonomickΘ v²konnosti, hospodß°skß a socißlnφ soudr₧nost atd. Regulaci zem∞d∞lstvφ tr₧nφmi °ßdy ostatn∞ v²slovn∞ p°ipouÜtφ tΘ₧ ustanovenφ primßrnφho prßva o zem∞d∞lstvφ (Φl. 34 Smlouvy o zalo₧enφ ES). ┌stavnφ soud v tΘto souvislosti opakovan∞ p°ipomφnß, ₧e p°i svΘ rozhodovacφ Φinnosti m∙₧e posuzovat toliko ·stavnost (pop°. zßkonnost) napadenΘho prßvnφho p°edpisu, a nikoliv jeho vhodnost Φi ·Φelnost. Tato nßmitka navrhovatel∙ je tedy ned∙vodnß.
Zßkonodßrce proto smφ (pochopiteln∞ pouze v mezφch dan²ch ·stavn∞ garantovan²mi zßkladnφmi lidsk²mi prßvy a svobodami) dle svΘ ·vahy zalo₧it cenovou nebo kvantitativnφ regulaci produkce v urΦitΘm odv∞tvφ hospodß°stvφ, vymezit Φi ovlivnit druh a poΦet subjekt∙ p∙sobφcφch v takovΘm odv∞tvφ anebo pon∞kud omezit smluvnφ svobodu p°i uplat≥ovßnφ produkce na trhu Φi p°i nßkupu surovin. Tvrzenφ skupiny poslanc∙, ₧e omezenφ mo₧nostφ stanoven²ch pro ·pravu podnikßnφ nebo jinΘ hospodß°skΘ Φinnosti se t²kß pouze kvalifikaΦnφch a podobn²ch p°edpoklad∙, lze oznaΦit za nep°im∞°en∞ ·zk² v²klad p°φsluÜnΘho ustanovenφ Listiny (Φl. 26 odst. 2). Z Φl. 41 odst. 1 Listiny je toti₧ z°ejmΘ, ₧e hospodß°sk²ch, socißlnφch a kulturnφch prßv, mezi n∞₧ pat°φ i Φl. 26 Listiny, je mo₧no se domßhat pouze v mezφch zßkon∙, kterΘ tato ustanovenφ provßd∞jφ. Povaha t∞chto prßv je zßsadn∞ odliÜnß od zßkladnφch prßv jin²ch (typicky nap°. prßv obΦansk²ch a politick²ch) a mo₧nost zßkonodßrce stanovit jejich bli₧Üφ podmφnky a omezenφ je proto znaΦn∞ v∞tÜφ a je v zßsad∞ limitovßna jen ji₧ citovan²m principem zakotven²m v Φl. 4 odst. 4 Listiny.
K nßmitce, ₧e cenovou regulacφ se omezuje odpov∞dnost podniku za v²sledky jeho hospoda°enφ (º 2 obchodnφho zßkonφku), je nutno uvΘst, ₧e prßvnφ samostatnost producenta - p°es zjevn∞ p°φsnou regulaci v²roby mlΘka - z∙stßvß zachovßna. I nynφ m∙₧e v²robce mlΘka dosßhnout zisku nebo utrp∞t ztrßtu podle produktivity svΘ prßce, jejφ kvality a vn∞jÜφch vliv∙. Za svou produkci p°itom nadßle nese odpov∞dnost podobn∞ jako jinΘ podniky. Jeho postavenφ se nepodobß postavenφ zam∞stnance °φzenΘho zam∞stnavatelem. Ka₧dß stßtnφ regulace podnikßnφ Φi hospodß°skΘ Φinnosti ovliv≥uje podnikatelskΘ prost°edφ, v²Üi reßln∞ mo₧n²ch v²nos∙ a zisk∙ i nebezpeΦφ ztrßt. V p°φpad∞ p°φsnΘ regulace produkce mlΘka je jist∞ mo₧nΘ usuzovat, ₧e v²nosy z produkce mlΘka jsou vzhledem k faktickΘ nemo₧nosti prodat mlΘko nad urΦitΘ mno₧stvφ pom∞rn∞ dob°e p°edvφdatelnΘ. Na zachovßnφ podstaty podnikßnφ p°i v²rob∞ mlΘka vÜak napadenß regulace nic nem∞nφ.
Ka₧dΘ omezenφ podnikßnφ nebo stanovenφ p°edpoklad∙ a podmφnek pro n∞ musφ mφt urΦit² ·Φel, musφ sledovat urΦit² obecn² zßjem. Bez·Φelnß omezenφ toti₧ - jak ji₧ bylo uvedeno v²Üe - p°edstavujφ Listinou zapov∞zenΘ "neÜet°enφ" podstaty a smyslu zßkladnφho prßva. Ve°ejn²m zßjmem, jen₧ je dostateΦn²m d∙vodem ke stßtnφm intervencφm na trhu mlΘka vΦetn∞ regulace mno₧stvφ jeho v²roby, je stabilizace cen, a tφm i p°φjm∙ zem∞d∞lsk²ch podnik∙ a soukrom²ch zem∞d∞lc∙ vzhledem k socißlnφm, ekonomick²m i ekologick²m zvlßÜtnos-tem zem∞d∞lstvφ.
V tΘto souvislosti nelze p°isv∞dΦit ani tvrzenφ navrhovatel∙, ₧e v ╚eskΘ republice je mezi nabφdkou a poptßvkou mlΘka rovnovßha. RoΦnφ spot°eba mlΘka (pochopiteln∞ v podob∞ rozmanit²ch mlΘΦn²ch v²robk∙) dosahovala v ╚eskΘ republice 2,1 milion∙ tun, zatφmco produkce Φinila 2,789 milion∙ tun (viz Statistickß roΦenka ╚eskΘ republiky 2000, ╚esk² statistick² ·°ad, Praha, 2000, str. 278 a 713). P°ebytek, jej₧ navφc umoc≥ujφ rostoucφ dovozy, se s velk²mi obtφ₧emi p°evß₧n∞ vyvß₧φ do zahraniΦφ. Tento v²voz by byl, neb²t exportnφch subvencφ poskytovan²ch z ve°ejn²ch prost°edk∙, trvale vysoce ztrßtov² a bylo by mo₧nΘ jej uskuteΦ≥ovat jen p°echodn∞.
┌stavnφ soud zßv∞rem tΘto Φßsti nßlezu p°ipomφnß, ₧e (v zßsad∞) nenφ povolßn k posuzovßnφ ekonomick²ch aspekt∙ nutnosti a nezbytnosti omezenφ podnikßnφ Φi urΦenφ podmφnek, za nich₧ je mo₧nΘ podnikat, vzhledem k pot°eb∞ zajiÜt∞nφ jednotliv²ch, Φasto vedle sebe nebo dokonce i proti sob∞ stojφcφch ve°ejn²ch zßjm∙. V²b∞r omezujφcφch (kontrolnφch) nßstroj∙ a mφra jejich uplatn∞nφ je primßrn∞ ·kolem zßkonodßrce. Jedin∞ Parlament jako zastupitelsk² orgßn m∙₧e v naÜem ·stavnφm systΘmu takovΘ kroky uΦinit. Jeho odpov∞dnost za rozpoznßnφ problΘm∙ v hospodß°stvφ, je₧ si ₧ßdajφ regulaci, volbu nßstroj∙ a jejich ·Φinky, kterΘ mohou b²t n∞kdy i zßpornΘ, je ààv ààprvΘ àà°ad∞ ààpolitickß ààaàà ┌stavnφ soud m∙₧e v tomto p°φpad∞ do jeho zßkonodßrnΘ Φinnosti zasßhnout jen tehdy, jestli₧e v nφ shledß proti·stavnost. V souzenΘ v∞ci vÜak zßkonodßrce zßkonem Φ. 256/2000 Sb. (kter² sßm o sob∞ nebyl p°edm∞tem p°ezkumu ┌stavnφm soudem) vymezil jasnß zmoc≥ujφcφ pravidla a meze pro vydßnφ na°φzenφ vlßdy a vlßda toto zmocn∞nφ napaden²m na°φzenφm respektovala. Lze tedy usuzovat, ₧e p°edm∞tnΘ na°φzenφ vlßdy s Φl. 26 odst. 1 a 2 Listiny nenφ v rozporu.
KoneΦn∞ - jak ┌stavnφ soud uvedl ji₧ v²Üe (sub IV.) - nenφ d∙vodnß ani nßmitka navrhovatel∙, ₧e jakΘkoliv omezenφ zßkladnφho prßva zakotvenΘho v Φl. 26 odst. 1 Listiny lze provΘst toliko zßkonem (a nikoliv na°φzenφm vlßdy), co₧ pr² p°edm∞tnΘ na°φzenφ nerespektuje, a ocitß se tφm v rozporu s Φl. 4 odst. 2 Listiny. V danΘm p°φpad∞ toti₧ vlßda respektovala p°φsluÜnΘ zßsady pro vydßnφ napadenΘho na°φzenφ - na zßklad∞ v²slovnΘho zßkonnΘho zmocn∞nφ - a toto na°φzenφ (s v²jimkou ustanovenφ º 14 odst. 2 a º 4 odst. 2) svou materiφ toliko podrobn∞ji konkretizuje citovanΘ zßkonnΘ zmocn∞nφ, tzn. problematiku upravenou v zßkladnφch rysech ji₧ samotn²m zßkonem. Je tedy zjevnΘ, ₧e napadenΘ na°φzenφ jako celek nenφ proti·stavnφ ani v tomto sm∞ru; meze zßkladnφch prßv a svobod byly v tomto p°φpad∞ stanoveny p°φmo zßkonem (Φl. 4 odst. 2 Listiny), a povinnosti z tohoto na°φzenφ vypl²vajφcφ jsou proto uklßdßny "na zßklad∞ zßkona a v jeho mezφch" (Φl. 4 odst. 1 Listiny).
Pro ·plnost ┌stavnφ soud dodßvß, ₧e v danΘm p°φpad∞ soustava produkΦnφch kv≤t mlΘka nenφ nep°im∞°enß ani z komparativnφho hlediska s ohledem na podobnou ·pravu trhu s mlΘkem v Φlensk²ch stßtech EvropskΘ unie. Nejen v t∞chto stßtech, n²br₧ i v dalÜφch vysp∞l²ch demokratick²ch stßtech zßpadnφ Evropy toti₧ srovnatelnΘ ·pravy trhu s mlΘkem a s n∞kter²mi dalÜφmi zem∞d∞lsk²mi v²robky existujφ (viz na°φzenφ Rady Φ. 3950/92, na°φzenφ Komise Φ. 536/93). Jsou sice Φasto p°edm∞tem pom∞rn∞ silnΘ kritiky pro svou nßkladnost a problematickΘ sout∞₧nφ a strukturßlnφ ·Φinky, leΦ tato kritika nenφ zalo₧ena na pochybnostech o sluΦitelnosti ·pravy trhu s mlΘkem s evropsk²m i univerzßlnφm standardem lidsk²ch prßv.
Podle Φl. 11 odst. 1 Listiny ka₧d² mß prßvo vlastnit majetek. VlastnickΘ prßvo vÜech vlastnφk∙ mß stejn² zßkonn² obsah a ochranu. Podle odstavce 4 stejnΘho Φlßnku vyvlastn∞nφ nebo nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva je mo₧nΘ ve ve°ejnΘm zßjmu, a to na zßklad∞ zßkona a za nßhradu. Podle Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ mß ka₧dß fyzickß nebo prßvnickß osoba "prßvo pokojn∞ u₧φvat sv∙j majetek. Nikdo nem∙₧e b²t zbaven svΘho majetku s v²jimkou ve°ejnΘho zßjmu a za podmφnek, kterΘ stanovφ zßkon a obecnΘ zßsady mezinßrodnφho prßva. P°edchozφ ustanovenφ nebrßnφ prßvu stßt∙ p°ijφmat zßkony, kterΘ pova₧ujφ za nezbytnΘ, aby upravily u₧φvßnφ majetku v souladu s obecn²m zßjmem a zajistily placenφ danφ a jin²ch poplatk∙ nebo pokut.".
NavrhovatelΘ v podstat∞ tvrdφ, ₧e omezenφ mno₧stvφ produkce mlΘka p°edstavuje nep°φpustn² zßsah do vlastnickΘho prßva, neopφrß se o ve°ejn² zßjem a dochßzφ k n∞mu bez nßhrady.
K tomu ┌stavnφ soud p°edevÜφm uvßdφ, ₧e omezenφ mno₧stvφ produkce jakΘhokoli v²robku p°irozen∞ p°edstavuje omezenφ prßva u₧φvat v²robek - jako₧to p°edm∞t vlastnictvφ - vyprodukovan² nad stanovenou produkΦnφ kv≤tu, a dochßzφ tφm tedy i k urΦitΘ form∞ omezenφ vlastnictvφ. Jde zejmΘna o omezenφ nebo dokonce znemo₧n∞nφ prodeje takovΘho v²robku na trhu za urΦitou cenu. TakovΘ omezenφ vÜak nep°edstavuje vyvlastn∞nφ (co₧ navrhovatelΘ ostatn∞ ani netvrdφ), jeliko₧ vlastnφk v²robku s nφm m∙₧e - by¥ v omezenΘ mφ°e - nadßle disponovat, u₧φvat jej nebo dokonce i zniΦit. Nedochßzφ jφm tedy k p°echodu Φi p°evodu vlastnickΘho prßva k v²robku (vyrobenΘmu nad stanovenΘ mno₧stvφ) na jinou osobu. V²robek se regulacφ stßvß jen obtφ₧n∞ prodejn² nebo v∙bec neprodejn². Nßrok na dosa₧enφ urΦitΘ ceny na trhu vÜak nenφ souΦßstφ zßkladnφho prßva na vlastnictvφ. K nßmitce, ₧e kv≤tnφ systΘm p°edstavuje nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva, ┌stavnφ soud znovu p°ipomφnß [viz Φßst V. bod B)], ₧e tento systΘm p°edstavuje formu kontroly u₧φvßnφ majetku, u nφ₧ je nutno bedliv∞ zva₧ovat jak existenci ve°ejnΘho zßjmu oprav≥ujφcφho k uplatn∞nφ usm∞r≥ujφcφch (kontrolnφch) opat°enφ, tak i v²b∞r podrobn²ch pravidel pro uskuteΦ≥ovßnφ takov²ch opat°enφ. Zasahovßnφ stßtu musφ respektovat p°im∞°enou (spravedlivou) rovnovßhu mezi obecn²m zßjmem spoleΦnosti a ochranou zßkladnφch prßv jednotlivce. To znamenß, ₧e musφ existovat rozumn² (opodstatn∞n²) vztah proporcionality mezi pou₧it²mi prost°edky a sledovan²mi cφli. Podle nßzoru ┌stavnφho soudu - pokud jde o napadenΘ na°φzenφ - existence ve°ejnΘho zßjmu (tzn. stabilizace trhu s mlΘkem) legitimizujφcφho stßt k zavedenφ kv≤tnφho systΘmu dßna je a prost°edky zvolenΘ k dosa₧enφ tohoto cφle (kv≤tnφ systΘm) jsou - z ·stavn∞prßvnφho hlediska - zcela p°im∞°enΘ.
V tΘto souvislosti je t°eba p°ipomenout, ₧e nap°. i zp°φsn∞nφ kvalitativnφch po₧adavk∙ na produkci zbo₧φ p°i podnikßnφ nebo jinΘ hospodß°skΘ Φinnosti Φasto znamenß pro podnikajφcφ nebo hospoda°φcφ osobu cenovΘ znev²hodn∞nφ v²robk∙, je₧ vyrßbφ, nebo surovin a za°φzenφ, kterΘ k v²rob∞ pou₧φvß. Takovß regulace je vÜak mnohdy pot°ebnß kv∙li lepÜφmu zajiÜt∞nφ ÜirokΘ palety dosud Φasto nedostateΦn∞ chrßn∞n²ch d∙le₧it²ch obecn²ch zßjm∙. Nßmitka omezenφ vlastnickΘho prßva by vÜak byla v takov²ch p°φpadech nepochybn∞ pova₧ovßna za neakceptovatelnou.
Jak sprßvn∞ ve svΘm vyjßd°enφ uvßdφ Ministerstvo, ka₧d² producent, kter² bude chtφt v d∙sledku zv²ÜenΘ poptßvky zv²Üit produkci mlΘka nebo bude chtφt v²robu mlΘka zahßjit, mß podle napadenΘho na°φzenφ mo₧nost po₧ßdat o p°id∞lenφ novΘ kv≤ty nebo o zv²Üenφ stßvajφcφ kv≤ty z rezervy, pop°. m∙₧e kv≤tu nab²t smluvnφm p°evodem od jinΘho producenta. Je tedy z°ejmΘ, ₧e kv≤tnφ systΘm nep°edstavuje zßsadnφ a neod∙vodn∞nΘ omezenφ vlastnickΘho prßva, n²br₧ je - ve svΘ podstat∞ - opat°enφm ·Φeln∞ ochranß°sk²m. To do urΦitΘ mφry a v urΦitΘm sm∞ru m∙₧e b²t subjektivn∞ poci¥ovßno jako omezenφ vlastnickΘho prßva producent∙ mlΘka; nelze vÜak p°ehlΘdnout, ₧e takovΘ opat°enφ - ve svΘm koneΦnΘm efektu podle jasn∞ vymezen²ch a p°edem stanoven²ch podmφnek - vlastnickΘ prßvo producent∙ objektivn∞ chrßnφ a rozvφjφ. Smyslem kv≤tnφho systΘmu je toti₧ vytvß°enφ podmφnek pro to, aby ka₧d² producent m∞l zajiÜt∞n odbyt a aby obdr₧el odpovφdajφcφ minimßlnφ cenu. Odpov∞∩ na otßzku, zda se jednß o opat°enφ optimßlnφ a ekonomicky nejv²hodn∞jÜφ, vÜak zjevn∞ nem∙₧e dßvat ┌stavnφ soud.
Logika nov∞ zavedenΘho kv≤tnφho systΘmu vychßzφ z toho, ₧e p°i dlouhodobΘ p°evaze nabφdky mlΘka nad poptßvkou po n∞m (viz Φßst VI.) zabezpeΦujφ "rentabilitu" v²roby mlΘka v ╚eskΘ republice jedin∞ rostoucφ stßtnφ subvence. Investice do takovΘ v²roby p°edstavujφ za zmφn∞n²ch pom∞r∙ zejmΘna snahu vyu₧φt jich. Dopad zavedenφ soustavy produkΦnφch kv≤t mlΘka, vyrßb∞nΘho den ode dne, je p°itom v podstat∞ pouze potencißlnφ. Sßm sankΦnφ odvod ve stanovenΘ v²Üi odvozenΘ od minimßlnφ ceny mlΘka za dodßvku produkce v mno₧stvφ p°ekraΦujφcφm individußlnφ produkΦnφ kv≤tu (º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb.) pak p°edstavuje nutn² nßstroj, kter²m musφ stßt disponovat p°i prosazovßnφ jakΘkoli - tedy i kvantitativnφ - regulace hospodß°skΘho ₧ivota. Jeho smyslem je prßv∞ odrazovßnφ producent∙ od prßvem zapovφdanΘho nebo v∙bec ne₧ßdoucφho chovßnφ. Stßt, kter² z d∙le₧it²ch d∙vod∙ obecnΘho zßjmu zavßdφ omezenφ mno₧stvφ produkce, m∙₧e produkci p°ekraΦujφcφ stanovenΘ mno₧stvφ i zakßzat. PoruÜenφ takovΘho zßkazu nepochybn∞ m∙₧e sankcionovat. MΘn∞ zasahujφcφ omezenφ, kterß nadprodukci mlΘka nad stanovenΘ produkΦnφ kv≤ty nebo mimo jejich soustavu pouze znev²hod≥uje, ale nevyluΦuje, je rovn∞₧ p°φpustnΘ (arg. a maiori ad minus). Uklßdßnφ sankΦnφch odvod∙ tedy nenφ mo₧nΘ pova₧ovat za vyvlastn∞nφ ani za nucenΘ omezenφ vlastnickΘho prßva ve v²Üe uvedenΘm smyslu. Mimo to, jak ┌stavnφ soud uvedl ji₧ na jinΘm mφst∞, mo₧nost ulo₧enφ sankΦnφho odvodu SZIF je upravena v zßkon∞ Φ. 256/2000 Sb., a nikoliv v napadenΘm na°φzenφ. Citovan² zßkon vÜak navrhovatelΘ nenapadli, a ┌stavnφ soud jej proto ani nemohl v rßmci °φzenφ o abstraktnφ kontrole norem p°ezkoumßvat.
┌stavnφ soud neopomenul ani skuteΦnost, ₧e stanovenφ kv≤t produkce mlΘka (pop°. kterΘhokoli jinΘho zbo₧φ) ji₧ z povahy v∞ci manifestuje ·silφ stßtu o odrazovßnφ potencißlnφch investor∙ od dalÜφho - v tomto p°φpad∞ kvantitativnφho - rozvoje hospodß°skΘho odv∞tvφ, na n∞m₧ nenφ ve°ejn² zßjem. TakovΘ odrazovßnφ od investic mohou znamenat takΘ zm∞ny kvalitativnφch p°edpis∙, zm∞ny v oblasti da≥ovΘ (restriktivnφ zdan∞nφ) nebo dokonce zm∞ny v nßkupech zbo₧φ Φi slu₧eb ve°ejn²mi subjekty urΦen²mi k zajiÜ¥ovßnφ ve°ejn²ch slu₧eb. Nelze tedy pova₧ovat odrazovßnφ od investic do produkce mlΘka za omezenφ vlastnictvφ k prost°edk∙m, jejich₧ u₧itφ v jin²ch hospodß°sk²ch sfΘrßch mohli stßvajφcφ i potencißlnφ producenti (se z°etelem k uveden²m okolnostem) brßt v ·vahu. Tyto prost°edky lze - obecn∞ vzato - pou₧φt k rozvoji °ady jin²ch odv∞tvφ hospodß°stvφ (a to i v zem∞d∞lstvφ), jejich₧ kvantitativnφ r∙st nenφ p°ekß₧kou n∞kterΘmu d∙le₧itΘmu ve°ejnΘmu zßjmu.
Z komparativnφho hlediska je nutno poukßzat i na judikaturu EvropskΘho soudnφho dvora (ESD), kter² se k otßzce omezenφ zßkladnφho prßva na vlastnictvφ vyjßd°il v souvislosti s uplat≥ovßnφm komunitßrnφch p°edpis∙ o zem∞d∞lskΘ produkci. K p°φpadu Hauer (44/79, in: P. Craig and G. de B·rca, EU Law, Text, Cases and Materials, Oxford Univerzity Press, 1998, str. 306 - 307) ESD poukßzal na to, ₧e ustanovenφ Φl. 1 DodatkovΘho protokolu k ┌mluv∞ (o prßvu na vlastnictvφ) nevyluΦujφ prßvo stßtu pou₧φt takov²ch p°edpis∙, je₧ stßt pova₧uje za nutnΘ pro ·pravu v²konu vlastnictvφ v souladu se vÜeobecn²m zßjmem. V danΘm p°φpad∞ n∞meckΘ ·°ady p°i prosazovßnφ komunitßrnφho prßva, konkrΘtn∞ na°φzenφ Rady EHS Φ. 1162/76 o p°izp∙sobenφ vinic pot°ebßm trhu, nepovolily vina°ce z n∞meckΘ zem∞ Por²nφ-Falc v²sadbu vinnΘ rΘvy na jejφm pozemku prßv∞ s ohledem na komunitßrnφ omezenφ produkce.
Podle Φl. 1 Listiny jsou lidΘ svobodnφ a rovnφ v d∙stojnosti i v prßvech. Zßkladnφ prßva a svobody jsou nezadatelnΘ, nezcizitelnΘ, nepromlΦitelnΘ a nezruÜitelnΘ. Princip rovnosti a zßkazu diskriminace je dßle konkretizovßn v Φl. 3 odst. 1 Listiny ("Zßkladnφ prßva a svobody se zaruΦujφ vÜem bez rozdφlu pohlavφ, rasy, barvy pleti, jazyka, vφry a nßbo₧enstvφ, politickΘho Φi jinΘho sm²Ülenφ, nßrodnφho nebo socißlnφho p∙vodu, p°φsluÜnosti k nßrodnostnφ nebo etnickΘ menÜin∞, majetku, rodu nebo jinΘho postavenφ."). Odkßzat je t°eba i na Φl. 4 odst. 3 Listiny, podle n∞ho₧ "Zßkonnß omezenφ zßkladnφch prßv a svobod musφ platit stejn∞ pro vÜechny p°φpady, kterΘ spl≥ujφ stanovenΘ podmφnky.".
NavrhovatelΘ spat°ujφ poruÜenφ principu rovnosti v tom, ₧e systΘmem produkΦnφch kv≤t mlΘka je zavedena urΦitß forma faktickΘ cenovΘ regulace, kterß zavßdφ dvojφ cenu mlΘka. Zp∙sob v²poΦtu prvotnφho rozd∞lenφ produkΦnφch kv≤t pr² nenφ objektivnφ, nebo¥ nep°ihlφ₧φ k faktor∙m, je₧ mohly v obdobφ roku 2000 nep°φzniv∞ ovlivnit produkci mlΘka u konkrΘtnφho producenta. KoneΦn∞ omezenφ vypl²vajφcφ z º 4 odst. 2 napadenΘho na°φzenφ, podle n∞ho₧ se producent∙m podnikajφcφm v²luΦn∞ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ p°id∞lenß individußlnφ produkΦnφ kv≤ta nezv²Üφ ani se jim nep°id∞lφ novß individußlnφ produkΦnφ kv≤ta z rezervy, ·dajn∞ diskriminuje urΦitou skupinu producent∙, a to t∞ch, kte°φ podnikajφ v²luΦn∞ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ.
┌stavnφ soud v prvnφ °ad∞ p°ipomφnß, ₧e otßzkou rovnosti se zab²val ji₧ ┌stavnφ soud ╚SFR, kter² judikoval (nßlez sp. zn. Pl. ┌S 22/92, Sbφrka usnesenφ a nßlez∙ ┌stavnφho soudu ╚SFR, str. 37 a 38): "Rovnost obΦan∙ p°ed zßkonem nebyla chßpßna jako abstraktnφ kategorie, ale v₧dy byla p°iΦφtßna k urΦitΘ prßvnφ norm∞, pojφmßna ve vzßjemnΘm pom∞ru r∙zn²ch subjekt∙ apod. Pokud bylo z rovnosti uΦin∞no prßvo, je ka₧d² jednotlivec oprßvn∞n, aby stßt v mezφch sv²ch mo₧nostφ odstranil vÜechny faktickΘ nerovnosti. Tato konstrukce vÜak platφ pouze tehdy, uva₧ujeme-li rovnost jako absolutnφ. Rovnost relativnφ, jak ji majφ na mysli vÜechny modernφ ·stavy, po₧aduje pouze odstran∞nφ neod∙vodn∞n²ch rozdφl∙. (...) Specißlnφ normy mohou pro urΦitΘ obory stanovit zvlßÜtnφ kritΘria rovnosti, kterß ze vÜeobecnΘho principu neplynou, proto₧e aplikacφ zßsady rovnosti nejsou stanoveny tak p°esnΘ meze, aby vyluΦovaly jakΘkoliv volnΘ uvß₧enφ t∞ch, kte°φ ji aplikujφ.".
V souzenΘ v∞ci ┌stavnφ soud opakovan∞ zd∙raz≥uje, ₧e smyslem systΘmu produkΦnφch kv≤t je vytvo°enφ podmφnek pro to, aby m∞l ka₧d² producent zajiÜt∞n odbyt a aby obdr₧el odpovφdajφcφ minimßlnφ cenu. Je tedy z°ejmΘ, ₧e tento systΘm nebyl vytvo°en za ·Φelem zv²hodn∞nφ nebo naopak znev²hodn∞nφ n∞kterΘ skupiny producent∙ mlΘka, n²br₧ prßv∞ naopak, jeho smyslem je zajistit rovnΘ podmφnky na trhu a chrßnit producenty i spot°ebitele p°ed ne₧ßdoucφmi velk²mi cenov²mi v²kyvy. Nßmitka dvojφ ceny mlΘka je proto bezp°edm∞tnß, nebo¥ cena mlΘka z∙stßvß pro vÜechny producenty stejnß a odvod ve v²Üi 115 % minimßlnφ nebo regulovanΘ ceny (º 13 zßkona Φ. 256/2000 Sb.) nep°edstavuje "dvojφ" cenu mlΘka, n²br₧ sankci za poruÜenφ pravidel systΘmu kv≤t. Jinak °eΦeno, p°i respektovßnφ stanoven²ch pravidel majφ vÜichni producenti mlΘka zajiÜt∞no rovnΘ postavenφ, a prßv∞ proto, aby byl dosa₧en cφl systΘmu kv≤t, kter²m je stabilita trhu, zßkon (tedy nikoliv napadenΘ na°φzenφ) upravil sankce za poruÜenφ pravidel tohoto systΘmu.
Dßle je nutno vid∞t skuteΦnost, ₧e vytvo°enφ soustavy produkΦnφch kv≤t nediskriminuje ty subjekty, je₧ se do nφ nezapojφ. Nßmitka nerovnosti Φi diskriminace je v tomto sm∞ru ned∙vodnß, nebo¥ rozliÜenφ mezi jednotliv²mi producenty se v danΘm p°φpad∞ zaklßdß volbou dotΦenΘho subjektu. Ten mß mo₧nost o individußlnφ produkΦnφ kv≤tu po₧ßdat, nebo tuto mo₧nost nevyu₧φt. Kv≤tnφ systΘm tedy koresponduje principu zakotvenΘmu v Φl. 4 odst. 3 Listiny, podle n∞ho₧ zßkonnß omezenφ zßkladnφch prßv a svobod "musφ platit stejn∞ pro vÜechny p°φpady, kterΘ spl≥ujφ stanovenΘ podmφnky". Vzhledem k faktickΘ nemo₧nosti produkovat mlΘko mimo systΘm produkΦnφch kv≤t - s ohledem na neprodejnost mlΘka, jeho₧ nßkup by stßt zatφ₧il sankΦnφm odvodem - p°edstavuje rozd∞lovßnφ produkΦnφch kv≤t mechanismus obdobn² nap°. u Φinnosti podnikatel∙ spojen² s vymezenφm kvantitativnφho rozsahu jejich podnikßnφ. Z ·stavn∞prßvnφho hlediska je podstatnΘ, ₧e pravidla kv≤tnφho systΘmu jsou obecnß, dostupnß a p°edvφdatelnß, a v tomto sm∞ru je proto nßmitka nerovnosti ned∙vodnß.
Z povahy v∞ci je ovÜem z°ejmΘ - jak ji₧ bylo uvedeno - ₧e vytvo°enφ soustavy produkΦnφch kv≤t mlΘka musφ pon∞kud "odrazovat" od vstupu nov²ch subjekt∙ do tohoto odv∞tvφ. Cφlem produkΦnφch kv≤t je toti₧ stabilizace produkce na urΦitΘ maximßlnφ v²Üi, co₧ za stßvajφcφ situace fakticky znamenß jejφ urΦitΘ snφ₧enφ. Neomezen² p°φstup do danΘho odv∞tvφ by mohl jak²koli ·Φinek produkΦnφch kv≤t zhatit. Smyslem omezenφ mno₧stvφ produkce je tedy odrazovat od vstupu do odv∞tvφ stejn∞ jako od budoucφch investic tam, kde existuje ve°ejn² zßjem na jejφm omezenφ. JistΘ znev²hodn∞nφ potencißlnφch budoucφch producent∙ v∙Φi producent∙m souΦasn²m je p°irozenou a neodstranitelnou vlastnostφ veÜker²ch omezenφ mno₧stvφ produkce a nem∙₧e v n∞m b²t spat°ovßno poruÜenφ ·stavn∞ zaruΦenΘho principu rovnosti, nebo¥ - co₧ ji₧ bylo °eΦeno - rovnost v modernφch ·stavnφch systΘmech nelze chßpat jako kategorii absolutnφ, n²br₧ relativnφ. Proto ┌stavnφ soud nemohl p°isv∞dΦit ani nßmitkßm navrhovatel∙, ₧e napadenΘ na°φzenφ odporuje º 12 odst. 7 zßkona Φ. 256/2000 Sb., podle n∞ho₧ "SystΘm produkΦnφch kv≤t umo₧nφ nov²m subjekt∙m vstup na trh a zajistφ, ₧e subjekty, kterΘ na trh vstupujφ, budou mφt stejnΘ mo₧nosti zφskßnφ produkΦnφch kv≤t jako subjekty, kterΘ ji₧ na trhu p∙sobφ, v rßmci rozd∞lovßnφ rezervy, maximßln∞ vÜak do v²Üe aktußlnφ roΦnφ kv≤ty.".
Rozd∞lovßnφ individußlnφch produkΦnφch kv≤t mezi jednotlivΘ zem∞d∞lce podle jejich produkce v p°edchozφm kalendß°nφm roce (º 3 odst. 1 a nßsl. na°φzenφ) nem∙₧e b²t v praxi pln∞ v souladu s principem rovnosti - jeho₧ poruÜenφ navrhovatelΘ namφtajφ - zakotven²m v º 12 odst. 6 pφsm. a) zßkona Φ. 256/2000 Sb., pokud by byl tento princip chßpßn v absolutnφm (abstraktnφm) pojetφ. Lze toti₧ uva₧ovat nap°. tak, ₧e v roce 2000 n∞kte°φ producenti nemuseli vyprodukovat p°φliÜ mnoho mlΘka, nebo¥ m∞li ve stßji z r∙zn²ch p°φΦin p°evß₧n∞ jalovice a telata, jejich hospodß°stvφ mohla postihnout ₧ivelnφ pohroma nebo nßkaza atp. Na v∞tÜinu takov²ch p°φpad∙ nicmΘn∞ pamatuje vzorec pro v²poΦet individußlnφ dodßvkovΘ kv≤ty stanoven² v p°φloze Φ. 1 napadenΘho na°φzenφ. UrΦitß nerovnost by proto mohla vzniknout tehdy, dodßval-li producent po urΦitou dobu nßsledkem p°φrodnφch vliv∙ nebo nßsledkem nerovnom∞rnΘho stavu skotu z v∞kovΘho nebo jinΘho pohledu jen omezenΘ mno₧stvφ mlΘka. Tuto nerovnost vÜak nelze pova₧ovat za proti·stavnφ, a to i proto, ₧e jak²koliv prßvem upraven² zp∙sob urΦenφ individußlnφ produkΦnφ kv≤ty by mohl v konkrΘtnφm p°φpad∞ za urΦit²ch okolnostφ vΘst k subjektivn∞ vnφmanΘmu nespravedlivΘmu v²sledku. Pokud by vÜak prßvnφ ·prava tyto p°φpady cht∞la odstranit, hrozilo by jinΘ - a nemΘn∞ zßva₧nΘ - nebezpeΦφ spoΦφvajφcφ v riziku urΦitΘ libov∙le p°i "odstra≥ovßnφ tvrdostφ" p°i p°id∞lovßnφ produkΦnφch kv≤t. Ani zde tedy nelze spat°ovat proti·stavnost (a protizßkonnost) napadenΘho na°φzenφ.
Pokud jde o producenty podnikajφcφ v²luΦn∞ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ, ┌stavnφ soud usuzuje, ₧e preferenci ekologickΘho chovu mlΘΦnΘho skotu podle zvlßÜtnφho zßkona (Φ. 242/2000 Sb., o ekologickΘm zem∞d∞lstvφ a o zm∞n∞ zßkona Φ. 368/1992 Sb., o sprßvnφch poplatcφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙) nelze p°i rozd∞lovßnφ nov²ch produkΦnφch kv≤t nebo zvyÜovßnφ stßvajφcφch - samu o sob∞ - pova₧ovat za ne·stavnφ diskriminaci. Zßkonodßrce mß prßvo se k nφ uch²lit prßv∞ z d∙vod∙ ve°ejnΘho zßjmu, kter²m je bezpochyby zlepÜenφ chovßnφ ke zvφ°at∙m (viz i vyjßd°enφ Ministerstva o tzv. animal welfare). Jde o Φinnost zajistΘ sprßvnou a akceptovatelnou. Podpora stßtu m∙₧e mφt nap°. podobu subvencφ Φi jin²ch forem ve°ejnΘ podpory. Zßkonodßrce mß tedy prßvo takovou preferenci v souvislosti s rozd∞lovßnφm dalÜφch produkΦnφch kv≤t nebo s jejich redukcφ bezpochyby v zßkonu zakotvit.
To vÜak nem∙₧e - nad rßmec zßkona - uΦinit vlßda a₧ p°i vydßvßnφ podzßkonnΘho provßd∞cφho p°edpisu.
Vlßda ╚eskΘ republiky se proto - v tΘto souvislosti - m²lφ, jestli₧e tvrdφ, ₧e º 2 odst. 5 zßkona Φ. 256/2000 Sb. ji zmoc≥uje k preferenci urΦitΘ formy zem∞d∞lstvφ tak, jak to Φinφ v º 4 odst. 2 p°edm∞tnΘho na°φzenφ. To stanovφ, ₧e producent∙m, kte°φ podnikajφ v²luΦn∞ v systΘmu trvalΘho vaznΘho ustßjenφ, se p°id∞lenß individußlnφ produkΦnφ kv≤ta nezv²Üφ ani se nep°id∞lφ novß individußlnφ produkΦnφ kv≤ta mlΘka z rezervy. CitovanΘ ustanovenφ º 2 odst. 5 zßkona Φ. 256/2000 Sb. toti₧ toliko pravφ, ₧e "ProdukΦnφ kv≤tou lze podmφnit poskytnutφ urΦitΘ formy podpory zem∞d∞lstvφ.". To znamenß, ₧e smysl citovanΘho zßkonnΘho ustanovenφ zjevn∞ spoΦφvß v umo₧-n∞nφ pozitivnφ preference urΦitΘ formy zem∞d∞lstvφ (typicky nap°. ekologicky orientovanΘ) stßtnφmi podporami za spln∞nφ podmφnky zaΦlen∞nφ do systΘmu produkΦnφch kv≤t. Zßrove≥ je vÜak z°ejmΘ, ₧e ze zn∞nφ citovanΘho ustanovenφ nelze dovodit zßkonnΘ zmocn∞nφ vlßdy k vylouΦenφ urΦit²ch producent∙ z mo₧nosti zv²Üit stßvajφcφ Φi p°id∞lit novou produkΦnφ kv≤tu tak, jak to stanovφ º 4 odst. 2 napadenΘho na°φzenφ.
Toto ustanovenφ proto zjevn∞ nerespektuje v²hradu zßkona a ocitß se tφm v rozporu s Φl. 4 odst. 1 a 2 Listiny.
Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud zruÜil º 4 odst. 2 na°φzenφ vlßdy Φ. 445/2000 Sb. pro rozpor s Φl. 4 odst. 1 a 2 Listiny a º 14 odst. 2 stejnΘho na°φzenφ pro jeho rozpor s Φl. 79 odst. 3 ┌stavy.
V souladu s º 58 odst. 1 a º 70 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. zruÜil ┌stavnφ soud tato ustanovenφ dnem 31. prosince 2001, aby poskytl vlßd∞ dostateΦn² Φas k eventußlnφm pot°ebn²m opat°enφm a ·pravßm.
Zb²vajφcφ Φßst nßvrhu na zruÜenφ napadenΘho na°φzenφ vlßdy ┌stavnφ soud zamφtl.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.
Podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, zaujali k od∙vodn∞nφ rozhodnutφ odliÜnß stanoviska soudci JUDr. Pavel Holl╠nder a JUDr. Antonφn Prochßzka.