Spiritistickß Revue, 1932, Φφslo 4
Äivot rostlin
       Kdyby ₧il na zemi jedin∞ Φlov∞k sßm, beze vÜeho ₧ivoΦiÜstva a rostlinstva, byl by nßm jeho p∙vod zcela nevysv∞tliteln²m. AΦ tak podivuhodn∞ je organisovßn, neliÜφ se v podstat∞ ani od nejni₧Üφch mikroskopick²ch ₧ivoΦich∙, ano ani od rostlin, nebo¥ nejni₧Üφ formy rostlin a ₧ivoΦich∙ jsou si tak podobny, ₧e jich nelze ani do sebe odd∞liti (zoofiti). Tedy i °φÜe rostlinnß jest jen v²vojem v jinΘm sm∞ru vinutß oduÜevn∞lß plasma organickß. ka₧dß rostlina mß sv∙j ₧ivot, jej₧ Φlov∞k domnφvß se znßti, ale neznß jej v∙bec.
       ObecnΘmu lidu je ₧ivot rostlinn² pouh² r∙st, ₧ivo°enφ, pro myslitele mß vÜak ona zajφmav² ₧ivot. Jsou to sv²m zp∙sobem oduÜevn∞lφ tvorovΘ, kter²m jen proto nerozumφme, ₧e nemajφ podobn²ch orgßn∙ jako my. SkuteΦnß duÜe rostliny pronikß nejen z jejφch ·Φeln²ch v²kon∙ biologick²ch, ale i z nßdhern²ch tvar∙, jimi₧ i ₧ivoΦichy p°ekonßvajφ. Jako Φlov∞k, tak i ₧ivoΦichovΘ i rostlinky majφ podobnΘ city, nebo¥ sama protoplasma jejich reaguje na podrß₧d∞nφ, co₧ sluje irritabilitou.
       Je mo₧no nep°ipouÜt∞ti citu, kdy₧ celΘ pole jetelovΘ jde spat, kdy₧ kv∞t rozev°e svou nßdheru p°i zß°enφ ₧ivotodßrnΘho slunka a zav°e se ve stφnu, kdy₧ za deÜt∞ se sklopφ listy strom∙, kdy₧ rosniΦky okrouhlolistß (Drosera rotundifolia) chytne si svou mouchu? Je mo₧no se domnφvati, ₧e strom necφtφ blaha, kdy₧ za deÜ¥ovΘ vla₧iΦky po dlouho trvajφcφm suchu, omyje deÜ¥ zaprßÜenΘ listy a ko°en∙m rozpustφ potravu v zemi, z kter²ch₧to lßtek vybφrß si jen ty, kterΘ mu chutnajφ a jdou k duhu?
       A co₧ pohlavnφ ₧ivot rostlin? Je mo₧no, ₧e by se odehrßval beze vÜeho citu? Äe i rostliny jevφ n∞co podobnΘho jako je Φinnost inteligentnφ, je dnes ji₧ jisto. Strom rozest°e svΘ v∞tve tam, kde shledal, t°eba bezd∞Φn∞, ₧e je vφce sv∞tla a vzduchu. Ba i zmφn∞nß rosniΦka se 
m∙₧e m²liti, kdy₧ na ni mφsto muÜky hodφme kamφnek. V domn∞nce, ₧e je to hmyz-ko°ist, p°iklonφ k nφ svΘ ssavΘ chloupky, ale brzy je zas odtßhne, kdy₧ seznß sv∙j omyl. Rostliny majφ svΘ pudy. Tak pud vytvo°iti semena Üφ°itelnß v∞trem. Pudy vÜak byly zφskßny zkuÜenostφ p°edchozφch generacφ, kterΘ se d∞dφ na pokolenφ, na potomstvo. A sbφrßnφ zkuÜenostφ, to¥ Φinnost intelektußlnφ. Tolik dnes ji₧ vφme, ₧e rostliny si rostou, jak cht∞jφ, bez ohledu na ₧ivoΦichy a rostly by, i kdyby na Zemi ₧ßdn²ch jin²ch nebylo tvor∙. Äe se n∞kterΘ z nich dßvajφ opylovati hmyzem, jest vlastnostφ druhotnou a vedlejÜφ. ╪φÜe rostlinnß je sob∞staΦnß ·pln∞, kde₧to °φÜe dalÜφho tvorstva je °φÜφ rostlinnou podmφn∞na. Kv∞ty nejsou proto krßsnΘ, 
aby se lφbily hmyzu, jsou krßsnΘ pro sebe, proto₧e mysl rostlinnΘ psychy je krßsnßà
       Slovutn² nßÜ badatel Dr. Velenovsk² tvrdφ, ₧e existuje psychickΘ spojenφ mezi kv∞tinkou a mot²lem, a ₧e rostliny majφ velk² vliv na psychick² v²voj Φlov∞ka. Je p°ece znßmo, ₧e lidΘ milujφcφ kv∞tinky, jsou lidΘ jemnφ, citovφ. To je ovÜem v∞cφ transcendentnφ, o nφ₧ t∞₧ko diskutovati.
       To se dß jen cφtiti a tuÜiti, nikdy vÜak exaktnφ v∞dou vyÜet°ovati. VÜude v p°φrod∞ lze vystopovati jakousi rovnovßhu ve spolu₧itφ zvφ°at a rostlin. A pozorujeme-li blφ₧e, jak rostlina buduje svΘ t∞lesnΘ orgßny kdekoliv a k jakΘmukoliv ·Φelu, shledßme, ₧e v₧dy vyhovujφ nejen pot°eb∞, ale majφ zßrove≥ krßsn², um∞leck² tvar.
       Celß stavba rostliny jako ₧ivoΦicha odpovφdß n∞jakΘ um∞leckΘ ideji. Je dφlem um∞leck²m; podle nejnov∞jÜφch v²zkum∙ vysvφtß, ₧e ozdobovßnφ se rostlin a zvφ°at je projevem Φist∞ psychick²m. U rostlin mß princip ornamentalismu tφm v∞tÜφ d∙le₧itost, pon∞vad₧ jφm je dokßzßna existence rostlinnΘ psychy. Rostliny tvo°φ nßdheru sv²ch kv∞t∙ jen a jen pro sebe, nebo¥ je mnoho rostlin o kv∞tech bßjeΦn²ch, kterΘ hmyz nenavÜt∞vuje a 
naopak. Ornamentalismus je ji₧ vÜtφpen samotnΘ plasm∞ organickΘ. Pohledn∞me na ·₧asnΘ formy p°ejemn²ch radiolariφ a diatomaceφ a s ·₧asem doznat musφme, ₧e pouhß plasma organickß, bez mozku a nerv∙, myslφ a buduje tak, ₧e slavnφ architektovΘ je zt∞les≥ujφ ve sv²ch dφlech monumentßlnφch.
       Um∞leckΘ motivy v kv∞tech jsou tak velkolepΘ, ₧e p°edstihujφ v²kony um∞lc∙ lidsk²ch. V²kon rostliny a ptßka dß se srovnati s um∞lcem mrazem, jen₧ vytvß°φ mnohdy obdivuhodnΘ kresby na tabulce okennφ. û A v∙n∞ kv∞t∙? To¥ mluva krßsnß jejich duÜe (Velenovsk²). Tedy duÜe rostliny poz∙stßvß z citlivΘho oparu. jej₧ spojuje hmotu a tvar.