 V²roky slavn²ch |
|
|
| 1748-1832
-
anglick² filosof, ekonom a prßvnφk Jeremy Bentham KΘ₧ nadejde den, kdy zbylß ₧ivß stvo°enφ zφskajφ prßva, kterß jim mohla odejmout pouze ruka tyranaà Nelze se ptßt, mohou-li zvφ°ata p°em²Ület nebo mluvit, ale mohou-li trp∞t asi 563-483 Buddha Z obavy p°ed tφm, aby neuvedl ₧ivΘ bytosti do stavu smrtelnΘho strachu, nech¥ b≤dhisattva, praktikujφcφ dosa₧enφ soucitu, se zdr₧uje jedenφ masa 1847-1933 - angl. filosofka, humanistka a soc. reformßtorka Annie Besant LidΘ, kte°φ jedφ maso jsou odpov∞dnφ za vÜechno utrpenφ pramenφcφ z jedenφ masa. Toto utrpenφ je zp∙sobeno tφm, ₧e u₧φvßme cφtφcφ bytosti jako potravu. Jsou odpov∞dni za vÜechny hr∙zy a muΦiv² strach, kter² musφ ta neÜ¥astnß stvo°enφ pro₧φvat, jen aby uspokojila lidskΘ chut∞...VÜechno utrpenφ je zaznamenßvßno jako d∙kaz proti lidstvu; p°ekß₧φ a zdr₧uje rozvoj Φlov∞ka 412-323 - °eck² filosof Diogenes Stejn∞ dob°e, jako jφme zvφ°ecφ t∞la, bychom mohli jφst i lidskß 14.3.1879-18.4.1955 - fyzik, nositel Nobelovy ceny Albert Einstein Je smutnΘ vid∞t, ₧e vegetarißnsk² zp∙sob ₧ivota by sv²m Φist∞ fyzikßlnφm ·Φinkem na lidskou povahu nanejv²Ü pozitivn∞ ovlivnil velkou Φßst lidstva. Nic nep°isp∞je k lidskΘmu zdravφ a zv²Üenφ Üance na p°e₧itφ ₧ivota na Zemi vφce ne₧ v²voj k vegetarißnstvφ. 1803-1883 - americk² esejista, filosof a bßsnφk Ralph Waldo Emerson Prßv∞ jsi dojedl ob∞d; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluvinφk. 1869-1948 - indick² v∙dce a spoleΦensk² reformßtorá Mahßtma Gßndhφ Velikost a mravnφ pokrok nßroda se poznß podle toho, jak zachßzφ se zvφ°aty / Nemyslφm, ₧e maso je pro nßs nezbytnΘ. Tvrdφm, ₧e masitß jφdla jsou pro nßs nevhodnß. Proto₧e stojφme v²Ü ne₧ zvφ°ecφ sv∞t, d∞lßme chybu, kdy₧ napodobujeme jeho zvyky / Jedin² zp∙sob, jak ₧φt, je nechat ₧φt. |
| asi 3 - 33 Je₧φÜ A maso zabit²ch zvφ°at v jeho t∞le se stane jeho vlastnφm hrobem. Proto₧e, pravφm vßm, kdo zabφjφ, zabφjφ sama sebe a kdokoli jφ t∞la zabit²ch zvφ°at, jφ t∞lo smrti (z esejskΘho Evangelia mφru) 1883-1924 - spisovatel Franz Kafka Te∩ u₧ se na tebe mohu dφvat klidn∞; u₧ t∞ nejφm (p°i pohledu na rybu v akvßriu) 1862-1949 - belgick² dramatik, esejista a bßsnφk hrab∞ Maurice Maeterlinck Kdyby se jednoho dne stal obecn²m nßzor, ₧e se lze obejφt bez masit²ch jφdel, p°ineslo by to nejen velkou ekonomickou revoluci, ale i mravnφ pokrok francouzsk² spisovatel Jules Michelet T∞₧ko si dnes p°edstavit, Φφm byla ona vßlka vypov∞zenß sv∞tu zvφ°at p°ed 100-200 lety. Organizovalo se obrovskΘ zabφjenφ, krve se prolΘvalo vφce ne₧ v nejv∞tÜφ vßlce; kam vedly ty krvavΘ zßtopy? Zabφjelo se pro zabφjenφ, k vychutnßnφ sφly, krutosti, ke kochßnφ se pohledem na zoufalstvφ uboh²ch zvφ°at, zcela jemn²ch, ne₧ aby se mohla brßnit a mstφt 1806-1873 - anglick² filosof a ekonom John Stuart Mill Mßme-li jistotu, ₧e urΦitß praxe zp∙sobuje mnohem vφce utrpenφ zvφ°eti, ne₧ poskytuje u₧itku Φlov∞ku, je to praxe morßlnφ nebo nemorßlnφ? A jestli₧e se lide nevyno°φ z bahna egoismu a jednostrann∞ neodpovφ "NE", pak a¥ je nav₧dy prokleta morßlka zalo₧enß na u₧itku 1553-1592 - Francouzsk² spisovatel Michel de Montaigne Pokud se mne t²kß, nikdy jsem nemohl bez hn∞vu hled∞t na to, jak jsou pronßsledovßna a zabφjena nevinnß a bezbrannß zvφ°ata, kterß nßm nijak neÜkodφ 43 p°.n.l. -13 n.l. - °φmsk² filosofá Publius Ovidius Naso V jakΘ to ÜpatnΘ zvyky se uvßdφ, jak se to chystß nezbo₧n∞ na lidskou krev, kdo ocelφ telßtku hrdlo protφnß, m∙₧e to buΦenφ snΘst, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vra₧dil k∙zle, je₧ kvφlφ tak jak malΘ dφt∞, Φi pernatce po₧φvat m∙₧e, kterΘho sßm d°φv krmil! Jak blφzko mß takov² Φlov∞k k plnΘ, skuteΦnΘ vra₧d∞! 46-120 - °eck² ₧ivotopisec a historik Pl·tarchos Odkud to p°iÜlo, ₧e vßs jakßsi dravost a Üφlenstvφ v tΘto Ü¥astnΘ dob∞ vede k tomu, ₧e se Üpinφte krvφ, aΦkoliv mßte tolik jin²ch zp∙sob∙ ob₧ivy? ProΦ popφrßte, ₧e vßs zem∞ dokß₧e u₧ivit?àNestydφte se p°ilΘvat k plod∙m zem∞ krev a zabφjenφ? 1884-1963 - prvnφ president indickΘ republiky Dr. Rad₧endra Prasßd Celostn² pohled na ₧ivot nßm odhaluje vztah mezi potravou danΘho jedince a jeho chovßnφm k jin²m a cestou rozumovΘ dedukce, kterß nenφ fantaziφ. M∙₧eme p°ijφt k poznatku, ₧e jedin²m zp∙sobem, jak uniknout vodφkovΘ pum∞ je ·t∞k p°ed mentalitou, kterß pumu vymyslela a jedin²m takovΘho ·t∞ku je p∞stovßnφ ·cty ke vÜemu ₧ivotu, k ₧ivotu ve vÜech podobßch a ve vÜech podmφnkßch. je to pouze jin² v²raz pro vegetarißnstvφ francouzsk² spisovatel Jean Jacques Rousseau Jednφm z d∙vod∙, ₧e masitß strava neodpovφdß Φlov∞ku, je lhostejnost, jakou projevujφ d∞ti v∙Φi nφ a chu¥, jakou majφ na zeleninu, mlΘΦnΘ v²robky a ovoce francouzsk² spisovatel Romain Rolland Ukrutnost v∙Φi i samotnß lhostejnost v∙Φi jejich utrpenφ je, podle mΘho mφn∞nφ, nejv∞tÜφm h°φchem lidstva. Je p°φΦinou lidskΘho ·padku. Vytvß°φ-li Φlov∞k kolem sebe tolik utrpenφ, jak mß prßvo si st∞₧ovat, kdy₧ pak sßm trpφ? |
| 1851-1939 - anglick² humanista a reformßtor, zakladatel "Humßnnφ ligy" v Lond²n∞ Henry S. Salt Pozvete hezkou dφvku na veΦe°i a objednßte jφ Üunkov² sendviΦ! Hßzenφ perel svinφm je p°φsloveΦnou hloupostφ. Ale jak nazvat hßzenφ svinφ perlßm? / Mohu °φci, ₧e nejpot°ebn∞jÜφm v∞deck²m kursem pro Φleny etick²ch svaz∙ byla by nßvÜt∞va jatek 1788-1860- n∞meck² filosof Arthur Schopenhauer Proto₧e soucit se zvφ°aty je nerozluΦn∞ spjat² s dobrotou charakteru, lze v∞rohodn∞ °φci, ze ten, kdo je ukrutn² ke zvφ°at∙m, nem∙₧e b²t dobr² Φlov∞k. 1785-1965 - slavn² lΘka°, misionß°, teolog a muzikolog Albert Schweitzer Nikdo a¥ se nevyh²bß odpov∞dnosti. Proto₧e zachßzφme tak zle se zvφ°atyàproto₧e na jatkßch je tolik surovosti, proto₧e kv∙li naÜim kuchynφm tak mnoho zvφ°at umφrß straÜlivou smrtφ, proto₧e zvφ°at∙m zp∙sobujφ nev²slovnΘ utrpenφ lidΘ bez citu, proto₧e se zvφ°ata stßvajφ objekty surov²ch d∞tsk²ch her, jsme my vÜichni vinni a musφme nΘst znamenφ tΘto viny. asi 4 p°.n.l. - 65 n.l. - °φmsk² filosof a bßsnφk Seneca Jestli₧e jsou pythagorejskΘ zßsady zdr₧ovßnφ se masa sprßvnΘ, napomßhajφ nevinnΘmu ₧ivotu. Jestli₧e nejsou sprßvnΘ, uΦφ nßs alespo≥ Üet°it ₧ivot. A jestli₧e se zbavφm svΘ ukrutnosti, nenφ to v∙bec ₧ßdnß ztrßta 1856-1950 - britsk² dramatik a kritik Georg Bernard Shaw ProΦ bych se vßm m∞l zpovφdat z toho, ₧e se sprßvn∞ ₧ivφm? Kdybych se cpal peΦen²mi t∞ly zvφ°at, m∞li byste d∙vod ptßt se m∞, proΦ to d∞lßm. Zvφ°ata jsou mφ p°ßtelΘàa jß svΘ p°ßtele nejφm 1828-1910 - rusk² romanopisec a socißlnφ teoretik Lev NikolajeviΦ Tolstoj Vegetarißnstvφ je kritΘriem, podle n∞ho₧ poznßme, jestli je n∞Φφ snaha o morßlnφ dokonalost pravdivß a up°φmnß / Maso₧erstvφ je poz∙statkem nejprimitivn∞jÜφho barbarstvφ / Maso₧erstvφ dalo by se prominout, pokud by bylo podep°eno rozumn²mi d∙vody. Ale t∞chto nenφ. Je to zlß zßle₧itost, nemajφcφ v naÜich dobßch nijakΘho opodstatn∞nφ / Kdy₧ vidφte d∞ti, jak tr²znφ koΦku nebo ptßΦka, napomφnßte je, uΦφte je soucitu s ₧iv²m tvorem. Ale sami chodφte na lov a zasedßte k ob∞du, pro kter² bylo zabito pßr tvor∙. Nepozastavφte se nad touto zjevnou protich∙dnostφ? / Nezabφjej nevztahuje se jen na vra₧d∞nφ Φlov∞ka, ale na vÜe, co ₧ije. A toto p°ikßzßnφ bylo zapsßno v srdci Φlov∞ka jeÜt∞ d°φve, ne₧ bylo dßno na ho°e Sinaji 1818-1862 - americk² p°φrodov∞dec a lΘka° Henry David Thoreau Nenφ pochyb o tom, ₧e souΦßstφ osudu lidskΘho rodu je postupn² v²voj ve sm∞ru zanechßnφ jedenφ masa, stejn∞ jako e divoÜskΘ kmeny p°estaly navzßjem pojφdat potΘ, co veÜly do styku s civilizovan²mi nßrody 1452-1516 - italsk² malφ°, socha°, architekt a v∞dec Leonardo da Vinci V mlßdφ jsem se z°ekl jedenφ masa a p°ijde jeÜt∞ den, ₧e lidΘ mn∞ podobnφ se budou na zabφjenφ zvφ°at dφvat tak, jako se dnes dφvajφ na zabφjenφ lidφ 1863-1902 - indick² filosof VivΘkßnanda Svßmφ Je ∩ßbelskΘ °φci, ₧e vÜechna zvφ°ata jsou stvo°ena pro pot°eby Φlov∞ka, aby byla zabita a pou₧ita tak, jak chce Φlov∞k. Mohli bychom °φci, ₧e jsou to slova ∩ßblova, ne Boha Φesk² lΘΦitel, zakladatel oboru biotronika Josef Zezulka Äivou bytost je mo₧no zniΦit, ale nenφ mo₧no mrtvou vzk°φsit. Proto nikdy neniΦ ₧ivoty. Nezabφjej a nebu∩ p°φΦinou zabφjenφ. |
