<

28.1.2001 - Vilma Hoschlovß-P°φma - z knihy Va°φm bez masa - 1935
O v²₧iv∞ batolat a kojenc∙

V²₧iva kojenc∙ a batolat je pro matku jednφm z nejt∞₧Üφch a nejzßva₧n∞jÜφch problΘm∙. Nesprßvnß ·prava neb volba pokrm∙ m∙₧e p°ivoditi katarhy ₧aludku neb st°ev. Tyto katarhy se lehko vracφ nehled∞ k tomu, ₧e mohou zaviniti i smrt dφt∞te. Nejideßln∞jÜφm, ₧ivotodßrn²m pokrmem kojenc∙ je mate°skΘ mlΘko. PeΦuje-li ₧ena, aby jejφ strava byla vydatnß, tvo°enφ mlΘka podporujφcφ, pak robßtko dob°e prospφvß a mß od matky pokrmu dostatek.

ZvlßÜt∞ do Üesti m∞sφc∙ je d∙le₧itΘ, aby d∞cko bylo kojeno, pak zvolna odstavovßno, by uΦilo se p°ivykati na stravu smφÜenou. Nejzdrav∞jÜφ je pro dφt∞, m∙₧e-li b²t do 3 m∞sφc∙ jen kojeno. Od 3 do 6 m∞sφc∙ vedle kojenφ, dejme robßtku jen tu a tam l₧iΦkou slabΘho, he°mßnkovΘho Φaje, mlΘkem z°ed∞nΘho, °φdkou zeleninovou polΘvku, p°φkrm pro kojence, jednou za den 1-3 kßvovΘ l₧iΦky Ü¥ßvy ze syrovΘho ovoce, p°i ob∞d∞ n∞kolik l₧iΦek kaÜiΦky sucharovΘ nebo ovocnΘ. Dφt∞ tφm zvykß ponenßhlu na jin² zp∙sob v²₧ivy a jinou chu¥  stravy. Po ÜestΘm m∞sφci m∙₧eme v poledne dßt kojenci n∞kterou z polΘvek uveden²ch v seznamu polΘvek a pokrm∙ pro batolata a malΘ d∞ti (viz Kucha°ka pozn. red.), na veΦer pak st°φdav∞ n∞kterou hutn∞jÜφ, nebo mal² piÜkotek zm∞kl² v pomeranΦovΘ Ü¥ßv∞. P°ikrmujeme mßlo a kaÜiΦky pro kojence od 6-9ti m∞sφc∙ musφ b²t prolisovanΘ (sφtkem protlaΦenΘ), vyjma krupiΦkovΘ kaÜe, aby byly co nejjem¡n∞jÜi a nejstraviteln∞jÜi a dob°e prova°enΘ. Nedova°enß krupice zp∙sobila nejednou kojenc∙m nebo batolat∙m ₧aludeΦnφ a st°ev¡nφ chorobu, ba i smrt. KrupiΦkovou kaÜiΦku dßvejme kojenc∙m v∙bec jen v malΘ dßvce a z°φdka a teprve a₧ po ÜestΘm m∞sφci!

K p°ikrmovßnφ kojence je nejvhodn∞jÜφ °φdk², mlΘkem z°ed∞n² pÜeniΦn² p°φkrm:

1 litr vody - 1/2 litru rozemletΘ ΦerstvΘ PÜenice.
Do horkΘ vody vsypeme rozemletou pÜenici (pÜeniΦnou tluΦ) a na kraji plotny nechßme va°iti 20 minut. Pak odvar scedφme, osladφme l₧iΦkou medu a z°edφme mlΘkem. Ze zaΦßtku smφchßme a podßvßme dv∞ t°etiny °φdkΘho v²varu pÜeniΦnΘho a 1/3 p°eva°enΘho mlΘka. Teprve pozd∞ji, kdy₧ kojenec p°ikrmovßnφ zvykl, dßvßme polovinu mlΘka a polovinu pÜeniΦnΘho Ülemu. Pak teprve p°ikrmujeme jin²mi Ülemov²mi polΘvkami, po ÜestΘm m∞sφci polΘvkou jφÜkovou, kterou m∙₧eme dßti batoleti 8-9 m∞sφΦnφmu, s t°en²mi noΦkami, nebo zeleninovou polΘvku s vajeΦnou huÜt∞nkou a po¡dobn²m, lehko straviteln²m p°φkrmem. Od Üesti do devφti m∞sφc∙ mß b²t dφt∞ ponenßhlu odstavovßno a v desßtΘm m∞sφci nemß pak b²t u₧ kojencem. Pak u₧ dostßvß pro zpest°enφ a dopln∞nφ v²₧ivy jemn∞ rozm∞ln∞nΘ syrovΘ zeleniny a ovoce.

OvocnΘ Ü¥ßvy nebo Ü¥ßva z mrkve od 3 m∞sφc∙ podßvßna dopl≥uje mate°skΘ mlΘko o t∞lu pot°ebnΘ vitaminy, kterΘ dφt∞ pot°e¡buje ke svΘmu vzr∙stu a upevn∞nφ kostφ.

Kojenc∙m 6-9 m∞sφΦnφm do uva°enΘ zeleninovΘ (procezenΘ!) polΘvky p°idejme syrov² ₧loutek a l₧φci Ü¥ßvy ze syrovΘ mrkve nebo druh² den z rajsk²ch jablφΦek.

K piÜkot∞ m∙₧eme dßt rozstrouhanΘ jablφΦko nebo Ü¥ßvu z n∞j vytlaΦenou. Nenφ dob°e zvykati robßtko na "Üidφtko". Jak lehko se vychovßvß dφt∞, je₧ nezvyklo tomu zlu! I p°φkrm podßvejme po l₧iΦce (a jeÜt∞ neplnΘ). Jestli₧e dßme pozd∞ji robßtku pφt z lahve s gumov²m nßsadcem, dbejme p°φsn∞ tΘ nejv∞tÜφ Φistoty. Po ka₧dΘm vyprßzdn∞nφ lahve ihned tuto teplou vodou vymyjme a napl≥me, aby se nemohl na jejφch st∞nßch usaditi mlhovit² zßkal, kter² je sφdlem r∙zn²ch mikroorganism∙, kterΘ neblaze p∙sobφ na potravu a zavi≥ujφ jejφ p°edΦasnΘ zka₧enφ. Jestli u₧ od zaΦßtku p°ikrmovßnφ dßvßme robßtku nßpoje po troÜkßch l₧iΦkou, zvykne lehko d∞¥ßtko pφt nßpoj z malΘho porcu¡lßnovΘho hrneΦku a jak opatrn∞ se nauΦφ pφt! MlΘko, ze kterΘho batoleti nebo kojenci p°ipravujeme p°φkrm, dbejme aby bylo ze zdravΘ dojnice. MnohΘ matky daly kojenci Φerstv∞ nadojenΘ kozφ mlΘko, aby pr² sφlil, a p°ivodily mu tφm ₧aludeΦnφ a st°evnφ katarh. MlΘko samotnΘ nemßme kojenci dßvati, tφm spφÜe ne syrovΘ! Matky, kterΘ vlivem nemoci nemohly d∞¥ßtko kojit a jsou nuceny um∞le je vy₧ivovat, a¥ chrßnφ ·tl² organismus uzp∙soben² p°ijφmat a strßvit jen tekutou stravu (mate°skΘ mlΘko) p°ed p°etφ₧enφm v²₧ivou hutnou: rohlφΦky, krupiΦnou kaÜφ a podob.

P°φkrm pro kojence, jak jsem jej v²Üe popsala, v prvnφch t°ech m∞sφcφch hodn∞ °φdk², Ülemem jin²m prost°φdan², nejvhod¡n∞ji mate°skΘ mlΘko nahradφ a nejvφce jde robßtku k duhu. P°ed p°edΦasn²m vy₧ivovßnφm hutn²mi, pro kojence nezß₧ivn²mi pokrmy nelze dost varovat. To nikdy nez∙stane bez Ükody nebo ohro₧enφ zdravφ kojence. Matky vegetarißnky p°i kojenφ majφ tolik mate°skΘho mlΘka, ₧e d∞cko nem∙₧e zpravidla je ani postaΦit spot°ebovat. Kojit se mß za 3 hodiny - p°i um∞lΘm vy₧ivovßnφ dßvßme d∞cku za 4 hodiny. MnohΘ maminky bojφ se v Üestined∞lφ nebo p°i kojenφ jφst salßt s citronovou Ü¥avou a podob., ₧e by m∞lo d∞¥ßtko bolesti. Strava mß bezprost°ednφ vliv na jakost mlΘka, proto mß u₧ ned∞lka ve druhΘm t²dnu po porodu jφst obvyklou stravu a¥ u₧ obsahuje i citronovou Ü¥ßvu. ┌tl² d∞tsk² organismus reaguje na zm∞ny v p°ijφmanΘm mate°skΘm mlΘce a je proto dob°e, kdy₧ si zvykß na zm∞nu. Bylo by chybou, aby ned∞lka jedla jen sladkß jφdla a po Üestined∞lφ zaΦala jφst jφdla i kyselß. Takovou nßhlou zm∞nu v jakosti mate°skΘho mlΘka ovÜem organismus kojence ucφtφ a robßtko mß pak i bolenφ b°φÜka. P°i ponenßhlΘm p°echodu matky po prvnφch dnech poporodnφch ke strav∞ obvyklΘ, zvykne kojenec na zm∞nu a nikdy nemß bolesti. V prvnφch t°ech dnech po porodu majφ ned∞lky jφsti stravu tekutou: vydatnΘ, ÜlemovΘ polΘvky, ₧loutkov² krΘm a podob. a v nßsledujφcφch dnech lehko zß₧ivnou. Jφst nesmφ: kyselΘ zelφ, hrßch,ΦoΦku, m∞kk² chlΘb nebo Φerstv∞ peΦenΘ kvasnicovΘ buchty. Pozd∞ji mß pak jφst obvyklou stravu. O ned∞lku je nutno peΦovati, aby dostala stravu v²₧ivnou, mlΘkotvornou: mlΘΦnΘ polΘvky, omßΦky a pod., majφ v jφdelnφm lφstku p°evlßdati, aby mate°skΘ mlΘko bylo vydatnΘ. Kojφcφ i t∞hotnΘ ₧eny majφ se p°φsn∞ varovat alkoholu, masa, octa, zrnkovΘ kßvy, Φaje, p°φliÜnΘho ko°en∞nφ.

D∞ti vegetarißn∙ v tomto sm∞ru jsou ve v²hod∞, co₧ u₧ dßvno Φes. lΘka°ka Dr. Bayerovß dosv∞dΦila. Dnes v °adßch lΘka°sk²ch u₧ nenφ o tom sporu, ₧e mate°skΘ mlΘko matek vy₧ivovan²ch stravou bezmasou je vydatn∞jÜφ a tyto zpravidla svΘ d∞ti °ßdn∞ odkojφ. V obsahu uvßdφm abecednφ seznam pokrm∙ vhodn²ch pro batolata. Podot²kßm, ₧e p°φpravy pro oznaΦenΘ recepty musφme stejnom∞rn∞ zmenÜit, nebo je pone¡chat a p°ipravit je jak jsou pro rodinu 4 Φlen¡nou a batoleti dßti jen tolik, kolik ke svΘmu nasycenφ. Nedßvejme mu jφdel star²ch, oh°φ¡van²ch, kterΘ ani pro dosp∞lΘho nejsou zdravΘ a nenu¥me robßtko, aby jedlo, kdy₧ se cφtφ nasyceno a potravu odpφrß. Nezka₧en² d∞tsk² instinkt dob°e vystihuje Φas i mφru pokrm∙, je₧ t∞lo jeho pot°ebuje.

D∞ti po 1-2 letech vy₧ivujeme mlΘkem, ovocem, jφdly zeleninov²mi, celopÜeniΦn²m chlebφΦkem a pokrmy z ovesnΘ mouky, krupice a vloΦek; to vÜe jde d∞tem znamenit∞ k duhu. K uva°en²m polΘvkßm nejen pro d∞ti ale i pro dosp∞lΘ p°idßvejme syrovß, prolisovanß rajskß jablφΦka, Ü¥ßvu z ustrouhanΘ mrkve. Mlad² kedluben, hrßÜek, mrkev atp., dejme u₧ 3let²m d∞tem syrovΘ. PolΘvky ÜlemovΘ pro batolata nebo kojence malouΦko osla∩me medem nebo kandisov²m cukrem. P°i upravovßnφ jφÜky (ze stejn²ch dφl∙ mouky a mßsla) s uÜkva°enΘho mßsla sebereme p∞nu a pak teprve p°idßme mouku, nechßme zr∙₧ov∞t, zava°φme do zeleninovΘho v²varu a jφÜkovou polΘvku nechßme dvacet minut pova°it, aby pro batole byla co nejzß₧ivn∞jÜφ. Ostatnφ pokyny jsou uvedeny v receptech samotn²ch. Batolat∙m mßme luÜt∞niny i zeleninu podßvati jemn∞ prolisovanΘ, bud' jako hustÜφ polΘvky nebo kaÜe. è¥ßvy ₧aludeΦnφ a st°evnφ nemohou dob°e proniknouti buniΦnou blanou a proto z neprolisovan²ch luÜt∞nin i zelenin odchßzφ znaΦnß Φßst bφlkovin nevyu₧ita. Po prvnφm roce m∙₧e vÜak dφt∞ dostati zeleninu na drobno rozsekanou. Podporuje se tφm u dφt∞te sprßvnß st°evnφ Φinnost a pravidelnß stolice. Maminky, kterΘ ·zkostliv∞ dlouho podßvajφ d∞cku stravu p°φliÜ jemnou (n∞kdy do 3-4 let a vφce), neposlou₧φ zdravφ dφt∞te. St°eva dφt∞te nezvyknou na sprßvn² cvik a peristaltiku a dφt∞ trpφ sklonem k zßcp∞, kter² b²vß velmi hou₧evnat² a jde s dφ¡t∞tem do ₧ivota. P°ed vznikem zßcpy u dφt∞te je ochranou zßhy podßvanΘ ovo¡ce a zelenina. Je zbyteΦnΘ strachovßnφ se maminek, pozorujφ-li, ₧e stoliΦka u dφt∞te je zelenß po Üpenßtu nebo jsou-li v nφ patrny kousφΦky nestrßvenΘ mrkve. Nejsou to p°φznaky katarhu nebo ÜpatnΘho trßvenφ. Jako zvykßme dφt∞ na pravidelnost v jφdle, tak je takΘ zvy¡kejme na pravidelnou dennφ stolici. Dφt∞ se pak nesna₧φ z hravosti nebo lichΘho studu na dennφ stolici zapomφnat. Zvykne si pohlφ₧et na nutnost dennφho vyprazd≥ovßnφ st°eva, jako na p°irozenou a nutnou dennφ pot°ebu. Zeleninu pokud mo₧no nechme drobn∞ rozkrßjenou rad∞ji du¡siti, aby p°i prolisovßnφ na kaÜi zu₧itkovala se voda, v nφ₧ byla zelenina duÜena. OdlΘvß-li se voda se zeleniny, pak se tato demineralisuje a p°ipravuje o d∙le₧it² faktor antiskorbutick².

Snφdan∞ d∞ti od 2 rok∙: MlΘko a sucharem nebo rohlφkem, nebo kaÜe z ovesn²ch vloΦek nebo krupiΦky s jableΦnou p∞nou nebo ustrouhan²m jablφΦkem a jako nßpoj mlΘko nebo ovocnou Ü¥ßvu. Velmi v²₧ivnß je kaÜiΦka z d∞t¡skΘ krupiΦky ;,Oma", je₧ je vyrobena ze suchar∙ z celopÜeniΦnΘ mouky, vajec, mßsla, tak₧e je pro dφt∞ ideßlnφ ₧ivinou. Do malΘho koflφku mlΘka zava°φme 2 l₧φce krupiΦky "Oma" a nechßme pova°it. KaÜiΦka je tφm hotova. P°idßvßme k nφ ustrouhanΘ jablφΦko nebo ovocnou Ü¥ßvu. V²teΦnß a v²₧ivnß.

K p°esnφdßvce dvoulet²m d∞tem: ChlΘb s mßslem nebo medem, ovocnou marmelßdou nebo chlΘb s mßslem a ustrouhanΘ ovoce k tomu. Nebo chlΘb, p°φpadn∞ suchar nadroben² a rozmoΦen² v syrov²ch Ü¥avßch z mrkve, t°eÜnφ, pomeranΦ∙, nebo v oslazen²ch, takΘ syrov²ch Ü¥avßch z jablka, vinn²ch hrozn∙, citron∙, rajsk²ch jablφΦek.

K ob∞du d∞tem od dvou let: PolΘvky luÜt∞ninovΘ, zeleninovΘ, jφÜkovΘ s kapßnφm, t°en²mi noΦkami, nudlemi a t. p., jako druhΘ jφdlo prolisovanΘ nebo drobn∞ rozkrßjenΘ, duÜenΘ zeleniny nebo luÜt∞niny nebo n∞kterß kaÜe: bramborovß, r²₧ovß, z oves¡n²ch vloΦek, krupice nebo lehΦφ mouΦnφky a jako t°etφ chod trochu syrovΘ Ü¥ßvy nebo ovoce, nebo duÜenΘ ovoce nebo kompoty.

Ke svaΦin∞ : Kefφr, jogurt, k tomu chlΘb, suchar nebo houska.

K v∞Φe°i : N∞kterß kaÜe jako u ob∞da a dφt∞ti od 3 rok∙ m∙₧eme dßti na m∞kko uva°enΘ vejce, nebo tvaroh nebo bφl² s²r. V potrav∞ malΘho dφt∞te jsou ΦerstvΘ zeleniny a syrovΘ ovoce hlavnφmi dßrci lßtek nerostn²ch, zejmΘna alkaliφ, vßpna, ₧eleza a vitamin∙. Velmi zßle₧φ na tom, abychom je sprßvnou ·pravou co nejvφce zachovaly. Dφtkßm od t°φ let dop°ejme lφskovΘ i vlaÜskΘ o°echy (a o°echy v∙bec), nebo¥ obsahujφ mnoho bφlkovin, tuku i vitamin∙. O°echy podßvejme nastrouhanΘ v r∙znΘ ·prav∞ nebo v pokrmech Φi peΦivu. V jφdelnφm lφstku naÜich d∞tφ je mßlo pamatovßno na ovesnΘ vloΦky, kterΘ jsou velmi zdravΘ. OvesnΘ vloΦky obsahujφ uhlo¡vodany, soli minerßlnφ, vitaminy, tuky i bφlkoviny ve form∞ pro stravovßnφ zvlßÜ¥ v²hodnΘ. Nadm∞rnΘ pou₧φvßnφ nenφ doporuΦi¡telnΘ. Dvakrßt v t²dnu je dostaΦujφcφ, kdy₧ je upravφme a podßvßme. V²b∞r vhodn²ch polΘvek a pokrm∙ pro batolata (od 6 do 18 m∞sφc∙) a pro d∞ti (od 1 1/2 do 4 rok∙) je otiÜt∞n v obsahu. (v Kucha°ce pozn.red.)