LidΘ jsou nejΦast∞ji oznaΦovßni za ôvÜe₧ravceö. Toto za°azenφ je zalo₧eno na ôpozorovßnφö, kdy lidΘ vÜeobecn∞ jedφ pestrΘ mno₧stvφ rostlinnΘ a ₧ivoΦiÜnΘ stravy. Kultura, zvyklosti a nßvyky jsou vÜak p°i posuzovßnφ lidsk²ch stravovacφch praktik matoucφ prom∞nnou. ôPozorovßnφö nenφ tedy nejlepÜφ technikou, kterou bychom m∞li pou₧φt, kdy₧ se sna₧φme identifikovat tu pro Φlov∞ka ônejp°irozen∞jÜφ stravuö. Zatφmco v∞tÜina lidφ je sv²m chovßnφm Φist∞ ôvÜe₧raveckßö, stßle z∙stßvß otßzka, zdali jsou lidΘ anatomicky p°izp∙sobeni k p°φjmu ₧ivoΦiÜnΘ stejn∞ jako i rostlinnΘ stravy.

Sprßvn∞jÜφ a vφce objektivnφ technikou je zkoumat lidskou anatomii a fysiologii.  Savci jsou anatomicky a fysiologicky uzp∙sobeni k obstarßvßnφ a pojφdßnφ konkrΘtnφch druh∙ potravy. (P°i zkoumßnφ fosiliφ vyhynul²ch savc∙ je b∞₧nou praktikou prozkoumat anatomickΘ rysy aby bylo mo₧nΘ odvodit pravd∞podobn² druh stravy zvφ°ete) Proto se tedy nynφ m∙₧eme podφvat na savΦφ maso₧ravce, b²lo₧ravce (pojφdaΦe rostlin) a vÜe₧ravce abychom poznali, kterΘ anatomickΘ a fysiologickΘ rysy se vß₧φ na jednotlivΘ druhy potravy. 

Dutina ·stnφ

 Maso₧ravci majφ vzhledem k velikosti svΘ hlavy ·stnφ otvor Üirok². Toto jim poskytuje v²hodu p°i uvol≥ovßnφ sil pro uchvßcenφ, usmrcenφ a roztrhßnφ ko°isti. Lφcnφ svaly jsou mΘn∞ rozvinuty, nebo¥ by brßnily ÜirokΘmu rozev°enφ tlamy a takΘ proto, proto₧e se ne·Φastnφ p°φpravy potravy zvφ°etem pro polykßnφ. U vÜech savΦφch maso₧ravc∙ je Φelistnφ kloub prost²m Φepov²m kloubem, kter² se nachßzφ v rovin∞ shodnΘ s rovinou zub∙. Tento typ kloubu je nesmφrn∞ stabilnφ a funguje jako bod otßΦenφ pro ramena pßk, kter²mi jsou hornφ a dolnφ Φelist. Hlavnφm svalem, kter² u maso₧ravc∙ ovlßdß Φelisti je sval spßnkov² (temporalis). Tento sval je u maso₧ravc∙ tak masivnφ, ₧e tvo°φ v∞tÜinu objemu hlavy po jejφch stranßch (Kdy₧ laskßme na hlav∞ psa, dot²kßme se jeho spßnkovΘho svalu.)  ┌hel spodnφ Φelisti je u maso₧ravc∙ ·zk². To proto, ₧e svaly, kterΘ se na ni upφnajφ (massetery a  pterygoidy) jsou u t∞chto zvφ°at mΘn∞ d∙le₧itΘ. Spodnφ Φelisti maso₧ravc∙ nenφ umo₧n∞n pohyb dop°edu a pohyb do stran je velice omezen². Kdy₧ maso₧ravec sev°e Φelisti, zaÜpiΦat∞lΘ ΦepelovitΘ stoliΦky se po sob∞ svezou a vytvo°φ krßjiv² pohyb, kter² je velice ·Φinn² p°i odkrajovßnφ masa od kosti.

 Zuby maso₧ravc∙ jsou posazeny odd∞len∞, aby se mezi nimi nezachycovali vlßknitΘ masitΘ zbytky. ╪ezßky jsou zaÜpiΦat∞lΘ, krßtkΘ a bodcovitΘ, pou₧φvajφ se na uchvßcenφ a odtrhnutφ. èpiΦßky jsou znaΦn∞ prodlou₧enΘ a tesßkovitΘ, k probodnutφ, trhßnφ a usmrcenφ ko°isti. StoliΦky (carnassials) jsou zploÜt∞lΘ a troj·helnφkovitΘ se zazuben²mi hranami, kterΘ fungujφ jako zoubkovanΘ Φepele. Jestli₧e maso₧ravec sev°e Φelisti, dφky ΦepovΘmu Φelistnφmu kloubu na sebe zuby dosednou ve smyslu odzadu-dop°edu a podobn∞ jako Φelisti velik²ch n∙₧ek, vytvo°φ plynul² krßjiv² pohyb. 

Maso₧ravφ savci nemajφ ve sv²ch slinßch obsa₧eny trßvicφ enzymy. Kdy₧ jedφ, rychle hltajφ a potravu ne₧v²kajφ. Proto₧e se nemohou uvol≥ovat p°φmo do tlamy proteolytickΘ (bφlkoviny trßvicφ) enzymy z d∙vodu samonatrßvenφ (poÜkozenφ ·stnφ dutiny), maso₧ravci nepot°ebujφ potravu mφchat se slinami; jednoduÜe odtrhnou velik² kus masa a spolknou jej najednou.

AnatomickΘ znaky ukazujφcφ na b²lo₧raveckou stravu reprezentujφ podle v²vojovΘ teorie mladÜφ podmφnky ne₧ jsou maso₧raveckΘ. B²lo₧ravφ savci majφ dob°e rozvinuto lφcnφ svalstvo, masitΘ rty, pom∞rn∞ ·zk² otvor do ·stnφ dutiny a zesφlen² svalnat² jazyk.Rty napomßhajφ pohybu potravy do ·st a jeÜt∞ spolu s lφcnφmi svaly a jazykem, ·Φastnφ ₧v²kßnφ potravy. U b²lo₧ravc∙ se Φelistnφ kloub posunul sm∞rem nahoru, nad rovinu zub∙. AΦkoli je tento typ kloubu mΘn∞ pevn² ne₧ Φepov² kloub maso₧ravc∙, je mnohem vφce mobilnφ a umo₧≥uje p°i ₧v²kßnφ rostlinnΘ potravy komplexnφ pohyby Φelistφ. Tento druh kloubu navφc p°i sev°enφ Φelistφ umo₧≥uje, aby se zuby po svΘ dΘlce setkaly vφcemΘn∞ najednou a aby tak mohly vytvo°it drtφcφ ploÜky. (Tento druh Φelistnφho kloubu je pro b²lo₧ravce natolik d∙le₧it², ₧e mßme za to, ₧e se vyvinul u nejmΘn∞ 15-ti r∙zn²ch druh∙ b²lo₧rav²ch savc∙.) ┌hel dolnφ Φelisti se rozev°el, aby uvolnil prostor pro ·pony dob°e vyvinut²ch sval∙ masseter∙ a pterygoid∙ (tyto svaly jsou pro ₧v²kßnφ b²lo₧ravc∙ nejd∙le₧it∞jÜφ.) Sval spßnkov² je mal² a mß menÜφ v²znam. Massetery a pterygoidy udr₧ujφ Φelist zav∞Üenou a k²vajφ jφ do stran. Dolnφ Φelist b²lo₧ravc∙ se p°i jezenφ pohybuje vysloven∞ do stran. Tento boΦnφ pohyby jsou nutnΘ pro drtivΘ pohyby p°i ₧v²kßnφ.

 Stav chrupu b²lo₧ravc∙ je pom∞rn∞ rozmanit² - v zßvislosti na druhu vegetace, na jejφ₧ pojφdßnφ je dan² druh p°izp∙soben. P°esto₧e se tito savci v typech a poΦtech zub∙ liÜφ, tyto r∙znΘ typy zub∙ sdφlejφ spoleΦnΘ strukturßlnφ rysy. ╪ezßky jsou ÜirokΘ, zploÜt∞lΘ a dlßtovitΘ. èpiΦßky mohou b²t, jako nap°φklad u konφ, malΘ, nßpadnΘ jako u hroch∙, prasat a n∞kter²ch druh∙ opic (jim se p°iklßdajφ zastraÜovacφ ·Φinky p°i obran∞) nebo mohou ·pln∞ chyb∞t. StoliΦky jsou obecn∞ obdΘlnΘ (hranatΘ?) a na povrchu zploÜt∞lΘ tak, aby poskytovaly povrch pro drcenφ. StoliΦky po sob∞ nemohou v krßjivΘm pohybu svisle klouzat, ale p°ejφ₧d∞jφ po sob∞ vodorovn∞ za ·Φelem rozdrtit a rozm∞lnit. Povrch stoliΦek se liÜφ podle druhu rostlinnΘho materißlu, kterΘ zvφ°e pojφdß. Zuby b²lo₧ravc∙ jsou k sob∞ t∞sn∞ semknuty, tak₧e °ezßky tvo°φ ·Φinn² mechanismus na odkusovßnφ a hornφ a dolnφ stoliΦky na rozdrcenφ a rozm∞ln∞nφ. ┌stnφ dutina, kterß je jaksi schovanß a ohrazenß,  mß dostatek potencionßlnφho prostoru, vyu₧itΘho p°i jezenφ.  

Tito ₧ivoΦichovΘ peΦliv∞ a systematicky svou potravu p°e₧vykujφ a lφcnφmi svaly a jazykem ji posouvajφ sm∞rem dop°edu a dozadu k drtφcφm zub∙m. Tento d∙kladn² proces je nezbytn² pro to, aby se rozruÜily rostlinnΘ bun∞ΦnΘ st∞ny a uvolnil se straviteln² vnitrobun∞Φn² obsah a aby se zajistilo peΦlivΘ promφsenφ tohoto materißlu se slinami. To je d∙le₧itΘ, nebo¥ sliny b²lo₧rav²ch savc∙ Φasto obsahujφ enzymy, kterΘ um∞jφ strßvit karbohydrßty a ty poΦφnajφ rozklßdat molekuly potravu, zatφmco je stßle jeÜt∞ v ·stech.

Äaludek a tenkΘ st°evo

 V t∞chto orgßnech spat°ujeme mezi b²lo₧ravci a maso₧ravci pozoruhodnΘ rozdφly. Maso₧ravci majφ prostorn² jednoduch² (jednokomorov²) ₧aludek. Kapacita ₧aludku maso₧ravc∙ p°edstavuje 60-70% celkovΘ kapacity jejich trßvicφho systΘmu. Proto₧e se maso trßvφ pom∞rn∞ snadno, jejich tenkΘ st°evo (kde dochßzφ ke vst°ebßvßnφ molekul potravy) je krßtkΘ - od troj- do p∞ti- a₧ Üestinßsobku dΘlky t∞la. Prostorn² ₧aludek pro tyto ₧ivoΦichy p°edstavuje v²hodu, nebo¥ lovφ jen zhruba jedenkrßt t²dn∞ a dovoluje jim se p°i krmenφ rychle zasytit (nahltat), pohltit p°itom maximßlnφ mno₧stvφ masa najednou, to mohou strßvit pozd∞ji p°i odpoΦinku. Äaludek maso₧ravc∙  mß navφc v²jimeΦnou schopnost vyluΦovat kyselinu chlorovodφkovou. Maso₧ravci dokß₧φ udr₧et hladinu svΘho pH v ₧aludku dokonce za p°φtomnosti potravy kolem hodnoty 1-2. Tato jejich schopnost je nutnß k usnadn∞nφ rozkladu bφlkovin a usmrcenφ hojn²ch nebezpeΦn²ch baktΘriφ, kterΘ se Φasto v kazφcφ se masitΘ potrav∞ nachßzejφ.  B²lo₧ravci majφ z d∙vod∙ relativnφch obtφ₧φ, za kter²ch se jednotlivΘ druhy rostlinnΘ potravy rozklßdajφ (pro velkß mno₧stvφ nestravitelnΘ vlßkniny), st°eva v²znamn∞ delÜφ a v n∞kter²ch p°φpadech daleko vφce propracovanß ne₧ maso₧ravci. B²lo₧ravφ savci, kte°φ konzumujφ rostliny s vysok²m obsahem celul≤zy, musejφ svojφ stravu, aby z nφ vyt∞₧ili nutriΦnφ hodnotu, fermentovat (trßvit Φinnostφ bakterißlnφch enzym∙). ╪adφ se mezi ôruminantyö - fermentujφcφ v oblasti p°ed st°evy) nebo mezi fermentujφcφ v zadnφ Φßsti st°ev. Ruminanti jsou b²lo₧ravci s proslul²mi vφcekomorov²mi ₧aludky. TakovΘ ₧aludky nepot°ebujφ ti b²lo₧ravci, kte°φ jedφ pom∞rn∞ m∞kkΘ rostlinstvo. Ti mφvajφ obyΦejn∞ jednoduch² ₧aludek a dlouhΘ tenkΘ st°evo a fermentujφ ty vlßknitΘ Φßsti jejich potravy, kterΘ jsou obtφ₧n∞ stravitelnΘ v zadnφch Φßstech trßvicφho traktu - v tlust²ch st°evech. Mnoho z t∞chto b²lo₧ravc∙ zvyÜujφ propracovanost a ·Φinnost svΘho trßvicφho ·strojφ tφm, ₧e obsahujφ ve sv²ch slinßch enzymy, kterΘ um∞jφ trßvit karbohydrßty. FarmentaΦnφ proces vφcekomorov²ch ₧aludk∙ by byl u ₧ivoΦich∙, kte°φ konzumujφ potravu z m∞kk²ch du₧nat²ch rostlin energetick²m pl²tvßnφm. Äiviny a kalorie by pohltily fermentujφcφ baktΘrie a protozoa jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ by mohly dosßhnout tenkΘ st°evo, kde m∞ly b²t vst°ebßny. TenkΘ st°evo b²lo₧rav²ch savc∙ mß tendenci b²t velmi dlouhΘ (vφce ne₧ 10krßt delÜφ ne₧ je dΘlka t∞la), to proto, aby poskytlo pat°iΦnou dobu nutnou pro vst°ebßvßnφ ₧ivin.

TlustΘ st°evo

 TlustΘ st°evo maso₧ravc∙  je prostΘ a velmi krßtkΘ, jeho jedinou ·lohou toti₧ je vst°ebat s∙l a vodu. Mß zhruba stejn² pr∙m∞r jako st°evo tenkΘ a mß tedy omezenou kapacitu na to, aby slou₧ilo jako rezervoßr. TlustΘ st°evo je krßtkΘ a nemß na povrchu zauzlenφ. St∞nami st°eva probφhß sval, kter²  st°evu dodßvß hladk² vßlcovit² vzhled. Ve tlustΘm st°ev∞ se takΘ nachßzejφ populace baktΘriφ, jejich Φinnost je ale v podstat∞ hnilobnß.

U savc∙ b²lo₧rav²ch je tlustΘ st°evo spφÜe vysoce specializovan²m orgßnem, jeho₧ Φinnost je spojena se vst°ebßvßnφm vody a elektrolyt∙, s v²robou a vst°ebßvßnφm vitamφn∙ anebo s fermentacφ vlßknit²ch Φßstφ rostlin. TlustΘ st°evo b²vß u b²lo₧ravc∙ obvykle ÜirÜφ ne₧ st°evo tenkΘ a je pom∞rn∞ dlouhΘ. N∞kte°φ b²lo₧ravci majφ tlustΘ st°evo kterΘ mß vakovit² povrch, ten je zp∙soben vlßkny svalstva ve st°evnφ st∞n∞. U n∞kter²ch b²lo₧ravc∙ je dßle cecum (prvnφ Φßst st°eva) pom∞rn∞ rozsßhlΘ a slou₧φ jako hlavnφ nebo vedlejÜφ mφsto urΦenΘ pro fermentovßnφ.

A co vÜe₧ravci?

Dalo by se oΦekßvat, ₧e u vÜe₧ravc∙ nalezneme anatomickΘ znaky, kterΘ je vybavφ k pojφdßnφ jak masitΘ tak i rostlinnΘ stravy. V souladu s v²vojovou teoriφ, je struktura vnit°nostφ maso₧ravc∙ primitivn∞jÜφ ne₧ u b²lo₧rav²ch adaptacφ. Mohli bychom tudφ₧ oΦekßvat, ₧e vÜe₧ravec bude maso₧ravcem, kter² disponuje n∞kter²mi adaptacemi trßvicφho traktu na b²lo₧raveckou stravu. 

P°esn∞ tuto situaci nalezneme u medv∞da, m²vala a n∞kter²ch Φlen∙ Φeledi psovit²ch. (Tuto diskusi omezφme na medv∞dy, proto₧e jsou  obecn∞ zßstupci anatomick²ch vÜe₧ravc∙.) Medv∞di jsou °azeni mezi maso₧ravce, ale jsou anatomicky typick²mi vÜe₧ravci. P°esto₧e p°ijφmajφ urΦitΘ mno₧stvφ masitΘ stravy, jsou tφm, ₧e je jejich strava slo₧ena ze 70-80% z rostlin, p°evß₧n∞ b²lo₧ravci. (Jedinou v²jimku Φinφ medv∞d lednφ, kter² ₧ije v zaledn∞nΘ, na vegetaci chudΘ Arktid∞ a kter² se ₧ivφ p°evß₧n∞ tulenφm tukem.) Medv∞di neum∞jφ dob°e trßvit vlßknitou vegetaci a jsou tudφ₧ vysoce vybφrav²mi jedlφky. Hlavnφ slo₧kou jejich potravy jsou zejmΘna du₧natΘ rostliny, hlφzy a bobulovitΘ plody. Mnoho v∞dc∙ v∞°φ, ₧e d∙vodem, pro kter² medv∞di upadajφ do zimnφho spßnku je to, ₧e jejich hlavnφ potrava (du₧natß vegetace) nenφ ve studen²ch seversk²ch zimßch dostupnß. (Je zajφmavΘ, ₧e medv∞di lednφ do zimnφho spßnku upadajφ v letnφch m∞sφcφch, kdy nemajφ k disposici tulen∞.)  

Obecn∞, medv∞di vykazujφ anatomickΘ rysy shodnΘ s p°ijφmßnφm masitΘ stravy. Jejich Φelistnφ kloub se nachßzφ ve stejnΘ rovin∞ jako je rovina stoliΦek. Spßnkov² sval je masivnφ a ·hel dolnφ Φelisti je mal², co₧ odpovφdß omezenΘ roli, kterou p°i ovlßdßnφ Φelistφ hrajφ svaly pterygoideus a masseter. TenkΘ st°evo je krßtkΘ (mΘn∞ ne₧ 6-ti nßsobek dΘlky t∞la) jako u Φist²ch maso₧ravc∙ a tlustΘ st°evo je jednoduchΘ, hladkΘ a krßtkΘ. Nejnßpadn∞jÜφ adaptacφ na rostlinnou potravu u medv∞d∙ (a jin²ch anatomicky vÜe₧ravc∙) je uzp∙sobenφ jejich chrupu. Medv∞di si uchovali klφnovitΘ °ezßky, velkΘ ÜpiΦßky a st°φhavΘ t°enovΘ zuby; jejich stoliΦky ale zhranat∞ly a majφ zaoblenΘ v²stupku pro drcenφ a rozm∞l≥ovßnφ. Medv∞di ale nep°evzali tupΘ nehty, jako mß v∞tÜina b²lo₧ravc∙, ale udr₧eli si zaÜpiΦat∞lΘ drßpy maso₧ravc∙.

 ÄivoΦich, kter² lovφ, usmrcuje a pojφdß ko°ist k tomu musφ mφt t∞lesnΘ vybavenφ, kterΘ Φinφ lov praktick²m a v²konn²m. I kdy₧ majφ medv∞di ve svΘ strav∞ v²znamnΘ mno₧stvφ rostlinnΘ potravy, musejφ mφt zachovßny anatomickΘ rysy, kterΘ jim dovolφ dopadnout a usmrtit ₧ivoΦiÜnou ko°ist. Medv∞di proto majφ takovou strukturu Φelisti, svalstvo a chrup, kterΘ jim umo₧nφ uvolnit a pou₧φt sφly, kterΘ jsou nezbytnΘ k usmrcenφ a roztrhßnφ ko°isti, p°esto₧e je jejich strava p°evß₧n∞ rostlinnß. I kdy₧ je typ Φelistnφho kloubu b²lo₧ravc∙ (nad rovinou stoliΦek) daleko vφce ·Φinn² p°i drcenφ a rozm∞l≥ovßnφ rostlin a potencionßln∞ by medv∞d∙m dovolil vyu₧φvat ÜirÜφho spektra rostlinnΘ stravy, je tento typ kloubu mnohem slabÜφ ne₧ Φepov² Φelistnφ kloub maso₧ravc∙. B²lo₧raveck² typ kloubu je pom∞rn∞ snadno nßchyln² k vykloubenφ a neobstßl by pod tlaky zßpasφcφ uchvßcenΘ ko°isti anebo p°i drcenφ kostφ. (Neumo₧nil by ani ÜirokΘ rozev°enφ tlamy, kterΘ maso₧ravci pot°ebujφ.) V divoΦin∞ by zvφ°e s vykloubenou Φelistφ bu∩ brzy zem°elo hlady nebo by bylo se₧rßno jin²m zvφ°etem, bylo by tedy znev²hodn∞no. JednotlivΘ druhy nemohou p°ijmout slabÜφ i kdy₧ pohybliv∞jÜφ a v²konn∞jÜφ typ kloubu b²lo₧ravc∙; pouze v p°φpad∞, ₧e z nutnosti podstupujφ test rostlinnΘ stravy, riskujφ vykloubenφ Φelisti, smrt a nakonec vyhubenφ.

A co jß?

Lidsk² trßvicφ (gastrointestinal) trakt vykazuje anatomickß uzp∙sobenφ shodnß s dietou b²lo₧ravc∙.

LidΘ majφ svalnatΘ rty a mal² otvor do ·stnφ dutiny. Mnoho z takzvan²ch ôv²razov²ch sval∙ö jsou vlastn∞ svaly, kterΘ pou₧φvßme p°i ₧v²kßnφ. Svalnat² a hbit² jazyk nezbytn² p°i jezenφ, se p°izp∙sobil na pou₧φvßnφ p°i °eΦi a jin²m v∞cem. Kloub dolnφ Φelisti je zploÜt∞l² chrupavΦitou

destiΦkou a nachßzφ se zcela nad rovinou zub∙. Sval Temporalis (spßnkov²) je zeslaben. Charakteristickß pravo·hlß Φelist dosp∞l²ch mu₧∙ odrß₧φ pokroΦil² proces dolnφ Φelisti hranat∞nφ a rozÜφ°enφ skupiny sval∙ masseter / pterygoideus. Lidskß dolnφ Φelist se m∙₧e pohybovat sm∞rem dop°edu, aby zapojila v Φinnost °ezßky a do stran, aby dokßzala rozdrtit a rozm∞lnit.

 Lidsk² chrup se takΘ podobß b²lo₧raveckΘmu s v²jimkou ÜpiΦßk∙ (ÜpiΦßky n∞kter²ch druh∙ opic jsou prodlou₧enΘ a mß se za to, ₧e se pou₧φvajφ p°i p°edvßd∞nφ a nebo takΘ p°i obran∞). NaÜe zuby jsou spφÜe v∞tÜφ a obvykle na sebe dosedajφ. ╪ezßky jsou plochΘ a dlßtovitΘ, u₧iteΦnΘ p°i loupßnφ, od°ezßvßnφ a odkusovßnφ pom∞rn∞ m∞kk²ch materißl∙. èpiΦßky nejsou ani zoubkovanΘ ani k≤nickΘ n²br₧ zploÜt∞lΘ, tupΘ a malΘ, jejich funkce je obdobnß tΘ °ezßk∙.

StoliΦky a t°enovΘ zuby jsou ΦtvercovitΘ, zploÜt∞lΘ a hrbolkatΘ, nasazovanΘ na drcenφ, rozm∞ln∞nφ a rozpojenφ soudr₧n²ch jφdel. 

LidskΘ sliny obsahujφ enzym na trßvenφ karbohydrßt∙, amylßzu (salivary amylase). Tento enzym je zodpov∞dn² za v∞tÜinu strßvenΘho Ükrobu. Jφcen (esophagus) je ·zk² a hodφ se na malΘ, m∞kkΘ hroudy d∙kladn∞ rozkousanΘ stravy. RychlΘ jezenφ, ve snaze spolykat velkΘ mno₧stvφ potravy nebo spolykat vlßknitou anebo Üpatn∞ rozkousanou potravu (maso je toho nejΦast∞jÜφ vinφk) Φasto u lidφ zp∙sobuje duÜenφ.

 Lidsk² ₧aludek je jednokomorov², ale pouze mφrn∞ kyselinn². (Z klinickΘho hlediska, Φlov∞k, kter² vykazuje pH ₧aludku v p°φtomnosti potravy menÜφ ne₧ 4-5, zasluhuje pozornost) Objem ₧aludku reprezentuje kolem 21-27% celkovΘho objemu lidskΘho trßvicφho traktu. Äaludek slou₧φ jako sm∞Üovacφ a ·lo₧nß komora, mφsφcφ a rozpouÜt∞jφcφ p°ijatΘ Φßsti potravy a regulujφcφ jejich postup do tenkΘho st°eva. LidskΘ tenkΘ st°evo je dlouhΘ, dosahujφcφ v pr∙m∞ru 10 a₧ 11 dΘlek celΘho t∞la. (NaÜe tenkΘ st°evo je pr∙m∞rn∞ dlouhΘ 6,7-9,1m. DΘlka lidskΘho t∞la se m∞°φ od vrcholku hlavy ke konci pßte°e a pohybuje se u jedinc∙ s normßlnφm vzr∙stem  v pr∙m∞ru mezi 60 a 90 cm.)

 LidskΘ tlustΘ st°evo se vykazuje vakovitou strukturou, kterß je vlastnφ b²lo₧ravc∙m. Rozta₧itelnΘ tlustΘ st°evo je v °ezu siln∞jÜφ ne₧ tenkΘ st°evo a je pom∞rn∞ dlouhΘ. LidskΘ tlustΘ st°evo je zodpov∞dnΘ za vst°ebßvßnφ vody a elektrolyt∙ a v²roby a vst°ebßvßnφ vitamφn∙. Dochßzφ zde takΘ k rozsßhlΘ bakterißlnφ fermentaci vlßknit²ch rostlinn²ch materißl∙, s v²robou a pohlcovßnφm v²znamnΘho mno₧stvφ energie pochßzejφcφ ze stravy (nestßlΘ krßtko°et∞zcovΘ mastnΘ kyseliny) v zßvislosti na obsahu vlßkniny v potrav∞. Mφra jakou v lidskΘm ₧aludku zaujφmß fermentace a vst°ebßvßnφ metabolit∙, se a₧ nynφ poΦφnß zkoumat.

Zßv∞rem - vidφme, ₧e struktura trßvicφho traktu lidsk²ch bytostφ je strukturou ôp°edlo₧enΘhoö b²lo₧ravce. Lidstvo nevykazuje smφÜenΘ strukturßlnφ rysy, jakΘ jsou oΦekßvßny a nachßzeny u anatomick²ch vÜe₧ravc∙ jako jsou medv∞di a m²valovΘ. Ze srovnßnφ trßvicφho ·strojφ lidφ a maso₧ravc∙, b²lo₧ravc∙ a vÜe₧ravc∙ musφme tudφ₧ p°ijφt k zßv∞ru, ₧e lidsk² za₧φvacφ trakt je ustrojen k p°ijφmßnφ Φist∞ rostlinnΘ stavy.

@  http://www.eatveg.com/vegstuff/anatomy.htm