O vitamφnech, jejich ·loze v organismu, ·Φincφch, dßvkovßnφ ji₧ byla napsßna spousta knih. P°esto jsem se rozhodl napsat toto shrnutφ o vitamφnech, aby jste co nejsnadn∞ji zφskali vÜechny informace, kterΘ vßs o vitamφnech zajφmali. Pozor, nßsledujφcφ informace berte s rezervou, proto₧e nelze s jistotou °φci, jakΘ ·Φinky mß na toho a toho Φlov∞ka. Musφte postupovat v₧dy s ohledem na vßÜ zdravotnφ stav, vaÜi kondici a zvyklosti. A takΘ si prosφm uv∞domte, ₧e se nemßte spolΘhat na n∞kterΘ multivitamφnovΘ tabletky, proto₧e vÜechny vitamφny, kterΘ p°ijmete p°φrodnφ cestou majφ rozhodn∞ lepÜφ ·Φinek, ne₧ ty um∞lΘ.

Vitamφn A

Vitamφn A se podφlφ na vÜech hlavnφch funkcφch naÜeho organismu. Vitamφn A m∙₧e mφt n∞kolik podob.Nap°. je to vitamφn A z ₧ivoΦiÜn²ch zdroj∙, dßle potom betakarote, kter² je provitamφnem vitamφnu A z rostlinn²ch zdroj∙. Vitamφn A nenφ rozpustn² ve vod∞, ale jen v tucφch, v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nesnßÜφ sv∞tlo a ·dajn∞ se mß ΦßsteΦn∞ zniΦit peΦenφm.

Funkce: Vitamφn A nßm zajiÜ¥uje zdrav² vzhled poko₧ky, je d∙le₧it² pro udr₧enφ zdravΘ pleti a oΦφ. Mß v²razn∞ dobrΘ ·Φinky p°i prevenci proti rakovin∞ (spolu se zinkem) a je d∙le₧it² pro sprßvnou funkci pohlavnφch ₧lßz. Vitamφn A dßle lΘΦφ aknΘ, Üeroslepost, infekce.
Projevy p°i p°ebytku: S p°ebytkem vitamφnu A se tak Φasto nesetkßme, ale pozor, p°i velkΘm mno₧stvφ m∙₧e b²t toxick². P°φznaky jsou: praskßnφ a krvßcenφ rt∙, sv∞denφ poko₧ky, suchΘ vlasy, nervovß podrß₧d∞nost.
Projevy p°i nedostatku: NejΦast∞ji je to Üeroslepost, husφ k∙₧e na ramenou, loktech, nohßch, v podkolenφ. Dßle jde nap°. o citlivost na sv∞tlo, pßlenφ pod vφΦky, u d∞tφ pak je to zbr₧d∞nφ r∙stu a v²voje.
Dßvkovßnφ: Obecn∞ se uva₧uje asi tak 25-55 m.j. (mezinßrodnφch jednotek) na 1 kg hmotnosti, coΦ je asi tak 2400-4000 m.j. na den.Samoz°ejm∞ toto mno₧stvφ m∙₧e vzr∙st a₧ na 10000 a vφce m.j. Pozor: Provitamφn A je asi 3 x slabÜφ ne₧ obyΦejn² vitamφn A (z toho tedy plyne pot°eba betakarotenu a₧ t°eba 30000 a vφce m.j. provitamφnu A z rostlinn²ch zdroj∙.
Zdroje: Mezi ·pln∞ nejlepÜφ zdroje pat°φ rybφ tuk (60000 m.j na 100g), dßle jßtra od r∙zn²ch zvφ°at (4000- 15000), s²ry, vnit°nosti, mΘn∞ pak tvaroh, mlΘko. Potraviny s provitaminem A jsou na tom asi takto: mrkev (15000 m.j. na 100g)), plod rakytnφku, dßle pak je°abiny, paprika, petr₧el, Üpenßt (asi od 10000 do 15000 m.j. na 100g).

Vitamφn B₁ -Thiamin

Jeden z prvnφch objeven²ch vitamφn∙ skupiny B. Organismus si jej neumφ vyrßb∞t a ani i skladovat, proto je nutnΘ dodßvat vitamφn B ka₧d² den dostatek. Vitamφn B je v naÜem t∞le naruÜovßn sodou, kßvou, alkohol, nadbytek cukru a Φaje.

Funkce: Tento vitamin p∙sobφ optimisticky na nßÜ organismus, lΘΦφ nervy, slabost, pam∞¥ a mß za ∙Φinek lepÜφ trßvenφ, odstran∞nφ k°eΦφ apod. TakΘ v²znamn∞ ·Φinkuje proti nemoci beri-beri.
Projevi p°i nedostatku: P°edevÜφm je to nespavost, neschopnost koncentrace, nejistota, melancholie, zm∞ny tlaku a krve, slab² ₧aludek a srdce a takΘ neschopnost n∞co si na delÜφ dobu zapamatovat-krßtkß pam∞¥. Nedostatek se lze tΘ₧ projevit tzv. nemocφ beri-beri. Ta se projevuje hlavn∞ ·navou a zmatenostφ.
Dßvkovßnφ: Obecn∞ se dß °φci, ₧e je pot°eba asi 0,5 mg na ka₧d²ch sn∞den²ch 4000 joul∙, tedy pro nßs postaΦφ asi 2-3 mg. Spot°eba tohoto vitamφnu roste hlavn∞ p°i lΘΦb∞ antibiotiky, pr∙jmech, p°i stresech a p°i velkΘ fyzickΘ nßmaze.
Zdroje: Kvasnice, vep°ovΘ a skopovΘ maso, vlaÜskΘ a lφskovΘ o°echy, mouka, ovesnΘ vloΦky, vejce, mΘn∞ pak mlΘko, ryby a jablka.

Vitamφn B₂ -Riboflavin

Riboflavin, d°φve naz²van² jako vitamφn G je d∙le₧it² pro metabolismus cukr∙. Je rozpustn² ve vod∞, snßÜφ vysokΘ teploty, ale nemß rßd sv∞tlo. ╚ßst vitamφnu se niΦφ v ledniΦce. Riboflavin dßle niΦφ antibiotika, antikoncepΦnφ pilulky, utiÜujφcφ lΘky a ÜpatnΘ rozmrazovßnφ masa (maso rozmrazovat bu∩ ve va°φcφ vod∞ nebo v alobalu v troub∞).

Funkce: Stejn∞ jako ostatnφ vitamφny skupiny B je d∙le₧it² pro sprßvn² v²voj d∞tskΘho mozku. Jinak pomßhß v naÜem t∞le spalovat cukry a ve spojenφ s bφlkovinami a s kyselinou fosforeΦnou tvo°φ enzymy pro metabolismus cukr∙. Dßle chrßnφ rohovku oka a tedy i lepÜφ vid∞nφ a podporuje sprßvnou funkci jater.
Projevy p°i nedostatku: P°edevÜφm to jsou drobnΘ svraÜt∞liny, pßlenφ nebo sucho v oΦφch, loupßnφ k∙₧e na uÜφch, nosu a Φele, Φervenßnφ oΦφ, mastφcφ se vlasy a purpurov² jazyk.
Dßvkovßnφ: Mu₧i pot°ebujφ asi 1,6 mg a ₧eny 1,2 mg. Zv²Üenou dßvku asi na a₧ na 3 mg pot°ebujφ t∞hotnΘ a kojφcφ ₧eny a takΘ osoby, kte°φ jedφ mnoho masa. Pozor: NejvyÜÜφ p°φpustnß dßvka se pohybuje kolem 3 mg na den.
Zdroje: P°edevÜφm jsou to kvasnice, mlΘko-suÜenΘ i ΦerstvΘ, vejce, kakao, tvaroh, r∙znΘ druhy masa, dßle pak ovesnΘ vloΦky, vlaÜskΘ o°echy, ryby.

Vitamφn B₃ -Niacin

Tomuto vitamφnu se n∞kdy °φkß takΘ niacinamid, nebo nikotinamid. Bez tohoto vitamφnu nem∙₧e v ₧ßdnΘm p°φpad∞ pracovat mozek. Je nutn² k udr₧enφ dobrΘ fyzickΘ kondice.

Funkce: P°edevÜφm je vhodn² k likvidaci n∞kter²ch slo₧ek cholesterolu, a tuk∙, a takΘ zmφr≥uje arthretickΘ projevy. Dßle sni₧uje nemoci nervovΘ soustavy a omezuje bolesti hlavy. Jako dalÜφ v²znymn² Φinitel se uvßdφ omezenφ nemoci tzv. pelagry (u nßs neobvyklß nemoc, kterß zp∙sobuje nevolnosti, zvracenφ, bolesti b°icha, pr∙jmy a zßcpy a nakonec te₧kΘ psychickΘ stavy a n∞kdy i smrt)
Projevy p°i nedostatku: NejΦast∞jÜφ jsou to nespavost, nepokoj, nesoust°ed∞nost, podrß₧d∞nφ, rozpt²lenost. DalÜφ horÜφ projevy m∙₧ou b²t z°ejmΘ u pelagry- pr∙jem, zvracenφ, zßn∞ty ·st a jazyka, ztrßta pam∞ti, alrgie na sv∞tlo, barvy a hudbu, t°es rukou.
Dßvkovßnφ: Nejvφce pot°ebujφ t∞hotnΘ a kojφcφ ₧eny (asi 25 mg na den), mΘn∞ pak d∞ti a mlßde₧ (15 mg) a t∞₧ce nebo lehce pracujφcφ dosp∞lφ (15-20 mg na den). LidΘ pijφcφ alkohol a jedφcφ sladkosti pot°ebujφ a₧ 3x vφce.
Zdroje: Ostatn∞ jako jinΘ vitamφny t°φdy B je ho nejvφce v pivnφch kvasnicφch, dßle pak v mase a to v jßtrech (14 mg) a v tu≥ßku (19 mg). MΘn∞ je ho pak ve sluneΦnicφch, hrachu, fazolφch a ΦernΘm peΦivu.

Vitamφn B₆ -Pyridoxin

Bez tohoto vitamφnu by nemohly probφhat tΘm∞° ₧ßdnΘ biochemickΘ reakce v naÜem t∞le a to p°edevÜφm metabolismus bφlkovin a tuk∙. Dßle je nutn² jej dodßvat lidem, kte°φ berou steroidy ,ebo lΘky se steroidy (kortizon, estrogen).

Funkce: Vitamφn B₆ hraje d∙le₧itou roli p°i metabolismu tuk∙ a bφlkovin. P°i jeho nedostatku tedy nepracuje metabolismus sprßvn∞. Dßle lΘΦφ pyridoxin aknΘ, ledvinovΘ kameny a hlavn∞ je neocenitelnou pomocφ p°i lΘΦb∞ cukrovky. ObyΦejn∞ se bere mezi 2 a₧ 20 mg, n∞kdy i 50 mg. Diabetici, nikdy neberte vφce vitamφnu B₆ ne₧ vßm doporuΦφ lΘka°. SpoleΦn∞ s tφmto vitamφnem je nutno brßt i ho°Φφk.
Projevy p°i nedostatku: NejΦast∞jÜφ p°φznaky jsou t°eba lehkΘ brn∞nφ rukou, t°esenφ vφΦek, Üpatn² spßnek, velkΘ zapomφnßnφ a noΦnφ bolesti l²tek.
Dßvkovßnφ: Obecn∞ se hovo°φ o dßvce asi 2-2,5 mg na den. N∞kdy se tato dßvka m∙₧e zv²Üit a₧ desetkrßt. V∞tÜφ dßvky pot°ebujφ hlavn∞ t∞hotnΘ ₧eny, ₧eny beroucφ antikoncepΦnφ prost°edky a takΘ v obdobφ menstruace. Dßle pak lidΘ berocφ steroidy a nakonec i lidΘ pokouÜejφcφ se zhubnout (kv∙li potφ₧φm s metabolismem).
Zdroje: Nejvφce je ho v bramborech, banßnech, ve vep°ovΘm mase, ve vejcφch a v zelφ. MΘn∞ je ho pak v rybßch a ku°atech, pohance, otrubßch a mouce.

Vitamφn B₁₂ -Kobalamin

DalÜφ z pot°eb²ch a Φasto oblφben²ch vitamφn∙ je kobalamin. Jeho nejlepÜφ zßsluha tkvφ v lΘΦb∞ anΘmie (chudokrevnost-nedostatek Φerven²ch krvinek). Tento vitamφn by t∞lu v∙bec schßzet nem∞l, proto₧e p°i normßlnφ strav∞ ho i tak snφme dostatek.

Funkce: Jak u₧ jsem °ekl na zaΦßtku, mß nejlepÜφ ·Φinky proti anΘmii. Dßle hraje d∙le₧itou ·lohu v regulaci a sprßvnΘ funkci nervovΘ soustavi. Dßle pak zlepÜuje reflexi, sni₧uje bolest a zvyÜuje odolnosr proti infekcφm.
Projevy p°i nedostatku: Mezi nejΦast∞jÜφ p°φznaky pat°φ ·nava, oslabenφ, pßlenφ jazyka, ₧aludeΦnφ potφ₧e, nespavost a horÜφ ch∙ze. Tyto p°φznaky dßle provßzφ bledost, pr∙svitnß poko₧ka, nevolnosti, zvracenφ.
Dßvkovßnφ: Na dennφ dßvku postaΦφ b∞₧ne asi 3-5 mcg (milicentigram∙-mikrogram∙). Proto₧e p°i sprßvnΘ v²₧iv∞ (trochu masa a mlΘΦn²ch v²robk∙) doplnφme t∞lu dost kobalaminu a tedy nenφ pot°eba jej vφce dopl≥ovat.
Zdroje: NejlepÜφm zdrojem jsou hov∞zφ a telecφ jßtra a jako obvykle kvasnice. Jedin²m zdrojem tohoto vitamφnu jsou pak dßle jedin∞ ₧ivoΦiÜnΘ produkty. Jako dalÜφ se oblφbenΘ jevφ injekce s tφmto vitamφnem, kterΘ jsou vhodn∞jÜφ ne₧ po₧φvßnφ vitamφnu B₁₂ ·stn∞.

Ostatnφ vitamφny skupiny B

Acethylcholin

Acethylcholin je nezytnß pro Φinnost nerv∙ a nervovΘ soustavy. Nedostatek cholinu se takΘ m∙₧e projevit depresφ, nespavostφ, oslabenφm organismu, ztrßtu hmotnosti apod. Jako nejvhodn∞jÜφ dopl≥ovßnφ cholinu se jevφ cholinovΘ injekce.

Inozitol

Inozitol je v naÜem t∞le prosp∞Ün² tφm, ₧e likviduje p°ebytek cholesterolu v krvi. VhodnΘ je pak dßvkovßnφ spoleΦn∞ s cholinem. V potravinßch se nejvφce vyskytuje v hov∞zφm mozku a srdci, dßle pak r∙znΘ obilnΘ semena.

Kyselina pantotenovß

Kyselina pantotenovß prodlu₧uje lidsk² ₧ivot, lΘΦφ n∞kterΘ alergie a pomßhß r∙stu vlas∙. LidΘ jφ nemajφ dostatek proto, proto₧e se niΦφ mra₧enφm, konzervovßnφm, peΦenφm a podobn²mi ·pravami. Dennφ dßvka by se m∞la pohybovat kolem 10 mg, a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ by nem∞la p°ekroΦit 100 mg. Kyselina pantotenovß je vhodnß po r∙zn²ch operacφch, ·razech, opa°eninßch, infekΦnφch chorobßch apod. Mezi nejlepÜφ zdroje pat°φ p°edevÜφm pivnφ kvasnice, jßtra, tmavΘ maso krocana a ku°at, vejce, zrno a ovesnΘ vloΦky.

PABA (PAB) - kyselina paraaminobenzoovß

PABA pat°φ do stejnΘ skupiny a mß podobnΘ slo₧enφ jako vitamφn H. Mß tΘm∞° stejnΘ ·Φinky tedy mezi nejlepÜφ ·Φinek pat°φ ochrana naÜφ poko₧ky. Proto lidΘ, kte°φ jsou nßchylnφ na opalovßnφ by m∞li u₧φvat opalovacφ krΘmy s PABA. Dennφ dßvka tΘto kyseliny by se m∞la pohybovat kolem 50 mg. Mezi nejlepÜφ zdroje pat°φ hov∞zφ a vep°ovß jßtra, kvasnice, Φokolßda.

Vitamφn H - Biotin

Vitamφn H je nezbytn² pro dokonal² v²voj poko₧ky, a takΘ pro v²vin a r∙st d∞tφ. Je vhodn² k lΘΦenφ v∞tÜφch opa°enin a k zlepÜenφ imunitnφho systΘmu. Pozor: Vitamφn H je naruÜovßn tzv. avidinem, co₧ je slo₧ka nachßzejφcφ se v syrov²ch vejcφch, proto je dobrΘ omezit jejich konzumaci. Pot°eba vitamφnu H je stanovena asi na 300 mcg. P°i v∞tÜφch opa°eninßch se dßvka m∙₧e a₧ zn∞kolikanßsobit. Nejvφce vitamφnu H je v kvasnicφch, jßtrech, Φokolßd∞, kv∞tßku, hrachu, houbßch.

Vitamφn P - bioflavonoidy

Mezi nejd∙le₧it∞jÜφ slo₧ky vitamφnu P pat°φ citrin a rutin. Vitamφn P pomßhß p°i lΘΦb∞ k°eΦov²ch ₧il, hemeroid∙ a bΘrcov²ch v°ed∙. Dßle je vhodn² p°i lΘΦb∞ revmytismu, p°i d∞lo₧nφm krvßcenφ a p°i vÜech nemocφch souvisejφcφch s cΘvami. Nedostatek vitamφnu P se projevuje snadnou lßmavostφ cΘvek-kapilßr, z toho pak vede snadn² vznik mod°in. Jestli₧e u₧ p°i slabΘm stlaΦenφ vznikajφ mod°iny, je to projev nedostatku vitamφnu P. Dennφ dßvky se udßvajφ asi od 50 do 200 mg. Mezi nejlepÜφ zdroje pat°φ bor∙vky, dßle citrusy a jinΘ plody, Üφpky, dsalßt, paprika. Mezi nejlepÜφ zdroje citrinu pat°φ vnit°nφ bφlß hmota na slupkßch vÜech citrusov²ch plod∙.

Vitamφn C

Vitamφn C je jist∞ jeden z nejznßm∞jÜφch a nejd∙le₧it∞jÜφch vitamφn∙. Vitamφn C p°edstavuje a₧ 80% z celΘ pot°eby vÜech vitamφn∙. NaÜe t∞lo si je neumφ vyrobit, proto je nutnΘ jej t∞lu dodßvat (p°itom ostatnφ ₧ivoΦichovΘ si vitamφn C dokß₧φ syntetizovat z jin²ch lßtek).

Funkce: Mezi nejzßkladn∞jÜφ funkci pat°φ zv²Üenφ imunitnφho systΘmu, prevence proti ch°ipce, nachlazenφ a jin²m nemocem, podporuje hojenφ a regeneraci ran, odstra≥uje ·navu. Mezi velmi dobr² v²znam pat°φ zlepÜenΘ lΘΦenφ rakovin∞. Ji₧ vzniklou rakoviny sice odstranit nedokß₧e, ale dokß₧e proti nφ preventivn∞ p∙sobit, bere-li se ve v∞tÜφm mno₧stvφ (a₧ 4 g). Jinak dokß₧e velmi dob°e bojovat proti vir∙m a proti virov²m onemocn∞nφm (zßn∞t plic, spalniΦky, zßÜkrt, zßn∞t mozkov²ch blan a dlaÜφ). Jako dalÜφ prosp∞ÜnΘ ·Φinky se jevφ zvyÜovßnφ mozkovΘ Φinnosti, zmφrn∞nφ ·navy, odstran∞nφ negativn²ch ·Φink∙ mnoh²ch lΘk∙ atd.
Projevy p°i nedostatku: Projevem mohou b²t r∙znΘ. NejΦast∞ji je to objevenφ hrub²ch Φerven²ch ₧ilek na spodnφ Φßsti jazyka, pozd∞ji potom ΦervenΘ skvrnky a Üupinky na ramenou a krvßcenφ z dßsnφ. Nßsleduje oslabenφ imunitnφho systΘmu a nßsledujφ dalÜφ vß₧n∞jÜφ nemoci-ch°ipka, angφna a dalÜφ.
Dßvkovßnφ: Nejzßkladn∞jÜφ pot°ebnß dßvka se pohybuje okolo 50 mg, p°i projevech nachlazenφ se tato dßvka m∙₧e zvednout a₧ na 200 mg a nakonec i na 500-3000 mg na den. U₧ p°i n∞kter²ch nemocech berte 1 g a vφce. Nap°. lidem, kte°φ byli v prvotnφm stßdiu rakoviny a brali a₧ 12 g denn∞ byli v²sledky udivujφcφ. Ka₧dopßdn∞ se vÜak v₧dy pora∩te se sv²m lΘka°em. Vφce vitamφnu C pot°ebujφ hlavn∞ ku°ßci, alkoholici, diabetici a lidΘ u₧φvajφcφ jakΘkoliv lΘky.
Zdroje: JednoznaΦn∞ nejlepÜφm zdrojem jsou jakΘkoliv druhy Üφpk∙. Nap°. obyΦejnß Üφpkovß r∙₧e mß ve 100g a₧ 500 mg vitamφnu C, Rosa Rugosa mß 800-900 mg a popφnavß r∙₧e Rosa Cinnamomea mß a₧ 2400 mg. Ovoce nemß zvlßÜ¥ moc vitamφnu C. Nynφ u₧ n∞kolik ·daj∙: ΦerstvΘ Üφpky (500 mg/100g), Φern² rybφz (148-258), citr≤n (20-70), pomeranΦ (16-47).

Vitamφn D - Kalciferol

Vitamφn D spoleΦn∞ s vßpnφkem je d∙le₧it² pro sprßvn² v²vin kostφ. LidΘ si vitamφn D dokß₧φ celkem jednoduÜe vyrßb∞t. Nejsnadn∞jÜφm zp∙sobem je p∙sobenφm ultrafialov²ch paprsk∙ (opalovßnφ). Druh²m nejsnadn∞jÜφm (bohu₧el ne p°φliÜ ideßlnφm) zp∙sobem je t°enφ t∞la houbou nebo ₧φ≥kou.

Funkce: Hlavnφ funkcφ je ochrana kostφ, tedy ochrana p°ed k°ivicφ, Üpatn²m v²vojem kostφ a osteorop≤zou, ochrana zdrav²ch kloub∙ a kostφ, zub∙ a ostatnφ Φßsti souvisejφcφ s kostrou.
Projevy p°i nedostatku: U d∞tφ se nedostatek projevuje k°ivicφ, u dosp∞l²ch je to m∞knutφ a lßmavost kostφ a nakonec osteorop≤za.
Dßvkovßnφ: Pro b∞₧nΘ pot°eby postaΦφ asi 300-600 m.j. na den. Vφce vitamφnu D pot°ebujφ kojφcφ a t∞hotnΘ ₧eny (a₧ 700 m.j.).
Zdroje: Mezi nejlepÜφ zdroje pat°φ rybφ tuk z r∙zn²ch druh∙ ryb nap°. z tresΦφch jater (8-30 tisφc m.j. na 100g), z tu≥ßka (4 mili≤ny m.j) a sardinky (1800 m.j.). Jinak dalÜφ zdroje jsou nap°. sle∩ (1000 m.j.), losos ( a₧ 800 m.j.), makrela (400), mßslo (10-150), mlΘko (2 m.j).

Vitamφn E

Vitamφn E je slouΦenina, sklßdajφcφ se ze sedmi prvk∙ - alfa, beta, delta, epsilon, eta, gama, zeta. Mezi biologicky nejaktivn∞jÜφ pat°φ alfa, kter² se prakticky vyskytuje pouze v ΦerstvΘ zelenin∞ (po zmrazenφ se jeho mno₧stvφ m∙₧e snφ₧it a₧ na 4%). Vitamφn E je naruÜovßn spoustou vliv∙ - hlavn∞ stykem se ₧elezem, chl≤rem, lΘky, laxativy, kyslφkem, sv∞tlem, ultrafialov²mi paprsky. NenasycenΘ mastnΘ kyseliny zvyÜujφ pot°ebu vitamφnu E. Celkov∞ vitamφn E zvyÜuje ₧ivost, vitalitu, chu¥ a energii do ₧ivota, radost ze ₧ivota a dalÜφ.

Funkce: Vitamφn E je ideßlnφ lΘk na nemoci srdce, na svalovΘ potφ₧e, ₧enskΘ nemoci, zßn∞ty ledvin, bΘrcovΘ v°edy, t∞₧kΘ opa°eniny, k°eΦe l²tek. Vitamφn E takΘ udr₧uje zdravou poko₧ku, lΘΦφ ko₧nφ nemoci a urychluje hojenφ ran a jizev. TakΘ samotnΘ branφ vitamφnu E posouvß hranici menopauzy u ₧en na 50 a₧ 59 let, co₧ mß p°φzniv² vliv na srdce a kosti. Dßle takΘ lΘΦφ nep°φjemnΘ noΦnφ k°eΦe l²tek, plφsn∞ na nohou, otoky nohou .
Projevy p°i nedostatku: Nedostatek tohoto vitamφnu nenφ p°φliÜ z°eteln², p°edevÜφm to m∙₧ou b²t: noΦnφ k°eΦe l²tek, Üpatn² stav poko₧ky, spolu p°i nedostatku ho°Φφku Üpatn² stav srdce.
Dßvkovßnφ: Obecn∞ se hovo°φ o 400-600 m.j (mezinßrodnφch jednotkßch), n∞kdy je toto mno₧stvφ nedostaΦujφcφ a postaΦφ 800 m.j. na den. Vφce vitamφnu E pot°ebujφ p°edevÜφm ₧eny v menopauze a lidΘ pijφcφ chlorovanou vodu. LidΘ s diabetem, s nemocφ srdce a vysok²m krevnφm tlakem by m∞li zaΦφnat s menÜφmi dßvkami. Ka₧dopßdn∞ oporuΦuji konzultaci s lΘka°em.
Zdroje: Nejvφce vitamφnu E (hlavn∞ alfa prvku) je v ΦerstvΘ zelenin∞ a to: listy kop°ivy (39,3 m.j. na 100g), mßta (13,5), listy mrkve (8,1). V normßlnφch potravinßch p°φliÜ vitamφnu E nenφ: pÜeniΦnΘ klφΦky (27 m.j. na 100g), kuku°ice (10). Oleje, hlavn∞ rostlinnΘ majφ dostatek vitamφnu E (asi od 350 do 120 m.j.), bohu₧el zvyÜujφ jeho pot°ebu a₧ t°ikrßt.

Vitamφn K

Vitamφn K se sklßdß z n∞kolika slo₧ek, Φasto se mluvφ o dvou hlavnφch: K₁ -syntetizovan² rostlinami, K₂ - produkovan² drobno·strojenci. Vitamφn K je naruÜovßn lΘky, rentgenov²m a ultrafialov²m zß°enφm,kyslφkem, sv∞tlem a takΘ zmra₧ovßnφm.

Funkce: Vitamφn K je d∙le₧it² pro sprßvnou srß₧livost krve a pro vytvß°enφ protrombin∙ v krvi.
Projevy p°i nedostatku: NejΦast∞jÜφm p°φznekem je snadnß krvßcivost z nosu, dßle pak Üpatnß srß₧livost krve-velkß krvßcivost.
Dßvkovßnφ: Pro b∞₧nΘ pot°eby postaΦφ dßvky do 300 mcg (mikrogram∙). ZvyÜovßnφ jeho dßvek vede ke srß₧livosti krve, proto je d∙le₧it² dohled lΘka°e.
Zdroje: Vitamφn K se nachßzφ ve vÜem co je zelenΘ, proto₧e je zßvisl² na chlorofylu v rostlinßch. Hodn∞ je ho v s≤jovΘm oleji, ve Üpenßtu, v rajΦatech.