MAILBOX
Vážený pane Herwigu,
v časopise Chip jsem si celkem oblíbil vaše názory a komentáře, ale poslední tři příspěvky mě opravdu překvapily a musím říct, že s vašimi názory nesouhlasím. Když jste se navezl do softwaru zadarmo, to jsem ještě snesl, i když znám daleko víc programů bez reklam než s reklamami, ale to není jádro věci, kvůli které píšu. Další článek byl o Win 2000 - tento software od firmy Microsoft není stoprocentní, ale musím říct že jsem s ním hodně spokojen, ale pořád to není jádro mého dopisu.
Když jsem si v novém čísle přečetl názor na banky v ČR, musel jsem se jen usmívat. To, jak jste se vyjádřil k nezajištěnosti eBanky, od vás nebylo fér, protože kdybyste se ponořil do jádra věci, tak EB je jednou z nejlépe zajištěných bank v ČR. Dále jste hodnotil KB mezi dvě nejlepší s IPB, tomu jsem se opět zasmál, vždyť jenom kolem IPB toho bylo tolik namluveno, že stačilo otevřít jakékoliv noviny. Poté jste zhodnotil internetové bankovnictví KB jako velmi dobré - copak vám nestačil únik dat, které tohle bankovnictví umožňovalo (na internetu se o tom napsalo hodně a myslím, že to byly celkem průkazné důkazy)? Ale o skvělém bankovnictví EB přes internet už jste se nezmínil. Myslím, že vaše hodnocení rozhodně nebylo objektivní, protože jste poškodil asi nejlepší banku u nás.
Rozhodně to neberte tak, že každá liška chválí svůj ocas (u eBanky mám účet).

S pozdravem Libor Pavlačka, libca4@seznam.cz

Vážený pane,
nevím zcela, co máte na mysli, když píšete, že "EB je jednou z nejlépe zajištěných bank v ČR". Z hlediska bezpečnosti či finančního zázemí?
Pokud jde úroveň bezpečnostního zajištění eBanky, rozdíl mezi eB a KB v podstatě není velký (obě jsou na tom z mého pohledu stejně špatně). U eB máte kalkulačku, u KB cvakáte heslo a máte šifru na disku. Bohužel ani jedna z českých bank nepoužívá přístupovou čipovou kartu, což by se mi v kombinaci s předchozím líbilo daleko nejvíce. 
Pokud jde o mou zmínku o úrovni jejich finančního zázemí, to bylo dlouhou dobu takové, jaké bylo, až se nakonec vlastníci rozhodli jít pod křídla České pojišťovny - a není ode mne unfair, když napíšu, že tahle banka už předtím nechala zrušit dvě jí vlastněné banky. To je holý fakt. Proto jsem také u eBanky nikdy účet neměl, i když uznávám, co vybudovala, a kdyby ji koupil někdo z mého pohledu důvěryhodnější, šel bych takříkajíc "do toho". 
Ve zmiňovaných názorech jsem prostě jen napsal, že se mi líbí, jak má internetové bankovnictví uděláno Komerční banka, a poctivě jsem se zmínil i o tom, že by se dalo vylepšit.
O eBanku, jakož i o ostatní tady přitom vůbec nejde. Přiznám se, že jsem eB viděl už kdysi dávno, ale názory a komentáře nejsou srovnávací test. Tahle rubrika je opravdu pouze názor. Názor na něco, co se autorovi líbí či názor na něco, co se mu nelíbí. Vytváří dojem, reaguje na situace, ale nenaznačuje řešení a ani nedělá nějaké konečné soudy. Tak je koncipovana.
Navíc když jsem se zmiňoval o hodnocení IPB z hlediska zákazníka, nepsal jsem svůj názor, nýbrž názor z průzkumu zveřejněný v denním tisku, a ten je z tohoto pohledu faktem, s nímž nemohu nic dělat. 
Přiznám se také, že o úniku dat přes internetové bankovnictví nic nevím. Vím o ukradení části dat z banky - disku,na kterém nejspíše stejně byly jen asi RAID fragmenty. 
Mějte se hezky v zahraničí.

Bohumil Herwig

Zdravím,
já bych se jen chtěl zeptat, zda je možné připojit se k IRC přes proxy server. Mám na mysli LAN připojení.

klopotnik@atlas.sk

Připojit se by mělo být možné, záleží jen na konfiguraci vašeho firewallu. Ale port 6667 (na kterém probíhá komunikace s IRC serverem) obyčejně blokovaný nebývá. Zkuste si nainstalovat některý z klientů na přiloženém Chip CD a do stavového řádku napsat jeden z následujících příkazů: 
/server telecom.irc.sk 
/server nextra.irc.sk
/server irc.felk.cvut.cz
/server irc.uhk.cz
Pokud jste za firewallem, spojení a jeho autorizace může chvilku trvat (okolo minuty), takže při připojování je třeba trocha trpělivosti. Ale v případě přímého spojení do internetu jste připojeni okamžitě. Každopádně se zeptejte systémového administrátora na specifikaci sítě, kterou používáte. V případě, že by vám přece jen nešlo připojení, můžete ještě zkusit některou webovou bránu do IRC, jako např. http://www.irc.at/webchat anebo http://www.irc.felk.cvut.cz.

Juraj Hudec

Kamarádovi se stalo, že mu mechanika rozstřelila CD s nějakou hudbou. Ptal jsem se v několika obchodech s výpočetní technikou, kdo by mi ten software uhradil (například 6PLUS v Benešově u Prahy), nebo kdo by mi dal nový CD, ale nikdo mi nedokázal odpovědět. Se záložními kopiemi - je to pěkné, že si mohu nějakou udělat, ale k čemu mi to je, když jsou CD chráněny proti kopírování?! Napadlo mě, že by z toho mohl být i malý článek. Jen se tak zeptat v několika obchodech s VT, případně v obchodech s hudebninami a hlavně JRC, jak by toto řešili. A zjistit, jak se to dá řešit, když vlastně mám zničený originál, nemám daňový doklad z obchodu, nemám originální krabičku atd. I různé variace. 

Jaroslav Mixa

Moje odpověď shrnuje odpověď od firem Microsoft a Autodesk, které se k poničenému CD staví obdobně: 
1. lze si udělat pracovní kopii CD, aniž by byla nějak porušena autorskoprávní ochrana softwaru; 2. pokud přeci jen dojde k destrukci originálního CD, je možné požádat firmu o výměnu CD - náklady spojené s výrobou a dodáním nového CD však platí zákazník - tohle bude asi problém i těch CD, u nichž nelze vyrobit záložní kopii, protože jsou chráněny proti kopírování; 3. při jednání s partnerem (u Microsoftu je to Softmail) je nutné předložit nabývací fakturu k výrobku; 4. v některých smlouvách některých softwarových firem stojí, že za ztrátu nebo zničení nosiče je zodpovědný uživatel - možná že by se proti takové akci, jako je rozlomení CD, dalo i pojistit u některé pojišťovny - už ale vidím, jak na mne koukají, jak na vránu :-); 5. s roztrženým CD v mechanice se nikdo u Microsoftu a ani u Autodesku zatím nesetkal. 

Milan Loucký

Děkuji za velmi přehledný test digitálních fotoaparátů, rád bych se ovšem taky dočkal testu DF do 30 tisíc Kč s DPH, do této hodnoty se vejde i většina 3Mpix fotoaparátů. Ne nadarmo to píšu, uvažuji totiž o koupi jednoho takového.
Měl bych možná ještě jeden "námět na reportáž". Velká většina lidí, a já mezi nimi, nemá možnost srovnat fotoaparáty 1Mpix, 2Mpix, 3Mpix z pohledu konečného tisku na fotografie.
Neuvažujete o tom udělat takové porovnání průměrných DF z každé kategorie včetně fotek z fotolabu - třeba jak moc "zubaté" jsou fotky formátu 9 x 13, 13 x 18 a 20 x 30? Pochopitelně by bylo zajímavé čtenáře seznámit i s tím, jak udělat z obrázků s poměrem stran 4 : 3 fotku, která má poměr stran 3 : 2 (vycházím z kinofilmu 24 x 36 mm).
Většinou totiž informace, že ten a ten DF stačí na nějakou velikost fotky (a to ještě udává výrobce nebo distributor, který údaje může nadsadit), jsou nedostatečné bez ukázky referenčních "papírových" fotek. A nedovedu si představit, že by jakýkoli prodejce půjčil komukoli na pár dní fotoaparát na vyzkoušení, i když průměrná cena DF daleko převyšuje průměrný měsíční plat českého smrtelníka. Takže každý si takovou investici dobře rozmyslí a hledá tu ideální kombinaci vysoké subjektivní využitelnosti a nízké ceny.
Mimochodem, ve "velkém testu" je zmínka i o záznamu zvuku, bohužel jej má jenom HP618. Ale o pár stránek dál u Pentaxu Optio zmínka není. Možná jej přístroj nenabízí, ale i to asi bude zajímat více lidí, nejen mne.

V. Peroutka

Dobrý den,
můžeme s vámi pouze souhlasit - údaje uváděné výrobci digitálních fotoaparátů bývají někdy nadnesené a nedají se navzájem pouhými čísly srovnávat. Co se týká tisku digitálních fotografií na papír, záleží čistě na použité tiskárně, jakou kvalitu dokáže z rozumné fotografie vytisknout. Budeme-li uvažovat chemický proces, který již některé minilaby nabízejí i pro digitální snímky, bude pro kvalitní fotografii srovnatelnou s běžným snímkem zapotřebí rozlišení cca 300 dpi, tedy pro 9 x 13 cm by s rezervou mělo dostačovat rozlišení snímku 1600 x 1200 bodů. S nižším rozlišením, cca 200 dpi, již bývají "kostičky" na snímku patrné. Uvažujeme-li však tisk na inkoustových tiskárnách, posouvá se hranice u těch nejlepších k hranici 150 dpi. Co se týká poměru stran, dochází zpravidla k oříznutí "přečnívajícího" rozměru, takže jestliže je poměr stran snímku jiný, bude potřeba snímky převzorkovat. Je ovšem třeba nechat si předem udělat testovací sérii snímků, protože záleží na tom kterém minilabu, jaké okraje snímek bude mít, případně jestli vůbec bude ořez nebo jiná manipulace se snímkem prováděn. Z důvodu individuálního přístupu jednotlivých firem a cenové nevýhodnosti neplánujeme v nejbližších číslech věnovat se blíže problematice tisku fotografií - možná později, až se služba více rozšíří.
Návrh na srovnání možností jednotlivých kategorií fotoaparátů zní zajímavě, pokusíme se jej pro následující test DF zapojit, problémem však nejspíše bude definice "průměrného fotoaparátu", protože sami výrobci svůj přístroj optimalizují pro určité nasazení a styl práce, který se v cenových kategoriích výrazně liší.

Miroslav Stoklasa

Co je to za blbost, když je u vašich souborů zakázán tisk? Copak chcete, aby polovina národa na 14" oslepla?

apache@linux.vogel.cz

Nechceme, a proto Chip tiskneme v tiskárně a každý, kdo ho chce číst na papíře, si ho
může koupit. Vyjde to levněji, než si ho vytisknout na vlastní tiskárně.

Pavel Trousil 

Omyly znalce počítačového práva
Rád bych se touto cestou omluvil doc. Smejkalovi za skutečně politováníhodnou neslušnost, která se stala v souvislosti s internetovým zveřejněním mé reakce nazvané "Omyly znalce počítačového práva", která též vyšla v předminulém vydání Chipu a na níž autor reagoval v čísle posledním.
Jde o zcela nevhodné pojmenování souboru, který tuto reakci obsahoval, na serveru Iprávník. Nemám sice tuto neohleduplnost na svědomí, ale cítím za ni odpovědnost. Článek jsem totiž do systému nevkládal já, nýbrž zcela jiná osoba. Ta též soubor pojmenovala. Protože jsem ve výkonu základní vojenské služby a v tu dobu jsem měl omezený přístup na internet, bohužel jsem na to přišel až po několika dnech. Náprava byla sice poměrně rychle sjednána (cca 5 dní po zveřejnění), ale na serveru Svět Namodro, v sekci Právo tak zůstal slepý odkaz na původní, již neexistující soubor. Ten jsem odhalil až náhodou po poměrně dlouhé době. Přestože jsem několikrát žádal o jeho aktualizaci, redakce nereagovala a trapná situace tak ještě chvíli trvala. Asi až po měsíci byl odkaz změněn, a to bez pomoci redakce Světa Namodro. Přestože doc. Smejkal nesprávně automaticky presumoval moji odpovědnost, ještě jednou se doc. Smejkalovi omlouvám a věřím, že omluvu přijme.
Právní vyjádření k celé problematice naleznou zájemci na serveru Iprávník (www.ipravnik.cz) sekce právo a technologie.

Jiří Čermák
cermak@itlaw.cz


Vytvořte obálku časopisu Chip s programem Calamus - vyhodnocení
Ve spolupráci s tuzemským zastoupením invers Software - firmou CDS - jsme na Chip CD 8/01 připravili čtenářskou soutěž v návrhu obálky tištěného Chipu (titulní stránky). Z prací, které k nám do konce prázdnin dorazily, vybrala porota složená z členů redakce a distributora pět prací, které si můžete prohlédnout na obrázcích.
Výherci:
1. cena - Jiří Bittner z Hradce Králové - získává plnou verzi Calamus SL;
2. cena - Zdeněk Horák, Vsetín - získává plnou verzi Calamus SL;
3. až 5. cena - Petr Hříbek z Brna, Michal Lysý z Prahy a Jan Vykopal - získávají registraci sharewarové verze Calamus Lite Edition.
Výherci ceny obdrží poštou (1, 2) nebo e-mailem (3, 4, 5) do konce října.

Martin Kučera