Názory a komentáře Nedá se nic dělat, je tu podzim - a k němu patří Invex Vždycky se na Invex nakonec těším, i když mnohdy jsou moje vnitřnosti prohnuty ve stresové křeči - nezapomněl jsem ještě na něco? Ale když jsme v Brně, většinou křeč povolí a odměnou mi je to, že tu potkám spoustu kamarádů, a pokud mám štěstí, i kamarádek. Loni jsem lelkoval první den Invexu v novém pavilonu V brněnského výstaviště, kde mi do ucha funěl majitel jedné reklamní agentury. Byli jsme oba na stánku Microsoftu v sekci jeho partnerů - v prvním patře. Když jsem se trochu naklonil - což klidně mohu i s foťákem, protože moje závaží, které nosím mezi koncem prsní kosti a začátkem kostí pánevních mne dokonale stabilizuje - viděl jsem všechno. Tedy celý úvodní ceremoniál, při němž si generální ředitel BVV Škrla nemohl vzpomenout, kolik let se vlastně vůbec setkáváme s veletrhem Invex (loni byl deset let samostatný, předtím byl součástí strojírenského veletrhu). Viděl jsem i to, jak k mikrofonu přistoupil dnes už zasloužilejší úředník, tehdy ještě manažer Invexu, Jaroslav Hloušek a přivítal přítomné. A pak se to stalo. Po letech ignorance navštívil technologický veletrh, světe, div se, i předseda ODS a sněmovny (škoda že ne lordů) Václav Klaus. Podíval se doleva, podíval se doprava - tam trochu déle, jak mu velí stranická disciplína, drže na svých rtech úsměv číslo 3. Pohovořil a dal se do pohybu. A s ním celá množina lidí kolem. A tehdy jsem si řekl, že stánek Microsoftu určitě nevynechá - ostatně nervózní vrtění se Jiřího Deváta svědčilo o tom, že pan profesor zajde i sem - a proto jsem si našel strategické místo, připravil foťák (a film). A ejhle! Najednou začali přilétat fotografové a hledali vhodnou polohu - měli smůlu. Tu jsem měl zablokovanou já a díky své hmotnosti jsem ji nehodlal opustit. A už kolébavou chůzí přichází pan Klaus, vplouvá do atria - a už slyším jeho slova za současného vrhání pohledů nalevo (krátce) a napravo (dlouze): "Hmmm. Ano, ano, to znám. SQL server. To znám. Na tom běží mé stránky. Ano. Ano." Vedle pana Klause jde muž, který mu neustále něco říká. Nevěděl jsem, kdo to je. Pár kroků ode mne had z lidských těl, kde ředitel BVV Škrla a manažer Invexu Hloušek jdou trochu skromně až za panem Klausem, snižuje rychlost a já slyším: "Ano, ano. Office 2000, na kterém píši své dopisy." Pohled vlevo. "Ano, ano, to jsou Windows 2000, na kterých pracuji. Ano, ano." A tu slyším onoho pána, jak říká panu Klausovi něco ve smyslu: "Ale to jsou ty Windows, co tak padají." Přichází delegace z Microsoftu a třepe panu Klausovi rukou. Všichni se usmívají, jak jim to pěkně jde. Asi neslyšeli to, co já. Za chvíli se delegace objeví i v pavilonu, kde se nachází E-zona - a už slyším ten hlas, který se nedá přeslechnout: "Ano, ano, to je SAP. To znám. Největší systém pro řízení podniku." Obdivuji encyklopedické znalosti pana profesora, který ještě nedávno nereagoval na poštu mu zasílanou jinak, než že si ji nechával vytisknout, a ručně na ni odpovídal, aby jeho slova odeslala opět jeho sekretářka. Časy se ale mění a pan profesor postoupil dále. Ale, co to slyší mé bystré uši? Ten pán vedle pana Klause povídá: "Ale to je ten nejdražší systém." "Hmmmm...," pan profesor nasazuje škleb číslo dvanáct, koutky poklesávají dolů. Petr Ryvola, marketingový šéf místní pobočky SAP, by se asi v tu chvíli nejraději propadl, protože evidentně slova "poradce" slyšel také. A tak jsem začal slídit, kdo je ten pán. Jak jsem zjistil, byl to pan Bobošík, manžel paní Bobošíkové, která později proslula jako neústupná obhájkyně drsného stylu práce se svými podřízenými bez ohledu na objektivitu zpravodajství v České televizi. Pan Bobošík vyrábí pivní sklenice. A občas se projde s panem Klausem po Invexu. Inu, je to zřejmě fanda do informačních technologií. Lidé, kteří tady něco pro informační technologie udělali, něco o nich napsali, zevlovali kolem, ale k panu profesorovi připuštěni nebyli. Odborník na sklenice však radí špičkám státní moci - a na Invexu. Představuji si sebe, jak s ministrem Grégrem chodím po automobilovém veletrhu a říkám mu: "Tohle je ta škodovka, jak vám tuhle chcípla při rozjezdu v křižovatce." Nebo "Volvo, to je ten šíleně drahý auťák." Chápete to? Já ne. Vlastně ano! Ano, ano, je to jasné! Ano, ano. Rozumím tomu! Vždyť odborník na výrobu pivních sklenic pan Bobošík má se světem informačních technologií přece mnoho společného: sklenice, podobně jako čipy, se přece vyrábějí z křemíku! Jak jsem to jen mohl nevědět! Intermezzo: Jen tak mezi námi, jsem rád, že paní Bobošíková, která proslula svou nestranností a neústupností v krizi na ČT1, potvrdila mé dohady o přízni bohatého a drsného strejdy z Novy a nastoupila do této organizace. Určitě ji pozdvihne na vyšší úroveň (ostatně Obzinová v Sedmičce evidentně trpěla) a dá možnost "být slyšeni" těm pravým (doslova a do písmene) lidem, kteří jí vyhovují (jeden důvěryhodný server napsal, že stránka paní Bobošíkové - Interview21 - a pana Klause jsou na jednom serveru, stojícím v pravé části modře vymalované serverové místnosti, v níž se nachází voliéra s ptáky). Asi i díky tomu bude také letos moderovat besedu o informačních technologiích - stejně jako loni. Letos opět s Václavem Klausem, nově se Špidlou a profesorem Zlatuškou. Copaq, kampaq? To je tak. Jednoho dne v září se probudíte a koukáte jak jelen. Jedna z firem, která si hrála dlouho na nejdynamičtější na světě, najednou neexistuje - spolkl ji konkurent Hewlett-Packard a musím říci, že se ředitelce HP Carly Fiorině povedl dokonalý kousek. Jí vedená společnost za naprostého utajení spolkla Compaq. Na společném snímku po podpisu dohody se šéf Compaqu Capellas netváří moc vesele, Fiorina ho však vesele objímá - a zdá se, že šampaňské, které Michael Capellas drží v ruce, bylo opravdu hodně brut oproti Fiorinině demi secu. Na zdraví! Ťuk! A ham! Tak zřejmě končí turné společnosti Compaq po světových trzích. Vypadá to, jakoby se nejprve malý cvalík dobře rozjedl, když snědl postupně firmy vyrábějící síťové prvky, a později tvůrce superspolehlivých počítačů - společnost Tandem. Pak spolkl obrovské sousto v podobě Digitalu. Byl to ale zatraceně velký steak! Jako zákusek pak ještě přidal Microcom, ale nějak už mu to sousto v bříšku nedělalo dobře. A tak nejdřív vyměnil hlavu - Eckharda Pfeiffera nahradil dynamický Michael Capellas. Ale bříško bylo příliš malé na tak velké sousto - a snad díky tomu, že se nikdy nesžily firemní kultury Digitalu (slušná, seriózní a vědecky vypadající firma) a Compaqu (dravec, který se pramálo díval napravo či nalevo, neznal bratry ani sestry), nedávno Compaq ve snaze ulehčit svému zažívacímu ústrojí zase vyplivl vše kolem Alfy. Ale už bylo trochu pozdě. Znáte to - den po opici se včerejší konzumace dostává ven zatraceně špatně. A vypadá to, že nepomohlo ani opisování od spolužáka ve školní lavici - to se nikdy nevyplácí. Spolužákem, obrazně řečeno, byl Dell, který dokázal vyrábět na zakázku a zbytečně neplnil sklady (prakticky vůbec) neprodejnými a mnohdy nespolehlivými věcmi (některým z nás se ještě dnes otvírá kudla v kapse - a může to být klidně i pacifista - při vzpomínce na první notebooky značky Armada). Dell prostě postavil firmu od začátku jinak - na přímých dodávkách. A Compaq si naivně myslel, že když bude počítače dodávat normální distribuční cestou, může si pomoci ještě cestou přímou. Vznikl tak paskvil, který se zdál mnohem více nemotorný než štika Dell. Ono totiž vyrábět počítače na zakázku od začátku do konce je něco jiného než otvírat krabice a do nich pak třeba dodatečně instalovat paměť, protože zákazník, potvora jeden, zrovna nechce 128 MB RAM, jak velí výrobní linka, ale třeba 256 mega. Ze společného dokumentu New HP plyne, že firma bude ctít klasický distribuční model - že by pokusy Compaqu o přímý prodej tím byly odsouzeny k zániku? A tak Compaq útočil, ale moc nerostl, Dell naproti tomu ano. A zhruba před půl rokem prosákly na povrch zemský zprávy o tom, že HP kupuje Compaq. Bylo to hodně odvážné tvrzení - a nikdo mu tehdy nevěřil... Ovšem dobrá kuchařka se vždycky pozná - a tak Fiorina zamíchala na jedné pánvi dvě vajíčka. Svůj HP a Capellasův Compaq. A pokud to odsouhlasí akcionáři i protimonopolní úřad, vznikne tím míchanice s obratem, tuším, 87 miliard, která už může konkurovat IBM, jež má obrat 90 miliard USD (spočítejte si za domácí úkol, kolikanásobek je to našeho národního minidůchodečku). Zajímavé je zamyslet se i nad celou transakcí. Copak bude stěžejní tam, kde si kluci pořád lezli do zelí? Tím myslím intelovské servery. Budou servery Compaq pohřbeny na smetiště dějin? Jinak je situace snad jasná - HP je obr především v periferiích a trh v kapesních počítačích není dosud nasycen, takže tam Compaqovy "dlaňovky" rostly a snad ještě nějaký ten měsíc porostou (zatím) a budou dělat vrásky třeba takovému Palm Division. Nebo že by HP nasadil své Jornady a zahrabal Compaqovy iPaqy? Těch věcí je víc, třeba jsou tu divize služeb a další věci... No - bude to bitka. Každopádně se dneska už tuší, že z "New HP" odpochoduje přes 14 tisíc lidí. Vedení společnosti zůstane na západním pobřeží, kde je podle mého názoru lepší podnebí i pro Michaela Capellase, který si tam určitě jako ředitel nové firmy koupí luxusní domeček a opustí sídlo v Houstonu (kde by měly zůstat vývojové laboratoře). Spousta tchajwanských firem pracujících pro Compaq přijde o práci, radovat se budou obsluhy linek, které pracovaly pro HP. Ale společnost FIC, která mj. v těchto dnech otevírá v Rudné montážní linky právě pro sestavování desktopů pro Compaq, zůstává optimisticky naladěna - v novinách uvedla, že prý bude pořád co dělat. Ale co je na akci to nejlepší? Že nikdo nic dopředu nevěděl. Zpráva přišla 4. 9. 2001 ráno jako blesk z čistého nebe. A tak akcionáři Compaqu nestačili udat své akcie - ty jim budou vyměněny za akcie HP. A jak se bude nová firma jmenovat? Že by HPQ, když Compaq své Q(ality) tolik preferoval? Asi ne, už zřejmě nebude mít šanci něco říkat. Compaq je totiž mrtev a HP, potažmo Fiorině, se povedl skvělý tah. Vidíte to, ty ženské, vždycky nás, muže, něčím překvapí. Fiorina je o hodně silnější, než jsme si mnozí vůbec mohli představit. Tak mě napadá - jakpak se povede nové šéfové Xeroxu, která Fiorinu v mnohém připomíná? Ohledně spojení obou firem v tento okamžik existuje mnoho otazníků. Jak to bude s výrobky, se značkou Compaq jako takovou, jak bude společnost vystupovat vůči svým zákazníkům, není zatím jasné. Jisté je to, že nová firma bude mít čtyři stěžejní oddělení, kterým ve třech případech teď už velí lidi z HP, a ví se, že "pročištění", jak se dá říkat spojení těchto firem, proběhne do jara roku 2002. Milan Loucký, milan.loucky@vogel.cz