Za°adit stylov∞ Rammstein do jednΘ Ükatulky je celkem nemo₧nΘ û jejich tvorbu lze chßpat jako spojenφ metalu a industrißlnφ a elektronickΘ scΘny osmdesßt²ch let. Skupina dosßhla znaΦnΘ popularity, a to jak v Evrop∞, tak v USA. Jejich koncertnφ show je jednφm velk²m divadlem, kterΘ zanechß na nßvÜt∞vnφcφch koncertu obrovsk² a jedineΦn² zß₧itek. Nejpopulßrn∞jÜφ n∞meckou skupinu v zahraniΦφ si nenechte ujφt na spoleΦnΘm koncert∞ s AC/DC.

╚lenovΘ skupiny pochßzejφ z v²chodnφ Φßsti N∞mecka. ôZnßme se vÜichni od mlßdφ a oproti lidem ze zßpadu m∙₧eme srovnßvat, to je pro nßs velmi d∙le₧itΘ. Sv²m zp∙sobem to ovlivnilo i naÜi um∞leckou tvorbu,ö vzpomφnß vokalista Till Lindemann, kter² mß stejn∞ jako jeho spoluhrßΦi v pam∞ti totalitnφ re₧im, kter² nedßval moc mo₧nostφ pro realizaci v hudebnφm sv∞t∞ ani v soukromφ. ôJe jedno, jestli je Φlov∞k d∞lnφk, um∞lec nebo bankΘ°. D∙le₧it² je jeho obΦansk² postoj, aby se nikdy neopakovaly takovΘ hr∙zy, kter²mi si proÜly lidΘ v celΘm v²chodnφm bloku. LidΘ by si m∞li zachovat svoji tvß° a d∙stojnost,ö uvßdφ dßl. AΦkoliv by se podle toho zdßlo, ₧e Rammstein jsou p°edevÜφm kapelou, kterß prezentuje svΘ myÜlenky pramenφcφ z politick²ch zm∞n b²valΘho N∞mecka, oni sami se tomuto radikßlnφm zaΦlen∞nφ brßnφ. Jak jinak, ne₧ prßv∞ svou tvorbou. V jejich pφsnφch m∙₧eme nachßzet siln∞ lyrickΘ texty a dalÜφm tΘmatem je pak negativnφ d∞nφ v souΦasnΘ spoleΦnostià

Vznik je datovßn do prvnφ poloviny devadesßt²ch let. Nßzev vznikl v roce 1994 podle n∞meckΘho m∞sta, kde doÜlo k leteckΘ katastrof∞, p°i nφ₧ zahynulo n∞kolik lidφ.

Ze zaΦßtku tvrd² a ·dern² metalov² rock, kter² byl v²razn∞ ovlivn∞n rodφcφ se taneΦnφ hudbou. Rammstein ônejedeö podle p°edepsanΘ linie pro jeden styl û podstatn²m jevem je prßv∞ kombinace prvk∙ mnoha styl∙ rocku. Vedle tvrd²ch zßklad∙ se pak objevujφ v textech pojmy, jako vztahy mezi lidmi, nebo dokonce texty o lßsce.

Rammstein zaΦφnali v klubech jako mnoho dalÜφch kapel. Brzy ale jejich popularita zaΦφnala nar∙stat do velk²ch rozm∞r∙ û o mladΘ kapele se zaΦalo hovo°it jako o perspektivnφm souboru, kter² si zßrove≥ tvrd∞ a odhodlan∞ razil cestu vp°ed. Originalitu jejich koncert∙ zajiÜ¥ovala image ΦastΘ v²m∞ny kost²m∙, koncerty se proh²baly pod tφhou pyrotechnick²ch exhibic a zv∞davost n∞meckΘ rockovΘ mlßde₧e zp∙sobila, ₧e jejich koncerty m∞ly obrovskou nßvÜt∞vnost. Nenechali nic nßhod∞ a jejich vystoupenφ se vyznaΦovala prßv∞ v tomto sm∞ru znaΦnou profesionalitou.

Prvnφ album vyÜlo pod nßzvem Herzeleid v roce 1995 u vydavatelstvφ Universal. Rammstein tφm zφskali vynikajφcφ distribuci v N∞mecku. Jejich popularita rostla den ode dneà

Alba si vÜiml americk² re₧isΘr David Lynch, kter² se rozhodl pou₧φt pro film Lost Highway n∞kterΘ z jeho pφsniΦek. Doslova p°es noc se tak stali Rammstein znßm²mi, jejich dravost a originalita jim razila cestu tvrd∞ kup°edu, stejn∞ jako originßlnφ a dravß byla jejich hudba a image.

Sehnsucht je nßzev druhΘho hudebnφho poΦinu. Kapela vyrß₧φ na sv∞tovΘ turnΘ, objevuje se na velk²ch stadionech a na kluby, kde d°φv p∙sobila, m∙₧e u₧ vzpomφnat leda tak s ·sm∞vemà Mimo jinΘ se p°edstavuje dokonce v roli p°edskokana znovu vzmßto°en²ch KISSà

Rammstein pot∞Üili svΘ fanouÜky zßznamem Live aus Berlin, kter² krom∞ na CD vyÜel takΘ na DVD a VHS.

Poslednφm snφmkem je album Mutter, kterΘ vyÜlo koncem dubna tohoto rokuà Obsahuje 11 skladeb, kde ôTeutonÜtφ rytφ°iô rozehrßvajφ svoji tvrdou a ne·stupnou kytarovou hru kombinovanou s popovou melodikou a elektronick²mi efekty.

à Roskilde festival, 1998à Zp∞vßk Till Lindemann ty nejzapßlen∞jÜφ divßky v p°ednφch °adßch kropφ proudem vody z hadice, kterß mu koukß z rozkroku ko₧en²ch kalhot.

à Uv∞zn∞ni za stimulovan² sexà Massachusettsà PolicistΘ zat²kajφ dva Φleny Rammstein, zp∞vßka Tilla Lindemanna a klßvesistu Christiana Lorenze za ôobscΘnnφ chovßnφ na podiuô. D∙vod? Vzßjemnß ôstimulace sexu za pou₧itφ faleÜnΘho falickΘho p°edm∞tu, kter² st°φkal vodu do davuôà Nojo, nejspφÜ starß znßmß dobrß hadice. NaÜt∞stφ nßsledn² den propuÜt∞nφ na svobodu za kauci symbolick²ch 25 dolar∙.

àp°i oslav∞ Haloweenu, ostatnφ kapely m∞ly na sob∞ specielnφ kost²my. Rammstein je nem∞li, a tak projevili p°ßnφ hrßt nazφ. Usp∞li ΦßsteΦn∞. Po ΦtvrtΘ pφsniΦce koncertnφ show p°eruÜena policiφ, kterß trvala na tom, ₧e vystoupenφ nem∙₧e dßl pokraΦovat, jestli₧e se okam₧it∞ neoblΘknou.

Rammstein nßs ji₧ navÜtφvili p°ed n∞kolika lety v KD Eden jako p°edkapela ÜvΘdsk²ch Clawfinger. Tehdy jeÜt∞ jako zaΦφnajφcφ kapela. Spolu s kapelou AC/DC se 12. Φervna mohou fanouÜci t∞Üit na oficißlnφ koncert Rammstein (nikoliv na roli p°edskokana). Krom∞ skladeb z poslednφho alba Mutter zaznφ na Strahov∞ takΘ hity jako Asche zu Asche, Du Hast Mich, Bestrafe Mich a mnoho dalÜφch.

Herzeleid, 1995

Sehnsucht, 1997

Live aus Berlin, 2001

Mutter, 2001

Till Lindemann - zp∞v

Richard Kruspe - kytara

Paul Landers - kytara

Christoph Schneider - bicφ

Oliver Riedel - baskytara

Flake Lorenz - klßvesy

(Jana Henychovß, ╚eskß informaΦnφ agentura)