Autor: Michal Poho°elsk²

Uve°ejn∞no: BAJT 11/93, str. 130-131

Nov² UNIX na Intelu - NeXTSTEP 3.1

Vßlka sv∞t∙

Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor Intel486, panoval v poΦφtaΦovΘm sv∞t∞ relativnφ klid. Velmi nßroΦnφ u₧ivatelΘ sed∞ly u sv²ch pracovnφch stanic a zkoumaly r∙znΘ odno₧e UNIXu. UNIX v tΘ dob∞ byl velice v²konn²m a slo₧it²m operaΦnφm systΘmem, kter² ovÜem vy₧adoval nejen odbornφky s velk²mi znalostmi, ale i drahΘ poΦφtaΦe. O n∞co mΘn∞ nßroΦnφ u₧ivatelΘ, kte°φ ovÜem vy₧adovaly p°φjemnΘ prost°edφ pracovaly s poΦφtaΦem Apple Macintosh. Apple Macintosh je vÜak uzav°en² sv∞t s mal²m mno₧stvφm program∙, kde vÜechno stojφ po°ßd hodn∞ pen∞z. B∞₧nφ u₧ivatelΘ v ekonomickΘ sfΘ°e pou₧φvaly poΦφtaΦe PC/AT, kde se prosadil nezmar zvan² MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrßt ve verzi 3.30, poskytoval textov∞ orientovanΘmu u₧ivateli pouze zßkladnφ slu₧by.
I kdy₧ to zpoΦßtku nebylo p°φliÜ patrnΘ v roce 1989 nastal zlom. Rychlost novΘho procesoru Intel486 se toti₧ siln∞ p°iblφ₧ila v²konu b∞₧n²ch pracovnφch stanic. Prvnφ vlaÜtovkou oznamujφcφ zlom byla nepochybn∞ Windows 3.0, kterß znamenala poΦßtek konce textov∞ orientovan²ch aplikacφ v oblasti PC poΦφtaΦ∙. Zßrove≥ bylo jasnΘ, ₧e na provoz nßroΦn²ch grafick²ch aplikacφ u₧ poΦφtaΦ s procesorem Intel386 p°φliÜ nestaΦφ.
Nastala novß epocha rozvoje poΦφtaΦ∙. Uvedenφ vylepÜen²ch Windows 3.1 u₧ bylo poznamenßno p°edzv∞stmi o zcela nov²ch v²konn²ch operaΦnφch systΘmech budoucnosti. Tyto operaΦnφ systΘmy budou pou₧φvat procesory Intel486 pouze jako d∞lnφky pro manipulaci s daty. Na trhu se toti₧ objevil nov² mnohem v²konn∞jÜφ procesor Intel586 s nßzvem Pentium, kter² je prvnφm b∞₧n∞ p°φstupn²m procesorem RISC.
Aby vÜak poΦφtaΦe s nov²m mikroprocesorem Pentium mohly podßvat maximßlnφ v²kon, je nutnΘ vytvo°it nov² software. A nejvφce to platφ pro operaΦnφ systΘm, kde se te∩ p°φmo nabφzφ nasazenφ UNIX systΘmu. U₧ivatelΘ poΦφtaΦ∙ ovÜem odmφtajφ nep°ßtelstvφ p°φkazovΘ °ßdky a zcela jednoznaΦn∞ cht∞jφ pou₧φvat prost°edφ typu Windows. Proto se zaΦaly objevovat ve sv∞t∞ stolnφch PC poΦφtaΦ∙ novΘ operaΦnφ systΘmy zalo₧enΘ na grafickΘm u₧ivatelskΘm prost°edφ - GUI. Mezi tyto operaΦnφ systΘmy pat°φ Windows NT, OS/2, Solaris a NeXTSTEP 3.1.
Nejvφce pozornosti poutß urΦit∞ Windows NT a lvφ podφl na tom mß nepochybn∞ marketing Microsoftu. P°edstavitelΘ Microsoftu ovÜem takticky p°ehlφ₧ejφ fakt, ₧e Windows NT nejsou objektov∞ orientovan²m systΘmem. SystΘm OS/2 verze 2.0 se sv²m v²konem neÜtastn∞ zaklφnil mezi Windows 3.1 a Windows NT. Rovn∞₧ vytvo°enφ integrovanΘ simulace prost°edφ Windows 3.0 nebylo dobr²m nßpadem, proto₧e OS/2 nemajφ chu¥ podporovat v²vojß°i z prost°edφ Windows. OS/2 trpφ nedostatkem vlastnφch aplikacφ. Solaris 2.0 be₧φ u₧ na poΦφtaΦφch PC/386, ale poΦφtß se s tφm, ₧e hlavnφ prßci p°i nßroΦn²ch v²poΦetnφch operacφch budou p°ebφrat poΦφtaΦe s procesorem SPARC. Krom∞ toho Solaris mß velkΘ problΘmy s vlastnφ stabilitou a odmφtß pracovat i na certifikovanΘm hardwaru.
OperaΦnφ systΘm NeXTSTEP se Φasto oslavuje jako operaΦnφ systΘm budoucnosti. NeXTSTEP je prvnφm pln∞ objektov∞ orientovan²m operaΦnφm systΘmem, kter² dokß₧e, krom∞ jinΘho, bezproblΘmov∞ spolupracovat v heterogennφch sφtφch s r∙zn²mi operaΦnφmi systΘmy.
Mezi uveden²mi operaΦnφmi systΘmy nevyhnuteln∞ vznikla vßlka o ovlßdnutφ poΦφtaΦ∙ s procesory Intel486, jen₧ p°edstavujφ odrazov² m∙stek k technologii Pentia. A ka₧dß z firem bude prosazovat pouze svoje zbo₧φ. Pro u₧ivatele sna₧φcφ ho se zorientovat v bitevnφ v°av∞ je d∙le₧itΘ zam∞°it se na nejprogresivn∞jÜφ technologii, kterß mu umo₧nφ zvyÜovat produktivitu prßce bez zbyteΦn²ch nßklad∙ a zajistit mu nßskok v budoucnosti p°ed konkurencφ.
Nejprogresivn∞jÜφ technologiφ se asi m∙₧e pyÜnit prßv∞ posledn∞ jmenovan² NeXTSTEP, kter² ji₧ mß vφce ne₧ 60 000 instalacφ. Vlastnφkem NeXTSTEPu je americkß firma NeXT Computer Inc., kterou zalo₧il v roce 1986 legendßrnφ

Steve Jobs

Po usilovnΘm v²voji p°edstavil v roce 1989 Steve Jobs ve°ejnosti sv∙j prvnφ poΦφtaΦ NeXT a sklidil za promyÜlenou koncepci hodn∞ chvßly. SouΦßstφ poΦφtaΦe vybavenΘho mikroprocesorem Motorola 68040 byl i operaΦnφ systΘm NeXTSTEP. NeXTSTEP je pln∞ kompaktibilnφ se systΘmem UNIX, proto₧e ho tvo°φ celkem Φty°i vrstvy:

• Jßdro je tvo°eno kernelem MACH, kter² mß sv∙j p∙vod na Carnegie-Mellonov∞ univerzit∞. Mach mß objektov∞ orientovanou stavbu s podporou multitaskingu.
• Zßkladnφ slu₧by operaΦnφho systΘmu obhospoda°uje kompletnφ BSD Unix verze 4.3, kter² byl vyvinut na univerzit∞ v Berkeley.
• Pou₧φvßnφ grafickΘho prost°edφ zajiÜ¥uje WINDOW server.
• A koneΦn∞ Φtvrtou vrstvou je softwarovΘ prost°edφ, kterΘ obsahuje vÜechny v²vojovΘ prost°edky a utility, kterΘ m∙₧eme p°i prßci vyu₧φt.

Z toho takΘ vypl²vß, ₧e si lze kdykoliv otev°φt okno a °φdit NeXTSTEP pomocφ slo₧it²ch p°φkaz∙ Unixu. Krom∞ toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umφ bez problΘm∙ emulovat prost°edφ X Windows,co₧ je grafickΘ prost°edφ rozÜφ°enΘ tΘm∞° na vÜech jeho platformßch. D∙le₧itou vlastnostφ NeXTSTEPu, kterß souvisφ s jeho obslu₧nou vrstvou BSD Unixu je, ₧e ho lze celkem snadno p°enΘst na jin² procesor a dokonce aplikace vytvo°enß na urΦitΘm procesoru (nap°. HP PA-RISC) m∙₧e bez nejmenÜφch ·prav b∞₧et na procesoru jinΘm (nap°. R4000). Mo₧nost startovat jednu aplikaci na r∙zn²ch procesorech obhospoda°uje mechanismus s nßzvem "Multi-architecture Binary Support", kter² se zcela automaticky postarß o v²b∞r odpovφdajφcφ Φßsti k≤du.
Vynikajφcφ jsou rovn∞₧ mo₧nosti prßce v lokßlnφch heterogennφch sφtφch, kde m∙₧e bez problΘm∙ komunikovat s poΦφtaΦi Macintosh (rozhranφ AppleShare), PC (rozhranφ TCP/IP p∙vodem z Unixu), PC-Novell (b∞₧n∞ znßmΘ rozhranφ IPX) a Unix systΘmy (rozhranφ TCP/IP). OS Unix vÜak mß jednu slabost. Dφky rozmanitosti funkcφ a vlastnostφ systΘmu Unix, je jeho obsluha velmi komplikovanß. A prßv∞ tuto slabost (asi takΘ jedinou) pom∙₧e u₧ivateli p°ekonat grafick² obslu₧n² OS NeXTSTEP. 10. ·nora 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukonΦit v²robu "ΦernΘho ₧eleza" pracovnφch stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zßrove≥ s tφm p°evΘst OS NeXTSTEP s prost°edφ procesoru Motorola 68040 na procesor Intel486, co₧ je urΦit∞ historick² krok. P°evedenφ na platformu Intel bylo dokonΦeno 25. kv∞tna 1993. U₧ 17. Φervna 1993 prob∞hlo v pra₧skΘm dB klubu prvnφ p°edstavenφ tohoto fascinujφcφho systΘmu v ╚echßch. M∞l jsem tu p°φle₧itost se toho zuΦastnit. Prvnφ v∞c, kterß mne p°i prezentaci NeXTSTEPu firmou OASA COMPUTERS zaujala byla sympatickß tvß° dφvajφcφ se z monitoru - tvß° Steve Jobse.
Kdy₧ nßs po chvφli Steve Jobs p°ivφtal bezvadn∞ digitalizovanou angliΦtinou, ka₧d² v sßle pochopil, ₧e multimΘdia v NeXTSTEPu jsou samoz°ejmostφ. Samoz°ejmostφ je i pou₧φvßnφ technologie DISPLAY PostScript Level II. pro zobrazovßnφ i tisk dokument∙ a implementace technologie TRUE COLOR s vφce ne₧ 16 miliony barev zobraziteln²ch najednou.
Prvnφ oficißlnφ p°edstavenφ NeXTSTEPu pro procesory Intel prob∞hlo v luxusnφm pra₧skΘm hotelu Praha 1. Φervence pod patronacφ ΦeskΘ firmy OASA Computers. Prezentace se takΘ z·Φastnili dva zßstupci americkΘ firmy NeXT COMPUTER Inc. Z prezentace bylo jasn∞ z°ejmΘ, ₧e NeXTSTEP si u ka₧dΘho zφskß respekt, proto₧e nabφzφ jeÜt∞ vφce funkcφ ne₧ majφ mφt slavnß Windows NT. Nßroky na hardware poΦφtaΦe ovÜem nejsou o nic menÜφ. NeXTSTEP se nabφzφ ve 2 rozdφln²ch variantßch:

1. U₧ivatelskΘ prost°edφ, kterΘ slou₧φ pouze ke startovanφ n∞kter²ch nßstroj∙ OS a hotov²ch aplikacφ ( RUNTIME ). U₧ivatelskΘ prost°edφ vy₧aduje poΦφtaΦ PC s I486, 16 MB pam∞ti RAM a 120 MB na disku. U₧ivatelsk² RUNTIME si m∙₧ete po°φdit za 25 625 KΦ.
2. ProgramßtorskΘ prost°edφ, kterΘ obsahuje vÜechny v²vojovΘ nßstroje a mnoho dalÜφch podp∙rn²ch utilit pro vytvß°enφ, udr₧ovßnφ a dalÜφ zdokonalovßnφ aplikacφ. ProgramßtorskΘ prost°edφ vy₧aduje poΦφtaΦ PC s I486, 16 MB pam∞ti RAM a nejmΘn∞ 350 MB na disku. ProgramßtorskΘ prost°edφ si m∙₧ete po°φdit za 59 950 KΦ.

Zdajφ se Vßm nßroky na hardware poΦφtaΦe fantastickΘ ? Potom si musφte uv∞domit, ₧e NeXTSTEP je graficky orientovan²m UNIX systΘmem a ve sv∞t∞ UNIXu jsou takovΘ nßroky na hardware zcela b∞₧nΘ. Zdß se Vßm NeXTSTEP p°φliÜ drah² ? Inu, ka₧d² kvalitnφ operaΦnφ systΘm je drah². Cena WINDOWS NT jeÜt∞ nebyla oznßmena, ale osobn∞ si myslφm, ₧e je nepo°φdφte za mΘn∞ ne₧ 20 000 KΦ. Nemluv∞ o tom, ₧e WINDOWS NT neobsahuje ₧ßdnΘ programßtorskΘ v²vojovΘ nßstroje.

Desktop

Obrazovka monitoru p°edstavuje pracovnφ plochu u₧ivatele - DESKTOP. Stejn∞ jako ve Windows 3.1 si m∙₧ete Desktop libovoln∞ upravit podle sv²ch po₧adavk∙. Pozadφ pracovnφ plochy je standardn∞ vypln∞no barvou, kterou si urΦφ u₧ivatel. VÜechno ostatnφ je pova₧ovßno za p°emφstitelnΘ objekty. Objekty pracovnφ plochy se Φlenφ podle logickΘho v²znamu do r∙zn²ch skupin. Prvnφ skupinou jsou okna na kterß se vß₧ou ovladaΦe oken a r∙znΘ posuvnφky i Üipky. AplikaΦnφ okno nenφ omezeno fyzickou velikostφ monitoru a jeho velikost m∙₧e b²t libovolnß. S tφm, ₧e na obrazovce je vid∞t p°φsluÜn² v²°ez okna. P°esun na jinou Φßst okna zajistφ prßv∞ ji₧ zmφn∞nΘ posuvnφky s jezdci.
DalÜφ skupinou jsou dialogovß okna, kterß slou₧φ p°i nastavovßnφ r∙zn²ch parametr∙ prost°edφ. Nejzajφmav∞jÜφm dialogov²m oknem je urΦit∞ DATA BROWSER, kter² slou₧φ k p°ehlednΘmu zobrazenφ hierarchick²ch seznam∙. Adresß°e jsou znßzorn∞ny po sloupcφch. Vpravo se v₧dy nachßzφ aktußlnφ adresß°. Snadn∞jÜφ ovlßdßnφ umo₧≥uje skupina ikon. Ikony se pou₧φvajφ p°i r∙zn²ch Φinnostech desktopu. NejΦast∞ji ikony reprezentujφ objekty nebo soubory. Stejn∞ jako ve Windows 3.1 i zde ikony slou₧φ k rychlΘmu urΦenφ objektu na zßklad∞ jeho grafickΘ reprezentace.
U NeXTSTEPu existuje takΘ odpadkov² koÜ znßm² z poΦφtaΦ∙ Macintosh. Jmenuje se jenom vzneÜen∞ji - recyklovaΦ. V protikladu k odpadkovΘmu koÜi poΦφtaΦe Macintosh nezapomφnß p°i vypnutφ recyklovaΦ vyhozenß data. K pracovnφ ploÜe pat°φ takΘ On-line nßpov∞da, kterß obsahuje podrobn² popis celΘho operaΦnφho systΘmu. TakΘ zde je vid∞t, ₧e u₧ivatel je pßnem, pon∞vad₧ nßpov∞da ovlßdß Üest vesm∞s sv∞tov²ch jazyk∙. Umφ anglicky, n∞mecky, Üpan∞lsky, italsky, francouzsky a ÜvΘdsky.

Workspace Manager

Hlavnφm nßstrojem u₧ivatele NeXTSTEPu bude urΦit∞ Workspace Manager slou₧φcφ jako grafick² sprßvce p°i interaktivnφ prßci v systΘmovΘm prost°edφ. Workspace Manager p°inßÜφ novou techniku vyu₧φvßnφ aplikacφ. ╚asto pou₧φvanΘ aplikace m∙₧e u₧ivatel p°emφstit na " application dock ", kde mu jsou k dispozici po celou dobu prßce se systΘmem. Ka₧d² systΘmov² objekt m∙₧eme zobrazit v okn∞ INSPECTORu. Atributy jednotliv²ch objekt∙ m∙₧eme zobrazit v Inspektoru atribut∙.
Pokud mßme na disket∞ nap°. grafick² soubor v mΘn∞ obvyklΘm formßtu, m∙₧eme (podle p°φpony souboru) tento soubor p°i°adit k urΦitΘ aplikaci pomocφ TOOLS INSPECTORu. Jednou z nejd∙le₧it∞jÜφch funkcφ Workspace Manageru je okno proces∙ s be₧φcφmi programy. Okno proces∙ nßm zobrazφ vÜechny aktußln∞ spuÜt∞nΘ aplikace. Pokud by se n∞jakß aplikace zaΦala chovat v∙Φi systΘmu agresivn∞ nebo by ztuhla, m∙₧eme ji zde p°edΦasn∞ ukonΦit p°φkazem KILL. P°i prßci s objekty a aplikacemi m∙₧eme v plnΘ mφ°e vyu₧φt techniku DRAG AND DROP. Libovoln² soubor p°emφstφme pomocφ myÜi nad ikonu programu. Program se spustφ a otev°e nabφdnut² soubor.

NeXTMail

NeXTmail je multimedißlnφ elektronick² systΘm poÜty. Podporuje Rich Text Format (RTF) textov²ch soubor∙, zvuk a grafiku. Rovn∞₧ podporuje standardnφ nemultimedißlnφ poÜtu UNIX systΘm∙. NeXTmail podstatn²m zp∙sobem rozÜi°uje mo₧nosti komunikace mezi u₧ivateli heterogennφ sφt∞.

Edit

Textov² editor EDIT je univerzßlnφ systΘmov² editor, kde u₧ivatel m∙₧e vytvß°et a upravovat ASCII a RTF soubory. Edit takΘ podporuje obrßzky ve formßtu TIFF a EPS. Celkem umφ Edit zpracovßvat Φty°i druhy soubor∙:

• ObecnΘ textovΘ soubory (ASCII formßt)
• ObecnΘ textovΘ soubory (RTF formßt)
• ZdrojovΘ soubory jazyka C
• HypertextovΘ dokumenty

Edit mß vÜechny rysy a funkce komfortnφho textovΘho editoru, kter² je schopen splnit vÜechna p°ßnφ rozdφln∞ zam∞°en²ch u₧ivatel∙. Pokud u₧ivatel vytvß°φ program v jazyku C, Edit m∙₧e rozvinout urΦen² p°φkaz ji₧ p°i napsßnφ n∞kolika poΦßteΦnφch pφsmen. VÜechny funkce Editu m∙₧eme takΘ ovlßdat myÜφ.
V p°φÜtφm dφle si popφÜeme jeÜt∞ n∞kolik dalÜφch u₧ivatelsk²ch nßstroj∙ a budeme se hlavn∞ v∞novat integrovan²m v²vojov²m prost°edk∙m, kterΘ p°edstavujφ hlavnφ zbra≥ NeXTSTEPu.