Autor: Michal Pohorelsky

Uverejneno: CHIP 9/98, str. 139-140

HTML v modrem

V soucasne dobe Internet, ktery predstavuje nekonecny vesmir zajimavych interaktivnich informaci, stoji na trech zakladnich pilirich. Prvnim pilirem je protokol HTTP, ktery resi otazky komunikace a prenosu dat. Druhym je elektronicka posta s technologii MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions). Tretim je vseobecne popularni jazyk HTML (HyperText Markup Language). K teto stezejni trojici se ovsem velmi brzy pripoji stale popularnejsi multiplatformni jazyk JAVA.
Uzivatele vykonneho systemu OS/2 Merlin 4.0, jenz casto pracuji s HTML dokumenty, maji standardne k dispozici kvalitni prohlizec Netscape Navigator 2.02. Navic se v druhe polovine roku 1998 ocekava nasazeni produktu Netscape Communicator 4.0x for OS/2 vcetne nejnovejsich uprav pro jazyk JAVA. Jazyk JAVA je pritom jiz kompletne integrovan do systemu v podobe rychleho stroje JVM (Java Virtual Machine). Zde budeme nicmene srovnavat dva starsi 32bitove sharewarove HTML editory, ktere ovsem spolehlive funguji i v nejnovejsi verzi systemu OS/2.
Oba posuzovane HTML editory pochazi z poloviny roku 1996, takze maji radu spolecnych rysu. V teto dobe nejlepsi WWW klienti akceptovali kompletni HTML 2.0 a z vetsi casti take ambiciozni navrh HTML 3.0. Prohlizec IBM WebExplorer, ktery v systemu OS/2 dominoval, pritom samozrejme nezustaval pozadu. Oficialni verze HTML 3.2, kterou zacalo WWW konsorcium doporucovat na pocatku roku 1997, se tehdy jeste zmitala v kojeneckych plenkach.

HTML-Ed verze 0.96

Editor HTML-Ed (HTMED) patri mezi mensi HTML editory s neprilis velkym poctem funkci. Svym uzivatelum vsak nabizi nekolik nezvyklych vlastnosti, ktere zvysuji jeho atraktivitu. Jednoduchy instalacni program a velmi podrobna napoveda je naprostou samozrejmosti. Plocha aplikacniho okna editoru HTMED je rozdelena na tri ruzne casti. V horni tretine je umisteno celkem osm menu (File, Edit, Search, Options, Page, Styles, Test! a Help). Druhou tretinu okna tvori editacni okno s nactenym textovym souborem. V editacnim okne funguje podpora techniky pretahovani mysi. Dolni tretinu okna tvori bezna informacni radka. Nejvetsi prednosti (i nevyhodou) editoru je Testovaci rezim s integrovanym WWW prohlizecem, ktery Vam umozni okamzite si prohlednout vyslednou stranku. Staci aktivovat menu Test! nebo stisknout horkou klavesu ALT+T. Kdyz jsme s prohlizenim u konce, staci aktivovat menu Write! (obe menu indikuji rezim) nebo opet stisknout klavesu ALT+T. Problemem je skutecnost, ze integrovany prohlizec je realizovan pres hlavni DLL knihovnu prohlizece IBM WebExplorer. Mnoho funkci editoru HTMED je tedy omezovano schopnostmi prohlizece IBM WebExplorer. Z editoru bohuzel nelze spustit externi WWW prohlizec. Dalsi velkou prednosti editoru je velmi silny a flexibilni makro-jazyk, ktery dusledne vyuziva systemovy jazyk REXX. Navic HTMED rozsiruje REXX o 52 novych funkci, ktere umoznuji programove ovladat prakticky cely editor. Podrobny popis novych funkci je ulozen v samostatne napovede (soubor .INF).
Kazdy uzivatel take privita otevirani souboru pres tzv. File ring, ktery ideove pochazi ze systemoveho editoru EPM. Kdyz uzivatel otevre nekolik ruznych textovych souboru, zobrazi se vzdy pouze jeden z nich. Ostatni jsou vsak velmi snadno dostupne pres File ring - dve sipky umistene v pravem hornim rohu aplikacniho okna.
Krome beznych funkci pro otevirani a ukladani souboru HTMED nabizi funkci pro uzavreni aktualniho souboru a funkci pro ulozeni souboru v cistem ASCII tvaru, coz zpusobi eliminaci vsech HTML znacek (prikazu). Pri editaci textu muzeme vyuzit jednoduchy prikaz UNDO/REDO umoznujici vratit posledni editacni operaci. Tri zakladni funkce pro praci se zasobnikem (clipboardem) patri mezi samozrejmosti. Vsechny HTML prikazy muzeme hromadne konvertovat na velka/mala pismena. V menu SEARCH se nachazi ctyri pomerne vykonne funkce umoznujici vyhledavat nebo nahrazovat libovolne fragmenty textu. V menu OPTIONS muzeme povolit (zakazat) zobrazovani grafiky v integrovanem prohlizeci, komfortne si vybrat font a aktivovat funkci Other Options, jenz reprezentuje clenity konfiguracni dialog se 6 zalozkami. V menu PAGE a STYLES najdeme vsechny HTML znacky, ktere editor ovlada. U slozitejsich znacek (napr. Anchor) nabizi editor komfortni dialogova okna. Oceneni zaslouzi masivni podpora specialnich ASCII znaku. Celkove je HTMED pomerne vykonnych nastrojem pro uzivatele prohlizece WebExplorer.

WebWriter/2 verze 1.1

Editor WebWriter/2 (WEBWRITE) je relativne velmi vykonna pomucka pro tvorbu HTML stranek, kterou oceni predevsim zkusenejsi uzivatele. Ackoliv WEBWRITE zcela umi pouze HTML 2.0 (viz. uvodni text), ostrileni uzivatele ho mohou relativne snadno naucit i kompletni HTML verze 3.2. Kvalitni instalacni program a velmi podrobna napoveda patri mezi samozrejmosti. Plocha aplikacniho okna editoru WEBWRITE je rozdelena na tri rozdilne velke casti. V horni tretine casti je umisteno celkem devet menu (File, Edit, Tags, Attributes, Characters, Options, Windows, Help a Registration). Druhou vetsi cast tvori editacni okno s nactenym textovym souborem. V editacnim okne funguje silna podpora techniky pretahovani mysi. Dolni tretinu okna tvori normalni informacni radka. WEBWRITE je postaven na rozhrani MSDI (Multiple Single Document Interface), ktere umoznuje pracovat s nekolika otevrenymi soubory a nabizi podobne sluzby jako File ring v editoru HTMED. Hlavni prednosti editoru (vuci sharewarove konkurenci) je schopnost spoluprace s dvema libovolnymi externimi WWW prohlizeci, jenz mohou fungovat v libovolnem subsystemu (OS/2 PM Window, OS/2 TEXT Full screen, WIN-OS/2 window a WIN-OS/2 Full screen). Diky tomu lze vytvorenou HTML stranku pohodlne vyzkouset v libovolnem WWW prohlizeci pro 16bitova Windows 3.x - treba v novem Netscape Communicatoru 4.05. Dalsi velkou prednosti editoru je TAG MANAGER (horka klavesa CTRL+T), ktery umoznuje uzivateli komfortne prohlizet vsechny HTML znacky, menit syntaxi u vybranych znacek a komfortne definovat vlastni HTML znacky (Chcete pouzivat HTML 3.2 nebo snad HTML 4.0 ?).
WEBWRITE plne podporuje mezinarodni jazykovou normu ISO Latin 1. Krome beznych funkci pro otevirani a ukladani souboru WEBWRITE umi aktualni soubor prejmenovat (Rename) nebo vymazat (Delete). Pri editaci textu muzeme vyuzit jednoduchy prikaz UNDO/REDO umoznujici vratit posledni editacni operaci. Editor umi provest tri zakladni operace se zasobnikem (clipboardem). V menu Tags je umistena drtiva vetsina vsech HTML znacek. Vsechny znacky jsou pritom typove rozcleneny do navazujicich submenu. Autor editoru venuje velkou pozornost zejmena formularum a tabulkam. Pro kazdy typ formularoveho pole (Jednoduchy text, Heslo, Vypinac, Prepinac atd.) mame k dispozici komfortni dialogova okna. Pri vytvareni vsech zakladnich tabulkovych prikazy muzeme rovnez pouzit komfortni dialogova okna. Editor navic nabizi dva inteligentni tabulkove asistenty.
V menu CHARACTERS se skryva masivni podpora nejruznejsich ASCII znaku. Menu OPTIONS slouzi k nastaveni barev i libovolneho fontu, (de)aktivaci informacni radky a k nastaveni peti clenitych konfiguracnich zalozek, ktere jsou soucasti dialogu Settings. Urcitou nevyhodou editoru je skutecnost, ze byl vytvoren v jazyku VX-REXX firmy Watcom, takze neni tak rychly jako editor HTMED. WEBWRITE je dobrym pomocnikem pri vytvareni neprilis narocnych WWW stranek.