Autor: Michal Pohorelsky

Uverejneno: CHIP 06/95, str. 110-111

Objektovy system zitrka

V roce 1992 byl vyber operacniho systemu pro vsechny uzivatele PC velmi jednoduchy. Diky tomu se graficke operacni prostredi Microsoft Windows stalo bohuzel soucasti temer kazdeho pocitace.
Soucasny svet operacnich systemu je vsak velmi rozmanity a nabizi k znamemu standardu mnoho zajimavych alternativ, ktere ovsem vyzaduji kvalitni a vykonny hardware. Hlavnich heslem soucasnosti je objektova technologie, jenz nepochybne prinasi vyssi produktivitu prace uzivatelum i vyvojarum. Pres ruzne snahy Microsoftu je zrejme, ze zadny clen rodiny Windows nebude v roce 1995 nabizet objektovou technologii. Ve hre proto zustavaji pouze dva OS - OS/2 3.0 alias Warp a dobre znamy NeXTSTEP 3.3 s novym rozhranim OpenStep.

Cairo

Pocatkem roku 1996 se k teto progresivni dvojici pripoji dalsi dva operacni systemy. Prvnim systemem je MS Cairo, jenz by melo umoznit Microsoftu konecne naskocit do jiz rozjeteho vlaku (viz Chip 10/94, str. 136). Microsoft hodla, ihned po jeho uvedeni na trh, pro tento system optimalizovat sve zakladni aplikace:

• databazove systemy FoxPro (?) a Access
• textovy editor Word
• tabulkovy kalkulator Excel
• produkty elektronicke posty

Pri vytvareni distribuovanych aplikaci pro Cairo pomoci vyvojovych nastroju Visual Basic a Visual C++ se ocekava moznost vytvaret relativne samostatne OLE objekty, ktere by programator mohl primo pridavat do operacniho systemu. Tato vlastnost OS umozni vyrazne zjednodusit tvorbu aplikaci.

Taligent

Druhym systemem je Taligent, ktery usilovne vyviji spolecnost Taligent (spolecny podnik Apple, HP a IBM). Ponevadz Taligent bude urcite tvrdou konkurenci pro MS Cairo, budeme se mu nyni venovat podrobneji.
Projekt Taligent vznikl ve vyzkumne laboratori firmy Apple pri pokusu vytvorit vlastni 32-bitovy operacni system s plnou podporou objektove technologie a preemptivniho multitaskingu. Nesmely pokus nakonec zpusobil v breznu 1992 zalozeni spolecnosti Taligent, coz byl jeden z prvnich vysledku spoluprace mezi firmami Apple a IBM. Pozdeji se k Taligentu pripojila take firma Hewlett Packard.
Firma Taligent dala o sobe poprve vedet v cervnu 1994, kdyz zacala vyvojarum dodavat TalAE SDK1 (Taligent Application Environment - aplikacni prostredi Taligent). Kdy se zacne Taligent normalne prodavat neni zatim jasne. Podle nekterych zdroju se ostra verze Taligentu objevi uz v polovine roku 1995, avsak informace, ktere se mi podarilo ziskat hovori o 1. ctvrtleti 1996. Presne ve stejne dobe ma Microsoft dokoncit svuj objektovy system Cairo.
Jiz dnes vsak lide z Taligentu i jejich partneri (Apple, HP, IBM) tvrdi, ze na konci devadesatych let muze na softwarovem trhu mit uspech pouze skutecne objektove orientovany system, jenz je zalozen na kvalitnim kernelu !
Taligent kraci ve stopach NeXTSTEPu (OpenStepu) a snazi se dostat na co nejvetsi pocet operacnich systemu. TalAE predstavuje slozite aplikacni programove rozhrani (API), ktere je schopne uzivatelum v hostitelskem operacnim systemu nabidnout aplikacni prostredi Taligentu. K dispozici maji byt verze TalAE pro OS/2, AIX, HP-UX, Mac System 7.x a snad i Windows NT. Taligent se sklada ze ctyr zakladnich komponentu:

1. Nove uzivatelske rozhrani (GUI), ktere bude sjednocovat velky pocet prvku z grafickych prostredi vsech partnerskych firem. I kdyz definitivni podoba GUI neni dosud jasna, nikdo nepochybuje o jeho objektove orientaci ve stylu Workplace Shellu. Navic Common Desktop Environment (CDE; viz obrazek) pochazejici od sdruzeni COSE je primo podporovan v OpenStepu (NeXT) i v pripravovane verzi Solarisu (SunSoft), protoze nabizi kompatibilitu s velkym poctem UNIX platforem (viz Chip 1/95, str. 136).
2. Aplikacni sluzby Taligentu jsou prvni slozkou dostupnou pro uzivatele a vyvojare. Aplikacni sluzby, podobne jako v OpenStepu, slouzi jako objektove orientovane prostredi pro objektove aplikace Taligentu. Soucasti teto slozky, ktera se svou architekturou napadne podoba servisni urovni systemu Cairo, je vice nez 100 komplexnich servisnich objektu pro podporu distribuovaneho vypocetniho prostredi (DCE), sitovych protokolu, mezinarodnich jazyku, uzivatelskeho rozhrani, multimedialnich funkci, grafickych a databazovych systemu. Pocatecni verze aplikacnich sluzeb bude sice jeste pracovat na existujicich operacnich systemech OS/2, AIX a HP-UX, ale nasledujici verze bude jiz pripravena pro vlastni jadro Mach a PowerPC verzi Systemu 7.x od Apple.
3. Vyvojovy system Taligentu je velmi podobny vyvojovym nastrojum v NeXTSTEPu. Tento vyvojovy system predstavuje objektove orientovane vyvojove prostredi umoznujici vytvaret libovolne objekty zpocatku v jazyku C++ nebo C a pozdeji v jazyku Smalltalk. Uvazuje se rovnez o podpore dalsich objektove orientovanych jazyku. Soucasti vyvojoveho prostredi jsou samozrejme nastroje na ladeni a testovani objektu, dynamicke prohlizece (browsers), interaktivni automatizovane vytvareni aplikaci (paralela s Application Kitem), vytvareni on-line dokumentace a graficky generator GUI (paralela s Interface Builderem).
4. Operacni objektove sluzby budou vyuzivat moznosti nejnovejsi verze kernelu Mach 3.0 (mikrojadro OS) a jejich ukolem bude poskytovat vyssim vrstvam systemu podporu pri praci s I/O ovladaci, vsemi souborovymi systemy (napr. HPFS), sitovymi a komunikacnimi protokoly. Vyvojari budou mit moznost, stejne jako v systemu Cairo, pomoci objektu pridavat nove nebo upravovat existujici funkce OS. Aplikace Taligentu mohou vyuzivat vsechny objektove sluzby.

I kdyz IBM bude pokracovat v podpore vlastnich operacnich systemu OS/2 a AIX, nabidne vsem uzivatelum, kteri si zvoli Taligent, nastroje (nejen softwarove) umoznujici hladky prechod od existujicich aplikaci a snadnou instalaci noveho klienta ci serveru v ramci operacniho systemu. Zaroven IBM chce integrovat Taligent s vlastni jiz existujici infrastrukturou (OS/2, AIX a snad i AS/400).

Objektova budoucnost

Dnes jiz nikdo nepochybuje, ze budoucnost patri objektove orientovanym OS. Po uspesnem prijeti systemu OS/2 2.1 je zrejme, ze IBM (jako jedna z mala firem) umi celit tlaku Billa Gatese a muze nastolit v pocitacovem prumyslu tolik potrebnou rovnovahu sil. Samotny fakt, ze IBM s dalsimi vyznamnymi partnery usilovne vyviji objektovy OS Taligent je velmi silnym signalem. IBM ma totiz vice zkusenosti v oblasti OS nez Microsoft.
Na konci roku 1995 se zacne prosazovat 150 MHz Pentium, coz nepochybne zpusobi vyrazny cenovy pokles dnesnich spickovych PC pocitacu. Diky tomu bude objektova technologie dostupna kazdemu, a proto je zbytecne ztracet drahocenny cas pouzivanim Windows 95. K efektivni praci je nutne mit nejen kvalitni pocitac, ale take kvalitni operacni system, jenz nebude degradovat vykon vaseho 32bitoveho procesoru.