Autor: Michal Pohorelsky Uverejneno: BAJT 11/93, str. 130-131 Novy UNIX na Intelu - NeXTSTEP 3.1
Valka svetu
Do roku 1989, kdy byl uveden na trh mikroprocesor Intel486, panoval v pocitacovem svete relativni klid. Velmi narocni uzivatele sedely u svych pracovnich stanic a zkoumaly ruzne odnoze UNIXu. UNIX v te dobe byl velice vykonnym a slozitym operacnim systemem, ktery ovsem vyzadoval nejen odborniky s velkymi znalostmi, ale i drahe pocitace. O neco mene narocni uzivatele, kteri ovsem vyzadovaly prijemne prostredi pracovaly s pocitacem Apple Macintosh. Apple Macintosh je vsak uzavreny svet s malym mnozstvim programu, kde vsechno stoji porad hodne penez. Bezni uzivatele v ekonomicke sfere pouzivaly pocitace PC/AT, kde se prosadil nezmar zvany MS-DOS. Nezmar MS-DOS, tenkrat ve verzi 3.30, poskytoval textove orientovanemu uzivateli pouze zakladni sluzby.
I kdyz to zpocatku nebylo prilis patrne v roce 1989 nastal zlom. Rychlost noveho procesoru Intel486 se totiz silne priblizila vykonu beznych pracovnich stanic. Prvni vlastovkou oznamujici zlom byla nepochybne Windows 3.0, ktera znamenala pocatek konce textove orientovanych aplikaci v oblasti PC pocitacu. Zaroven bylo jasne, ze na provoz narocnych grafickych aplikaci uz pocitac s procesorem Intel386 prilis nestaci.
Nastala nova epocha rozvoje pocitacu. Uvedeni vylepsenych Windows 3.1 uz bylo poznamenano predzvestmi o zcela novych vykonnych operacnich systemech budoucnosti. Tyto operacni systemy budou pouzivat procesory Intel486 pouze jako delniky pro manipulaci s daty. Na trhu se totiz objevil novy mnohem vykonnejsi procesor Intel586 s nazvem Pentium, ktery je prvnim bezne pristupnym procesorem RISC.
Aby vsak pocitace s novym mikroprocesorem Pentium mohly podavat maximalni vykon, je nutne vytvorit novy software. A nejvice to plati pro operacni system, kde se ted primo nabizi nasazeni UNIX systemu. Uzivatele pocitacu ovsem odmitaji nepratelstvi prikazove radky a zcela jednoznacne chteji pouzivat prostredi typu Windows. Proto se zacaly objevovat ve svete stolnich PC pocitacu nove operacni systemy zalozene na grafickem uzivatelskem prostredi - GUI. Mezi tyto operacni systemy patri Windows NT, OS/2, Solaris a NeXTSTEP 3.1.
Nejvice pozornosti pouta urcite Windows NT a lvi podil na tom ma nepochybne marketing Microsoftu. Predstavitele Microsoftu ovsem takticky prehlizeji fakt, ze Windows NT nejsou objektove orientovanym systemem. System OS/2 verze 2.0 se svym vykonem nestastne zaklinil mezi Windows 3.1 a Windows NT. Rovnez vytvoreni integrovane simulace prostredi Windows 3.0 nebylo dobrym napadem, protoze OS/2 nemaji chut podporovat vyvojari z prostredi Windows. OS/2 trpi nedostatkem vlastnich aplikaci. Solaris 2.0 bezi uz na pocitacich PC/386, ale pocita se s tim, ze hlavni praci pri narocnych vypocetnich operacich budou prebirat pocitace s procesorem SPARC. Krome toho Solaris ma velke problemy s vlastni stabilitou a odmita pracovat i na certifikovanem hardwaru.
Operacni system NeXTSTEP se casto oslavuje jako operacni system budoucnosti. NeXTSTEP je prvnim plne objektove orientovanym operacnim systemem, ktery dokaze, krome jineho, bezproblemove spolupracovat v heterogennich sitich s ruznymi operacnimi systemy.
Mezi uvedenymi operacnimi systemy nevyhnutelne vznikla valka o ovladnuti pocitacu s procesory Intel486, jenz predstavuji odrazovy mustek k technologii Pentia. A kazda z firem bude prosazovat pouze svoje zbozi. Pro uzivatele snazici ho se zorientovat v bitevni vrave je dulezite zamerit se na nejprogresivnejsi technologii, ktera mu umozni zvysovat produktivitu prace bez zbytecnych nakladu a zajistit mu naskok v budoucnosti pred konkurenci.
Nejprogresivnejsi technologii se asi muze pysnit prave posledne jmenovany NeXTSTEP, ktery jiz ma vice nez 60 000 instalaci. Vlastnikem NeXTSTEPu je americka firma NeXT Computer Inc., kterou zalozil v roce 1986 legendarni
Steve Jobs
Po usilovnem vyvoji predstavil v roce 1989 Steve Jobs verejnosti svuj prvni pocitac NeXT a sklidil za promyslenou koncepci hodne chvaly. Soucasti pocitace vybaveneho mikroprocesorem Motorola 68040 byl i operacni system NeXTSTEP. NeXTSTEP je plne kompaktibilni se systemem UNIX, protoze ho tvori celkem ctyri vrstvy:
Z toho take vyplyva, ze si lze kdykoliv otevrit okno a ridit NeXTSTEP pomoci slozitych prikazu Unixu. Krome toho NeXTSTEP v oblasti Unixu umi bez problemu emulovat prostredi X Windows,coz je graficke prostredi rozsirene temer na vsech jeho platformach. Dulezitou vlastnosti NeXTSTEPu, ktera souvisi s jeho obsluznou vrstvou BSD Unixu je, ze ho lze celkem snadno prenest na jiny procesor a dokonce aplikace vytvorena na urcitem procesoru (napr. HP PA-RISC) muze bez nejmensich uprav bezet na procesoru jinem (napr. R4000). Moznost startovat jednu aplikaci na ruznych procesorech obhospodaruje mechanismus s nazvem "Multi-architecture Binary Support", ktery se zcela automaticky postara o vyber odpovidajici casti kodu.
- Jadro je tvoreno kernelem MACH, ktery ma svuj puvod na Carnegie-Mellonove univerzite. Mach ma objektove orientovanou stavbu s podporou multitaskingu.
- Zakladni sluzby operacniho systemu obhospodaruje kompletni BSD Unix verze 4.3, ktery byl vyvinut na univerzite v Berkeley.
- Pouzivani grafickeho prostredi zajistuje WINDOW server.
- A konecne ctvrtou vrstvou je softwarove prostredi, ktere obsahuje vsechny vyvojove prostredky a utility, ktere muzeme pri praci vyuzit.
Vynikajici jsou rovnez moznosti prace v lokalnich heterogennich sitich, kde muze bez problemu komunikovat s pocitaci Macintosh (rozhrani AppleShare), PC (rozhrani TCP/IP puvodem z Unixu), PC-Novell (bezne zname rozhrani IPX) a Unix systemy (rozhrani TCP/IP). OS Unix vsak ma jednu slabost. Diky rozmanitosti funkci a vlastnosti systemu Unix, je jeho obsluha velmi komplikovana. A prave tuto slabost (asi take jedinou) pomuze uzivateli prekonat graficky obsluzny OS NeXTSTEP. 10. unora 1993 se firma NeXT Computer Inc. rozhodla ukoncit vyrobu "cerneho zeleza" pracovnich stanic NeXT a orientovat se pouze na software. Zaroven s tim prevest OS NeXTSTEP s prostredi procesoru Motorola 68040 na procesor Intel486, coz je urcite historicky krok. Prevedeni na platformu Intel bylo dokonceno 25. kvetna 1993. Uz 17. cervna 1993 probehlo v prazskem dB klubu prvni predstaveni tohoto fascinujiciho systemu v Cechach. Mel jsem tu prilezitost se toho zucastnit. Prvni vec, ktera mne pri prezentaci NeXTSTEPu firmou OASA COMPUTERS zaujala byla sympaticka tvar divajici se z monitoru - tvar Steve Jobse.
Kdyz nas po chvili Steve Jobs privital bezvadne digitalizovanou anglictinou, kazdy v sale pochopil, ze multimedia v NeXTSTEPu jsou samozrejmosti. Samozrejmosti je i pouzivani technologie DISPLAY PostScript Level II. pro zobrazovani i tisk dokumentu a implementace technologie TRUE COLOR s vice nez 16 miliony barev zobrazitelnych najednou.
Prvni oficialni predstaveni NeXTSTEPu pro procesory Intel probehlo v luxusnim prazskem hotelu Praha 1. cervence pod patronaci ceske firmy OASA Computers. Prezentace se take zucastnili dva zastupci americke firmy NeXT COMPUTER Inc. Z prezentace bylo jasne zrejme, ze NeXTSTEP si u kazdeho ziska respekt, protoze nabizi jeste vice funkci nez maji mit slavna Windows NT. Naroky na hardware pocitace ovsem nejsou o nic mensi. NeXTSTEP se nabizi ve 2 rozdilnych variantach:
Zdaji se Vam naroky na hardware pocitace fantasticke ? Potom si musite uvedomit, ze NeXTSTEP je graficky orientovanym UNIX systemem a ve svete UNIXu jsou takove naroky na hardware zcela bezne. Zda se Vam NeXTSTEP prilis drahy ? Inu, kazdy kvalitni operacni system je drahy. Cena WINDOWS NT jeste nebyla oznamena, ale osobne si myslim, ze je neporidite za mene nez 20 000 Kc. Nemluve o tom, ze WINDOWS NT neobsahuje zadne programatorske vyvojove nastroje.
- Uzivatelske prostredi, ktere slouzi pouze ke startovani nekterych nastroju OS a hotovych aplikaci ( RUNTIME ). Uzivatelske prostredi vyzaduje pocitac PC s I486, 16 MB pameti RAM a 120 MB na disku. Uzivatelsky RUNTIME si muzete poridit za 25 625 Kc.
- Programatorske prostredi, ktere obsahuje vsechny vyvojove nastroje a mnoho dalsich podpurnych utilit pro vytvareni, udrzovani a dalsi zdokonalovani aplikaci. Programatorske prostredi vyzaduje pocitac PC s I486, 16 MB pameti RAM a nejmene 350 MB na disku. Programatorske prostredi si muzete poridit za 59 950 Kc.
Desktop
Obrazovka monitoru predstavuje pracovni plochu uzivatele - DESKTOP. Stejne jako ve Windows 3.1 si muzete Desktop libovolne upravit podle svych pozadavku. Pozadi pracovni plochy je standardne vyplneno barvou, kterou si urci uzivatel. Vsechno ostatni je povazovano za premistitelne objekty. Objekty pracovni plochy se cleni podle logickeho vyznamu do ruznych skupin. Prvni skupinou jsou okna na ktera se vazou ovladace oken a ruzne posuvniky i sipky. Aplikacni okno neni omezeno fyzickou velikosti monitoru a jeho velikost muze byt libovolna. S tim, ze na obrazovce je videt prislusny vyrez okna. Presun na jinou cast okna zajisti prave jiz zminene posuvniky s jezdci.
Dalsi skupinou jsou dialogova okna, ktera slouzi pri nastavovani ruznych parametru prostredi. Nejzajimavejsim dialogovym oknem je urcite DATA BROWSER, ktery slouzi k prehlednemu zobrazeni hierarchickych seznamu. Adresare jsou znazorneny po sloupcich. Vpravo se vzdy nachazi aktualni adresar. Snadnejsi ovladani umoznuje skupina ikon. Ikony se pouzivaji pri ruznych cinnostech desktopu. Nejcasteji ikony reprezentuji objekty nebo soubory. Stejne jako ve Windows 3.1 i zde ikony slouzi k rychlemu urceni objektu na zaklade jeho graficke reprezentace.
U NeXTSTEPu existuje take odpadkovy kos znamy z pocitacu Macintosh. Jmenuje se jenom vzneseneji - recyklovac. V protikladu k odpadkovemu kosi pocitace Macintosh nezapomina pri vypnuti recyklovac vyhozena data. K pracovni plose patri take On-line napoveda, ktera obsahuje podrobny popis celeho operacniho systemu. Take zde je videt, ze uzivatel je panem, ponevadz napoveda ovlada sest vesmes svetovych jazyku. Umi anglicky, nemecky, spanelsky, italsky, francouzsky a svedsky.
Workspace Manager
Hlavnim nastrojem uzivatele NeXTSTEPu bude urcite Workspace Manager slouzici jako graficky spravce pri interaktivni praci v systemovem prostredi. Workspace Manager prinasi novou techniku vyuzivani aplikaci. Casto pouzivane aplikace muze uzivatel premistit na " application dock ", kde mu jsou k dispozici po celou dobu prace se systemem. Kazdy systemovy objekt muzeme zobrazit v okne INSPECTORu. Atributy jednotlivych objektu muzeme zobrazit v Inspektoru atributu.
Pokud mame na diskete napr. graficky soubor v mene obvyklem formatu, muzeme (podle pripony souboru) tento soubor priradit k urcite aplikaci pomoci TOOLS INSPECTORu. Jednou z nejdulezitejsich funkci Workspace Manageru je okno procesu s bezicimi programy. Okno procesu nam zobrazi vsechny aktualne spustene aplikace. Pokud by se nejaka aplikace zacala chovat vuci systemu agresivne nebo by ztuhla, muzeme ji zde predcasne ukoncit prikazem KILL. Pri praci s objekty a aplikacemi muzeme v plne mire vyuzit techniku DRAG AND DROP. Libovolny soubor premistime pomoci mysi nad ikonu programu. Program se spusti a otevre nabidnuty soubor.
NeXTMail
NeXTmail je multimedialni elektronicky system posty. Podporuje Rich Text Format (RTF) textovych souboru, zvuk a grafiku. Rovnez podporuje standardni nemultimedialni postu UNIX systemu. NeXTmail podstatnym zpusobem rozsiruje moznosti komunikace mezi uzivateli heterogenni site.
Edit
Textovy editor EDIT je univerzalni systemovy editor, kde uzivatel muze vytvaret a upravovat ASCII a RTF soubory. Edit take podporuje obrazky ve formatu TIFF a EPS. Celkem umi Edit zpracovavat ctyri druhy souboru:
Edit ma vsechny rysy a funkce komfortniho textoveho editoru, ktery je schopen splnit vsechna prani rozdilne zamerenych uzivatelu. Pokud uzivatel vytvari program v jazyku C, Edit muze rozvinout urceny prikaz jiz pri napsani nekolika pocatecnich pismen. Vsechny funkce Editu muzeme take ovladat mysi.
- Obecne textove soubory (ASCII format)
- Obecne textove soubory (RTF format)
- Zdrojove soubory jazyka C
- Hypertextove dokumenty
V pristim dile si popiseme jeste nekolik dalsich uzivatelskych nastroju a budeme se hlavne venovat integrovanym vyvojovym prostredkum, ktere predstavuji hlavni zbran NeXTSTEPu.