Otßzky a odpov∞di

• Myslφte si z vaÜeho profesnφho pohledu, ₧e m∙₧eme oΦekßvat i na naÜem ·zemφ nßr∙st tohoto velmi vzruÜujφcφho p°φrodnφho jevu (tornßd)? (Jaroslav Chvßtal, 21.4.2000)

  UrΦit² nßr∙st poΦtu p°φpad∙ m∙₧e mφt dvojφ p°φΦinu: 1) r∙st informovanosti ve°ejnosti, 2) klimatickΘ d∙vody. K prvnφ mo₧nosti se asi namß cenu p°φliÜ vyjad°ovat, doÜlΘ e-maily jsou toho d∙kazem (a to je ostatn∞ hlavnφm poslßnφm naÜich "tornßdov²ch" strßnek - sna₧it se o osv∞tu). Co se t²kß nßr∙stu frekvence v d∙sledku rozkolφsßnφ klimatu - zde je jeÜt∞ p°φliÜ brzy hovo°it o r∙stu poΦtu tornßd, spφÜe se klonφm k tomu, ₧e to je d∙sledek informovanosti. Na druhou stranu je ale mo₧nΘ hodnotit frekvenci bou°φ jako takov²ch a ta se letos (jaro 2000) skuteΦn∞ zdß b²t pon∞kud vyÜÜφ ne₧ p°edchozφ roky. Nebral bych to ale jako trend, spφÜe jen jako momentßlnφ, nejspφÜ p°irozen² v²kyv. JakΘ bude jeho trvßnφ, ukß₧e teprve budoucnost.

  Pro ·plnost p°iklßdßm vyjßd°enφ RNDr. Ladislava Metelky (╚HM┌ - Hradec KrßlovΘ, 19. 5. 2000):

  Pokud jde o klimatologickΘ souvislosti, klimatologie dnes nedokß₧e dßt jednoznaΦnou odpov∞∩, zda lze v souvislosti s globßlnφm oteplovßnφm, klimatick²mi zm∞nami apod. oΦekßvat i r∙st Φetnosti nebo intenzity tornßd. V obecnΘ rovin∞ se ale zdß b²t velice pravd∞podobnΘ, ₧e budoucφ klimatickΘ zm∞ny se, mimo jinΘ, projevφ i r∙stem Φetnosti a intenzity tzv. extrΘmnφch projev∙ poΦasφ. Ne vÜude stejn∞, n∞kde to bude v²razn∞jÜφ, jinde mΘn∞ v²raznΘ, ale celkov∞ (globßln∞) by extrΘmnφ projevy poΦasφ m∞ly mφt (i objektivn∞) zvolna nar∙stajφcφ tendenci. Je to zp∙sobeno jednak zv²Üenφm energetickΘho obsahu hlavn∞ spodnφch vrstev atmosfΘry (otepleni - zjevnΘ teplo), ale takΘ zv²Üenφm v²paru z oteplujφcφ se hladiny oceßnu (latentnφ teplo). To m∙₧e vest, spolu s ochlazenφm hornφ troposfΘry a spodnφ stratosfΘry, k nßr∙stu Φetnosti v²skytu labilnφho zvrstvenφ troposfΘry a i k urΦitΘmu systematickΘmu posunu hornφ hranice konvekce sm∞rem nahoru. Z toho se usuzuje, ₧e by se mohl t°eba zv²Üit podφl srß₧ek, vypadl²ch ve form∞ siln²ch nebo p°φvalov²ch deÜ¥∙. Obecn∞ by to ale mohlo znamenat "posφlenφ" konvekce v atmosfΘ°e a pon∞kud Φast∞jÜφ v²skyt tornßd by mohl byt (snad) i jednφm z doprovodn²ch jev∙.
  
  Jsou to ale zatφm jen hypotΘzy, nicmΘn∞ oteplovßnφ povrchu oceßnu a spodnφ troposfΘry a naopak mφrnΘ ochlazenφ spodnφ stratosfΘry je asi u₧ jasn² fakt. Nßr∙st Φetnosti "extremnφch" projev∙ poΦasφ by se ale m∞l t²kat mnoha dalÜφch meteorologick²ch prvk∙. Jen namßtkou - Φast∞jÜφ v²skyt velmi intenzivnφch srß₧ek, v∞tÜφch maximßlnφch nßraz∙ v∞tru, z klimatologickΘho hlediska mo₧nß i nßr∙st intenzity povodnφ, ale takΘ Φast∞jÜφ v²skyt delÜφch such²ch obdobφ, mimo°ßdn∞ teplß nebo naopak mimo°ßdn∞ chladnß obdobφ apod. Prost∞ - p°edpoklßdß se, ₧e p°φsluÜnΘ (v∞tÜinou GaussovskΘ) k°ivky, popisujφcφ pravd∞podobnosti r∙zn²ch jev∙, se pon∞kud "zploÜtφ" a "roztßhnou" k ob∞ma extrΘm∙m. NicmΘn∞ tohle vÜechno by m∞lo probφhat postupn∞, tak pomalu, ₧e z hlediska svΘho ₧ivota by Φlov∞k ani nem∞l ₧ßdnΘ v²raznΘ zm∞ny zaznamenat. SpφÜe to bude otßzka statistickΘ detekce t∞chto zm∞n v budoucnosti.
  
  Nedomnφvßm se, ₧e by v souΦasnΘ dob∞ hrßly klimatickΘ faktory n∞jakou v²znamn∞jÜφ roli ve zm∞nßch Φetnosti v²skytu tornßd. SpφÜe jde opravdu o v∞tÜφ informovanost a takΘ o praktick² d∙sledek "honby" za "senzacemi" ze strany n∞kter²ch sd∞lovacφch prost°edk∙. Nebo i tφm, ₧e se tΘto problematice koneΦn∞ zaΦal u nßs n∞kdo vß₧n∞ v∞novat. Do budoucnosti ale asi nelze zcela vylouΦit i n∞jakΘ skuteΦnΘ mφrnΘ (ale systematickΘ) zm∞ny Φetnosti nebo intenzity t∞chto jev∙.
  
  Jinak jistΘ souvislosti mezi Φetnostφ siln²ch konvektivnφch jev∙ a El Nina byly (pokud vφm) v USA nalezeny a jsou vyu₧φvßny ke klimatologick²m p°edpov∞dφm zv²ÜenΘ (nebo snφ₧enΘ) Φetnosti v²skytu t∞chto jevu pro jednotlivΘ sez≤ny. Nejde tady ale v ₧ßdnΘm p°φpad∞ o p°edpov∞di jednotliv²ch tornßd v meteorologickΘm smyslu. Tyto p°edpov∞di vlastn∞ jen odhadujφ, zda se podmφnky, vhodnΘ pro vznik t∞chto jev∙, vyskytnou v danΘ sez≤n∞ Φast∞ji nebo mΘn∞ Φasto, ne₧ b²vß obvyklΘ.

• Dß se tornßdo jakkoliv ovlßdat, °φdit, usm∞r≥ovat, p°edchßzet mu nebo alespo≥ p°esv∞dΦiv∞ p°edpov∞d∞t? Nejde mi jen o nyn∞jÜφ b∞₧nou praxi, jde mi taky o "hudbu budoucnosti" - nap°. jsme slyÜel o pokusech sypat chemickou slouΦeninu do mrak∙ aby z nich neprÜelo - tak n∞co v takovΘho, opravdu i ze ₧ßnru scifi.

  Dßle bych pot°eboval v∞d∞t, co se p°esn∞ d∞je, kdy₧ je tornßdo zpozorovßno, nebo p°edpov∞zeno. Myslφm tφm tok informacφ. Kdo koho a jak rychle informuje, v jak²ch p°φpadech dochßzφ k evakuaci a jak²m zp∙sobem. Zde mßm na mysli hlavn∞ americk² kontinent, proto₧e u nßs to asi nebude takovΘ "₧havΘ". Ale i tak by m∞ postup u nßs zajφmal, alespo≥ pro srovnßnφ s USA. (AleÜ Zachoval, 8.4.2000)

  Tornßdo se nedß (alespo≥ v souΦasnosti) ₧ßdn²m zp∙sobem um∞le ovlivnit. Jedinou mo₧nostφ, jak snφ₧it jeho nßsledky, je vΦasnß v²straha. V souΦasnosti (rok 2000) v²stra₧n² systΘm p°ed tornßdy funguje pouze na ·zemφ USA a Kanady; v²strahy jsou vydßvßny cca 5 a₧ 20 minut p°edem, co₧ je v∞tÜinou dostateΦnß doba pro vyhledßnφ vhodnΘho ·krytu. V²strahy jsou v∞tÜinou vydßvßny na zßklad∞ radarov²ch pozorovßnφ nebo na zßklad∞ hlßÜenφ pozemnφch pozorovatel∙ (bu∩ profesionßl∙, nebo peΦliv∞ Ükolen²ch dobrovoln²ch pozorovatel∙). Pozorovßnφ sbφrß NWS (National Weather Service, Nßrodnφ pov∞trnostnφ slu₧ba), kterß po ov∞°enφ informace varuje obyvatelstvo prost°ednistvφm slo₧ek civilnφ ochrany. O v²straze na potencißln∞ silnou bou°i nebo konkrΘtn∞ na tornßdo informuje v∞tÜina mφstnφch televiznφch a rozhlasov²ch stanic; v mφstech bezprost°edn∞ ohro₧en²ch p°ichßzejφcφm tornßdem varuje obyvatele mφstnφ rozhlas, sirΘny a policie pomocφ tlampaΦ∙. V∞tÜina obydlφ v ohro₧en²ch oblastech mß "protitornßdov² ·kryt", co₧ je bu∩ specißlnφ stavba pod zemφ (jakßsi zpevn∞nß "zemljanka"), nebo byteln∞ji postavenß Φßst budovy. Krom∞ toho existujφ ve°ejnΘ velkokapacitnφ kryty (pevnΘ Φßsti ve°ejn²ch budov), kam se obyvatelΘ bez jinΘ mo₧nosti ochrany mohou uch²lit.

  V ╚eskΘ republice (ani nikde jinde v Evrop∞) ₧ßdn² specißlnφ v²stra₧n² systΘm p°ed tornßdy nefunguje. D∙vod je ten, ₧e frekvence v²skytu tornßd je zde natolik nφzkß, ₧e by se podobn² systΘm prost∞ nevyplatil...

  Lidstvo zkouÜφ ovliv≥ovat poΦasφ - zejmΘna dΘÜ¥ - od ·svitu d∞jin (Üamani, za°φkßvaΦi, bubnovßnφ, zvony, st°φlenφ do mrak∙...), ale p°φliÜ se mu to (mo₧nß naÜt∞stφ) neda°φ. Modernφ pokusy zahrnujφ st°φlenφ raket s r∙zn²mi chemikßliemi (nap°. jodid st°φbrn²) nebo jejich rozpraÜovßnφ do bou°kovΘ oblaΦnosti z letadel, v²sledky jsou vÜak znaΦn∞ rozporuplnΘ a nep°esv∞dΦivΘ. Hlavnφm d∙vodem nejednoznaΦnosti nßzor∙ na tyto pokusy je to, ₧e nikdy nelze p°edem °φci, jak by se vyvφjela bou°e bez zßsahu Φlov∞ka (Φili neverifikovatelnost t∞chto experiment∙). Zpravidla Φφm je zem∞, kde se tyto pokusy konajφ, chudÜφ, mΘn∞ rozvinutß Φi mΘn∞ demokratickß, tφm deklaruje "jednoznaΦn∞jÜφ" kladnΘ v²sledky.