DEFINICE A POPIS TORN┴DA

Tornßda, hurikßny, ...

Co to vlastn∞ je tornßdo? V∞tÜina St°edoevropan∙ si sice sprßvn∞ vybavφ, ₧e to je n∞jak² velmi siln² vφtr, p°φpadn∞ ₧e mß podobu vφru, ale tφm znalosti Φasto konΦφ. NaÜinc∙m se tornßda v∞tÜinou pletou s hurikßny, tajfuny Φi cykl≤ny, co₧ je pravd∞podobn∞ zp∙sobeno tφm, ₧e s v∞tÜinou t∞chto jev∙ se setkßme spφÜ na televiznφ obrazovce ne₧ v p°φrod∞. To pak automaticky navozuje jist² exotick² nßdech t∞chto pojm∙ a tφm i jejich "praktickou nezajφmavost", od nφ₧ je ji₧ jen kr∙Φek k zaml₧enosti, p°φpadn∞ neznalosti jejich v²znamu. Naproti tomu, jestli₧e tornßda a hurikßny p°edstavujφ reßlnou hrozbu pro znaΦnou Φßst obyvatel USA, je pro pr∙m∞rnΘho AmeriΦana obsah t∞chto pojm∙ naprosto z°ejm². Jak to s t∞mito pojmy tedy vlastn∞ je?

Hurikßn, tajfun a cykl≤n jsou jen r∙znΘ mφstnφ nßzvy pro jeden typ atmosferickΘho jevu - tropick² cykl≤n. To je mohutn² oblaΦn² vφr o pr∙m∞ru n∞kolika set kilometr∙, vznikajφcφ nad tropick²mi mo°i, s dΘlkou ₧ivota kolem jednoho a₧ dvou t²dn∙. Naproti tomu tornßdo je sice tΘ₧ atmosfΘrick² vφr, avÜak podstatn∞ menÜφch horizontßlnφch rozm∞r∙ (°ßdov∞ desφtky a₧ stovky metr∙), v²razn∞ kratÜφ doby ₧ivota (desφtky sekund a₧ desφtky minut), ale v∞tÜinou v²razn∞ siln∞jÜφ intenzity, kter² vznikß pod vertikßln∞ mohutnou bou°kovou oblaΦnostφ konvektivnφch bou°φ. Zatφmco tropickΘ cykl≤ny p∙sobφ relativn∞ menÜφ Ükody na obrovskΘm ·zemφ (Φφm₧ je celkovß bilance Ükod znaΦnß), tornßda zpravidla p∙sobφ znaΦnΘ lokßlnφ Ükody. TropickΘ cykl≤ny je v souΦasnosti ji₧ mo₧nΘ dob°e monitorovat a p°edpovφdat jejich dalÜφ postup s n∞kolikadennφm p°edstihem, tornßda se vyvφjejφ tΘm∞° neoΦekßvan∞ a v²straha p°ed nimi b²vß mo₧nß jen n∞kolik minut - vyjφmeΦn∞ p°es deset a₧ dvacet minut - dop°edu.

Konvektivnφ bou°e, supercely

Atmosferickß konvekce je proces, p°i kterΘm vzduch, zah°ßt² nejΦast∞ji od zemskΘho povrchu Φi mo°skΘ hladiny, zaΦne v d∙sledku ArchimΘdovy sφly stoupat v podob∞ r∙zn∞ velk²ch "bublin" sm∞rem vzh∙ru. Od jistΘ hladiny zaΦne kondenzovat vodnφ pßra do drobn²ch kapiΦek, zaΦφnß vznikat oblak typu cumulus. Pokud mß stoupajφcφ "bublina" dostatek energie (to zßvisφ na vertikßlnφm teplotnφm zvrstvenφ atmosfΘry, ve kterΘ konvekce probφhß), m∙₧e se vyvinout podstatn∞ mohutn∞jÜφ oblak - cumulonimbus ("bou°kov² mrak"). Tento oblaΦn² projev konvektivnφch bou°φ znß v∞tÜina lidφ spφÜe pod ne zcela p°esn²m oznaΦenφm "bou°ka". Zatφmco Φesk² termφn "bou°ka" je souhrnn²m oznaΦenφm pro elektrickΘ, optickΘ a akustickΘ jevy doprovßzejφcφ atmosfΘrickΘ v²boje, termφn "konvektivnφ bou°e" je obecn∞jÜφm oznaΦenφm pro oblak typu cumulonimbus a jevy, kterΘ jej doprovßzejφ nebo mohou doprovßzet (elektrickß aktivita, intenzivnφ srß₧ky, kroupy, siln² nßrazovit² vφtr, tornßda). Hovorovß ΦeÜtina tyto dva pojmy p°φliÜ nerozliÜuje, je vÜak nutnΘ si uv∞domit, ₧e ne ka₧dß bou°ka musφ b²t vßzßna na konvektivnφ bou°i a naopak. Terminologickß nejednotnost se projevuje i v p°ekladech - pro °adu termφn∙, b∞₧n∞ pou₧φvan²ch v americkΘ angliΦtin∞, doposud neexistuje ustßlenß Φeskß a slovenskß terminologie. Proto na t∞chto strßnkßch najdete u n∞kter²ch Φesk²ch (resp. slovensk²ch) pojm∙ v zßvorce i p∙vodnφ americkΘ nßzvy.

Typickß doba ₧ivota jednΘ "bou°kovΘ bu≥ky" je kolem 30 a₧ 50 minut - po tΘto dob∞ bu≥ka zanikß. V∞tÜina konvektivnφch bou°φ je vÜak tvo°ena vφce takov²mito bu≥kami v r∙znΘm v²vojovΘm stßdiu, Φφm₧ bou°e jako celek m∙₧e navenek existovat po dobu podstatn∞ delÜφ, a₧ n∞kolik hodin. Existuje vÜak typ bou°φ tvo°en²ch jedinou bu≥kou, kterΘ mohou p°e₧φvat po dobu n∞kolika hodin. TakovΘto bou°e siln∞ rotujφ kolem svΘ vertikßlnφ osy. Na tzv. dopplerovsk²ch radarech (schopn²ch m∞°it vedle radarovΘ odrazivosti i radißlnφ rychlosti) je pak pozorovßna tzv. mezocykl≤na (angl. mesocyclone) o pr∙m∞ru p°ibli₧n∞ 10 - 30 kilometr∙. Konvektivnφ bou°e, ve kter²ch je radarem detekovßna mezocykl≤na, se naz²vajφ supercely (angl. supercell, supercell storm). A prßv∞ supercely b²vajφ doprovßzeny "nejdivoΦejÜφm" poΦasφm - ob°φmi kroupami, tornßdy, p°φpadn∞ p°φvalov²mi srß₧kami Φi extrΘmnφ elektrickou aktivitou. Dodejme, ₧e p°edpona "super" se nevztahuje k velikosti bou°φ, n²br₧ k intenzit∞ proces∙, kterΘ v nich probφhajφ.

Definice tornßda

Klasickß tornßda jsou vßzßna prßv∞ na supercely (sem pat°φ vÜechna siln∞jÜφ tornßda), avÜak Φßst se jich m∙₧e vyskytnout i na relativn∞ slabÜφch nesupercelßrnφch konvektivnφch bou°φch; takovßto tornßda vÜak zpravidla nedosahujφ nejniΦiv∞jÜφch ·Φink∙. V∞tÜina tornßd se vyskytuje pod jßdrem bou°e (viz obrßzek A), nejΦast∞ji na jejφm jihov²chodnφm okraji - to vypl²vß z typickΘho proud∞nφ v bou°i a jejφm okolφ v mφrn²ch severnφch zem∞pisn²ch Üφ°kßch. RßmeΦkem je v obrßzku A vyznaΦena poloha detailn∞jÜφch obrßzk∙ B, C a D (viz nφ₧e).

Podφvejme se nynφ, jak je tornßdo definovßno. Definice, kterß se mi jevφ jako nejv²sti₧n∞jÜφ a nejobecn∞jÜφ, je nßsledujφcφ:

Tornßdo je siln∞ rotujφcφ vφr (se zhruba vertikßlnφ osou), vyskytujφcφ se pod spodnφ zßkladnou konvektivnφch bou°φ, kter² se dot²kß zemskΘho povrchu a je dostateΦn∞ siln², aby na n∞m mohl zp∙sobit hmotnΘ Ükody.

P°ibli₧n∞ takovouto definici navrhuje Chuck Doswell ve svΘm vynikajφcφm www-eseji  What is a tornado? (v n∞m₧ naleznete krom∞ hlubok²ch a nesmφrn∞ racionßlnφch ·vah o definici tornßda i hodn∞ obrßzk∙ k danΘ problematice, kterΘ z d∙vodu copyrightu nenφ mo₧nΘ uve°ejnit p°φmo na naÜich strßnkßch). Podle tΘto definice tudφ₧ pro klasifikaci jevu jako₧to tornßda nenφ nutnß ani p°φtomnost kondenzaΦnφho ächobotuô, ani nenφ rozhodujφcφ geografickß oblast, kde se jev vyskytl. Tato definice rovn∞₧ elegantn∞ obchßzφ podmφnku zp∙soben²ch Ükod, kterß se vyskytovala v °ad∞ starÜφch definic. Podle nich nemohl b²t klasifikovßn jako tornßdo jev, kter² se vyskytl v neobydlen²ch oblastech (nap°. prΘriφch, pouÜtφch, horßch), nebo¥ tam prost∞ neexistovalo nic, co by mohlo b²t zniΦeno... V definici vÜak z∙stßvß znaΦnß subjektivita, a sice v ohodnocenφ schopnosti jevu zp∙sobit Ükody. HlubÜφ zßjemce o problematiku definice tornßda odkazuji na v²Üe zmφn∞n² esej.

Pro ·plnost jeÜt∞ uvßdφm definici tornßda a tromby podle MeteorologickΘho slovnφku v²kladovΘho a terminologickΘho (MÄP ╚R + Academia, Praha, 1993):

Tromba - vφr v atmosfΘ°e s jinou ne₧ horizontßlnφ osou a pr∙m∞rem °ßdov∞ jednotek, desφtek, v²jimeΦn∞ i stovek metr∙. Rozeznßvßme: a) malΘ tromby, kterΘ se tvo°φ od zem∞ vzh∙ru v siln∞ p°eh°ßtΘm vzduchu nad pevninou a dosahujφ do v²Üky n∞kolika desφtek a₧ stovek metr∙. Vznikajφ p°edevÜφm na pouÜtφch, lze je vÜak pozorovat v lΘt∞ i v mφrn²ch zem∞pisn²ch Üφ°kßch. Projevujφ se jako prachovΘ nebo pφseΦnΘ vφry a rotaΦnφ proud∞nφ v nich m∙₧e mφt charakter antibarickΘho v∞tru; b) velkΘ tromby se tvo°φ ve vyÜÜφch vrstvßch ovzduÜφ v horkΘm instabilnφm vzduchu a jsou vßzßny na oblak druhu cumulonimbus, z n∞ho₧ se spouÜt∞jφ dol∙ a mohou dosßhnout a₧ zemskΘho povrchu. ..... VelkΘ tromby m∙₧eme pozorovat jak nad pevninou, tak mo°em.Vznikajφ v tepl²ch oblastech Zem∞, nikoliv vÜak v blφzkosti rovnφku. ZvlßÜt∞ mohutnΘ velkΘ tromby, vyskytujφcφ se v ji₧nφch stßtech USA a v²jimeΦn∞ i v severn∞ji le₧φcφch oblastech, se naz²vajφ tornßda.

Tornßdo - nßzev pro velkΘ tromby, vyskytujφcφ se p°edevÜφm v povodφ °eky Mississippi ve stßtech Kansas a Oklahoma (USA). Obvykle vznikajφ v instabilnφm vlhkΘm tropickΘm vzduchu pochßzejφcφm z oblasti MexickΘho zßlivu a vytvß°ejφcφm teplΘ sektory cykl≤n, kterΘ p°echßzejφ nad jmenovan²mi ·zemφmi. Oblaky druhu cumulonimbus, se kter²mi tornßda souvisejφ, b²vajφ uspo°ßdßny do pßs∙ a tvo°φ typickou Φßru instability identifikovatelnou na dru₧icov²ch snφmcφch a p°i radiolokaΦnφch pozorovßnφch. Tornßda se vyskytujφ v tΘto oblasti i na studen²ch frontßch. Termφn tornßdo se n∞kdy pou₧φvß jako oznaΦenφ pro podobnΘ jevy, vyskytujφcφ se nap°. v zßp. Africe, ve v²ch. Φßstech Indie, v Austrßlii, pop°. i v Evrop∞, kde vÜak zdaleka nemajφ takovΘ niΦivΘ ·Φinky.

Na zßklad∞ t∞chto dvou definic je tedy mo₧nΘ ztoto₧nit tornßdo se silnou trombou. Vzhledem ke znaΦn∞ rozÜφ°en∞jÜφmu pou₧φvßnφ termφnu tornßdo ve v∞tÜin∞ ostatnφch jazyk∙ se k tomuto termφnu p°iklßnφme i na t∞chto strßnkßch.

V definici tornßda, tak, jak je uvedena v²Üe, z∙stßvß znaΦnß subjektivita ohledn∞ potencißlu jevu zp∙sobit Ükody. Zpravidla vÜak jakßkoliv tromba, vyskytujφcφ se pod zßkladnou kumulonimbu a dot²kajφcφ se zemskΘho povrchu, je pova₧ovßna za tornßdo. Diskutabilnφ z∙stßvß prßv∞ podmφnka doteku se zemsk²m povrchem: nenφ d∙vodu p°edpoklßdat, ₧e tornßdo, kterΘ se "zvedne" ze zem∞, p°estßvß b²t tornßdemà Jeliko₧ vÜak tuto podmφnku uvßdφ v∞tÜina definic, budeme ji respektovat. Definice tornßda se bude dßle vyvφjet a nelze ji proto pova₧ovat za dogma, za koneΦnou a jedinou sprßvnouà

Tornßda, kterß jsou vßzßna na konvektivnφ bou°i majφcφ supercelßrnφ charakter, b²vajφ oznaΦovßna jako supercelßrnφ tornßda. Tornßda, pro jejich₧ "mate°skou" bou°i nenφ supercelßrnφ charakter z°ejm², jsou oznaΦovßna jako nesupercelßrnφ tornßda. Op∞t je mo₧n²m p°edm∞tem diskuze, do jakΘ mφry jsme schopni rozpoznat supercelßrnφ podstatu bou°e - je to do znaΦnΘ mφry vßzßno na ·rove≥ pozorovacφ techniky (tedy p°edevÜφm radar∙), p°φpadn∞ na zkuÜenosti pozorovatele, a na vzdßlenosti, v jakΘ se bou°e vyskytne od radaru nebo pozorovatele.

Tromby, kterΘ nespl≥ujφ definici tornßda (z jakΘhokoliv d∙vodu), lze p°esn∞ji oznaΦit jako netornßdickΘ tromby. Pro trombu, kterß p°edchßzφ tornßdu (v dob∞, kdy se jeÜt∞ nedot²kß zemskΘho povrchu) nebo po n∞m z∙stane po opuÜt∞nφ zemskΘho povrchu, doporuΦuji pou₧φvat v₧itß oznaΦenφ kondenzaΦnφ chobot nebo nßlevka.

A jeÜt∞ jedna d∙le₧itß poznßmka. ObΦas se v ΦeÜtin∞ jako synonymum pro trombu nebo tornßdo pou₧φvß termφn smrÜ¥. Podle MeteorologickΘho slovnφku se vÜak smrÜtφ rozumφ "hovorovΘ oznaΦenφ pro prudkΘ a krßtkodobΘ zesφlenφ v∞tru provßzenΘ niΦiv²mi ·Φinky". Z tohoto pohledu je tromba Φi tornßdo jednou z mo₧n²ch forem smrÜti, a nem∞ly by se tedy tyto termφny zam∞≥ovat. P°esto vÜak obΦas nalezneme (zejmΘna ve starÜφ literatu°e) termφn smrÜ¥ pou₧it² p°i zjevnΘm popisu tromby. Tudφ₧ o tom, co m∞l autor p°i pou₧itφ termφnu smrÜ¥ na mysli, se Φasto musφme dom²Ület z obsahu; p°i Φetb∞ Φesk²ch p°eklad∙ starÜφch latinsk²ch text∙ nebo zahraniΦnφ literatury je mo₧nΘ ov∞°enφ pou₧itΘho termφnu v originßlφm dφle.

Vzhled tornßda

Tornßdo se nejΦast∞ji jevφ jako siln∞ rotujφcφ "chobot" Φi "sloup", visφcφ ze spodnφ zßkladny konvektivnφ bou°e. Rotace je v naprostΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ cyklonßlnφ (p°i pohledu ze zemskΘho povrchu na severnφ polokouli zleva doprava), vyjφmeΦn∞ anticyklonßlnφ. Ne v₧dy je vÜak rotace dob°e patrnß - nejlΘpe ji "zviditel≥uje" zvφ°en² prach, unßÜen² tornßdem. Pokud vÜak pozorujeme tornßdo z v∞tÜφ vzdßlenosti, nemusφ b²t vφ°φcφ prach rozeznateln² a tornßdo se spφÜe jevφ jako sloup, trycht²° Φi nßlevka pod zßkladnou bou°e. NejΦast∞ji je tornßdo "zviditeln∞nΘ" dφky kondenzaci vodnφ pßry, ke kterΘ dochßzφ v d∙sledku velmi silnΘ rotace vzduchu a nßslednΘmu poklesu atmosferickΘho tlaku uvnit° tornßda. Zeslabenφ cirkulace nebo nasßtφ suÜÜφho vzduchu mß za nßsledek "zvednutφ se" tornßda ze zemskΘho povrchu Φi jeho ·plnΘ vymizenφ, kolφsßnφ intenzity rotace se projevuje jako "skßkßnφ" tornßda.

SchΘma tornßda: 1 - spodnφ zßkladna oblaΦnosti bou°e 2 - pomalu rotujφcφ "wall-cloud" 3 - rychle rotujφcφ vlastnφ tornßdo 4 - kondenzaΦnφ "chobot" (nebo "nßlevka") 5 - prach a trosky, vφ°φcφ nad zemsk²m povrchem

Na zßklad∞ v²Üe uvedenΘ definice by se tedy za tornßdo mohl pova₧ovat pouze takov² jev, kdy je pod zßkladnou bou°e dob°e patrn² siln∞ rotujφcφ praÜn² vφr (B, C), p°φpadn∞ vφr z unßÜen²ch trosek, nebo kdy kondenzaΦnφ chobot dosahuje zemskΘho povrchu (D). N∞kdy m∙₧e b²t kondenzaΦnφ chobot zcela zahalen vφ°φcφm prachem a troskami (co₧ je prßv∞ v p°φpad∞ C). V p°φpad∞, kdy kondenzaΦnφ chobot (Φi nßlevka) nedosahuje a₧ k zemskΘmu povrchu a kdy pod nφm nenφ patrn² rotujφcφ praÜn² vφr, nelze z formßlnφho hlediska mluvit o tornßdu (by¥ se tak v praxi Φasto d∞je). Proto₧e ale tornßda mohou b∞hem svΘho ₧ivota na p°echodnou dobu zeslßbnout (a opustit tak zemsk² povrch) a o n∞co pozd∞ji op∞tovn∞ zesφlit, nemß smysl tvrdit, ₧e "byla tornßdem" pouze v dob∞, kdy se dot²kala zem∞... DalÜφm d∙vodem, proΦ se reßln∞ existujφcφ tornßdo n∞kdy zdßnliv∞ nedot²kß zem∞, m∙₧e b²t velmi nφzkß vlhkost vzduchu (a tedy "nßroΦn∞jÜφ" podmφnky pro vznik kondenzaΦnφho chobotu). Podobn∞, v²skyt tornßda nap°. nad skalnat²m povrchem nebude doprovßzen vφ°φcφm prachem. Jak je z°ejmΘ, i tato Φßst definice tornßda mß svΘ slabiny.

Existujφ tornßda, kdy se na jejich obvodu vytvo°φ podru₧nΘ, drobn∞jÜφ vφry, kterΘ vÜak sv²m destruktivnφm ·Φinkem vysoce p°evyÜujφ "nosnΘ" tornßdo. Vyskytujφ se i p°φpady, kdy vlastnφ tornßdo je velmi slabΘ, p°φpadn∞ se ani nedot²kß zemskΘho povrchu (pak by ale nem∞lo b²t jako₧to tornßdo v∙bec oznaΦeno...), avÜak jeho podru₧nΘ vφry zp∙sobφ znaΦnΘ Ükody. Pro tyto podru₧nΘ vφry je charakteristickß velmi krßtkß doba ₧ivota (°ßdov∞ sekundy Φi desφtky sekund), co₧ mß za nßsledek vysoce lokalizovanΘ Ükody. Jeliko₧ vÜak tyto podru₧nΘ vφry jsou charakteristickΘ prßv∞ (a pouze) pro tornßda, pak i jev, kter² by svou intenzitou nebyl klasifikovateln² jako₧to tornßdo, avÜak na n∞m₧ se tyto podru₧nΘ vφry vyskytnou, b²vß automaticky za tornßdo oznaΦen.

Mezi tornßda lze zpravidla za°adit i obdobnΘ jevy nad mo°em, oznaΦovanΘ v ΦeÜtin∞ jako vodnφ sloup nebo vodnφ smrÜ¥ (angl. waterspout). Nelze sem vÜak za°adit r∙znΘ praÜnΘ nebo pφseΦnΘ vφry drobn∞jÜφch rozm∞r∙ a slabÜφ intenzity, kterΘ se vyskytujφ p°i vyÜÜφch teplotßch zemskΘho povrchu i za bezoblaΦnΘho poΦasφ nebo pod drobnou konvektivnφ oblaΦnostφ.

Jak je snad z uvedenΘho patrnΘ, je klasifikace jevu jako₧to tornßda do znaΦnΘ mφry subjektivnφ, mohou se vyskytnout p°φpady na hranici tohoto pojmu. Jeliko₧ vÜak p°φroda neznß "Ükatulkovßnφ" (co₧ je ostatn∞ jenom pom∙cka lidφ pro usnadn∞nφ ₧ivota), je v²skyt t∞chto jev∙ "na pomezφ definice" naprosto p°irozen²...