1. ┌vod
Kdy₧ jsem na seminß°i CESDEFÆ90 referoval o v∞trnΘ smrÜti - tromb∞ v Brn∞ 13.°φjna 1870, spjatΘ s Gregorem Mendlem [1], netuÜil jsem, ₧e se o dva roky pozd∞ji jeÜt∞ setkßm s problematikou t∞chto nebezpeΦn²ch vzduÜn²ch vφr∙ mφstnφho rßzu - u nßs naÜt∞stφ mimo°ßdn²ch - p°i °eÜenφ v²zkumnΘho ·kolu. Na lΘta 1992-1994 byl toti₧ Grantovou agenturou Akademie v∞d ╚eskΘ republiky vybrßn projekt Dr.Mojmφra Hrßdka a kol.: Ohro₧enφ vybran²ch m∞st, obcφ a v²znamn²ch technick²ch d∞l v ╚eskΘ republice p°φrodnφmi riziky [2]. P°i vytipovßnφ extrΘmnφch (rizikov²ch) pov∞trnostnφch jev∙ u nßs bylo toti₧ nutnΘ konstatovat, ₧e tromby - tornßda k nim bezesporu pat°φ. Co vÜak je znßmo o jejich v²skytu ve st°ednφ Evrop∞?
2. Pokus o sestavenφ jejich historickΘho katalogu
P°ipome≥me zde, ₧e trombou (tornßdem) rozumφme siln² vzduÜn² vφr s p°ibli₧n∞ svislou osou otßΦenφ o pr∙m∞ru n∞kolik desφtek metr∙, projevujφcφ se oblaΦn²m sloupem obvykle nßlevkovitΘho tvaru, kter² vychßzφ ze zßkladny bou°kovΘho oblaku; dosßhne-li zemskΘho povrchu, b²vß p∙vodcem znaΦn²ch Ükod. D°φve byl tento jev takΘ oznaΦovßn jako v∞trnß (pop°. vodnφ) smrÜ¥ [1]. Letos vydan² Meteorlogick² slovnφk [3] vÜak pojem smrÜ¥ vyklßdß jako hovorovΘ oznaΦenφ pro prudkΘ a krßtkodobΘ zesφlenφ v∞tru, provßzenΘ niΦiv²mi ·Φinky. D∙vodem preference termφnu tromba souvisφ s vφceznaΦnostφ pojmu smrÜ¥, proto₧e samotnΘ niΦivΘ ·Φinky v∞tru nestaΦφ ke specifikaci jevu, spjatΘho s bou°kov²m oblakem a vyskytujφcφho se tΘm∞° v²hradn∞ v teplΘm pololetφ.
Pßtrßme-li po konkrΘtn∞jÜφch ·dajφch o v²skytu tohoto nebezpeΦnΘho atmosfΘrickΘho jevu - znßmΘho p°edevÜφm s USA - ve st°ednφ Evrop∞, v∞tÜina Φesk²ch meteorologick²ch p°φruΦek a monografiφ v tomto ohledu mlΦφ (nap°. [4], [5], [6]). Dokonce i v profilovΘm dφle ôPodnebφ a vodnφ re₧im ╚SSRô [7], p°φmo se zab²vajφcφm nebezpeΦn²mi hydrometeorologick²mi jevy u nßs, jakßkoliv informace o trombßch chybφ. Prvnφ Φeskou knφ₧kou, uvßd∞jφcφ mj. konkrΘtnφ p°φklady jejich v²skytu na ·zemφ ╚eskΘ republiky je z°ejm∞ ôMal² pr∙vodce meteorologiφô [8].
Jakß je situace v sousednφch stßtech? Nap°. v polskΘ meteorologickΘ p°φruΦce M.Schmidta [9] jsou na zßv∞r kapitoly o tornßdech - smrÜtφch uvedeny 4 p°φklady v²skytu tohoto jevu na ·zemφ Polska z let 1931-1965. V Rakousku pak A. Pⁿhringer dokonce publikoval katalog 68 tromb z let 1910-1971 [10]. Tento p°φklad mne vedl k pokusu o sestavenφ podobnΘho katalogu pro ╚R.
Jak se pozd∞ji ukßzalo, byl to nelehk² ·kol, souvisejφcφ jak s terminologickou nejednotnostφ a nesprßvnostφ, tak s velkou rozpt²lenostφ informacφ o tomto jevu v pramenech nejr∙zn∞jÜφho druhu. Pro tuto chvφli je podstatnΘ, ₧e v prvnφ verzi katalogu se prozatφm poda°ilo podchytit 32 tromb z ·zemφ ╚ech, Moravy a Slezska [11].
NejstarÜφ dokumentovanß tromba se vyskytla v Praze roku 1119. Kronikß° Kosmas ji popsal takto: ôDne 30.Φervence ve st°edu, kdy₧ se ji₧ den sch²lil k veΦeru, prudk² vichr, ba sßm satan v podob∞ vφru, ude°iv nßhle od ji₧nφ strany na knφ₧ecφ palßc na hrad∞ VyÜehrad∞, vyvrßtil od zßklad∙ starou a tedy velmi pevnou ze∩, a tak - co₧ jest podivn∞jÜφ zjev - kde₧to obojφ strana, p°ednφ i zadnφ, z∙stala celß a neot°esenß, st°ed palßce byl a₧ k zemi vyvrßcen a rychleji, ne₧ by Φlov∞k p°elomil klas, nßraz v∞tru polßmal ho°ejÜφ i dolejÜφ trßmy i s domem sam²m na kousky a rozhßzel je...ô (Z latiny p°elo₧il Karel Hrdina). Nejnov∞jÜφ v²skyt tohoto nebezpeΦnΘho vφru byl pak zaznamenßn 16.Φervence 1993 u SpßlenΘho Po°φΦφ (okr. Plze≥-jih).
Doba trvßnφ jevu byla od n∞kolika sekund do n∞kolika hodin. Rekordnφ byla tromba z 11.kv∞tna 1910 v jihozßpadnφch ╚echßch, kterß trvala 3 hodiny 20 minut a b∞hem svΘ existence urazila drßhu cca 190 km z prostoru zßpadn∞ od ╚esk²ch Bud∞jovic ke Karlov²m Var∙m, p°iΦem₧ Üφ°ka stopy Ükod byla kolem 60 metr∙. Ve t°ech p°φpadech je znßm jen rok v²skytu, jen u 11 tromb byla zaznamenßna dennφ doba.
Z ·daj∙ 29 tromb se poda°ilo sestavit tabulku roΦnφho chodu Φetnostφ v²skytu (p°iΦem₧ p°φpad z r.1119 byl vzhledem k julißnskΘmu kalendß°i poΦφtßn do srpna):
M∞sφc IV V VI VII VIII IX X
PoΦet 3 5 4 7 6 2 2
Tromby se tedy vyskytly jen v obdobφ od (14.) dubna do (13.) °φjna s maximem v Φervenci, co₧ je v souladu s roΦnφm chodem bou°ek. Dodejme, ₧e nejzazÜφ podzimnφ p°φpad je ona v∞trnß smrÜ¥ - tromba z roku 1870, popsanß G.Mendlem.
Pro zajφmavost uve∩me, ₧e jen o dva kalendß°nφ dny d°φve, 11.°φjna, se vyskytla tromba v roce 1981 v Rßjci-Jest°ebφ (okr. Blansko). Jejφ ôobjevenφô bylo trochu kuri≤znφ v tom smyslu, ₧e souviselo s prov∞°enφm citace zprßvy s nßzvem ôNiΦivß cykl≤naô, uve°ejn∞nΘ v t²denφku OV KS╚ a rady ONV v Blansku ôNov² ₧ivotô. Jejφ autor v nφ mj. napsal: ôZ jedinΘho mraΦna visel dlouh² chobot obrovskΘho trycht²°e a₧ k samΘ zemi. Byl to obrovsk² vzduÜn² vφr, zvan² odborn∞ podru₧nß cykl≤na...ô Nenφ t°eba dodßvat, ₧e pojmy cykl≤na (s charakteristick²m polom∞rem stovek kilometr∙) a tromba (s charakteristick²m polom∞rem desφtek, vyjφmeΦn∞ stovek metr∙) nejsou sou°adnΘ ani fyzikßln∞, ani terminologicky.
K roku 1586 nachßzφme kronikß°skou zprßvu, ₧e p°i vodnφ smrÜti (Wasserhose) na Orlφku byli spolu s vodou ze dvou rybnφk∙ vyneseny do v²Üe i kap°i a Ütiky a rozpt²leny nad okolnφ krajinou. PodobnΘho p∙vodu byl z°ejm∞ i dΘÜ¥ ryb, zaznamenan² latinsky v pam∞tnφ knize fary v NovΘ Vsi u MladΘ Vo₧ice (okr. Tßbor): ôTΘho₧ roku 1761 ve vigφlii sv. Jana K°titele, tj. 23. Φervna, o p∙ldruhΘ hodin∞ noΦnφ povstala velkß bou°e spojenß s bl²skßnφm. Po nφ nßsledoval hojn² dΘÜ¥, p°i n∞m₧ v NovΘ Vsi ve velkΘm mno₧stvφ padaly rybiΦky podobnΘ pstruh∙m. LidΘ je sbφrali a byly v²bornΘ chuti... ô. P°esto vÜak tento p°φpad nebyl prozatφm do katalogu tromb za°azen.
3. Zßv∞r
Tromby-tornßda nejsou tedy jevem, kter² se nßs net²kß, proto₧e mohou zp∙sobit na ·zemφ ╚R nejen znaΦnΘ Ükody na lesφch, n²br₧ i poÜkozenφ sφdel nebo ohrozit letiÜt∞. Nap°. zmφn∞nß tromba v Rßjci-Jest°ebφ v roce 1981 zp∙sobila b∞hem svΘho postupu Ükody na 26 rodinn²ch domcφch a dalÜφch budovßch v celkovΘ v²Üi p°es 1 mili≤n KΦs. Stejn∞ vysoko byla ohodnocena i nßvÜt∞va tromby na vojenskΘm letiÜti v Plzni 9.srpna 1987, z nφ₧ vyplynulo, ₧e nelze podce≥ovat p°echod ani jedinΘho frontßlnφho systΘmu p°es letiÜtnφ prostor v teplΘm pololetφ, proto₧e lze velmi t∞₧ko p°edpoklßdat, kdy budou mφt ·Φinky p°echodu t∞chto systΘm∙ p°es naÜe ·zemφ niΦiv² charakter.
Jednφm ze zp∙sob∙ ochrany p°ed p°φrodnφmi riziky je v∞tÜφ informovanost obyvatel o vlastnostech podobn²ch nebezpeΦn²ch pov∞trnostnφch jev∙, k nφ₧ snad m∙₧e p°isp∞t i tento p°φsp∞vek, bude-li vyu₧it pro zlepÜenφ nßzornosti v²uky ve fyzice, pop°. v zem∞pisu.
Literatura:
[1] MUNZAR,J.: Gregor Mendel - pr∙kopnφk fyzikßlnφho studia atmosfΘrick²ch jev∙ u nßs. In: VIII. sbornφk CESDEFÆ90, Brno-èlapanice 25.-28.9.1990, s.31-39. Liptovsk² MikulßÜ, VVTè 1990.