 | |
 | Knihy, reportß₧e |
| InternetovΘ adresy |
| Kalendß° akcφ |
| Zaregistruj se! |
| P°ihlßÜenφ (login) |
| Hledßme dobrodruhy |
| NßvÜt∞vnφ kniha |
| Info/Kontakt/Inzerce |
| O nßs |
Peru v roce 2000Popis trasy,zajφmavosti z cesty,praktickß doporuΦenφ a rady ostatnφm cestovatel∙m chystajφcφm se na stejnou nebo podobnou trasu.Upozorn∞nφ Φtenß°∙m 2000/07/22-12:00 V dohlednΘ dob∞ p°evedeme naÜi reportß₧ do novΘ `knihy` na strßnce Dobrodruha. To nßm umo₧nφ p°idat fotografie, kter²ch vznikl na naÜφ cest∞ bezpoΦet. P°idßme i slibovanΘ praktickΘ informace, podrobn² popis trasy vΦetn∞ nßklad∙ a dalÜφ p°ekvapenφ. Sledujte nßs i nadßle!  Ob∞ strany mince 2000/07/22-11:54 Na ka₧dΘ cest∞, v ka₧dΘ zemi narazφte na odvrßcenou stranu. Popisovat negativa Peru nenφ naÜφm cφlem, ale je zajφmavΘ s odstupem napsat o n∞kter²ch skuteΦnostech. Peru je zem∞, kde °idiΦi neustßle troubφ, a to tak Φasto, ₧e to nelze srovnat s ₧ßdnou jinou zemφ. Bez klaksonu se snad nedokß₧φ ani rozjet, odboΦit, n∞koho p°edjet nebo minout turistu. Pokud zrovna nejste ve form∞, stßvß se i hodinovΘ prochßzenφ m∞stem utrpenφm. Jako chodci mßte v Peru celkem sm∙lu. Pro °idiΦe toti₧ jakoby neexistovali. V hustΘm provozu nezastavφ nikdo aby umo₧nil chodc∙m p°ejφt vozovku. Pokud p°echßzφte, je jenom na vßs vΦas uskoΦit nebo kliΦkovat mezi auty. Nikdo toti₧ ani nep°ibrzdφ, ani se nevyhne. Bφlφ cizinci û gringos û jsou chßpßni p°edevÜφm jako zdroj pen∞z a ₧ßdnΘ velkΘ projevy vst°φcnosti nelze oΦekßvat. N∞kdy jsou po₧adovanΘ ceny za zbo₧φ nebo slu₧by tak absurdnφ a jakßkoli domluva nemo₧nß, ₧e mßte pocit, ₧e vßm prodat vlastn∞ ani necht∞jφ. äNatßhnouô vßs v₧dy, je jenom na vßs, na kolik jste schopni po₧adovanou cenu usmlouvat. Perußnci bez problΘm∙ odhazujφ rozliΦn² odpad z oken autobus∙, aut i vlak∙. M∞stsk² odpad sypou bez starostφ do potok∙ a °ek a tak si postupn∞ niΦφ nßdhernou p°φrodu. Na druhou stranu nap°φklad plastovΘ lßhve rozhodn∞ nejsou jejich vynßlezemà BezpeΦnostnφ situace pro turisty se v poslednφch letech v²razn∞ zlepÜila, riziko okradenφ je vÜak vysokΘ, pokud si svoje v∞ci dostateΦn∞ nehlφdßte nebo se pohybujete v nesprßvnou dobu na nesprßvn²ch mφstech. Pokud ale dodr₧φte zßkladnφ pravidla, t∞mto potφ₧φm v²znamn∞ p°edejdete. Jsme si v∞domi toho, ₧e tyto skuteΦnosti lze z pohledu turisty popsat v mnoha zemφch, ╚eskou republiku nevyjφmaje. Je vÜak dobrΘ o nich v∞d∞t a na cestßch s nimi poΦφtat. Poslednφ hodiny v Peru 2000/07/08-17:21 NoΦnφm autobusem jsme se p°emφstili ji₧ naposledy do Limy. Pro v∞tÜφ pohodlφ a na zßklad∞ naÜich zkuÜenostφ z noΦnφch p°ejezd∙ jsme si zakoupili äprvnφ t°φduô, ale tentokrßt jsme nepochopili, proΦ se tak naz²vß. Autobus byl nepohodln², sedaΦky bylo mo₧no sklopit jen mßlo nebo v∙bec. Autobus se pouze bez zastßvky °φtil ohromnou rychlostφ nocφ do Limy. Neubytovali jsme se v centrßlnφ Lim∞, ale v San Isidro vedle Miraflores. Jsou to älepÜφ Φtvrtiô Limy. Ukßzalo se i slunφΦko a tak p°eci jen hlavnφ m∞sto vypadalo lΘpe a veseleji. V pond∞lφ jsme se vypravili do äMuseo de Oro del Peruô û muzea zlata. Sbφrky jsou soukromΘ a vlastnφ je rodina Mujica Gallo. VstupnΘ je p∞kn²ch 20Sol. Sbφrky jsou ale neuv∞°iteln∞ bohatΘ: ve vitrφnßch jsou desφtky a desφtky exponßt∙. Nejsou to jen zlatΘ p°edm∞ty a Üperky, ale i r∙znß ozdobnß i praktickß keramika, zbran∞ a od∞vy. Mo₧nß p°ekvapφ, jak Φast²m motivem je sexußlnφ ₧ivot. Ten je ale Φast² asi u vÜech kulturà.. Zde si Φlov∞k uv∞domφ, kolik bohatstvφ a nejr∙zn∞jÜφch v∞cφ skr²valy hrobky, chrßmy a pyramidy. Je toho tolik, ₧e Φlov∞k je po dvouhodinovΘ prohlφdce tolik vyΦerpßn, ₧e mu u₧ nezbudou sφly na stejn∞ rozsßhlΘ sbφrky textilu v dalÜφm pat°e a kolekci vÜemo₧n²ch zbranφ jen prob∞hne. Snad se zastavφ u samurajsk²ch zbranφ, u revolveru Fidela Castra nebo u osobnφch zbranφ nacistick²ch pohlavßr∙. NaveΦer jsme jeÜt∞ navÜtφvili indißnsk² trh v Miraflores, kde je mo₧no koupit v∞tÜinu v∞cφ, se kter²mi jsme se setkßvali na tr₧iÜtφch v r∙zn²ch Φßstech Peru. OvÜem za cenu trochu vyÜÜφ. V ·ter² p°ed odletem jsem si prohledli sbφrky äMuseo de la Naci≤nô. Nejsou tak bohatΘ, jako sbφrky soukrom²ch muzeφ, dßvajφ vÜak mnohem lepÜφ p°ehled o jednotliv²ch etapßch kultur na ·zemφ starΘho Peru a jsou zde rovn∞₧ modely vÜech v²znamn²ch star²ch staveb. Znovu jsme se mohli vrßtit na mφsta, kterß jsme v pr∙b∞hu m∞sφce navÜtφvili a zßrove≥ jsme si uv∞domili i p°es mφsta, kterß jsme nenavÜtφvili, jakß ohromnß archeologickß bohatstvφ Peru mß. V tomto muzeu lze vid∞t äarcheologick² objev stoletφô û hrob pßna ze Sipßnu. Byl odkryt v roce 1987 zcela neporuÜen. Krom∞ kostry panovnφka zde byly kostry t°φ mlad²ch ₧en, dvou pomocnφk∙, sluhy, ochrßnce, dφt∞te, psa a dvou lam. Z°ejm∞ museli slou₧it pßnovi a₧ za hrobà Po prohlφdce jeÜt∞ zb²valo vyzvednout letenky na naÜφ ambasßd∞. Tentokrßt vÜak setkßnφ nebylo tak vst°φcnΘ a milΘ, jako na zaΦßtku cesty. Narazili jsme na jakousi hloupou Φeskou sekretß°ku, kterß m∞la pocit, ₧e je vφce n∞₧ konzul a p°edvedla v²stup pov²Üen²ch Φesk²ch byrokrat∙, kte°φ stßle nepochopili, ₧e tam jsou pro nßs a z naÜich danφ. Prvnφ signßly nßvratu do vlastià Peru je krßsnß zem∞. Za ten m∞sφc cestovßnφ jsme toho vid∞li mnoho, ale hodn∞ jeÜt∞ zb²vß. Nap°φklad celß oblast Amazonie. Tak snad p°φÜt∞à Moche & Chimu 2000/07/03-03:23 Na uzemi Truchillo se nachazely dve vyznamne kultury - starsi Moche ( kolem 500 n.l. ) a mladsi Chimu ( 1000 - 1470 n.l. ), ktere zde zanechaly vyznamne pamatky. Navstivili jsme Las Huacas del Sol y de la Luna ( chramy Slunce a Mesice ). Chram Slunce je sice vetsi, ale chram Mesice je zajimavejsi. Je castecne zrekonstruovan a na zdech lze videt barevne ornamenty, na kterych jsou chobotnice, ryby, oci, celisti pumy,...Dalsim chramem je La Huaca Arco Iris nebo take La Huaca del Dragon. Rovnez byva pouzivan nazev Chram duhy, nebot ta je stezejnim motivem na zdech velmi dobre zachovaneho chramu. Mensim chramem je La Huaca Esmeralda. Ten je vsak dosti ponicen. Nejvyznamnejsi pamatkou je mesto z pisku Chan Chan ( Slunce Slunce ) s castecne dochovanym komplexem palace Tschudi. Chan Chan se rozkladal na 28 km2 a byl nejvetsi predkolumbovske mesto Ameriky a nejvetsi mesto z pisku na svete. Pisek vsak neni trvaly stavebni material, a tak se dochovaly jen zbytky vysokych zdi. Mesto se skladalo z deviti `submest` a zilo zde kolem 50 tisic obyvatel. Nejzajimavejci je komplex palace Tschudi. Prosli jsme velike ceremonialni namesti, jehoz zdi jsou zdobeny symboly more - vlnami a rybami. Symboly more ( ryby, vlny, morsti ptaci, rybarske site ) a mesic byly nejdulezitejsimi religioznimi symboly a lze je videt lepe ci hure dochovane v dalsich castech palace. Palac Tschudi byl pro nas nejpozoruhodnejsi pamatkou v teto casti Peru. Keramiku, nastroje, sperky a dalsi zajimavosti lze videt ve dvou zdejsich muzeich. Z Peru nam toho zbyva jiz hodne malo - presun do Limy, navsteva Narodniho muzea a Muzea zlata a pak jen odlet domu. Uz se nam moc styska po nasi holcicce. Za tu dobu zacala plynne mluvit... Trujillo 2000/07/01-22:56 V Huarazu jsme si smulu jeste nevybrali do konce. Kdyz jsme chteli odjet v utery do Trujillo, zjistili jsme, ze vsechny autobusy odjizdi az vecer kolem devate. Vybrali jsme si podle ceny i terminalu slusnou spolecnost MOVIL Tours, zakoupili jizdenky, ulozili vsechna zavazadla do uschovny a premysleli, jak vyuzit zbytek dne. Po neprilis dobre pizze jsme taxikem odjeli k malemu palaci Wilcahuain, coz je mala kopie mnohem znamejsiho chramu Chavin. Vznikl kolem roku 1100 a je ve velice dobrem stavu. Po prohlidce jsme se vratili zpet, potloukali se po meste, dali si dobrou veceri a zabijeli cas do odjezdu. A pak to prislo...po prichodu na autobusovy terminal jsme nenasli v uschovne nase zavazadla a razem byli bez vsech osobnich veci i darku. Predvedli jsme jim i bez vetsich znalosti spanelstiny slusnou scenku a pohrozili jim vsim moznym vcetne Indecopi, policie a ambasady. Ukazalo se, ze jeden trouba v uschovne poslal vsechny nase veci odpolednim autobusem na opacnou stranu do Limy...To byva v techto zemich fatalni chyba a obvykle se s vecmi jiz nikdy neshledate. Ukazalo se, ze Movil Tours je solidni spolesnost. Vysilackou se spojili s ridicem a prislibili poslat obratem nocnim busem veci za nami do Trujillo. Moc jsme jim neverili a noc v autobusu pro nas nebyla rozhodne klidna. Nastesti vse dobre dopadlo a hodinu po prijezdu do Trujillo za nami dorazila v poradku i nase zavazadla. Potvrzuje se, ze je skutecne lepsi priplatit si za solidni dopravni spolecnost. Jinak totiz zaver naseho pobytu mohl byt dost neprijemny a komplikovany. Trujillo je druhe az treti nejvetsi mesto v Peru, ale rozhodne se nemuze v atraktivnosti srovnavat s Arequipou nebo Cuscem. Jsou zde velmi zajimave barevne kolonialni budovy s krasnymi interiery, ale to je vicemene vse. Nebyt nekolika vyznamnych pamatek v okoli z kultury Moche a Chimu, nestalo by skoro ani za navstevu. Pekne jsou plaze v 15 km vzdalenem Huanchaco. Zajimavosti jsou rybarske lode z totory, vyrabene stejne jako lode na jezere Titicaca. Maji vsak odlisny tvar a jsou pouze pro jednu osobu. Spatrit je muzete pouze na nekolika mistech severniho pobrezi. V Huanchaco se daji stravit posledni dny pred navratem a jeste si lze uzit dobrych peruanskych morskych jidel...
|
 
|
Zeptej se dobrodruh∙ na cestßch!
Copyright © 1999-2000 dobrodruh.cz. VÜechna prßva vyhrazena.