|
Zßpisky hypochondra aneb poprvΘ v Nepßlu P∞t tisφc je v kapseRßno jsem po veΦernφm telepatickΘm dobrodru₧stvφ nevypadal moc dob°e a tak jsem ani moc nesnφdal a radÜi jsem vyrazil v klidu chvφli p°ed ostatnφmi. Postupn∞ jsem se dostßval zpßtky do normßlu. PoΦasφ tradiΦn∞ nic moc. DoÜli jsme a₧ k morΘn∞ ledovce za vesnicφ Pangka, kde se cesta p∞kn∞ proplΘtala kolem potoka. Prochßzφme kolem t°φ jezφrek a d∞lßme si menÜφ v²let po ledovci, abychom okoukli zφt°ejÜφ cestu do sedla. Cestou jeÜt∞ potkßvßme pohßdkovou babiΦku, jak ₧ene jaky dol∙ do ·dolφ a s velmi ₧ivou gestikulacφ nßm vysv∞tluje, ₧e op∞t p°iÜla zima a ₧e sn∞hu bude a₧ nad hlavu. Co k tomu °φct, prost∞ jsme ji nev∞°ili... Do Gokyo Village p°ichßzφme akorßt k ob∞du. Jφme ve sluncem vytopenΘm `sklenφku` a se zpo₧d∞nφm vyrß₧φme na Gokyo Peak, kam jsme ·pln∞ vylΘtli. V²Üka 5365 metr∙ je nov² v²Ükov² rekord. Je vid∞t Üt∞stφ na tvß°φch nßs vÜech, Lumφr dokonce vytßhl na vrÜek becherovku ve skle. VÜichni fotφme, a₧ se z fo¥ßk∙ kou°φ. NaÜel jsem tady svoji nejoblφben∞jÜφ horu v Nepßlu-Cholatse. Everest je sice nejvyÜÜφ, Ama Dablam nejkrßsn∞jÜφ, ale jß jsem si zamiloval Cholatse. Z∙stßvßme a₧ do zßpadu slunce, kter² je jednφm z nejkrßsn∞jÜφch za₧itk∙ naÜφ cesty v∙bec. Z Gokya se otvφrß krßsnΘ panorßma s n∞kolika osmiticφcovkami jako na dlani, jen si Üßhnout...k Everestu je to jen 23 km do dßlky a t°i a p∙l do v²Üky! Cesta p°es ledovecDneÜnφ den po vΦerejÜφm zßpadu slunce na Gokyu je naprosto odpoΦinkov², musφme se pouze p°esunout pod sedlo, asi tak dv∞ hodinky. OdpoΦinek jak pro koho. Rßno jsem se probudil s pumpou v ₧aludku, oz²vajφ se ÜφlenΘ zvuky(naÜt∞stφ bez barevnΘho doprovodu) a v∙bec se cφtφm nic moc. NenßroΦn² program mi vyhovuje. Plßcßm se jako mßtoha ·pln∞ nakonci a cesta p°es ledovec je opravdov²m utrpenφm. Sna₧φm se vynutit zvracenφ, ale dneska nefunguje v∙bec nic.Po nekoneΦnΘm hledßnφ cesty jsme koneΦn∞ p°ekroΦili ledovec Ngozumpa a p°iÜli do rozestav∞nΘ lodge. Truhlß°i makali o stoÜest a₧ do noci, aby mohlo b²t v sez≤n∞ premiΘrov∞ otev°eno. Nechali nßs p°espat v polodokonΦenΘ stavb∞, kde jsme si sami museli jeÜt∞ vÜemo₧n∞ ut∞s≥ovat prosakujφcφ fuky. Teda tohle vÜechno se d∞lo beze mn∞, jß jsem padnul do spacßku, udr₧oval jsem bublajφcφ zkumavky v b°iÜe a pomalu umφral. Venku asi nejv∞tÜφ kosa, co jsme za₧ili, n∞co kolem -25. Pamßtnß je historka, jak n∞kdo Üel s dv∞ma eÜusama do studßnky pro vodu. PotΘ, co se prosekal ledem k tekoucφ vod∞, nabral nejd°φve do jednoho eÜusu a ten odstavil, aby mohl naplnit i druh². Mezitφm samoz°ejm∞ voda v tom prvnφm kastrolu staΦila zamrznout... Kdy₧ truhlß°i odeÜli dom∙, kluci zaΦali sbφrat od°ezky d°eva a piliny, aby mohli na provizorn∞ ud∞lan²ch kamφnkßch rozÜlehat metrovΘ plameny. Tady se vy₧φval hlavn∞ Danda. Pokus o sedloRßno jsem se probudil a k velkΘ radosti, vΦerejÜek jakoby ani nebyl, m∙j hypochondrick² organismus se zdß b²t v pohod∞. Nava°ili jsme instantnφ kaÜi na nejnßroΦn∞jÜφ p°esun, po°ßdn∞ se naprßskali a vyrazili. Nikde nebyly ₧ßdn² znaΦky ani mu₧φci a tak jsme s Lumφrem vyrazili podle cesty zkopφrovanΘ do mapy p°φmo do toho nejv∞tÜφho kopce. Jak se ukßzalo, byla to chyba. Nßm to vÜak nevadilo, drßpali jsme se nahoru, p°ipomφnalo to buben skokanskΘho m∙stku s kritick²m bodem 650 metr∙ ve v²Üce necel²ch p∞ti kilometr∙. èli jsme po zastφn∞nΘ stran∞ kopce, foukal hrozn² vφtr a byla nßm kosa. V jednu chvφli jsem dokonce zaΦal poskakovat na mφst∞, Üφlenou rychlostφ jsem si mlßtil do sebe rukama a °val jsem na nßp∞v SalomΘ od Karla Kryla: `MilanΘ, MilanΘ p°ece tady nezmrzneÜ a nechcφpneÜ tady v t² bφl² klßd∞`. Asi to pomohlo...Na h°ebφnku nßs u₧ Φekalo h°ejivΘ slunφΦko a dokonce i vφtr se staΦil utiÜit. Plßcli jsme na zem batohy a vychutnßvali, ka₧d² po svΘm, tu nßdheru. Jß se cpal k°φ₧alama (dφky mami), Lumφr si sundal pono₧ky a hn∞tl si omrzlΘ palce na nohßch. Pozd∞ji jsme se spolu mnohokrßt bavili o tomto okam₧iku a shodli jsme se na tom, ₧e pat°il v∙bec k tomu nejhezΦφmu, co jsme tady za₧ili. èli jsme chvφli po nev²raznΘm h°ebφnku a₧ jsme se zase troÜku ztratili. NaÜel nßs a₧ Danda, kter² s ostatnφmi kopec elegantn∞ obeÜel. Hledali jsme sedlo, to jsme naÜli, Üli se podφvat troÜku blφ₧ a pak to zabalili. Citßt z denφΦku. Pravda je ta, ₧e vÜude le₧elo troÜku vφc sn∞hu ne₧ bylo pot°eba a to sedlo nad nßmi trΦelo jeÜt∞ n∞jak²ch 250 v²Ükov²ch metr∙. Jedinß cesta nßm nep°ipadala dost dobrß, navφc jsme m∞li (dφky naÜemu bloud∞nφ a plßcßnφ se po ledovci) dost Üpatn² Φas. Myslφm, ₧e nikdo v²slovn∞ ne°ekl, ₧e to balφme, jen jsme nadßvali na to kurevsk² sedlo, ud∞lali pßr fotek a pokorn∞ to otoΦili. KaΦka s hrochama to zabalili u₧ d°φve, byli jsme domluveni, ₧e se potkßme v lodgi v Pangka. Jen₧e kdy₧ tam p°iÜli, lodge byla otev°enß, ale nikdo tam. ╚ekali asi dvacet minut, a kdy₧ nikdo nep°iÜel, napsali nßm vzkaz a Üli dßl. Co se stalo, jsme se dozv∞d∞li a₧ od panφ domßcφ, kterß byla prßv∞ pro vodu a podφvat se na chlupat² jaky, co₧ jφ zabere asi p∙l hodiny a kdy₧ se vrßtila, hrozn∞ se divila, ₧e mß doma naÜlapßno a v knize n∞jakΘ neznßmΘ klikyhßky... Zbyli jsme teda Φty°i, optimßlnφ kvarteto-Lumφr, èmoula, Danda a jß. VeΦer u ohn∞ tradiΦnφ ritußly lovc∙ medv∞d∙ se suÜenφm bot. UΦφme Üerpu pφt berechovku a jß si dßvßm nejlepÜφ hashbrown v ₧ivot∞. Pßtek t°inßctΘho... |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2000 dobrodruh.cz. VÜechna prßva vyhrazena. |