 | |
 | Knihy, reportß₧e |
| InternetovΘ adresy |
| Kalendß° akcφ |
| Zaregistruj se! |
| P°ihlßÜenφ (login) |
| Hledßme dobrodruhy |
| NßvÜt∞vnφ kniha |
| Info/Kontakt/Inzerce |
| O nßs |
Peru`99
Jezero Titicaca a p°esun do La Pazu
N∞kolik p°φjemn²ch dnφ, kterΘ jsme strßvili na b°ezφch a ostrovech jezera Titicaca - nejv²Üe polo₧enΘho jezera na sv∞t∞ - 3822 - kde jsme se aklimatizovali na pozd∞jÜφ vysokohosrkΘ v²stupy.
S Vendulkou, Lu∩ou a èmoulou jsme vyrazili na kopec nad m∞stem. Vedla tam k°φ₧ovß cesta. Cestou jsme s Lu∩ou potkali kaktusy a tak jsme se zdr₧eli a Üli pak sami. Cesta byla obesrßna a plnß odpadk∙. Zdolali jsme Φty°tisφcovku. Po sestupu do sedla jsme jeÜt∞ vystoupili na lßvov² p°φkrov ,po jeho Φele doÜli k potoku a mezi zahrßdkami sestoupili na okraj m∞sta. Jak jsme Üli p°es humna, potkßvali jsme pasoucφ se prasata a dr∙be₧.Odpoledne si pro nßs p°ijel autobus a my vyrazili na Silhoustani, co₧ je poh°ebiÜt∞ z doby p°edinckΘ. Byli jsme upozorn∞ni, ₧e se mßme teple oblΘci. U₧ od jezera, kolem kterΘho jsme p°ijφ₧d∞li, jsme vid∞li v∞₧ovitΘ hrobky. Na parkoviÜti se na nßs vrhly trhovkyn∞ a sna₧ily se nßm vnutit okariny, svetry, rukavice, a dalÜφ v∞ci. Za penφze se nechala fotit indißnka s dφt∞tem a alpakou. Vstoupili jsme do areßlu. Po p°ednßÜce o historii jsme za chladnΘho v∞tru popochßzeli od hrobky k hrobce a byli syceni dalÜφmi informacemi. Vrßtili jsme se k autobusu a byli jsme op∞t obklopeni trhovkyn∞mi. JednΘ jsem slφbil, ₧e a₧ se vrßtφm z planiny, tak ₧e se jeÜt∞ o t∞ch svetrech pobavφme. Slib jsem splnil.
äHele teta. Uka₧ mi teda n∞jakej velkej svetr. Spustil jsem na ni plynulou ╚eÜtinou, aby si chudßk nemyslela, ₧e mßm vadu °eΦi a nem∞la pocit, ₧e po tom chudßkovi nem∙₧e chtφt tak nek°es¥ansk² penφze. äQuanto queste?ô (Tuhle frßzi jsem se nauΦil.) Pochopila a napsala do vzduchu dvacφtku. Dvacka byla asi dv∞st∞ naÜich a tedy sm∞Ün∞ mßlo. V Peru se smlouvß. Nejsem z USA, abych platil prvnφ vy°Φenou Φßstku. On ten svetr byl stejn∞ o trochu menÜφ. äTeta. NemßÜ v∞tÜφ?ô, a naznaΦil jsem jφ, ₧e rukßvy chci a₧ po zßp∞stφ. Nem∞la. M∞la ale ta hned vedle. NaÜla p∞knej. Zkusil jsem si ho, vrßtil a odchßzel. Vyb∞hla za mnou. A¥ si ho koupφm a Üla s cenou dol∙. èkrßbala si Φφslice na opßlenou k∙₧i na p°edloktφ. Jß äodpovφdalô do pφsku na parkoviÜti. Dohodli jsme se na sedumnßcti. Byl to nakonec nejlevn∞jÜφ svetr za celΘ Peru. Za Üera jsme se vrßtili do Puna a odebrali se na veΦe°i. Dal jsem si äpouzeô polΘvku. Dieta di pollo sestßvala z asi Φtvrt kila masa a sluÜnΘ porce Üpaget v talφ°i v²varu.
Äeny v Peru chodφ v tradiΦnφch krojφch, v∞tÜinou pak s bu°inkou na hlav∞. Chlapi ₧ßdn² kroj nenosφ. ZajφmavΘ je, ₧e v∞tÜina lidφ chodφ v bφl²ch nebo sv∞tl²ch koÜilφch, kterΘ jsou ΦistΘ. Kdy₧ jsme vid∞li v jakΘ vod∞ je perou, je to s podivem. Na pranφ pou₧φvajφ Omo, Persil a dalÜφ nßm znßmΘ prßÜky, kterΘ nakupujφ p°evß₧n∞ v mal²ch balenφch. OblΘkßnφ d∞tφ je nejr∙zn∞jÜφ. èkolßci nosφ uniformy. Ve m∞stech p∞knΘ svetry s nßÜivkou Ükoly, na vsi t°eba jen obyΦejn² bφl² plßÜ¥. MalΘ holΦiΦky si hrajφ v Φist²ch bφl²ch nebo r∙₧ov²ch ÜatiΦkßch, co₧ v danΘm prost°edφ p∙sobφ komicky, nebo jsou d∞ti naopak co nejvφce zanedbanΘ, aby od turist∙ vy₧ebrali co nejvφce pen∞z.
8. den, 6.5. Φtvrtek Odplouvßme na ostrov. Autobus nßs svezl z hotel∙ do p°φstavu. Do lodi nastoupil kluk, kter² nßm za doprovodu rachtßtka, o kterΘm jsem si myslel ₧e je z muÜlφ, zpφval. Kdy₧ zjistil, ₧e krom∞ odznaku Sklostroje Turnov nic nedostane, odeÜel hrßt na zß∩. Pak teprve plujeme. Spolu s nßmi jeÜt∞ parta mlad²ch Izraelc∙ a dalÜφ neidentifikovanφ EvropanΘ. Zastavujeme na plovoucφch ostrovech. Je to klasickß past na turisty. Prodej suven²r∙, pohled∙, vo₧enφ na rßkosov²ch Φlunech (jsou z totory = sφtiny) Du₧ina ze spodnφ Φßsti stonku sφtiny se dß jφst. Nic moc a asi je riziko, aby Φlov∞k nechytil n∞jakΘho parazita. DalÜφ plavba na lodi sm∞rem k ostrovu Amantßni. Sedφme na st°eÜe lod∞. Po poledni dorß₧φme do p°φstavu. Jsme rozd∞leni po Φty°ech lidech do rodin. Budeme u nich na stravu a byt. P°ed ob∞dem, kter² mß b²t ve t°i, vyrß₧φm na kopec nad vesnicφ. VylΘzßm jenom nad skßly a tßhlΘ stoupßnφ k vrcholu vynechßvßm, jinak bych asi nestihl ob∞d. NicmΘn∞ op∞t jsem ve Φty°ech tisφcφch a to jsem do t°ech osmi dojel lodφ. Po ΦtvrtΘ hodin∞ vyrß₧φme na vrchol PaΦatata. Je tam ruina obehnanß zdφ a nesmφ se do nφ. Jsme zde p°es zßpad slunce a pak sestupujeme dol∙. Ve vesnici nastartovali agregßt a do devφti se bude svφtit. VeΦer mß b²t n∞jakß muzika na nßvsi s v²cvikem tanc∙. N∞kte°φ se dohodli, je p∙jdou znovu na kopec a ₧e tam p°espφ aby vid∞li v²chod. Jß radÜi p°espφm v posteli, Vojtovi nenφ nic moc a Lßdys s V∞rundou to taky vzdali a ₧e se p°ipojφ ke mn∞ rßno.
9. den, 7.5. pßtek Vojtovy hodinky nßs vzbudily ve t°i Φtvrt∞ na p∞t. Vyrazili jsme na kopec na v²chod slunce. Ka₧d² den pobytu byl znßt. Aklimatizace zdßrn∞ probφhala. Asi za p∙l hodiny jsme sed∞li s ji₧ probuzen²mi kamarßdy a Φekali. Karimatky byly lehce namrzlΘ. ╚φm vφc se vÜak doba v²chodu blφ₧ila, tφm vφc nßm bylo jasnΘ, ₧e slunce vyjde tam, co je ten mrak. Asi ve Φtvrt na sedm jsme se rozhodli pro nßvrat. Musφme jeÜt∞ na snφdani a v osm odjφ₧dφme na druh² ostrov, kter² se jmenuje Taquila. Zßpadnφ pob°e₧φ, kde jsme p°istßli nebylo p°φliÜ pohostinnΘ. Obhospoda°ovßnφm bylo zm∞n∞no v polopouÜ¥. Sed∞li jsme u klenutΘ brßny a vyslechli p°ednßÜku o specifikßch mφstnφch populace. V dopolednφm ₧ßru jsme pak doÜli na nßves. Tam nßm pr∙vodce p°edvedl n∞kterΘ krojovΘ souΦßsti vΦetn∞ informace o cenßch (pro turisty) a nabφdl zprost°edkovßnφ ob∞da v mφstnφ restauraci. Osm sol∙ za menu se nßm zdßlo moc, tak jsme Üli pomalu k p°φstavu. Za rohem m∞li stejn² ob∞d za p∞t, a tak Φßst z∙stala tam. S Vendulkou a Lu∩ou jsme seÜli k p°φstavu a na klidnΘm mφst∞ jsme se vykoupali. Zbytek Φasu do odplutφ jsme prole₧eli na molu. Asi v p∙l druhΘ jsme odpluli na b°eh a po pßtΘ jsme p°istßli v Punu. VeΦer jsme Üli na ku°e. Vrchovat² talφ° polΘvky a Φtvrtka skv∞le ugrilovanΘho äpÜtrosaô byla posφlenß o skoro celß prsa z Vojtovy porce, kter² se jeÜt∞ necφtil na p°e₧rßnφ. Z polφvky koukali krom∞ dr∙bk∙ ₧lu¥ouΦkΘ pa°ßtky. Ku°ata majφ nßdhernß a Φtvrtka bezmßla dvoukilovΘho ptßka je poctivß porce masa za zhruba 40 KΦ.
10. den, 8.5. sobota Rßno na nßs poΦkal autobus p°ed hotelem a potΘ, co nabral dalÜφ turisty, jsme vyrazili sm∞r Bolφvie. Kousek za Punem jsme vid∞li nßdhern² dobytΦφ trh a nßsledn∞ jsme p°edjφ₧d∞li minibus, na jeho₧ zahrßdce bylo nalo₧eno snad dvacet svßzan²ch ovcφ. Asfalt byl a₧ na BolφvijskΘ hranice. Tam n∞kolik razφtek do pasu, jeden papφr odevzdat, dalÜφ dva napsat a u₧ jsme zas po praÜnΘ cest∞ kodrcali do Copacabany. P°ed vjezdem do vesnice jsme museli zaplatit m²to. Zaplatila ho pouze naÜe skupina, proto₧e pologramotn² v²b∞rΦφ m∞l pocit, ₧e jsme platili za cel² autobus.
Copacabana je v²znamnΘ letovisko na b°ehu Titikaky. Bolφvijci nemajφ mo°e a tohle m∞sto vypadalo zcela jinak ne₧ m∞sta v Peru. P∞kn² kostel s kachlφkov²mi st°echami, äp°φmo°skΘô hotely. ╚epice a svetry tady byly asi o t°etinu ni₧Üφ ne₧ v Peru. P°ekvapφ obrovsk² rozdφl v kvalit∞ °emesla zednickΘho. V Peru to nenφ ₧ßdnß slßva, v Bolφvii je kvalita takovß, ₧e by mo₧nß n∞kterΘ naÜe firmy neproÜly. Rozdφl je v p°φstupu ke skelet∙m dom∙. Perußnci postavφ st∞ny, vynechajφ nßro₧φ kolem armatur a potΘ teprve betonujφ. Bolφvijci vybetonujφ skelet a pak teprve vyzdφvaljφ jako u nßs. Po p∙lhodinovΘ p°estßvce jsme p°esedli bolφvijskΘho autobusu. Ten nßs zase u₧ po skv∞lΘm asfaltu vezl k La Pazu. V jednom mφst∞ se p°ejφ₧dφ ·₧ina na jeze°e Üirokß necel²ch 500 m. Autobus nßs vylo₧il, najel na prßm a my museli projφt znovu pasovou kontrolou a koupit si lφstek na osobnφ p°φvoz. Vesnice kolem jezera jsou p∞knΘ s rezidencemi, kterΘ by ned∞laly ostudu ani ve St°edomo°φ. V jednom mφst∞ p°i silnici stßla kasßrna mari≥ßckΘho batali≤nu bolφvijskΘ armßdy. Bolφvie nemß mo°e a tak nßmo°nictvo cviΦφ na Titikaka. Pr² tam majφ i jednu vßleΦnou lo∩. Potom jsme u₧ zase najeli do rovin a sledovali Üestky vlevo naho°e. Jedna z nich mß na n∞kter²ch bolφvijsk²ch mapßch uvßd∞nou v²Üku 7009 m, ale to by pak musela b²t nejvyÜÜφ hora kontinentu. Byl den prßdla u °ek stßly nßkla∩ßky a lidi prali v kalnΘ vod∞ a v∞ci suÜili na oblßzcφch . Silnice nßs dovedla a₧ do El Alto, co₧ je p°edm∞stφ La Pazu. ChudinskΘ, d∞sivΘ. V tΘto zemi vÜak z°ejm∞ neexistuje bytovß otßzka. N∞jak² pozemek se se₧ene a stejn∞ jako v Peru nenφ problΘm vyrobit vep°ovice. Okna jsou jednoduchß, v∞tÜinou v ocelovΘm rßmu, d∞lenß, s jednou tabulkou otevφracφ. Strop nesou tenkΘ klacky a v tepl²ch krajφch bambus. St°echa je z vlnitΘho plechu. U °eky je myΦka aut. N∞kolik ramp vedle sebe. ╚erpadlo bere vodu z °eky a ta po omytφ vrak∙, kterΘ by u nßs STK neproÜly, odtΘkß zp∞t do koryta. Pak p°ijdou na °adu lepÜφ domy. Ty majφ ₧elezobetonov² skelet a vφce pater. Dlouhß silnice s k°i₧ovatkami °φzen²mi semafory je plnß aut a pomalß, nebo¥ po°ßd p°ejφ₧dφte ämrtvΘ policajtyô - p°φΦnΘ hrby pro zpomalenφ jφzdy. Kousek za odboΦkou vpravo je lapazskΘ letiÜt∞, k n∞mu p°ilΘhß vojenskΘ letiÜt∞, mysleli jsme si ₧e i leteckΘ muzeum, ale to nßs mo₧nß zmßtly n∞kterΘ stroje a navazuje Üro¥ßk u konce p°istßvacφ plochy. Nßjezd na dßlnici, kterß se stejn∞ jako v Peru platφ, a u₧ se otevφrß pohled na vlastnφ La Paz. Hlubokß rokle se strßn∞mi pln²mi dom∙ obΦas p°eruÜenß velmi strm²mi svahy tvo°en²mi balvanit²mi sedimenty vymodelovan²mi do zemnφch pyramid. Dßlnice v ·boΦφ po°ßd klesß, aby se dostala do centra, kterΘ je p∙l kilometru pod hranou äaltiplanaô.
Sepsal Had
Copyright © 1999-2000 dobrodruh.cz. VÜechna prßva vyhrazena.