|
Peru`99 6342 - jak to vid∞l ka₧d² z nßsOsobnφ pro₧itky jednotliv²ch Φlen∙ naÜφ v²pravy p°i v²stupu na Parinacotu, aneb jak ka₧d² pro₧φvß n∞co ·pln∞ jinΘho. Sepsßno v po°adφ, jak jsme vyb∞hli pop°. se doplazili na vrchol.Nejd°φve byl naho°e HadRßno jsme vyrß₧eli a₧ za sv∞tla. Stoupali jsme po sn∞hu za ΦerstvΘho v∞tru. Jß jsem Üel padesßt a₧ sto metr∙ vpravo, blφ₧ k hranici s Chile. JeÜt∞ pod polovinou cesty se naÜe trasy spojily a krßtce nato jsem dostihl Gajdu. Stoupali jsme pak spolu. Pod sedlem na sn∞₧nΘ plßni bylo vid∞t n∞kolik p∞t äbalvan∙ô. ╚ty°i z nich byly naÜe stany, pßt² byl opravdu kßmen. Tam n∞kde je EviΦka, kterß od zaΦßtku nem∞la zßjem o v²stup na vrchol. Snφh se sm∞rem k vrcholu stßle vφce bo°il, v∞tÜinou vÜak jen po kotnφky. Dorazili jsme na vrchol.Otev°el se nßm krßsn² pohled do krßteru spφcφ sopky. Dno bylo pokrytΘ sn∞hem, svahy skalnatΘ a v mφst∞, kde byl okraj snφ₧en² by se dalo sestoupit dol∙ po sn∞hu. Kde vÜak je nejvyÜÜφ mφsto kopce. Usoudili jsme, ₧e prßv∞ zde, kde stojφme. Vyfotili jsme se, n∞co mßlo pojedli a popili a proto₧e nikdo nebyl na obzoru, rozhodl jsem se, ₧e obejdu krßter. Byla to pohodlnß cesta, kterou, soud∞ podle stop, p°ede mnou n∞kdo absolvoval na ly₧φch. N∞kolik sestup∙ a v²stup∙ do t°iceti v²Ükov²ch metr∙. Z prot∞jÜφ strany byl nßdhern² pohled na jezera v Chile. Kdy₧ jsem dorazil zp∞t pod prvnφ vrchol, byli ti, kdo₧ u₧ jej zdolali na sestupu. Natraverzoval jsem na sestupovou cestu, zul maΦky a zkouÜel jet po zadku. Nejelo to. Snφh byl p°φliÜ m∞kk² a svah mφrn². Bylo p°φjemnΘ vyu₧φvat alespo≥ krßtkΘho skluzu bot, kter² prodlu₧oval krok o Φtvrt metru. To, co jsme vystupovali Φty°i a Φtvrt hodiny, jsem seb∞hl v Φase hluboko pod hodinu. P°i sestupu jsme potkßvali ty, kte°φ mφ°ili teprve k vrcholu. Poslednφ byl Blebi, kterΘmu chyb∞la vφce ne₧ t°etina. Postupn∞ jsme se schßzeli u stan∙. Le₧eli jsme na slunci na karimatkßch a balili. Sledovali jsme postup drobn²ch puntφk∙ nejprve nahoru a pak koneΦn∞ i dol∙. Dnes jeÜt∞ sestoupφme k vod∞. Proto₧e nßm bylo jasnΘ, ₧e Mφra p°i svΘm postupu p°ijde hodn∞ pozd∞, bylo rozhodnuto, ₧e na n∞j poΦkß èmoula a dorazφ za nßmi bu∩ jeÜt∞ veΦer nebo rßno. Asi v p∙l ΦtvrtΘ jsme vyrazili.... Gajda - kdy₧ chceÜ, dokß₧eÜ toVylΘzt do takovΘ v²Üky nenφ legrace. Pokud p°em²Ülφm, co je pro ·sp∞ch na ka₧dΘm kopci nejd∙le₧it∞jÜφ, tak p°ijdu na jedinΘ slovo - v∙le. ` Kdy₧ chceÜ, dokß₧eÜ to ` - to je heslo, kterΘ platφ pro ka₧dΘho, jestli₧e jsou spln∞ny Φty°i zßkladnφ podmφnky. Vyberu si sv∙j reßln² vrÜek i zp∙sob jeho dosa₧enφ a nep°ekvapφ m∞ ne°eÜitelnΘ onemocn∞nφ, nebo poΦasφ. Tahle obecnß pravda se mi stoprocentn∞ potvrdila na Parinakot∞. Z Turnova jsem si odvezl nejhorÜφ fyzickou formu, jakou pamatuji. Uvnit° sebe jsem vÜak vezl v∙li. Ta rozhodla. Pro m∞ nezapomenutelnΘmu dopolednφmu v²stupu jsem v∞noval veÜkerou p°φpravu. Neustßle jsem prom²Ülel a nßsledn∞ uskuteΦ≥oval nejlepÜφ formu aklimatizace a dßval pozor na svΘ zdravφ. Stßle vφce a vφce jsem se t∞Üil na chvφle, kdy se budu moci poprat s kopcem. Vzpomφnal jsem na mΘ dosavadnφ nejt∞₧Üφ v²stupy, a₧ se mi dokonce nich...A pak p°iÜel veΦer p°ed poslednφm v²stupem, noc, kdy se nem∙₧ete doΦkat rßna a .... a dopoledne, kterΘ ub∞hlo rychleji, ne₧ bych si p°ßl. V²Üka na ·plnΘ hranici ·nosnosti, v²stup technicky nßroΦn² jako na Kozßkov a krßsnΘ poΦasφ vytvo°ily optimßlnφ podmφnky pro m∙j v²Ükov² rekord. Nezlobil bych se, kdybych takov² okam₧ik mohl jeÜt∞ n∞kdy za₧φtà D∞das - koneΦn∞ naho°ePoslednφ noc p°ed pokusem o vrchol spφme v sedle. Noc byla dlouhß, ale spßnek krßtk². Dlouho jsem nemohl usnout a zabral jsem a₧ nad rßnem. Kdy₧ m∞ n∞kdo probudil, v∙bec se mi necht∞lo vstßvat a balil jsem hodn∞ pomalu. Zatφmco jsem jako p°edposlednφ teprve opouÜt∞l zßkladnφ tßbor, byl Gajda jako malß teΦka na velkΘ bφlΘ planin∞ vysoko p°ede mnou.Ze zaΦßtku to Ülo dost dob°e, Üel jsem rad∞ji pomaleji, abych nemusel zastavovat. To mi vydr₧elo n∞kolik set v²Ükov²ch metr∙. P°i ka₧dΘm zastavenφ jsem se dφval na prot∞jÜφ kopec a sna₧il jsem se alibisticky odhadnout, jak jsme vysoko. Hlavn∞ m∞ ale zajφmalo, jak dlouho jeÜt∞ budu muset Ülapat nahoru. Postupn∞ vzala taktika pomalΘho v²stupu bez zastßvek za svΘ a musel jsem ka₧dou chvφli lapat po dechu. Nejrad∞ji bych z∙stal zav∞Üen² do h∙lek, koukal se okolo a v∙bec neÜel nahoru. Abych se v∙bec pohnul, musel jsem b²t tvrd² sßm na sebe a dr₧et se pevn∞ harmonogramu-ud∞lat 30 krok∙, zastavit se, nad²chat a zase jφt dßl. T°icet krok∙ nenφ moc, ale tam naho°e mi to p°ipadalo jako v∞Φnost. Jak jsem se dφval kolem sebe, vÜichni na tom byli stejn∞. Toti₧ jedna minuta ch∙ze je vykoupena t°emi minutami okysliΦovßnφ organismu. P°esn∞ tak, jak to Φlov∞k vidφ v horolezeck²ch filmech n∞kde z Himalßjφ. Poslednφ kousφΦek mi trval celou v∞Φnost. Gajda u₧ Φekal na vrcholu a sna₧il se m∞ povzbuzovat n∞jak²mi nesmysln²mi v²k°iky. KousφΦek pod vrÜkem m∞ namφchla takovß maliΦkost. Z vrcholu vedly stopy od ly₧φ. Dost m∞ to do₧ralo a Üφlen∞ demotivovalo. ╪φkal jsem si, ₧e si tu tisφce kilometr∙ od domova tahßm triko ₧ivotnφm v²stupem na n∞jakou Üestku, n∞kdo to v∙bec nerespektuje a klidn∞ si tu jezdφ na ly₧φch! KoneΦn∞ jsem se doplazil nahoru. AΦkoli to bylo n∞kolik mßlo desφtek metr∙, musel jsem to jφt na p∞t zastßvek. Ale byl jsem tady. Bylo to supr. Ze vÜeho nejvφc jsem vychutnßval tu slast, ₧e u₧ nemusφm nikam nahoru. Cel² v²stup byl vlastn∞ takov² p∞tihodinov² marat≤n po skokanskΘm m∙stku strm∞ nahoru. Pop°ßli jsme si s Gajdou k opravdovΘ Üestce a jß jsem zaΦal jsem koukat kolem a fotit. Ävanili jsme o nesmyslech a hecovali èubrty dole pod nßmi. KoneΦn∞ tu byli i oni. Zpßtky v sedle jsme byli za Φty°icet minut. Po nßvratu zp∞t jsem si (stejn∞ jako minule v Nepßlu) p°φsahal, ₧e u₧ na ₧ßdn² Üestkov² kopec nepolezuà V∞rundaD∞das se èubertama a Bleskem, kte°φ vyrß₧eli nastejno s nßmi, nßm pomalu odchßzejφ, Lßdis by jim staΦil. V₧dycky vyrazφ a pak na m∞ Φekß. Jdu na n∞j moc pomalu a on p°i Φekßnφ tuhne. Oddalujeme jednotlivß Φekßnφ tak, aby na m∞ jeÜt∞ vid∞l, ale nemusel Φekat moc Φasto. Dßvßme cestou dv∞ energetickΘ zastßvky. Ta druhß mi obzvlßÜt∞ bodla. To jsem toti₧ totßln∞ vy₧aketila. ZaÜla jsem do nevyÜlapanΘho sn∞hu, zaΦala se hrozn∞ bo°it a proklouzßvat zpßtky. Pak u₧ jsem lezla po Φtyrech, se zav°en²ma oΦima. Byla jsem hrozn∞ unavenß a ospalß. Lßdis, kdy₧ m∞ vid∞l, uva₧oval, ₧e vrßtφme. To se mi ale sakra necht∞lo. M∞la jsem toti₧ dv∞ motivace proΦ na ten kopec vylΘzt. Tu prvnφ jsem si vymyslela, proto₧e mi p°ipadalo o niΦem jen tak vylΘzt na n∞jak² kopec by¥ Üestitisφcov² a zase jφt dol∙. Parinacota je toti₧ sopka, jß jeÜt∞ nikdy na ₧ßdn² nebyla a fakt jsem se t∞Üila, ₧e tam bude krßter. Druhß motivace byly dv∞ p°edchozφ noci. AΦkoliv jsem se poka₧dΘ ne₧ jsem Üla spßt cφtila p°φmo v²born∞, ani mi nebyla zima, jako zatφm v₧dycky, po jedenßctΘ m∞ probudila hroznß bolest hlavy ( i po dvou preventivnφch paralenech), ta se pak zm∞nila na bolest ₧aludku a pak u₧ jsem raketov²m startem pßdila zvracet, neboli na rozhovor s pumami, jak to nazval Gajda. Pak m∞ ·pln∞ hotovou Lßdis odvlekl do stanu a nacpal zpßtky do spacßku. A pak jeÜt∞ n∞kolikrßt.P°i cest∞ na vrÜek jsem si °φkala, ₧e kdy₧ tam vylezu, u₧ nikdy nebudu muset nic podobn²ho podstoupit. U₧ nikdy nebudu muset trßvit noc v p∞ti a poΦφtat minuty do rßna a p°em²Ület co ud∞lat, aby mi nebylo tak zle. Ty dv∞ noci jsem prost∞ musela n∞jak odm∞nit.Cht∞la jsem b²t na vrÜku s ostatnφmi a tak jsem p°ed koncem dokonce zrychlila. I tak jsem je ale naho°e nestihla, ani se nedivφm byli u₧ naho°e hrozn∞ dlouho. Kdy₧ jsem je potkala jak se vracejφ, °φkali, ₧e je to na vrÜek jeÜt∞ tak 3/4 hodiny, trochu m∞ to dostalo, vypadalo to u₧ jen kousφΦek. Pak jsem ale zjistila, ₧e tu Φas utφkß hrozn∞ rychle. Koukla jsem nahoru a jen odhadovala na kolik zastßvek tam vylezu. Moc m∞ pot∞Üilo, ₧e na vrÜku byl opravdu krßter. Pozdravili jsme se s Lßdisem a Φekali a₧ p°ijde èmoula. N∞kolik vrcholov²ch fotek, trochu napφt a zase dol∙. Ani mi na tom vrÜku nedoÜlo, ₧e jsem byla v 6342 metrech nad mo°em, to je dlouh²ch 6 kilometr∙ nad tφm, kde bydlφme. Vyrazili jsme k sestupu. èmoula z∙stal jeÜt∞ chvφli fotit. Cestou potkßvßme Blebyho. Mß p°ed sebou jeÜt∞ tak ho∩ku cesty, ale je rozhodnut², ₧e tam vyleze. Lßdis doslova pßdφ k t∞m mal²m teΦkßm v sedle. M∞ to dol∙ tak nejde, zad²chßvßm se jako bych Üla nahoru, jen d∞lßm delÜφ kroku a nemusφm tak Φasto zastavovat. JeÜt∞ v jednom je to lepÜφ. V₧dycky, kdy₧ u₧ nem∙₧u, kecnu si prost∞ na strß≥. Proti tomu, kdy₧ jsem padala na hubu cestou nahoru mßm alespo≥ bezva rozhled. LßdisCesta autobusem skonΦila zastavenφm v nehostinnΘ krajin∞. Snaha, p°emluvit dopravce, aby nßs dovezl do vesnice, skonΦila fiaskem. Postavenφ stan∙ v pouÜti. Rannφ probuzenφ, mßme Üt∞stφ, objevilo se auto s gringy. Vyu₧φvßme situace, nasedßme a frΦφme do vesnice. Hledßnφ ubytovßnφ a snaha zajistit Jeep, kter² vychßzel moc draze: rozhodnuto, jdeme p∞Üky. Rßno urΦujeme sm∞r a vyrß₧φme za dobrodru₧stvφm. Prvnφ den dochßzφme a₧ pod snφh. Rychlß veΦe°e a spßt. ZjiÜt∞nφ, ₧e nejsme pat°iΦn∞ p°ipraveni, mßme mßlo jφdla a vody. BrzkΘ probuzenφ uva°enφ rannφho Φaje a vyra₧enφ. TerΘn se zm∞nil, p°ibyl snφh+led+Üotolina. PoprvΘ doÜlo na maΦky. Dorß₧φme do druhΘho v²ÜkovΘho tßbora v sedle dvou velikßn∙. Uva°enφ veΦe°e na sn∞hu, jdeme spßt. Rannφ budφΦek byl kolem 7 hod. Zdßlo se nßm to pozd∞, ale staΦil. OblΘknutφ se do teplΘho a hurß na kopec. Ka₧d² vyrß₧φ jak je p°ipraven. No prost∞ mraveneΦkovΘ jdou na horu. V²stup byl nßroΦn², po fyzicky i psychicky. Jsem rßd, ₧e to dokßzali vÜichni, kte°φ vyrazili na horu. Pocit na vrÜku se nedß popsat, kdo chce tento pocit poznat, a¥ si vyleze a uvidφ. Po slezenφ z horu jsme se rozhodli dojφt k prvnφ vod∞, nakonec to byla a₧ vesnice, ze kterΘ jsme vyÜli. Vyhledßnφ hospody, probuzenφ majitele, vypitφ mnoha piv+suÜenky+limonßdy, no prost∞ hlad je hlad a ₧φze≥ je ₧φze≥. DalÜφ den odjezd do termßlu. P°φrodnφ jezφrko 5 x 3 m. Voda 50░C, vzduch 20-30░C, no prost∞ balada pro naÜe zmo₧enß t∞la. Cachtßnφ probφhalo po cel² den, veΦer, rßno. Je to velice p°φjemnΘ, kdy₧ jste v teplouΦkΘ vod∞ a vzduch se blφ₧φ k 0░C. Spßnek a rßno nalo₧enφ do Jeepu a odjezd na v²padovku, stopovßnφ a odjezd sm∞rem k Chilsk²m hranicφm. Tam jsme naÜt∞stφ vΦas zjistili, ₧e bez novΘho vφza bychom se u₧ do Bolφvie nevrßtili. ╚ekßme na bus a vracφme se do La Pazu. Autobus je p°ekvapiv∞ prßzdn², p°esto se nßm nevejdou batohy do zavazadlovΘho prostoru. To se vysv∞tluje na p°edm∞stφ La Pazu. Z autobusu vyndßvajφ asi 60 beden rajΦat a jablek.Eva - jak jsme neÜla ma kopecV∞tÜina Φlen∙ naÜφ v²pravy m∞la hlavnφ cφl- zdolat Üestitisφcovku. V tom jsem se asi liÜila. Cht∞la jsem poznat zemi, jejφ obyvatele, kulturu, pamßtky, p°φrodu. Zatφm jsem nejv²Üe byla na LomnickΘm Ütφtu, tak₧e m∙j v²Ükov² rekord padl hned na zaΦßtku-autobusem. ProblΘmy s v²Ükou jsem m∞la minimßlnφ. Kdy₧ jsme si v La Pazu p∙jΦovali maΦky na v²stup, plßnovan∞ jsem jako jedinß odmφtla. Myslela jsem, ₧e to urΦit∞ nezvlßdnu a chyb∞la motivace.Prvnφ den v²stupu nebyl zase tak nßroΦn², ale spφÜ ·navn². Ve vedru 12 km po pouÜti, a pak do kopce. Plßnovan² v²stup do sedla za 4 hod. byl utopiφ. Ale p°i poslednφ stovce metr∙ ji₧ za Üera jsem byla rßda, kdy₧ mi Gajda doÜel naproti a vzal mi batoh. Druh² den to ji₧ bylo horÜφ. Stßle jsem Φekala, kdy u₧ se sedlo objevφ. A najednou snφh. Ostatnφ nazuli maΦky, ale jß nem∞la, co nazout. A tak jsme s Milanem, kter² se ob∞toval a celou dobu Üel se mnou, sestoupili o n∞kolik desφtek metr∙ nφ₧e a pak sedlem mφrn²m stoupßnφm po sn∞hu nahoru. Tady byly i chvφle, kdy jsem myslela, ₧e to otoΦφm, ale Milan mne dostal a₧ nahoru do sedla. ProblΘm pro mne byl i spacßk, kter² se do û5 a mΘn∞ prost∞ nehodil. Tak₧e jsem bu∩ klepala kosu nebo sebrala Milanovi jeho tepl². Rßno byla ukrutnß zima a jß byla rßda, ₧e nemusφm vstßvat a jen se p°ikryla druh²m spacßkem a usnula. Ostatnφ odeÜli zdolßvat vrchol. Ji₧ svφtilo slunce, kdy₧ jsem vylezla ze stanu a zaΦala pozorovat ΦernΘ teΦky nad sebou. V∞tÜina se vrßtila v tak zubo₧enΘm stavu, ₧e jsem ani nelitoval. Mn∞ staΦilo sedlo-54OO m.n.m. |
|||||||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2000 dobrodruh.cz. VÜechna prßva vyhrazena. |