èKOLA HROU

Den Φtvrt²

Jsou t°i podmφnky, bez kter²ch by ₧ivot na naÜφ planet∞ byl tΘm∞° nemo₧n² û jsou jimi slunce, vzduch a voda. Prßv∞ o vod∞ budou dneÜnφ otßzky.

Zem∞ je naz²vßna modrou planetou. Nejv∞tÜφ Φßst jejφho povrchu je pokryta vodnφ hladinou a mo₧nß by bylo v²sti₧n∞jÜφ naÜφ planetu naz²vat Oceßn a ne Zem∞.

Kolik procent povrchu Zem∞ tvo°φ pevnina?

Kdy₧ sluneΦnφ sv∞tlo dopadß na hladinu, Φßst paprsk∙ se odrß₧φ zp∞t a zbytek je pohlcovßn vodou. SluneΦnφ sv∞tlo se sklßdß z r∙zn²ch barev a jednotlivΘ barvy se tak s nar∙stajφcφ hloubkou ztrßcφ. Nejd°φve se ztrßcφ Φervenß a oran₧ovß barva, potom ₧lutß, pak se zaΦφnß ztrßcet zelenß a fialovß. Poslednφ barvou, kterß ze ztrßcφ je modrß.

JakΘ jsou zßkladnφ barvy barevnΘho spektra?
Pokuste se vysv∞tlit proΦ je mo°sk² sv∞t v hloubkßch pod hladinou modr².

Mo°skß hladina dovede v n∞kter²ch mφstech klesnout a₧ o 17 m. Ve St°edozemnφm mo°φ, kterΘ je obklopeno pevninou, nenφ pokles hladiny velk². N∞kdy se tak mohou lod∞ octnout na m∞lΦin∞ a ztroskotat, i kdy₧ jindy byla jejich plavba bezpeΦnß.

Jak se naz²vß tento jev?
╚φm je zp∙soben?
Jak Φasto se opakuje?

Kdy₧ sedφme na pob°e₧φ, tak rßdi sledujeme vlny, kterΘ ne·navn∞ narß₧ejφ na b°eh. Dφky jim tak pob°e₧φ neustßle m∞nφ sv∙j tvar û tomuto procesu se °φkß eroze.

Co zp∙sobuje vlny?

LidΘ se zajφmajφ o sv∞t pod vodou od nepam∞ti. Nejd°φve se zkouÜeli potßp∞t na nßdech, potom vyu₧φvali r∙zn²ch zßsobnφk∙ vzduchu, kterΘ si s sebou vzali pod hladinu. Velikß zm∞na v potßp∞nφ p°iÜla a₧ za 2. sv∞tovΘ vßlky, kdy Jacques Yves Cousteau a Emile Cagnan vynalezli prvnφ potßp∞Φsk² p°φstroj Aqualung, se kter²m se potßp∞Φ mohl svobodn∞ pohybovat pod hladinou.

JakΘ nßrodnosti byl Jacques Yves Cousteau?
Jak se jmenovala jeho lo∩?

Sv∞t pod hladinou je pln² ₧ivota a zajφmav²ch ₧ivoΦich∙. ╪ada ryb pou₧φvß d∙myslnß maskovßnφ, aby se ochrßnily p°ed ·tokem, nebo si vzßjemn∞ pomohly.

MalΘ rybky mnohdy Φistφ velk²m rybßm jejich zuby od zbytk∙ potravy. Klidn∞ jim vplujφ do otev°enΘ tlamy a majφ stßle jistotu, ₧e je ty velkΘ nese₧erou.

MalΘ rybky se spojujφ do hejna. ProΦ?
N∞kterΘ ryby majφ na zadnφ Φßsti t∞la velkou skvrnu. ProΦ?
Kter² ze savc∙ ₧ije ve St°edozemnφm mo°i?