Techniku p°i sv²ch hodinßch u₧φvajφ 2/3 uΦitel∙, ale pouze 1/3 se cφtφ b²t dob°e p°ipravena

Odd∞lenφ vzd∞lßnφ Nßrodnφho (rozum∞jte americkΘho) centra pro statistiky ve vzd∞lßnφ (NCES) 24. dubna tohoto roku uve°ejnilo studii nazvanou "PoΦφtaΦe a internet vyu₧φvanΘ uΦiteli na stßtnφch Ükolßch". NCES tuto studii provedlo na ja°e 1999 a podrobn∞ v nφ prozkoumalo uΦitele na stßtnφch Ükolßch b∞hem jejich pracovnφ doby.

2/3 respondent∙ (66%) odpov∞d∞ly, ₧e vyu₧φvajφ b∞hem v²uky poΦφtaΦe a internet, ale pouze 1/3 (33%) se cφtφ pom∞rn∞ "dob°e p°ipravena" a pouze 10% odpov∞d∞lo, ₧e se cφtφ b²t "velmi dob°e p°ipraveni". Richard Riley, americk² federßlnφ ministr Ükolstvφ, °ekl, ₧e dokud vÜichni uΦitelΘ nebudou mφt obdobnou p°φpravu jako majφ pracovnφci v obchod∞ a ostatnφch profesφch, bude to mφt negativnφ dopad na kvalitu v²uky.

UΦitel∙m s menÜφ praxφ, ale zato s lepÜφ teoretickou p°φpravou ned∞lß prßce s poΦφtaΦem a internetem zdaleka takovΘ potφ₧e jako jejich koleg∙m. P°esn∞ jak vyplynulo ze studie:

• UΦitelΘ se 3 nebo mΘn∞ roky praxe se cφtili "lΘpe p°ipraveni" pro pou₧itφ techniky ne₧ uΦitelΘ s 20 a vφce roky praxe (pom∞r 31:19%)
• UΦitelΘ s vφce ne₧ 32 hodinami postragudßlnφho vzd∞lßvßnφ v poslednφch 3 letech se v∞tÜinou cφtili "velmi dob°e p°ipraveni" pro pou₧φvßnφ techniky proti uΦitel∙m s 0-32 hodinami (pom∞r 29:6-10%)

R. Riley dßle °φkß, ₧e jak p°ehled ukazuje, u uΦitel∙, kte°φ zφskali pr∙pravu v technice, je v∞tÜφ pravd∞podobnost vyu₧φvßnφ technologiφ ve t°φdßch. Tato skuteΦnost dßle podporuje po₧adavek prezidenta Clintona na zdvojnßsobenφ rozpoΦtu pro p°φpravu uΦitel∙ v USA na 150 milion∙ americk²ch dolar∙ v roce 2001. Linda Roberts, poradce BφlΘho Domu, poukazuje na to, jak velik² rozdφl je mezi uΦiteli, kte°φ majφ vφce pr∙pravy a t∞mi, co majφ pr∙pravu minimßlnφ. NauΦit se vyu₧φvat technologie, podle jejφho vyjßd°enφ, chce Φas. Dßle °ekla, ₧e byla povzbuzena v²sledky z poslednφ studie NCES. Podobnß studie uskuteΦn∞nß v lednu 1999 ukßzala, ₧e pouze 20% uΦitel∙ se cφtφ "dob°e p°ipraven²mi" pro u₧φvßnφ technologiφ. Podle L.R. existujφ okresy, kde pot°ebu vzd∞lßvßnφ uΦitel∙ berou velmi vß₧n∞. V∞tÜina okres∙ ale pot°ebuje rozÜφ°it nabφdku Ükolenφ a vφce motivovat uΦitele. Profesnφ r∙st je podle nφ tφm nejd∙le₧it∞jÜφm faktorem.

DalÜφ nßlezy:

Studie takΘ objevila, ₧e nedostateΦnΘ finanΦnφ podmφnky Ükoly nep°φzniv∞ ovliv≥ujφ vyu₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ a internetu uΦiteli. V ächudÜφchô Ükolßch uΦitelΘ mΘn∞ pou₧φvajφ poΦφtaΦe k tvorb∞ v²ukov²ch materißl∙, uchovßvßnφ dat i ke komunikaci s kolegy. Jejich studenti takΘ pou₧φvajφ poΦφtaΦe mΘn∞ ne₧ jejich prot∞jÜky z äbohatÜφchô Ükol. UΦitelΘ na ächudÜφchô Ükolßch vÜak vφce pou₧φvajφ poΦφtaΦe jako nßstroj pro drilovßnφ a zkouÜenφ..

Studie ukßzala, ₧e uΦitelΘ na zßkladnφch Ükolßch vφce u₧φvajφ poΦφtaΦe k procviΦovßnφ lßtky a °eÜenφ problΘmu. Na druhou stranu vÜak uΦitelΘ ze st°ednφch Ükol Φast∞ji provozujφ internet. Federßlnφ ministerstvo Ükolstvφ si od tΘto studie slibuje podporu sv²ch rozhodnutφ t²kajφcφch se vyu₧itφ technologiφ ve vzd∞lßvßnφ a p°φprav∞ uΦitel∙. Podrobn∞jÜφ v²sledky budou k dispozici toto lΘto.

zdroj: eSchool News Online, 2.5.2000
p°elo₧ila Petra Navrßtilovß

---

© 2000, IT PedF UK Praha